Ke geologii Korsiky

Ostrov Korsika má rozlohu 8.720 km a je čtvrtým největším ostrovem Středomoří po Sicílii, Sardinii a Kypru. Svým tvarem připomíná zaťatou pěst se vztyčeným palcem. Ostrov je dlouhý 183 km a široký 83 km, což přibližně odpovídá vzdálenostem ostrova od evropské pevniny. Od Francie je vzdálen 180 km, od Itálie 80 km. Na jihu ostrova, u městečka Bonifacio, odděluje 12 km široký pruh moře Korsiku od jejího sesterského ostrova, od ostrova Sardinie. Korsiku najdete mezi 41. a 43. rovnoběžkou, tedy na stejné zeměpisné šířce jako jsou Pyreneje a střední část Apeninského poloostrova.

Korsika je nejhornatější ostrov Středomoří s průměrnou nadmořskou výškou 576 m (Sicílie 441 m, Sardinie 344 m). Proto bývá často nazývána jako Pohoří v moři nebo jako Hora v moři. Nejvyšší horou ostrova je vrchol Monte Cinto, který je vysoký 2.706 m a nejdete ho jen 25 km od západního pobřeží. Na Korsice však najdete dalších 20 vrcholů, které přesahují nadmořskou výšku 2.000 m. Nejznámějšími z nich jsou Paglia Orba (2.525 m), Monte Rotondo (2.622 m), Monte d´Oro (2.389 m), Monte Renoso (2.352 m), Monte Padro (2.393 m) nebo Monte Incudine (2.136 m) v pohoří Bavella, kde můžete dosud vidět stopy zalednění. Proto je ostrov vyhledáván nejen milovníky slunce, ale i vyznavači vysokohorské turistiky či horolezectví.

Hlavní horský řetězec má tvar obráceného písmene S a protíná ostrov ze severozápadu na jihovýchod. Hřbet tohoto velkého horského řetězce pomyslně rozděluje Korsiku nejenom na dvě části, ale také na dva odlišné regiony, kde každý z nich má rozdílné kulturní tradice a životní styl. Jeden se jmenuje ve francouzštině au-dela des monts, korsicky Pumonti (předhoří) a druhý en-deça des monts, korsicky Cismonte (záhoří) bráno směrem k Itálii. Do tohoto horského řetězce se dá dostat čtyřmi průsmyky, které jsou však v zimním období pokryty sněhem a jsou takřka neprůjezdné. Nejsevernější z nich je Col de Vergio (1.477 m), dále na jih se nacházejí Col de Vizzavona (1.163 m), Col de Verde (1.289 m) a Col de Bavella (1.218 m).

Teprve v sedmdesátých letech tohoto století byla na základě dlouhodobých vědeckých výzkumů vytvořena hypotéza o vzniku ostrova a uznána existence korsicko-sardinského mikrokontinentu, který byl původně spojen s kontinentální Evropou. Ve druhohorách se odtrhla část provensálského a languedockého pobřeží, která byla v té době součástí horského oblouku spojujícího Pyreneje s vnějším krystalickým masívem Alp.

Pomalým rotačním pohybem kolem pomyslné osy ležící v italské Ligurii se někdy v polovině třetihor (asi před 30. mil.let) dostala tato masa hornin do dnešní polohy a vznikly nejenom dva sousední ostrovy, Korsika a Sardinie, ale také Baleárské ostrovy. Tato hypotéza také objasňuje dnešní rozdělení ostrova na dvě zcela odlišné geologické části. Jihozápadní část ostrova je tvořena krystalickými horninami (žuly, ruly, ryolity), zatímco severovýchodní část Korsiky tvoří mořské sedimenty, které byly vytlačeny ze dna oceánu (blýskavé břidlice).

Současný reliéf Korsiky se začal utvářet koncem třetihor při velkých pohybech zemské kůry způsobených alpínským vrásněním.Nejvyšší hřebeny v jihozápadní části ostrova byly vyzdviženy právě v této době. Reliéf se potom dotvořil ve čtvrtohorách, v době ledové (25.tisíc - 14.tisíc let před Kristem).

Při toulkách nádhernými korsickými horami se můžete sami přesvědčit a pozorovat stopy po činnosti ledovců. Uvidíte kary, morény a ledovcová jezera, která bývají více než půl roku v roce zamrzlá a i v parném létě se teplota vody v těchto jezerech pohybuje mezi 10-15 C°.

Korsika je geograficky rozdělena na tři oblasti, které odpovídají geologické stavbě ostrova. Východní část ostrova je břidličnatá, západní potom krystalická a obě rozděluje centrální brázda. Staré podloží západní krystalické Korsiky pokrývá přibližně plochu 2/3 plochy ostrova. Zde také najdete hlavní horský hřeben s nejvyššími vrcholy Korsiky. Průměrná nadmořská výška této oblasti je 700 m. Podloží obsahuje především krystalické horniny jako jsou žula, rula, ryolit a andezit. Díky odlišnému složení žuly se v jednotlivých částech této oblasti vytvořili krajiny zcela odlišného charakteru (skalní věže v pohoří Bavella, velmi zvláštní skalní útvary Calanches des Piana aj.). Také ve vnitrozemí uvidíte četná ložiska vápence a na pobřeží dvě vápencové kotliny. Nejkrásnější vápencové útesy, které dosahují výšky až 80 metrů, můžete vidět u městečka Bonifacio na jihu ostrova. Jednotlivé vrstvy jsou složeny z podmořských sedimentů třetihorního moře, které se v průběhu let navrstvily na žulový podklad. Na severu ostrova, u městečka St-Florent, můžete spatřit podobnou vápencovou kotlinu. Zdejší naleziště poskytovalo potřebný stavební materiál pro celé okolí a byla z něho vybudována i katedrála v oblasti Nebbio. Jižně od města Corte ve středu ostrova byly zaznamenány ložiska mramoru, což je metamorfovaný vápenec. Velmi známé jsou korsické kruhovité diority používané na jemné zdobení. Zajímavostí je, že podobná ložiska se nacházejí až ve vzdáleném Finsku.

Na severovýchodě Korsiky najdete břidlice na zbývající ploše 1/3 plochy ostrova. Jedná se o skupinu menších horských řetězců, které jsou orientovány od severu k jihu. Tato oblast je sedimentárního původu a byla vyvrásněna v třetihorách. Pohoří nedosahují takových nadmořských výšek jako krystalická část ostrova. Nejvyššími horami této oblasti jsou vrcholy San Petrone (1.767 m) v oblasti Castagniccia na východě ostrova a Monte Stello (1.307 m) na Cap Corse. Odlišné zvětrávání břidlic způsobuje, že krajina je jiného charakteru než v krystalické oblasti. Vrcholy jsou nižší, oblejší a mají méně prudké svahy. Na východě je tato oblast ohraničena pobřežní planinou, tzv. Východní planinou, na západě potom zlomovou oblastí, kterou představuje centrální brázda. Enklávu starého krystalického podloží v této oblasti představuje poušť Agriates (Désert des Agriates) na severozápadě ostrova. Místy jsou břidlice proloženy ophiolity, což jsou přeměněné horniny mající tmavozelenou barvu a jsou daleko pevnější než okolní břidlice. V této oblasti můžete najít i smaragdity připomínající nádherné nefritově zelené sklo. Zde se jim říká Vert de Corse, korsické sklo.

V centrální brázdě, která odděluje západní a východní Korsiku, se prolínají krystalické horniny s břidlicemi. Nejvíce patrná je tato brázda ve středu ostrova. Korsickou brázdu protínají řeky Golo a Tavignano. Díky rozmanitosti hornin je ostrov také nazýván jako ráj geologie (l´Elysée de la Geologie).

Na minerály byla spíše bohatá východní část ostrova. Těžily se zde železné rudy, rudy barevných kovů, stříbrná ruda, antimon nebo azbest. V oblasti Cap Corse bylo ložisko azbestu považováno za nejdůležitější v Evropě, vždyť azbestové nádoby se na ostrově vyráběly už od Antiky. V současné době je většina minerálních zdrojů již vyčerpána a ložiska jsou zajímavá spíše pro sběratele než pro průmyslové zpracování. Samozřejmě by byla také dnes těžba všech surovin nerentabilní, protože by se její cena zvýšila o cenu dopravy na kontinent.

Vodní zdroje jsou na ostrově značné oproti jiným středomořským ostrovům. Příčné hřebínky hlavního horského řetězu na západě ostrova jsou ohraničeny kotlinami tvořenými sítí řek, říček a potoků, které prudce klesají k moři a končí zálivem nebo zátokou. Korsické řeky mají nepravidelný průtok jak se sluší na řeky ve Středozemí. V období léta je v nich jen málo vody, při podzimních deštích a zejména při jarním tání se však změní v divoké toky, které berou vše co jim stojí v cestě. Na západě a ve středu ostrova bývají vodní toky průzračné, na východě potom jsou bahnité, protože obsahují velké množství drobných částeček vznikajících zvětráváním břidlic. Největšími řekami jsou Golo, Tavignano, Taravo, Asco, Fium´Orbo, Solenzara, Rizzanése, Fango, Porto, Liamone, Gravona a Prunelli. V horách nejdete mnoho jezer, např. Lac du Cintu, Lac de Nino, Lac de Melo, Lac de Capitello, Lac Oriente nebo Lac d´Oro.

Na východním pobřeží potom najdete jezera ze slanou vodou, a to jezera Biguglia, Diane a d´Urbino, ve kterých obsah soli závisí na deštích a na odpařování vody. V jezeře Biguglia se daří úhořům, obě zbývající jsou využívány jako ústřicové farmy.