Koruna ujídá bruselské peníze
- Dotace v eurech ztrácejí na hodnotě
- Dotace v eurech ztrácejí na hodnotě
- Stát řeší, jak kompenzovat ztráty u obecních projektů v oblasti životního prostředí
AUTOR: Roman Šitner
AUTOR: Olga Skalková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Problémy se silnou korunou neřeší jen exportéři. Stále silněji se dotýkají i dotací z Evropské unie.
Množství peněz, které lze čerpat v letech 2007 až 2013, se od schválení po současnost kvůli stále pevnějšímu kurzu snížilo o zhruba 150 miliard korun.
Ovšem problémy dnes řeší hlavně ti, kterým dotace schválili již dříve, ale realizují je až nyní.
Příliš drahé čističky
V Karviné se právě kvůli dotaci rozhodli rozšířit kanalizační systém. Celý projekt si v roce 2003 spočítali při kurzu koruny 32,50 za euro. Když se ale projekt rozbíhá až dnes, slíbená eura nestačí. "Další část nákladu nám vzala inflace od roku 2003, no a zbytek kurz eura," vysvětluje náměstek primátora Karviné Zbyněk Gajdacz. Město tak musí více než sto milionů najít v městském rozpočtu.
Takových případů je ovšem více. I v Táboře si zažádali před dvěma lety o dotaci na kanalizační stavby. Starosti jim nedělají jen rostoucí ceny, ale i více než 40 milionů kurzových ztrát. Přitom dnes teprve vybírají zhotovitele stavby.
"Na účet města to nepůjde, projekt spadá pod společnost s ručením omezeným," vysvětluje starostka Tábora Hana Randová. Ale i Vodárenská společnost Táborsko musí peníze někde najít. "Budeme muset odložit obnovu některých zařízení," dodává Randová.
Právě lidé z měst a obcí, které podobné problémy trápí, si stále častěji chodili stěžovat. V případě těchto projektů pak na ministerstvo životního prostředí.
Obcím chybí dvě miliardy
Úředníci ministerstva spočítali, že obce právě kvůli silné koruně "přišly" o dvě miliardy korun. A to na projektech, které pomáhají životnímu prostředí. "Vypracovali jsme tak návrh pro ministerstvo financí, kde navrhujeme, zda by nešlo postiženým tyto ztráty kompenzovat vyplacením například 700 milionů korun," říká ředitel odboru fondů Evropské unie ministerstva životního prostředí Jan Kříž.
Náměstek ministra financí Eduard Janota potvrdil, že se touto věcí zabývají a obě ministerstva připravují materiál pro vládu. Navrhují v něm, aby část kurzových rozdílů z uznatelných nákladů obce dostaly proplaceny.
"V materiálu se mluví, že to může jít až do čtyřiceti procent. To ale platí jen pro obce, ne u privátních podnikatelů. Nemáme peníze, abychom řešili všechny problémy," říká náměstek ministra financí Eduard Janota.
Zatímco podnikatelé se proti kurzovým rozdílům mohou zajistit, žadatelé o operační programy mají smůlu. Údajně to nejde kvůli obavám z dalšího posilování koruny.
"Chtěli jsme se proti kurzovým rozdílům zajistit, ale ministerstvo financí a ČNB nám to nedovolili," říká ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slanečka.
- Stát řeší, jak kompenzovat ztráty u obecních projektů v oblasti životního prostředí
AUTOR: Roman Šitner
AUTOR: Olga Skalková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Problémy se silnou korunou neřeší jen exportéři. Stále silněji se dotýkají i dotací z Evropské unie.
Množství peněz, které lze čerpat v letech 2007 až 2013, se od schválení po současnost kvůli stále pevnějšímu kurzu snížilo o zhruba 150 miliard korun.
Ovšem problémy dnes řeší hlavně ti, kterým dotace schválili již dříve, ale realizují je až nyní.
Příliš drahé čističky
V Karviné se právě kvůli dotaci rozhodli rozšířit kanalizační systém. Celý projekt si v roce 2003 spočítali při kurzu koruny 32,50 za euro. Když se ale projekt rozbíhá až dnes, slíbená eura nestačí. "Další část nákladu nám vzala inflace od roku 2003, no a zbytek kurz eura," vysvětluje náměstek primátora Karviné Zbyněk Gajdacz. Město tak musí více než sto milionů najít v městském rozpočtu.
Takových případů je ovšem více. I v Táboře si zažádali před dvěma lety o dotaci na kanalizační stavby. Starosti jim nedělají jen rostoucí ceny, ale i více než 40 milionů kurzových ztrát. Přitom dnes teprve vybírají zhotovitele stavby.
"Na účet města to nepůjde, projekt spadá pod společnost s ručením omezeným," vysvětluje starostka Tábora Hana Randová. Ale i Vodárenská společnost Táborsko musí peníze někde najít. "Budeme muset odložit obnovu některých zařízení," dodává Randová.
Právě lidé z měst a obcí, které podobné problémy trápí, si stále častěji chodili stěžovat. V případě těchto projektů pak na ministerstvo životního prostředí.
Obcím chybí dvě miliardy
Úředníci ministerstva spočítali, že obce právě kvůli silné koruně "přišly" o dvě miliardy korun. A to na projektech, které pomáhají životnímu prostředí. "Vypracovali jsme tak návrh pro ministerstvo financí, kde navrhujeme, zda by nešlo postiženým tyto ztráty kompenzovat vyplacením například 700 milionů korun," říká ředitel odboru fondů Evropské unie ministerstva životního prostředí Jan Kříž.
Náměstek ministra financí Eduard Janota potvrdil, že se touto věcí zabývají a obě ministerstva připravují materiál pro vládu. Navrhují v něm, aby část kurzových rozdílů z uznatelných nákladů obce dostaly proplaceny.
"V materiálu se mluví, že to může jít až do čtyřiceti procent. To ale platí jen pro obce, ne u privátních podnikatelů. Nemáme peníze, abychom řešili všechny problémy," říká náměstek ministra financí Eduard Janota.
Zatímco podnikatelé se proti kurzovým rozdílům mohou zajistit, žadatelé o operační programy mají smůlu. Údajně to nejde kvůli obavám z dalšího posilování koruny.
"Chtěli jsme se proti kurzovým rozdílům zajistit, ale ministerstvo financí a ČNB nám to nedovolili," říká ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slanečka.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích