Poptávka po "férově" vyráběném zboží v České republice stoupá.
Nákupy lepší než charita
Firma BigBoard nakupuje zásadně Fairtrade kávu, čaje, cukr, čokoládu a čokoládové tyčinky. Vše je zdarma k dispozici zaměstnancům a návštěvníkům firmy. "S Fairtrade výrobky jsme spokojeni. Zamýšlíme odebírat i férové víno, které darujeme svým obchodním partnerům," řekla Ekonomu Zuzana Komáromyová z BigBoardu.
Pro myšlenku Fairtrade se na svých zahraničních cestách nadchl ředitel firmy. Díky němu a jemu podobným dostávají lidé z rozvojových zemí šanci vymanit se vlastními silami z bídy.
Kromě BigBoardu nabízí v Česku svým zaměstnancům tyto výrobky ještě například ABN Amro Bank.
Cílem je důstojnější život
Drobným farmářům v zemích Latinské Ameriky, Afriky a Asie neumožňuje obchodování s běžnými odběrateli důstojný život. Často se setkávají s vydíráním a ocitají se za hranicí chudoby.
Fairtrade, tedy spravedlivý obchod, podporuje férovější přístup k mezinárodnímu obchodu. Zapojilo se do něj již téměř 1,5 milionu pěstitelů, zemědělských pracovníků a řemeslníků v 58 zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
Cílem systému je obchodní koncept založený na solidaritě a spravedlivém dělení zisků mezi výrobce a obchodníky.
Pochází-li zboží ze spravedlivého obchodu, je zaručeno, že nebyla zneužita dětská ani nucená práce a použité zemědělské a výrobní postupy jsou pokud možno šetrné k životnímu prostředí. Členové družstev také dostávají mnohem vyšší mzdu než farmáři zapojení do klasického mezinárodního obchodu.
Z částky, kterou spotřebitel zaplatí za Fairtrade zboží, odchází předem určený díl jejich výrobcům. Zákazník si může být jist, že dává farmářům tolik, kolik si zaslouží (viz tabulku Rozdíl maloobchodních cen kávy Arabica).
Kolik zaplatíme
Spotřebitel se může ptát, proč je v převážné většině cena Fairtrade výrobků vyšší než cena konvenčních výrobků. Kdo na tomto rozdílu vydělá?
Maloobchodní ceny a zvláštní nabídky jsou výsledkem jednání mezi družstvy výrobců a obchody. "Fairtrade Foundation pouze stanovuje výše minimálních výkupních cen a sociálních bonusů pro pěstitele. Místo abychom se ptali, proč jsou férové banány dražší, měli bychom se ptát, proč obchody prodávají běžné banány tak levně a kdo na takzvané výhodné koupě doplácí," vysvětluje Pavla Pěnčíková ze společenosti fairove.cz.
Jak dodává, pokud se jedná o obchody se zdravou výživou, je pro ně problémem nižší marže i ve srovnání s biovýrobky. Na stejné prodejní ploše by na běžných výrobcích vydělaly mnohem víc.
Právě na tuto skutečnost naráží Fairtrade u běžných obchodních řetězců. Marže by neměla být u těchto produktů vyšší než u zbytku zboží, nedá se však očekávat, že supermarket svou marži sníží, nebo se jí vzdá úplně. Úplná absence zisku by znamenala pro Faitrade zboží pohromu v podobě špatné dostupnosti.
Nabídka spravedlivého zboží
K běžným spotřebitelům se spravedlivé výrobky dostávají dvěma způsoby. Tím tradičním je výroba, dovoz a distribuce prostřednictvím Fairtrade organizací. Druhou cestou je obchodování s těmito výrobky díky certifikaci. Evropští dovozci a výrobci, kteří získají od organizace FLO (Fairtrade Labelling Organizations) osvědčení o dodržování Fairtrade standardů, distribuují výrobky s označením FT do běžných obchodních společností a prodejních řetězců.
Na tuzemském trhu byla nabídka Fairtrade výrobků zprvu omezena na potraviny a nápoje, především kávu, kakao a čokoládu. Současný výběr ze "spravedlivého" zboží je mnohem rozmanitější.
K dostání jsou ve specializovaných prodejnách, v obchodech se zdravou výživou, v e-shopech a postupně se dostávají i do obchodních řetězců. Jen firma fairove.cz prodává přes 300 různých druhů potravin. Kromě zmíněných cukrovinek, koření, sušených plodů, čajů a jiných pochutin jsou k dostání Fairtrade košíky, dózy, hračky, hudební nástroje a jiné.
Je libo se "férově" obléknout? V některých buticích (například Marks & Spencer) nebo módních internetových serverech, například eco-mamma.cz, pořídíte zboží od Fairtrade spodního prádla po šperky.
Desetkrát víc
Asociace pro Fairtrade odhaduje, že obrat ve "spravedlivém obchodu" činil v roce 2005 přibližně tři miliony korun. V roce 2006 se zvýšil na deset milionů a za loňský rok se v České republice prodalo zmíněných produktů za 27 milionů.
"Osobně si myslím, že tento trend bude ještě nějaký čas pokračovat. Bohužel poté, co z Česka odešel Carrefour, nenabízí Fairtrade žádný velký řetězec. Pouze DM drogerie a Marks and Spencer," vypočítává Jiří Hejkrlík z Asociace pro Fairtrade.
Na přesun spotřebitelského zájmu od ceny na kvalitu a etické aspekty výrobního procesu poukazuje i Pavla Pěnčíková: "Od podzimu roku 2007 pozoruji obrovskou změnu, která souvisí se zájmem o biovýrobky. Na vlně zájmu o bio se částečně svezl i Fairtrade. Zároveň k tomu určitě přispívá i fakt, že česká společnost "bohatne" a začíná být více společensky uvědomělá."
Problémem, se kterým se distributoři Fairtrade produktů neustále potýkají, je malá informovanost české veřejnosti. "V roce 2006, kdy jsme s prodejem těchto výrobků začínali, byla povědomost lidí o Fairtrade téměř nulová. Situace se zlepšuje, přesto na mnoha akcích vysvětlujeme, co to spravedlivý obchod vlastně je. Naše aktivity jsou spíše vzdělávací než obchodní," doplnila Pěnčíková.
Zviditelněním v médiích se systematicky zabývá Společnost pro Fairtrade a Ekumenická akademie Praha. S nutností propagace souhlasí i Miroslav Tesař z Fairtrade Centra: "Pokud má zákazník dostatek informací, v drtivé většině zaujímá k Fairtrade kladný postoj. Většina obeznámených si je vědoma, že je mnohem smysluplnější, účelnější a konkrétnější pomáhat lidem v rozvojových zemích prostřednictvím Fairtrade než neadresným zasíláním charitativních příspěvků."
AUTOR: Jitka Ziková
Pro myšlenku Fairtrade se na svých zahraničních cestách nadchl ředitel firmy. Díky němu a jemu podobným dostávají lidé z rozvojových zemí šanci vymanit se vlastními silami z bídy.
Kromě BigBoardu nabízí v Česku svým zaměstnancům tyto výrobky ještě například ABN Amro Bank.
Cílem je důstojnější život
Drobným farmářům v zemích Latinské Ameriky, Afriky a Asie neumožňuje obchodování s běžnými odběrateli důstojný život. Často se setkávají s vydíráním a ocitají se za hranicí chudoby.
Fairtrade, tedy spravedlivý obchod, podporuje férovější přístup k mezinárodnímu obchodu. Zapojilo se do něj již téměř 1,5 milionu pěstitelů, zemědělských pracovníků a řemeslníků v 58 zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
Cílem systému je obchodní koncept založený na solidaritě a spravedlivém dělení zisků mezi výrobce a obchodníky.
Pochází-li zboží ze spravedlivého obchodu, je zaručeno, že nebyla zneužita dětská ani nucená práce a použité zemědělské a výrobní postupy jsou pokud možno šetrné k životnímu prostředí. Členové družstev také dostávají mnohem vyšší mzdu než farmáři zapojení do klasického mezinárodního obchodu.
Z částky, kterou spotřebitel zaplatí za Fairtrade zboží, odchází předem určený díl jejich výrobcům. Zákazník si může být jist, že dává farmářům tolik, kolik si zaslouží (viz tabulku Rozdíl maloobchodních cen kávy Arabica).
Kolik zaplatíme
Spotřebitel se může ptát, proč je v převážné většině cena Fairtrade výrobků vyšší než cena konvenčních výrobků. Kdo na tomto rozdílu vydělá?
Maloobchodní ceny a zvláštní nabídky jsou výsledkem jednání mezi družstvy výrobců a obchody. "Fairtrade Foundation pouze stanovuje výše minimálních výkupních cen a sociálních bonusů pro pěstitele. Místo abychom se ptali, proč jsou férové banány dražší, měli bychom se ptát, proč obchody prodávají běžné banány tak levně a kdo na takzvané výhodné koupě doplácí," vysvětluje Pavla Pěnčíková ze společenosti fairove.cz.
Jak dodává, pokud se jedná o obchody se zdravou výživou, je pro ně problémem nižší marže i ve srovnání s biovýrobky. Na stejné prodejní ploše by na běžných výrobcích vydělaly mnohem víc.
Právě na tuto skutečnost naráží Fairtrade u běžných obchodních řetězců. Marže by neměla být u těchto produktů vyšší než u zbytku zboží, nedá se však očekávat, že supermarket svou marži sníží, nebo se jí vzdá úplně. Úplná absence zisku by znamenala pro Faitrade zboží pohromu v podobě špatné dostupnosti.
Nabídka spravedlivého zboží
K běžným spotřebitelům se spravedlivé výrobky dostávají dvěma způsoby. Tím tradičním je výroba, dovoz a distribuce prostřednictvím Fairtrade organizací. Druhou cestou je obchodování s těmito výrobky díky certifikaci. Evropští dovozci a výrobci, kteří získají od organizace FLO (Fairtrade Labelling Organizations) osvědčení o dodržování Fairtrade standardů, distribuují výrobky s označením FT do běžných obchodních společností a prodejních řetězců.
Na tuzemském trhu byla nabídka Fairtrade výrobků zprvu omezena na potraviny a nápoje, především kávu, kakao a čokoládu. Současný výběr ze "spravedlivého" zboží je mnohem rozmanitější.
K dostání jsou ve specializovaných prodejnách, v obchodech se zdravou výživou, v e-shopech a postupně se dostávají i do obchodních řetězců. Jen firma fairove.cz prodává přes 300 různých druhů potravin. Kromě zmíněných cukrovinek, koření, sušených plodů, čajů a jiných pochutin jsou k dostání Fairtrade košíky, dózy, hračky, hudební nástroje a jiné.
Je libo se "férově" obléknout? V některých buticích (například Marks & Spencer) nebo módních internetových serverech, například eco-mamma.cz, pořídíte zboží od Fairtrade spodního prádla po šperky.
Desetkrát víc
Asociace pro Fairtrade odhaduje, že obrat ve "spravedlivém obchodu" činil v roce 2005 přibližně tři miliony korun. V roce 2006 se zvýšil na deset milionů a za loňský rok se v České republice prodalo zmíněných produktů za 27 milionů.
"Osobně si myslím, že tento trend bude ještě nějaký čas pokračovat. Bohužel poté, co z Česka odešel Carrefour, nenabízí Fairtrade žádný velký řetězec. Pouze DM drogerie a Marks and Spencer," vypočítává Jiří Hejkrlík z Asociace pro Fairtrade.
Na přesun spotřebitelského zájmu od ceny na kvalitu a etické aspekty výrobního procesu poukazuje i Pavla Pěnčíková: "Od podzimu roku 2007 pozoruji obrovskou změnu, která souvisí se zájmem o biovýrobky. Na vlně zájmu o bio se částečně svezl i Fairtrade. Zároveň k tomu určitě přispívá i fakt, že česká společnost "bohatne" a začíná být více společensky uvědomělá."
Problémem, se kterým se distributoři Fairtrade produktů neustále potýkají, je malá informovanost české veřejnosti. "V roce 2006, kdy jsme s prodejem těchto výrobků začínali, byla povědomost lidí o Fairtrade téměř nulová. Situace se zlepšuje, přesto na mnoha akcích vysvětlujeme, co to spravedlivý obchod vlastně je. Naše aktivity jsou spíše vzdělávací než obchodní," doplnila Pěnčíková.
Zviditelněním v médiích se systematicky zabývá Společnost pro Fairtrade a Ekumenická akademie Praha. S nutností propagace souhlasí i Miroslav Tesař z Fairtrade Centra: "Pokud má zákazník dostatek informací, v drtivé většině zaujímá k Fairtrade kladný postoj. Většina obeznámených si je vědoma, že je mnohem smysluplnější, účelnější a konkrétnější pomáhat lidem v rozvojových zemích prostřednictvím Fairtrade než neadresným zasíláním charitativních příspěvků."
AUTOR: Jitka Ziková
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
