Kraje bojují s ekologickou výzvou. Jak se jim daří?

Ne všechny kraje si při zlepšování životního prostředí dokáží poradit stejně. U jedněch aktivity podporující lepší životní prostředí a lidský komfort stoupají, u jiných naopak stagnují.

Středočeský kraj za poslední tři roky použil drtivou většinu peněz z Fondu životního prostředí na budování vodovodů, kanalizací a čističek odpadních vod.

Střední Čechy do životního prostředí investovaly za tři roky více než 800 milionů korun ve zhruba 500 projektech. Za jednoho z největších znečišťovatelů životního prostředí nejen ve Středočeském kraji, ale v celé ČR vůbec, je přitom považována neratovická chemička Spolana. Právě Spolana Neratovice byla před třemi lety pokládána celosvětově za symbol největšího znečištění dioxiny. V roce 2005 však v jejím areálu vyrostla unikátní nespalovací technologie, díky níž se podařilo obě budovy zamořené dioxiny během tří let bezpečně zlikvidovat.

Jeden z největších světových znečišťovatelů se snaží svůj negativní dopad na životní prostředí minimalizovat, Středočeši k tomu ale příliš nepřispívají, alespoň co se týká třídění odpadu. V celorepublikovém srovnání byly loni střední Čechy ve výtěžnosti tříděného komunálního odpadu na 12. místě, horší situace byla pouze v Karlovarském a Ústeckém kraji. Naopak nejlepší výsledky měl Plzeňský kraj, Praha a Liberecký kraj.

Jihočeši investovali 812 milionů

Jižní Čechy patří k regionům s nejlepším ovzduším. Nejvíc skleníkových plynů a látek způsobujících kyselé srážky vypouštějí teplárny, zejména v Českých Budějovicích, v Plané nad Lužnicí a ve Strakonicích. Vyplývá to z posledního žebříčku sdružení Arnika, který vychází z dat Integrovaného registru znečišťování.

Z ostatních negativních vlivů na ovzduší se nejvíc projevuje doprava, výfukové plyny zamořují hlavně Budějovice a Tábor. Zátěž z vytápění uhlím není pro kraj tak velkým problémem jako jinde

Jihočeský kraj zdůrazňuje svůj rekreační charakter a ochrana přírody patří mezi jeho priority. Největším tématem to zůstává pro Šumavu, kde delší dobu doutnal a po loňském otevření hranic se naplno rozhořel spor mezi mírou ochrany cenných území a potřebami turistů i zdejších obyvatel.

Jihočeský kraj dal za poslední tři roky na ekologii přes 812 milionů korun. Příspěvek každoročně rostl. V roce 2005 rozdal kraj na grantech, příspěvcích a dotacích 188 milionů, loni už to bylo 365 milionů Kč. Peníze šly na zlepšení vodohospodářské infrastruktury či na hospodaření v lesích.

Vysočina se zasazuje o lepší kvalitu vody

V kraji Vysočina podle ekologů nastal v posledních letech významný pokrok v oblasti čištění odpadních vod a separace komunálních odpadů. Ochránci přírody kvitují také vznik desítek nových vodních nádrží a revitalizaci stovek stávajících, či zlepšení ovzduší a likvidaci starých ekologických zátěží

Nejvíce peněz v oblasti životního prostředí v kraji plynulo podle statistiků do zlepšení čistoty odpadních vod. V současnosti vypouští odpady do kanalizace přes 83 procent obyvatel, skoro 82 procent kanalizace ústí do čistíren odpadních vod, kterých je v kraji 153.

Více než 90 procent obcí na vysočině - tedy 652 z celkem 704 sídel, třídí komunální odpad. Nejvíce se separují obalové odpady, tedy papír, sklo a plasty, postupně se zavádí i třídění skla na bílé a barevné a třídění bioodpadů. V přepočtu na obyvatele má v kraji možnost vynášet odpady do určených kontejnerů 98 procent lidí. "Počet kontejnerů na tříděný odpad se od roku 2004 zvýšil o 30 procent, z 8487 na 12.094," řekl náměstek hejtmana Pavel Hájek.

Životní prostředí se na Plzeňsku zlepšuje

Kvalita životního prostředí v Plzeňském kraji se v posledních letech zlepšuje. Díky dotacím z EU se budují kanalizace a čistírny odpadních vod, do odsíření investují i někteří velcí znečišťovatelé. Za vážné považují ekologové i lidé kromě znečištění dopravou hlavně staré ekologické zátěže, případné vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu i údajný negativní dopad amerického radaru v Brdech.

Plzeňský kraj byl loni třetí nejúspěšnější v třídění odpadu a má jednu z nejhustších sítí sběrných dvorů. Podle Marka Sýkory z Regionální rozvojové agentury, která zajišťuje infrastrukturu sběru, každý obyvatel vytřídil loni 38,36 kilogramů plastu, papíru, skla a kartonů. Za pět let vzrostla v kraji separace o téměř polovinu.

Kraj nechal v roce 2005 zpracovat mapu ekologických zátěží. Studie jich zjistila přes 400, od malých skládek až po vážné zátěže ohrožující zejména podzemní vody. Likvidace by přišla na několik miliard korun. Asi desetina zátěží je závažných. I když nehrozí akutní havárií, je nutné je řešit, řekl ČTK radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg.

Liberec zápasí s dopravou

Houstnoucí automobilová doprava patří k největším ekologickým problémům Libereckého kraje. V uplynulých čtyřech letech se kvůli ní zhoršovalo ovzduší. Oxidy dusíku z výfukových plynů a polétavý prach přispívaly k alergiím, vyvolávaly astmata a další nemoci. Informoval o tom krajský předseda Strany zelených Jan Korytář.

Například v centru Liberce povolily Liberecký kraj a magistrát výstavbu velkého obchodního centra Perštýn, ačkoliv s ním nesouhlasila Česká inspekce životního prostředí. "V okolí obchodního centra žijí lidé a oxidy dusíku se tam již nyní blíží k povolené hranici. Až se obchodní centrum dokončí, ve středu města automobilů ještě přibude a stoupne tam i koncentrace oxidů dusíků z výfukových plynů," vysvětlila na květnové tiskové konferenci ředitelka inspekce v Libereckém kraji Hana Kolářová.

V Libereckém kraji přibývalo od roku 2004 velkých znečišťovatelů, kteří vypouštějí do ovzduší, vody a půdy škodlivé látky nebo je vyvážejí s odpady. Před čtyřmi lety jich bylo 35, loni již 46.

"Liberecký kraj i města by měly být mnohem opatrnější v případech, kdy velkým firmám schvalují rozšiřování výroby. Hrozí totiž, že množství škodlivin bude jiné než ve studiích a překročí povolené hranice," upozornil člen Strany zelených na Českolipsku Miloslav Lomič.

Lomič ocenil úspěchy Libereckého kraje při třídění odpadů. Lepší je v Česku jenom Praha. "Uvítali bychom, kdyby lidé v kraji v příštích letech více třídili i biologické odpady," prohlásil. Podle Lomiče se kraj zasloužil také o ochranu vzácné přírody v nivě řeky Ploučnice před zbytečně rozsáhlými protipovodňovými opatřeními.

Liberecký kraji zaostává za celostátním průměrem v kanalizační a vodovodní síti. Na konci loňského roku ji využívalo necelých 70 procent obyvatel. Horší je jen Středočeský kraj.

Morava stagnuje

Kvalita životního prostředí v Moravskoslezském kraji v posledních letech stagnuje. ČTK to řekl ředitel ostravské pobočky České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Karel Kozubek. "Za poslední čtyři roky jsme na stejné úrovni. Někde něco zakolísá, jinde se něco podaří zlepšit," řekl. Za největší úspěchy považuje postupné snižování škodlivin, které vypouštějí do ovzduší hutní giganty, a začátek procesu likvidace ropných lagun v centru Ostravy. Naopak samotnou kvalitu ovzduší považuje za problém číslo jedna

Mezi největší znečišťovatele ovzduší v kraji patří hutní závody. Jednoznačně vede společnost ArcelorMittal Ostrava, v závěsu za ní jsou Třinecké železárny.

Jedna z největších ekologických zátěží nejen v Moravskoslezském kraji, ale v celé republice - ropné laguny nedaleko sídliště Fifejdy - začíná pomalu mizet. Po letech příprav a jednání v areálu bývalé chemičky Ostramo pracují stroje a směs ropných kalů, vápna a černého uhlí se bude spalovat v elektrárně v Dětmarovicích na Karvinsku. "Jsme rádi, že se laguny začínají likvidovat. Očekáváme ale, že se to neobejde bez problému. Předpokládat se dají například stížnosti občanů na pach," vysvětlil ředitel pobočky ČIŽP Kozubek.

Zlín zavádí třídění bioodpadu

Životní prostředí ve Zlínském kraji se za poslední čtyři roky výrazně zlepšilo, zejména pak co se týká množství vytříděného odpadu a počtu obyvatel napojených na kanalizační sítě. Jednou z hlavních priorit hejtmanství je odkanalizování obcí Horní Lhota, Dolní Lhota, Sehradice a Slopné v okolí lázeňského města Luhačovice. Splašky totiž každoročně silně znečišťují tamní přehradu, hygienici v ní dokonce v posledních letech zakazují koupání.

Ve Zlínském kraji bude letos zahájeno dalších 12 staveb vodohospodářské infrastruktury. Jde především o výstavbu nových vodovodů a kanalizací a opravy čistíren odpadních vod. Stavby budou financovány z programu ministerstva zemědělství a dofinancovány z rozpočtu kraje.

V roce 2004 lidé vytřídili do speciálních nádob či sběrných dvorů 26,2 kilogramu odpadu na osobu a rok. Nápojový karton se tehdy netřídil vůbec. V loňském roce se přitom podíl vytříděného odpadu na osobu a rok zvýšil téměř dvojnásobně, a to na 49,9 kilogramů.

Některá města ve Zlínském kraji zavedla třídění bioodpadu. Například Kunovice na Uherskohradišťsku přistavily k domům speciální popelnice. Ke stejnému kroku přistoupil letos i Zlín, který speciální nádoby rozmístil v Podvesné. Po vyhodnocení projektu budou nádoby zřejmě rozšířeny i do dalších částí města.