Zemní plyn je v Česku jen pro nadšence
Auta na alternativní pohon
Provoz auta na stlačený zemní plyn se začne vyplácet až po letech. Nevýhodou je krátký dojezd a řídká síť čerpacích stanic.
Zkratka CNG (Compressed Natural Gas) je v domácích podmínkách téměř neznámým pojmem. Politici stlačenému zemnímu plynu sice fandí, automobilky podporují, ale motoristé moc nevyužívají. Důvod?
V Česku se už před lety zabydlel jiný plyn: propan butan (ve zkratce LPG nebo-li Liquefied Petroleum Gas). Ten se už začátkem 90. let prodával ve dvorech zemědělských družstev, aby si později našel cestu i k renomovaným benzinkám. A pamětníci si jistě vzpomenou, že na propan-butan se jezdilo na černo už v socialistickém Československu. S propanbutanovou lahví v kufru auta, umně propojenou s karburátorem gumovou hadičkou. Občas nějaké auto shořelo, ale kupodivu ne zas tak často.
Zatímco čerpací stanice s LPG lze dnes potkat téměř všude, stojan na zemní plyn je většinou výsadou jen okresních měst. Rozdíl mezi infrastrukturou u nás a například v sousedním Německu je propastný. Zatímco v Česku je problém CNG vůbec sehnat, Německo se pyšní sítí 800 stanic. Do dvou let jich má být dokonce tisíc.
Spotřeba měřená v kilogramech
Samotné automobilky zemnímu plynu věnují mnohem větší pozornost, než je tomu v případě LPG. Zatímco majitelé propanbutanových aut většinou prošli individuální přestavbou, modely na zemní plyn automobilky často vyrábějí ve své režii. Majitel plynového auta tak nepřijde o záruku na nový vůz, jak tomu často kvůli plynové přestavbě bývá. Příplatek na plynový pohon je však ve srovnání s benzinovou verzí nejméně 80 000 korun. I přesto se provoz na plyn může někomu vyplatit.
Stát osvobodil CNG pro automobilovou dopravu od spotřební daně, aktuální ceny plynu se pohybují zhruba na úrovni 22 korun za kilogram. Pro představu: Opel Combo, který si během testu řekl v průměru o 7,5 litru benzinu, se po přepnutí na plynový pohon spokojil s pěti kilogramy CNG na každých sto kilometrů. Podobného rozdílu dosáhl i další zkoušený vůz - Fiat Panda. Ten si obvykle vystačil se 4,5 kilogramu plynu na sto kilometrů, zatímco na benzin jezdil za šest litrů.
Spotřeba auta jezdícího na CNG tak odpovídá modelu s naftovým motorem, palivo je však zhruba o třetinu levnější.
Každou chvíli u benzinky
Ačkoliv na pohled nemá Fiat Panda s Oplem Combo mnoho společného, spousta vlastností je pro vozy na zemní plyn typických. Společný znak: žádné rezervní kolo. To se do auta zkrátka nevejde, protože za zadní nápravou má své místo plynová nádrž, která je zespodu přišroubována k podvozku. Obě auta mají také problematicky krátký dojezd. Do nádrže fiatu se vejde zhruba 10 kilogramů plynu, opel pojme přibližně o 7 kilogramů víc. V praxi to znamená, že fiat ujede na jednu nádrž CNG nejvíce 230, opelu se podařilo zvládnout 320 kilometrů.
V okamžiku, kdy dojde plyn, vůz automaticky přepíná na benzin. Pokud se řidič soustředí, může při střídání paliv zaznamenat drobné škubnutí.
Jenže z jízdy na benzin nemá majitel auta, který investoval do plynového zařízení, žádnou radost. Opel to vytušil a přidělil combu jen symbolickou benzinovou nádrž s objemem 14 litrů. V Německu jistě dost na to, aby řidič zajel k nejbližší CNG stanici. Při hustotě čerpadel s plynem u nás je to ale zoufale málo.
Fiat tenhle problém kupodivu nemá. Benzinová nádrž v malé pandě se oproti běžné verzi zmenšila jen nepatrně, na 30 litrů.
Tichý chod, líný projev
Provoz na zemní plyn však nepřináší jen euforický pocit při placení natankovaného paliva. Zájemce o CNG se musí smířit s tím, že alternativní pohon znamená také nižší výkon motoru. Kvůli odlišným vlastnostem plynu přichází například Fiat Panda o osm koní, maximální rychlost je nižší o 7 kilometrů a zrychlení na stovku se protáhne o tři vteřiny. Podobně zleniví i Opel Combo, což se nejvíc projeví v táhlých kopcích nebo při předjíždění. Dobrou zprávou však je, že motor jedoucí na plyn je o poznání tišší než ve chvílích, kdy polyká benzin. A plynová nádrž je sice pro oba vozy jistou přítěží, kupodivu však zajímavě vylepšuje jízdní vlastnosti. Oba vozy jakoby mávnutím proutku přišly o jinak vrozenou nedotáčivost, fiat navíc těží z robustnějšího podvozku částečně převzatého z verze 4x4, jež má větší, patnáctipalcová kola. Lépe tak zvládá nástrahy špatných silnic a do zatáček se méně naklání.
Cena až na prvním místě
Plynovým autům nelze upřít jisté kouzlo, jež však apeluje především na ekologické smýšlení jejich majitele. Spalováním plynu šetří ozónovou díru (díky výrazně nižším emisím oxidů dusíku), zhruba o třetinu poklesnou i emise tolik proklínaného kysličníku uhličitého. Skutečnost, že by majitel plynového auta nějak výrazně ušetřil, je však spíše zbožným přáním. Srovnatelný benzinový model je v případě opelu (s motorem 1,4) o 95 000 korun levnější, u pandy je rozdíl 86 000. Vyplatí se tak jen těm, kteří si vůz nechávají dlouhá léta, nebo řidičům, kteří tráví za volantem většinu dne. Pro všechny ostatní budou CNG auta spíše životním názorem. Anebo kratochvílí, zejména při hledání čerpací stanice. n
AUTOR: JAKUB STEHLÍK
Technické údaje
Fiat Panda Natural Power Opel Combo Arizona CNG
Motor - objem Ř4-1242 cm3 Ř4-1598 cm3 - výkon 38 kW/52 k/5000 ot./min 69 kW/94 k/6200 ot./min - toč. moment 88 Nm/3000 ot./min 139 Nm/4200 ot./min
Zrychlení 0 - 100 km 17,0 s 15,0 s
Max. rychlost 148 km/h 165 km/h
Komb. spotřeba CNG (kg) 4,2 4,9
Cena nového vozu 320 900 Kč 475 000/421 900 Kč*
*Nižší cena platí pro živnostníky nebo při nákupu na leasing
Pořiďte si domácí plnírnu
Kdo si chce auto na zemní plyn vyzkoušet, měl by se nejprve zajímat o to, jak a kde doplní palivo. V celém Česku jsou v současnosti zhruba jen dvě desítky čerpacích stanic, většina z nich je navíc ukryta v areálech plynárenských společností. Dobrým vodítkem jsou specializované internetové stránky (např. www.cng.cz), kde jsou uvedeny jejich adresy a otevírací doba. Jak složité je zemní plyn načerpat, lze ukázat na příkladu hlavního města. V Praze jsou CNG stanice celkem dvě. Ta první v areálu společnosti Pražská plynárenská v Michli. Kdykoliv si sem pro plyn mohou přijet pouze majitelé speciální zákaznické karty, ostatní to musí stihnout ve všední den do půl čtvrté odpoledne. V pátek mají jen do čtvrt na tři, o víkendu zavřeno.
Jedinou stanicí, kde lze v Praze platit kartami CCS a navíc mají otevřeno nonstop, je benzinka Shell na Vršovické ulici. Začátečníkům se jistě napoprvé stane, že omylem zamíří k té, která vede směrem z centra, správná je ale shellka na opačné straně ulice. Jak to má zákazník poznat? Snad intuicí. Totem s cenami paliv totiž o plynu mlčí. Na otázku, proč benzinka jeho prodej tak dobře tají, odpovídá čerpadlář po pravdě. "Kdo chce plyn, ten si nás stejně najde."
Nad zoufalým nedostatkem čerpacích stanic CNG lze vyzrát. Svoji vlastní čerpací stanici si totiž může pořídit každý, kdo je připojen na rozvodnou plynovou síť. Investice do domácí plnírny, která svými rozměry připomíná plynovou karmu, je však nejméně 130 000 korun. Tankování nádrže tímto zařízením trvá několik hodin.
Zkratka CNG (Compressed Natural Gas) je v domácích podmínkách téměř neznámým pojmem. Politici stlačenému zemnímu plynu sice fandí, automobilky podporují, ale motoristé moc nevyužívají. Důvod?
V Česku se už před lety zabydlel jiný plyn: propan butan (ve zkratce LPG nebo-li Liquefied Petroleum Gas). Ten se už začátkem 90. let prodával ve dvorech zemědělských družstev, aby si později našel cestu i k renomovaným benzinkám. A pamětníci si jistě vzpomenou, že na propan-butan se jezdilo na černo už v socialistickém Československu. S propanbutanovou lahví v kufru auta, umně propojenou s karburátorem gumovou hadičkou. Občas nějaké auto shořelo, ale kupodivu ne zas tak často.
Zatímco čerpací stanice s LPG lze dnes potkat téměř všude, stojan na zemní plyn je většinou výsadou jen okresních měst. Rozdíl mezi infrastrukturou u nás a například v sousedním Německu je propastný. Zatímco v Česku je problém CNG vůbec sehnat, Německo se pyšní sítí 800 stanic. Do dvou let jich má být dokonce tisíc.
Spotřeba měřená v kilogramech
Samotné automobilky zemnímu plynu věnují mnohem větší pozornost, než je tomu v případě LPG. Zatímco majitelé propanbutanových aut většinou prošli individuální přestavbou, modely na zemní plyn automobilky často vyrábějí ve své režii. Majitel plynového auta tak nepřijde o záruku na nový vůz, jak tomu často kvůli plynové přestavbě bývá. Příplatek na plynový pohon je však ve srovnání s benzinovou verzí nejméně 80 000 korun. I přesto se provoz na plyn může někomu vyplatit.
Stát osvobodil CNG pro automobilovou dopravu od spotřební daně, aktuální ceny plynu se pohybují zhruba na úrovni 22 korun za kilogram. Pro představu: Opel Combo, který si během testu řekl v průměru o 7,5 litru benzinu, se po přepnutí na plynový pohon spokojil s pěti kilogramy CNG na každých sto kilometrů. Podobného rozdílu dosáhl i další zkoušený vůz - Fiat Panda. Ten si obvykle vystačil se 4,5 kilogramu plynu na sto kilometrů, zatímco na benzin jezdil za šest litrů.
Spotřeba auta jezdícího na CNG tak odpovídá modelu s naftovým motorem, palivo je však zhruba o třetinu levnější.
Každou chvíli u benzinky
Ačkoliv na pohled nemá Fiat Panda s Oplem Combo mnoho společného, spousta vlastností je pro vozy na zemní plyn typických. Společný znak: žádné rezervní kolo. To se do auta zkrátka nevejde, protože za zadní nápravou má své místo plynová nádrž, která je zespodu přišroubována k podvozku. Obě auta mají také problematicky krátký dojezd. Do nádrže fiatu se vejde zhruba 10 kilogramů plynu, opel pojme přibližně o 7 kilogramů víc. V praxi to znamená, že fiat ujede na jednu nádrž CNG nejvíce 230, opelu se podařilo zvládnout 320 kilometrů.
V okamžiku, kdy dojde plyn, vůz automaticky přepíná na benzin. Pokud se řidič soustředí, může při střídání paliv zaznamenat drobné škubnutí.
Jenže z jízdy na benzin nemá majitel auta, který investoval do plynového zařízení, žádnou radost. Opel to vytušil a přidělil combu jen symbolickou benzinovou nádrž s objemem 14 litrů. V Německu jistě dost na to, aby řidič zajel k nejbližší CNG stanici. Při hustotě čerpadel s plynem u nás je to ale zoufale málo.
Fiat tenhle problém kupodivu nemá. Benzinová nádrž v malé pandě se oproti běžné verzi zmenšila jen nepatrně, na 30 litrů.
Tichý chod, líný projev
Provoz na zemní plyn však nepřináší jen euforický pocit při placení natankovaného paliva. Zájemce o CNG se musí smířit s tím, že alternativní pohon znamená také nižší výkon motoru. Kvůli odlišným vlastnostem plynu přichází například Fiat Panda o osm koní, maximální rychlost je nižší o 7 kilometrů a zrychlení na stovku se protáhne o tři vteřiny. Podobně zleniví i Opel Combo, což se nejvíc projeví v táhlých kopcích nebo při předjíždění. Dobrou zprávou však je, že motor jedoucí na plyn je o poznání tišší než ve chvílích, kdy polyká benzin. A plynová nádrž je sice pro oba vozy jistou přítěží, kupodivu však zajímavě vylepšuje jízdní vlastnosti. Oba vozy jakoby mávnutím proutku přišly o jinak vrozenou nedotáčivost, fiat navíc těží z robustnějšího podvozku částečně převzatého z verze 4x4, jež má větší, patnáctipalcová kola. Lépe tak zvládá nástrahy špatných silnic a do zatáček se méně naklání.
Cena až na prvním místě
Plynovým autům nelze upřít jisté kouzlo, jež však apeluje především na ekologické smýšlení jejich majitele. Spalováním plynu šetří ozónovou díru (díky výrazně nižším emisím oxidů dusíku), zhruba o třetinu poklesnou i emise tolik proklínaného kysličníku uhličitého. Skutečnost, že by majitel plynového auta nějak výrazně ušetřil, je však spíše zbožným přáním. Srovnatelný benzinový model je v případě opelu (s motorem 1,4) o 95 000 korun levnější, u pandy je rozdíl 86 000. Vyplatí se tak jen těm, kteří si vůz nechávají dlouhá léta, nebo řidičům, kteří tráví za volantem většinu dne. Pro všechny ostatní budou CNG auta spíše životním názorem. Anebo kratochvílí, zejména při hledání čerpací stanice. n
AUTOR: JAKUB STEHLÍK
Technické údaje
Fiat Panda Natural Power Opel Combo Arizona CNG
Motor - objem Ř4-1242 cm3 Ř4-1598 cm3 - výkon 38 kW/52 k/5000 ot./min 69 kW/94 k/6200 ot./min - toč. moment 88 Nm/3000 ot./min 139 Nm/4200 ot./min
Zrychlení 0 - 100 km 17,0 s 15,0 s
Max. rychlost 148 km/h 165 km/h
Komb. spotřeba CNG (kg) 4,2 4,9
Cena nového vozu 320 900 Kč 475 000/421 900 Kč*
*Nižší cena platí pro živnostníky nebo při nákupu na leasing
Pořiďte si domácí plnírnu
Kdo si chce auto na zemní plyn vyzkoušet, měl by se nejprve zajímat o to, jak a kde doplní palivo. V celém Česku jsou v současnosti zhruba jen dvě desítky čerpacích stanic, většina z nich je navíc ukryta v areálech plynárenských společností. Dobrým vodítkem jsou specializované internetové stránky (např. www.cng.cz), kde jsou uvedeny jejich adresy a otevírací doba. Jak složité je zemní plyn načerpat, lze ukázat na příkladu hlavního města. V Praze jsou CNG stanice celkem dvě. Ta první v areálu společnosti Pražská plynárenská v Michli. Kdykoliv si sem pro plyn mohou přijet pouze majitelé speciální zákaznické karty, ostatní to musí stihnout ve všední den do půl čtvrté odpoledne. V pátek mají jen do čtvrt na tři, o víkendu zavřeno.
Jedinou stanicí, kde lze v Praze platit kartami CCS a navíc mají otevřeno nonstop, je benzinka Shell na Vršovické ulici. Začátečníkům se jistě napoprvé stane, že omylem zamíří k té, která vede směrem z centra, správná je ale shellka na opačné straně ulice. Jak to má zákazník poznat? Snad intuicí. Totem s cenami paliv totiž o plynu mlčí. Na otázku, proč benzinka jeho prodej tak dobře tají, odpovídá čerpadlář po pravdě. "Kdo chce plyn, ten si nás stejně najde."
Nad zoufalým nedostatkem čerpacích stanic CNG lze vyzrát. Svoji vlastní čerpací stanici si totiž může pořídit každý, kdo je připojen na rozvodnou plynovou síť. Investice do domácí plnírny, která svými rozměry připomíná plynovou karmu, je však nejméně 130 000 korun. Tankování nádrže tímto zařízením trvá několik hodin.
Zdroj:IN magazín
Sdílet článek na sociálních sítích
