Čtvrtek, 28. března 2024

Význam kosmonautiky v současném světě

Význam kosmonautiky v současném světě

Kosmonautika má stále důležitější strategický význam pro celkový rozvoj ekonomických i sociálních stránek naší společnosti a pro její postavení v mezinárodním společenství. Tím je také i dán význam průmyslu a služeb souvisejících s kosmonautikou a kosmických výzkumem. Absence rozvoje kosmických technologií v politickém řízení společnosti může způsobit obtížně odstranitelnou závislost na zahraničních dodávkách technologie a know-how, spojenou se strategickou závislostí na informacích potřebných k rozhodování o důležitých složkách národní politiky a vnitřní situace jako je například životní prostředí, zemědělství, udržitelný rozvoj, komunikační sítě, ochrana osob, vzdělání a lékařská péče.
Kosmonautika a související technologie se stávají motorem světové ekonomiky 21. století s ekonomickou příležitostí pro státy s připraveným průmyslem. Přinášejí zvýšení počtu nových pracovních příležitostí vytvořených novými informačními službami. Zvládnutí náročných technologických postupů se přenáší do tradičních oblastí strojírenství a elektrotechniky, čímž se posiluje celková konkurenceschopnost průmyslu na mezinárodním trhu a exportní potenciál. Přínosy kosmonautiky nejsou jen technické, ale také sociálně-ekonomické. Kosmické aktivity se tímto způsobem nejvíce uplatňují především v oblasti družicové komunikace, družicové navigace a lokalizace, sledování životního prostředí a přírodních zdrojů, zvládání přírodních katastrof, vzdělávání a pilotované kosmické lety.
Kosmonautika, jakožto špičková technická disciplína, přispívá k naplňování národních priorit z hlediska bezpečnosti, ekonomického růstu a ke zvyšování konkurenceschopnosti českých průmyslových firem.

Mezinárodní zkušenosti ukazují, že investice do kosmického sektoru mají vysoký stupeň návratnosti v podobě troj- až sedminásobného přínosu do hrubého domácího produktu. Proto je pro zemi prospěšné udržet v rámci svých možností rostoucí trend objemu investic do kosmického průmyslu a služeb. Toho lze dosáhnout zvětšováním účasti národních průmyslových firem v mezinárodních dodávkách. Je zřejmé, že to nezávisí jen na vládní politice, ale i na místních kapacitních možnostech. Pro získání potřebných technologických a výrobních schopností jsou velmi vhodné projekty na vývoj malých družic a jejich systémů, případně přístrojů pro takové družice, protože jsou finančně přijatelné a mají kratší dobu trvání.

Ještě lepší podmínky pro zpětné vracení vložených investic představuje sektor služeb odvozených od kosmických systémů. Na rozdíl od výroby dílů kosmické techniky nebo pozemní zařízení, nejsou tolik vázány na úzký okruh uživatelů tvořený vesměs státními institucemi. Spolu s pozemním vybavením a uživatelskou strukturou představují více než desetinásobek ceny družic, stanic a raket. Je nesprávné vnímat kosmický průmysl omezeně jen na produkci kosmické techniky.

Vzhledem ke svému synoptickému charakteru a opakovanému pořizování, jsou družicová data jedním z nejúčinnějších inovačních nástrojů pro pochopení a tím i předpovídání nejrůznějších změn, ať přírodních nebo uměle vyvolaných. Komunikační, meteorologické, geofyzikální a pozorovací družice jsou užitečné pro prevenci proti pohromám, jejich monitorování a následnému zmírnění jejich následků. Důležitá je i možnost použití těchto družic ke včasnému varování a rozšíření potřebných informací ke všem záchranářským a dalším zúčastněným složkám. Většina přírodních katastrof, zejména v našich přírodních podmínkách, jsou meteorologické a hydrologické události. Data z geostacionárních meteorologických družic a pozorovacích družic na nízkých polárních drahách dodávají data pro přesnou hydrologickou předpověď využitelnou pro včasné varování před povodňovou situací i pro lepší hospodaření s vodou. Zkušenosti z několika zemí prokázaly, že včasné povodňové předpovědi a varování snížilo škody o 6% až 40 %.
Data z meteorologických družic a družic dálkového průzkumu v kombinaci s pozemním měřením umožňují předpovídat výnosy různých plodin. To je životně důležitý údaj pro hodnocení úrovně potravinové soběstačnosti a obchodování se zemědělskými komoditami.
Meteorologické a spojové družice jsou stejně důležité i pro včasné varování před následky katastrof způsobených člověkem, jako jsou průmyslové nebo dopravní havárie.
Družice nyní představují hlavní inovační nástroj pro komunikace na dlouhé vzdálenosti, televizního vysílání, uzavřených i otevřených datových sítí a systémů jako je Internet, námořní komunikace a záchranných systémů. Spojové družice poskytují nové možnosti pro zajištění vzdělávání na dálku (tele-výuka), a poskytování medicínské péče na dálku (tele-diagnóza a tele-léčba). Jsou základem rozšiřování integrovaných digitálních sítí, dodávání video programů a zajištění mobilní spojové služby na vodě i na souši. Bezdrátová telekomunikace se díky družicím stává převládajícím způsobem stále silnějšího globálního propojení v 21.století.
Družice výrazně inovují způsob námořní, letecké i pozemní navigace. Nové navigační služby jsou používány pro určování polohy při rekreační plavbě, pěší i automobilové turistice a trvale v letecké činnosti všeho druhu. Komerční využívání těchto služeb podporuje zdokonalování technologie pro provozovatele námořních plavebních společností, železniční společnosti, dálkové automobilové přepravce. Navigační a lokalizační zařízení proniká do vybavení osobních aut a stává se součástí mobilních telefonů.
Tradičním partnerem pro přenos technologií z kosmického průmyslu je průmysl automobilový. Možnosti jsou daleko větší než jen známé příklady (air-bag, ABS brzdový systém, testovací elektromagnetické přístroje). Typickým příkladem může být vývoj „automobilu zítřka“ s minimálním dopadem na životní prostředí, vyvinutým informačním systémem a využívající nejnovější poznatky z telematiky.
S uplatněním kosmických technologií lze počítat také v textilní výrobě a vývoji tkanin a nebo i v potravinářství, konservárenském průmyslu a kosmetickém průmyslu.
Přenos mezinárodních telefonních hovorů, napojení na národní telefonní sítě a přenos obrazového signálu pro kabelové i televizní programy jsou hlavní činnosti, kde se uplatní družicová technika. Další významnými službami na trhu telekomunikačních služeb s perspektivou rozvoje jsou přímé rozhlasové a televizní vysílání a mobilní spojové služby.
Vedle družicových spojů, je dálkový průzkum a geoinformační systémy (GIS) dalším aspirantem na významnou aplikaci kosmického průmyslu. Data dálkového průzkumu mají použití v zemědělství, územním plánování, hospodaření s přírodními zdroji, lesnictví a řadě dalších aplikací. Přístup k družicovým datům roste stále rychleji a jen příští rok se plánuje vypuštění kolem desítky nových družic pro pozorování zemského povrchu. Rozvoji této aplikace přispívá i dokonalejší pozorovací technika s rozlišením již pod jeden metr a s hyperspektrálními skenery, levnější a výkonnější počítače, metody na kompresi dat i účinnější získávání informací z obrazových dat.
GIS představují nástroj na hodnocení, integraci a distribuci velkých souborů prostorově orientovaných dat. Jejich schopnost je spojovat data získaná různým způsobem – družicová obrazová data, digitalizované mapy, statistická šetření, půdní složení, vegetační druhy, způsob zásobování vodou a mnohé jiné – do celkového popisu situace v daném území. To z nich činí neobyčejně významný nástroj pro řadu aplikací od obchodní a tržní analýzy, přes plánování rozvoje města a organizace záchranných opatření až k monitorování a hodnocení životního prostředí. Rozvoj výpočetní techniky přesunul využívání GIS z akademické a vojenské oblasti do malých firem, které tyto služby nabízejí po celém světě.
Kosmická výroba využívá mikrogravitace a vakua kosmického prostředí k výrobě, a zpracování materiálů pro komerční účely. Do tohoto širokého vymezení spadají průmyslové a výzkumné aktivity jako je příprava kovových slitin, plastových materiálů nebo skel, zpracování a analýza organických látek a výzkum fyziologie a chování lidí, zvířat a rostlin v podmínkách kosmického letu. Podmínky kosmického prostoru jsou naprosto unikátní a tím nabízejí i zcela nové příležitosti pro průmyslovou i podnikatelskou činnost.

I když zatím stále je ještě rozvoj kosmického průmyslu závislý do značné míry na státním financování výzkumu, vývoje a inovačních programů, vyžadují uvedené trendy včasnou reakci průmyslu. Je totiž možné, že za pět let převezme komerční trh vůdčí roli hlavního zákazníka od státu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je odpovědným vládním místem za vývoj kosmonautických aktivit a jejich aplikací včetně navazování potřebných příslušných mezinárodních vazeb. Je proto oficiálním partnerem pro jednání s ESA a financuje ze svého rozpočtu účast v programu PECS. Připravuje také stanoviska České republiky k Evropské kosmonautické politice spolu s návrhy na zapojení České republiky do Evropského kosmonautického programu. Do kosmonautických aktivit je zapojeno i Ministerstvo dopravy, které má vládní kompetenci za účast České republiky v evropském programu družicové navigace Galileo. Ministerstvo financuje vlastní výzkumný projekt na vývoj přijímací stanice a jejího aplikační využití v letech 2001-2006 s celkovým rozpočtem 2,6 milionu Euro.

Z rozpočtu MŽP je hrazen každoroční příspěvek za přidružené členství České republiky v mezinárodní organizaci EUMETSAT a také fungování přijímací stanice družicových dat pro meteorologickou službu.

Výzkumné a vývojové projekty s kosmonautickým zaměřením také financuje Grantová agentura České republiky (GAČR) a další rezortní grantové mechanismy zejména na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), Akademii věd ČR a na universitách.

 
Veřejné prostředky na tisíce Euro
rok 2005
Program PECS (MŠMT) 905
EUMETSAT (MZP) 240
Galileo (MD) 600
ostatní (MPO, university, AV ČR, aj.)* 700
Celkem 2445

*) odhad 

V souhrnu činí v současnosti výdaje na kosmonautiku v České republice zhruba dva a půl milionu Euro ročně včetně příspěvku do EUMETSATu. To je méně než 0,01% státního rozpočtu a 0,5% všech státních výdajů na vědu a výzkum.
Česká republika musí objektivně docenit význam, který v sobě kosmický kosmonautika obsahuje. Jen tehdy neztratí krok s celosvětovým trendem, který se projevuje rychle rostoucím počtem zemí, v nichž kosmické aktivity působí jako účinný motor celkového ekonomického a technického i kulturního rozvoje společnosti.

Jan Kolář

ZDROJ:b Česká kosmická kancelář

 

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů