Kde bude časem nejhůř? Na jihu Evropy

- Bruselští úředníci spočítali, které regiony v Evropě čekají těžké časy

- Velkým problémem je rychlé stárnutí populace

V Nizozemsku se architekti předhánějí v tom, kdo vymyslí lepší plovoucí dům a politici ve východním Německu si lámou hlavu nad tím, jak zastavit vymírání populace. Domovy sto sedmdesáti milionů Evropanů jsou podle odhadů Evropské komise ve zranitelných regionech, které může brzy začít dusit jedna z hrozeb budoucnosti: klimatické změny, stárnutí populace, globalizace nebo nedostatek energetických zdrojů. Mezi ty nejohroženější, závislostí na fosilních palivech, patří i Česko.

Odborníci z různých útvarů Evropské komise propočítali zranitelnost stovek evropských regionů. A zjistili, že pokud se nic radikálně nezmění, začnou mít kolem roku 2020 vážné potíže oblasti zejména na jihu Evropy a v některých nových členských státech.

Absolutním lídrem neradostného žebříčku se stalo Bulharsko, neboť hned tři jeho oblasti patří k nejzranitelnějším regionům v celé Evropě ve všech čtyřech kategoriích. Naopak jako perspektivní adresa k usídlení se jeví sever a severozápad Evropy, hlavně země jako Dánsko, Švédsko a Velká Británie.

Jih mezi ohroženými druhy

Vysoko na seznamu ohrožených druhů se ocitla řada současných turistických destinací jako portugalské Algarve, řecké pobřeží i jih Itálie.

Evropští úředníci jim předvídají extrémní letní teploty a dlouhá období sucha, řada letovisek bude ohrožena stoupající hladinou moře. Ve všech zemích stejně jako v Nizozemsku, které má čtvrtinu území pod hladinou moře, už vlády zřídily skupiny odborníků, které mají vymyslet, jak globální oteplování přežít.

"Jih Evropy se bude časem nejvíce potýkat s klimatickými změnami, ale i s následky globalizace. Jde o regiony s nekvalifikovanou pracovní silou, které budou mít velké problémy přilákat investice, vytvářet pracovní příležitosti nebo udržet ty stávající," říká komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová.

Na základě nově propočítaných indexů zranitelnosti by se měl změnit směr toku miliard eur ze strukturálních fondů Evropské unie, tak aby šly skutečně tam, kde mohou odvrátit pošmournou budoucnost. Až do roku 2013 je ale o tom, kam poproudí peníze, už dávno rozhodnuto.

Německo vymírá

I Česko se v jedné z kategorií probojovalo "na bednu". Společně s Irskem, Polskem a Bulharskem patří v budoucnosti k zemím nejvíce ohroženým v oblasti energetiky: vlastní závislostí na dovozu energetických zdrojů, fluktuací cen energie a vysokou koncentrací energeticky náročného průmyslu.

Proto je jedním z hlavních témat českého předsednictví Evropské unii energetická bezpečnost: vláda Mirka Topolánka se bude snažit prosadit, aby země v Evropě spolu v této věci víc spolupracovaly, vypomáhaly si a nenechaly ty nejzranitelnější a nejvíc závislé na dodávkách, hlavně z Ruska, na holičkách.

Pro celou Evropu je jednou z největších nočních můr rychlé stárnutí populace. V roce 2020 budou Evropané na druhém místě za Japonskem v počtu obyvatel v neproduktivním věku, které budou muset živit. Nejvíce ohrožené oblasti stárnutím populace jsou zejména ve východním Německu nedaleko hranic s Českem, v okolí Drážďan a Chemnitzu.

A populační statistika nevypadá dobře ani pro Finsko, severní Španělsko a Itálii. Do nových členských států by podle propočtu bruselských statistiků měl problém se stárnoucí populací dorazit zhruba o dvacet let později než na Západ.

AUTOR: Lucie Tvarůžková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

/Od naší zpravodajky v Bruselu/