Průmyslové parky včera, dnes a zítra

Průmyslové areály se postupně stávají běžnou součástí urbanistických řešení především velkých měst. Najdeme je však i v menších lidských aglomeracích, viditelných zejména při hlavních dopravních tazích, které protínají naší republiku.

Zakázek pro průmyslové investory na tuzemském trhu stále přibývá. Sympatické je v tomto směru zjištění, že se nezastavuje jen "zelená louka", ale je využito tzv. brownfields, území s již znehodnocenými objekty v podobě budov a hal, postupně realizovaných s individuálním tvůrčím přístupem. Nezanedbatelným prvkem průmyslových areálů je řešení všech vlivů na životní prostředí. Lze říci, že kvalitní urbanistické řešení respektující provozní a výrobní návaznosti má vliv i na celkový chod průmyslových parků s vazbou na ekonomické výsledky a produkci.

KVALITA PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V ČR

Většinou jde o kvalitní stavby, protože jsou pod bedlivým dohledem orgánů státní správy více než ostatní. Normy, vyhlášky a nařízení jsou stále přísnější. Tato kvalita by měla být samozřejmostí. Kvalita architektonická a konstrukční je součástí celkové úrovně, ale už takovou samozřejmostí není.

Na tomto místě je vhodné zabrousit trochu do minulosti. Stavby lehkého i těžkého průmyslu měly velmi kvalitní nosné konstrukční systémy, typové i atypické. takže můžeme obdivovat velkorysost i technický cit našich předchůdců. Jsou to stavby z první republiky, ale dokonce i z 50. let minulého století!

Z pohledu současných požadavků jde o objekty s dnes již nevyhovujícími parametry z hlediska tepelně-technického a s mnohými nedostatky výplní otvorů a střech. Tyto budovy a haly se dají v dnešní době revitalizovat. Pokud je ovšem z hlediska územního plánování jejich existence jako výrobních průmyslových budov opodstatněná. Rekonverze jsou inspirativní, nejsou ale všelékem.

PRŮMYSLOVÉ AREÁLY A JEJICH ARCHITEKTURA

Zde se pohybujeme mezi dvěma protiklady. Jednak jsou to stávající zóny a areály, na druhé straně jsou ty na "zelené louce", které vyrostly za posledních 10-15 let. U těch prvních probíhá jejich revitalizace. Ty, které se staly tzv. brownfieldy, se postupně dostanou do fáze rekonverze anebo úplného odstranění a nové výstavby. Jsou zde důležité vazby dopravní, zásobovací a možnosti dalšího rozvoje. Stávající odklon od železniční dopravy a rozbujelá kamionová doprava jsou chybou, kterou "trh" nevyřeší. Nové celky na původně nezastavěných územích splňují aktuální nároky investorů. Často se jedná o nadprůměrné objekty po stránce architektury anebo designu. Více se objevuje použití trvanlivých materiálů a řešení, která nejsou nejlevnější. Charakteristické jsou zde počáteční živelnost a absence regulačních plánů. Vždyť často jednotlivé nové objekty podél nové páteřní komunikace nejsou propojeny ani chodníky. Venkovní a sadové úpravy jsou u nás obvykle tristní. Zde je prostor pro zvýšení kvality. Tím se myslí pro koncepční návrhy včetně vodních prvků a kvalitních zahradních úprav. V tom jsou pro nás vzorové zahraniční příklady.

MODERNÍ PARKY VERSUS JEJICH PŘEDCHŮDCI

Současné průmyslové stavby jsou po stránce architektonického pojetí charakteristické velkými monobloky, hmotami značných rozměrů i výšek. V tomto provedení jsou obtížně zařaditelné do ostatní zástavby. Přesto i v této situaci se dá řešení ovlivnit. I zde platí základní kompoziční a výtvarná pravidla. Staré stavby se méně lišily od ostatní zástavby. Byly použity shodné materiály na fasády jak pro tyto stavby, tak pro ostatní stavby své doby, např. režné zdivo.

V dnešní době v oblasti průmyslových staveb jsou - z hlediska fasádních materiálů - v největší oblibě lehké obvodové pláště sendvičové, kazetové, lamelové a skládané. Pro výplně otvorů se používají stále kvalitnější rámy. Lze očekávat návrat těžkých plášťů prefabrikovaných i zděných v individuálních návrzích.

VÝVOJ V OBLASTI PRŮMYSLOVÝCH PARKŮ

Současná krize sice zbrzdila rozvoj řady developerských projektů, v ČR však obecně při stavebním boomu v oblasti průmyslových investic, zejména po roce 2000, vznikly i kvalitní průmyslové parky. Převážná část jich v první řadě musí zajistit podmínky pro výrobu, (často velmi náročnou), s požadavky na rozměry objektů a v některých případech i na volně stojící, odkryté aparatury.

Pokud jde o budoucnost průmyslových parků, přibude individuálních projektů, vymykajících se klišé oplechovaných obřích krabic bez měřítka, rytmu, kompozice. Dalším směrem jsou ryze technologické stavby a volně stojící aparatury, které časem zastarají, demontují se, recyklují a na jejich místě vyrostou nové. Při jejich realizacích bude možné rozpoznat přístup investorů, jejich firemní kulturu i celkovou kulturu společnosti, v níž stavba - architektura nakonec vznikne. Vše prověří až čas.