Česká ložiska zemního plynu
Zemní plyn je tvořen směsí plynných a těkavých n-alkanů s dalšími plyny
(vodíkem, dusíkem, sirovodíkem a inertními plyny). Ve směsi z více než 75 %
převažuje metan. v surové těžbě bývá určitá příměs ropy, vody a písku. v ČR jsou
rozlišovány 3 základní druhy zemního plynu : suchý plyn (s obsahem CH4 98 - 99
%), vlhký plyn (85 - 95 % CH4 a příměs uhlovodíků) a plyn se zvýšeným podílem
inertních složek (50 - 65 % CH4, přes 10 % N2 a přes 20 % CO2).
Zemní plyn je tvořen směsí plynných a těkavých n-alkanů s dalšími plyny (vodíkem, dusíkem, sirovodíkem a inertními plyny). Ve směsi z více než 75 % převažuje metan. v surové těžbě bývá určitá příměs ropy, vody a písku. v ČR jsou rozlišovány 3 základní druhy zemního plynu : suchý plyn (s obsahem CH4 98 - 99 %), vlhký plyn (85 - 95 % CH4 a příměs uhlovodíků) a plyn se zvýšeným podílem inertních složek (50 - 65 % CH4, přes 10 % N2 a přes 20 % CO2).
Prokázané světové zásoby zemního plynu se pohybují kolem 140 bil. m3. Největší podíl prokázaných zásob se nalézá na území Ruska - 32,2 % a Íránu - 14,9 %.
K zemnímu plynu lze zařadit i karbonský plyn emitovaný z uhelných ložisek. Karbonský plyn je tvořen z 90 až 95 % metanem. Jeho obsah v tuně uhlí kolísá od 0 do 25 litrů v závislosti na stupni prouhelnění a hloubce uložení.
2. Surovinové zdroje ČR
- Ložiska zemního plynu, geneticky svázaná se vznikem ropy, převažují na jihu moravské části vídeňské pánve, v severní části jsou spíše ložiska ropy. Těžený plyn obsahuje CH4 od 87,2 do 98,8 % objemových, má výhřevnost 35,6 až 37,7 MJ/m3 (suchý plyn při 0oC), měrnou hmotnost 0,72 až 0,85 kg/m3 (při 0oC) a obsah H2S pod 1 mg/m3. Za perspektivní oblast je považována karpatská předhlubeň. Tato ložiska plynu mají velmi variabilní složení. Na ložisku Dolní Dunajovice tvoří metan 98 %, naproti tomu na ložisku Kostelany - západ je to jen 70 % metanu s průmyslově využitelnými koncentracemi helia a argonu.
- Na severní Moravě, mezi Příborem a Českým Těšínem, se vyskytují ložiska vázaná většinou na zvětralý a tektonicky porušený relief karbonu. Geneze těchto ložisek, tvořících se při vrcholech morfologických elevací karbonu není dosud jednoznačně objasněna. Názory, že jde o plyn vznikající při prouhelňování ložisek uhlí jsou zpochybňovány a jeho geneze je spojována s neoidními pochody a dávána do souvislosti se vznikem přírodních uhlovodíků. Jde zvláště o ložisko Žukov, Bruzovice a Příbor. Část ložiska Příbor slouží jako podzemní zásobník plynu.
- Prokazatelně karbonský plyn se získává tzv. degazací uhelných slojí české části hornoslezské uhelné pánve. Jeho kvalita je závislá na způsobech a technických možnostech této degazace a je proto velmi kolísavá. Plyn z dolů Dukla, Lazy a Doubrava je veden 22 km dlouhým plynovodem do ocelárny Nová Huť v Ostravě. Obsah CH4 v karbonském plynu je 94 až 95 %.
3. Evidovaná ložiska ČR
1 Oblast jižní Moravy
2 Oblast severní Moravy
ZDROJ: ČGS - Geofond
Sdílet článek na sociálních sítích
