Pár údajů ke spalovně v Liberci
Spalovna TERMIZO a.s. kvalitně provozuje moderní technologii a s výraznou
rezervou plní nejen současné platné, ale i připravované emisní limity všech
složek do ovzduší, vody a půdy. Energeticky využívá obtížný odpad, který má
potenciálně nebezpečné vlastnosti zejména při prostém vyhazování na skládku.
Více než 4 miliony tun komunálního odpadu vyhazovaného ročně v ČR na skládku
představuje například možnou náhradu téměř 900 000 tun mazutu nebo 3,5 milionu
tun hnědého uhlí.
Spalovna TERMIZO a.s. kvalitně provozuje moderní technologii a s výraznou rezervou plní nejen současné platné, ale i připravované emisní limity všech složek do ovzduší, vody a půdy. Energeticky využívá obtížný odpad, který má potenciálně nebezpečné vlastnosti zejména při prostém vyhazování na skládku. Více než 4 miliony tun komunálního odpadu vyhazovaného ročně v ČR na skládku představuje například možnou náhradu téměř 900 000 tun mazutu nebo 3,5 milionu tun hnědého uhlí.
Emise spalovny do ovzduší
S velkou rezervou splňuje nejpřísnější limity v EU a tedy i na světě.
Minimální emise prachu - jen 10 kg.
Minimální emise kyselých plynů.
Minimální emise kovů - jen 180 kg.
Minimální emise organiky - jen 3 kg a tedy i POPs.
O vynikající úrovni čištění všech výstupních proudů z našeho zařízení na energetické využití odpadů z hlediska vlivu na životní prostředí svědčí výsledky bilancí uveřejněné na serveru Ministerstva životního prostředí v tzv. Integrovaném registru znečištění ( www.irz.cz ). Tento systém úspěšně používá EU a naše zařízení nepřekročilo žádný limit ze 75 sledovaných nebezpečných látek v emisi do ovzduší, vody a půdy.
Vliv na životní prostředí
Evropská i česká legislativa věnuje velkou pozornost racionálnímu hospodaření s odpady vzniklými lidskou činností. K dosažení ekologického způsobu nakládání s odpady je potřeba volit následující postupy a priority:
minimalizace vzniku odpadů vhodnými legislativními kroky.
třídění odpadů u původce
recyklace využitelných surovin včetně kompostování bioodpadu.
energetické využití vhodných spalitelných odpadů v zařízeních na energetické využití odpadů
materiálové využití pevných zbytků po spalování např. ve stavebnictví
skládkování těch odpadů, které nelze jinak využít
V tomto schématu má, jak je zřejmé, své místo i energetické využití komunálního odpadu tzn. i technologie zařízení na energetické využití komunálního odpadu. Moderní koncepce libereckého zařízení na energetické využití komunálního odpadu využívá ověřených postupů čištění spalin a technologických vod a tak je samozřejmostí, že splňuje všechny platné české i ekvivalentní evropské limity pro emitované znečisťující složky.
Dále se podrobněji popisují jednotlivé materiálové proudy, suroviny a výstupní emise z hlediska jejich možného vlivu na životní prostředí.
1. Vstupní materiálové proudy
1.1. Odpad
Zařízení na energetické využití odpadů je určeno pro energetické využívání směsného komunálního a živnostenského odpadu podle legislativních pravidel ČR a EU. Od konce roku 2001 je kapacita zařízení využita na 95 - 100 % a zpracovává zhruba 50 % produkce spalitelných odpadů ve spádové oblasti.
1.2. Další vstupy
Dalšími materiálovými vstupy jsou:
1.2.1 Demineralizovaná voda, připravovaná v sousední městské teplárně ionexovou technologií (z té se vyrábí vysokotlaká pára pro výrobu elektrické energie a tepla).
1.2.2 Zemní plyn, který je využíván pouze při najíždění a odstavování technologie tak, aby byly minimální emise do ovzduší (neslouží tedy jako přídavné palivo) a výjimečně pro stabilizaci hoření.
1.2.3 Dodatkové chemikálie (čpavková voda, vápenný hydrát, hydroxid sodný, sulfan sodný, chlorid železitý atd.) používané pro provoz čištění spalin a čištění odpadních vod a rovněž chemikálie pro úpravu kotelních vod.
2. Výstupní materiálové proudy a emise
Hlavními výstupy jsou:
2.1 Vyčištěné spaliny, včetně popisu emisí „dioxinů“.
K optimálnímu průběhu spalování a tím i ke snížení obsahu škodlivých látek ve spalinách se využívá hlavních technologických opatření detailně popsaných zde.
Kvalita vyčištěných spalin se měří jednak kontinuálním analytickým zařízením (SO2, NOx, HCl, tuhé emise, CO), jednak v zákonem určených termínech autorizovanými laboratořemi na měřícím zařízení zabudovaném pouze po dobu měření na komínu. Tento způsob měření se provádí kvůli speciálním analýzám, které pro jejich složitost nelze měřit kontinuálním způsobem nebo jsou-li extrémní požadavky na přesnost měření. Od začátku provozu byly dosahovány podstatně nižší hodnoty emisí než předepisují české i evropské limity.
Zařízení na energetické využití komunálních odpadů nahrazuje teplo vyrobené sousední Teplárnou Liberec a významným způsobem snižuje emise hlavních znečišťujících složek do ovzduší (především oxidů síry a dusíku).
Dioxiny
Problematika čištění spalin včetně emisí dioxinů je v moderních spalovnách dokonale zvládnutá a stejně tak je tomu i v zařízení společnosti TERMIZO a.s.
Princip metody likvidace emisí látek typu PCDD/F (polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, neboli "dioxinů"), ke kterému dochází v zařízení společnosti TERMIZO a.s. je schématicky znázorněn na obrázku. Katalytickému rozkladu předchází filtrace nejjemnějších prachových podílů jako u klasického textilního filtru. Regenerace filtru se provádí automaticky po dosažení předepsané tlakové ztráty na filtru nebo v určených časových periodách. Dochází tedy ještě k dalšímu snižování emisí prachu. Výhodou je také tepelná odolnost filtrů - do 250 °C, neboť se používá tkanin na bázi speciálních fluorovaných polymerů. Metoda tedy oxiduje stopové koncentrace organických látek (nejen PCDD/F, ale i složité aromatické uhlovodíky) na neškodnou vodu, oxid uhličitý a chlorovodík. Chlorovodík se zachytává v pračce spalin.
K problematice PCDD/F uvedeme několik objektivních údajů. Jsou dobře známé veřejně přístupné zdroje, kde lze získat přesné údaje měření autorizovaných laboratoří nebo souhrnná data nezávislých odborníků:
• Roční inventury emisí PCDD/F jsou k dispozici na MŽP ČR nebo Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ). Opakované emisní inventury, které prováděly pro MŽP ČR vybrané týmy odborníků, zjistily celkovou roční emisi v minulosti v rozsahu 640 - 740 g TE PCDD/F. Z toho tvoří emise z lokálních topenišť cca 400 g, aglomerace železné rudy cca 200 g, sekundární produkce hliníku cca 5 g. V posledních letech se zjednodušila metodika měření PCDD/F a zároveň se významně zpřísnily limity, ale i tak jsou celkové emise v ČR velmi vysoké.
• Výpočet celkových emisí PCDD/F ze zařízení na energetické využití odpadů TERMIZO a.s. lze provést jednoduchým postupem: průměrné roční emise v roce 2005 = 0,017 (ng TE/m3)* 8 000 (h/rok)* 60 000 (m3/h) = 0,008 g TE PCDD/F - tato hodnota
je extrémně nízká.
Další informace o této problematice naleznete na www.recetox.chemi.muni.cz.
2.2 Vyčištěné procesní vody
Tyto vody jsou produktem čištěním technologických odpadních vod, které vznikají při praní spalin chemikáliemi (demineralizovaná voda, hydroxid sodný) a v procesu praní, resp. vyluhování popílku, kdy se z popílku vymývají toxické kovy (Zn, Cd, Ni, Pb, Cu) kyselým roztokem obsahujícím kyselinu chlorovodíkovou a další chloridy. Směs těchto technologických znečištěných vod se čistí postupy popsanými zde.
Vzniklá sraženina je zahuštěna sedimentací a je dále odvodňována na filtru. Zahuštěný produkt, tzv. filtrační koláč, se zpracovává separátně jako nebezpečný odpad za podmínek určených zákonnou legislativou. Vyčištěná voda se vypouští do veřejné kanalizace a spolu s ostatními splaškovými vodami odchází do městské čistírny odpadních vod. Dosaženou kvalitou by bylo možné vypouštět tyto vody přímo do řeky Nisy, ale považujeme za ohleduplnější k životnímu prostředí, vypouštět tyto vyčištěné vody do kanalizace. Projdou totiž ještě jedním čištěním v centrální městské čistírně a jsou vypuštěné za městem do daleko většího průtoku řeky.
Souhrnně lze říci, že se jedná o vody s převládajícím obsahem chloridů (do 35g/l) a síranů (do 2g/l). Z kationtů je nejvíce zastoupen sodík a vápník, pocházející z příslušných hydroxidů. Obsah kovů je vzhledem k velmi účinnému sirníkovému srážení nižší než povolené limity. Přebytek sirníku je odstraňován dávkováním chloridu železitého.
2.3 Pevné odpady, včetně materiálově využívaných pevných produktů
Spalovna produkuje následují pevné produkty:
2.3.1. Směs vyhořelé strusky, vystupující z kotle a vyčištěného popílku odděleného ze spalin
Hlavní podíl pevných výstupů tvoří vyhořelá struska, vystupující z kotle spolu s vyčištěným popílkem odděleným ze spalin. Tento odpad nemá nebezpečné vlastnosti, ale musel být dříve ukládán na skládku ostatního odpadu.
Složení produkovaného odpadu vypadalo do roku 2004 následovně:
V souladu s principy ochrany životního prostředí jsme hledali cestu ke snížení množství takto produkovaného odpadu.
K minimalizaci množství produkovaných pevných odpadů byla vybrána směs strusky a vypraného popílku z těchto důvodů:
• má příznivé složení vhodné ke stavebnímu využití
• chemické analýzy prokazují možnost dosažení legislativních limitů
• obsahuje vypálený železný šrot vhodný k recyklaci do hutí Cílená opatření k dosažení zadaného cíle se prováděla souběžně
v několika úrovních:
• technologická opatření zvýšila významně kvalitu produkovaných popelovin (zkvalitnění průběhu spalování a optimalizace souvisejících technologických proudů, zavedení výstupní promývky meziproduktu vodou)
• výzkumné práce prokázaly možnost stavebního využití
• proběhl proces certifikace na výrobek dle platné legislativy
• byl úspěšně realizován provoz magnetické separace železa ze směsi popelovin
Celý proces byl ukončen udělením certifikátu pro výrobek s názvem "Směs popelovin pro rekultivaci a úpravu krajin" (SPRUK). Tento výrobek vykazuje podobné vlastnosti jako chudý beton, již po třech dnech probíhá jeho vytvrzení tak, že je vhodný
pro konstrukční stavební násypy a zásypy. Certifikát je k nahlédnutí zde.
Došlo tedy k dramatickému poklesu produkovaných odpadů ve prospěch nových výrobků, jak je uvedeno na grafu.
Bylo dosaženo snížení množství produkovaného odpadu o 96%. Aplikací tohoto projektu se může ročně uplatnit zhruba 31 500 tun rekultivačního materiálu jako náhrada primárních stavebních surovin a až 1 800 tun železného šrotu lze recyklovat do hutí. Tato intenzifikace původní technologie zcela splňuje priority ochrany životního prostředí, tedy maximální množství odpadů (pokud již vznikly) materiálově využívat a šetřit tak primární přírodní zdroje.
2.3.2. Filtrační koláč
Další významnější druh produkovaného odpadu je filtrační koláč z čištění plynů. Ten vzniká v technologii čištění procesních vod a obsahuje nebezpečné složky obsažené ve spalinách a těžké kovy vyloužené v procesu čištění popílku. Pro představu o množství tohoto "chemicky vyseparovaného" nebezpečného odpadu uvádíme, že např. v roce 2005 bylo vyprodukováno 1 243 tun. Pokud by jako dříve byl směsný komunální odpad skládkován, skončilo by toto velké množství toxických kovů nekontrolovaně v tělesu skládky, kde by mohlo probíhat rozpouštění do skládkových vod.
Tento materiálový výstup se předává pověřené firmě jako nebezpečný odpad a je přepracováván takovým způsobem, aby ho bylo možné uložit na zabezpečenou skládku nebezpečného odpadu. Konkrétně v našem případě je tento odpad zpracovaný solidifikací, tj. stabilizací toxických složek speciální recepturou (přidáním cementu).
2.3.3. Další odpady
Při periodickém čištění kotle prováděném o odstávce zařízení a při čištění prostorů navazujících na topeniště kotle vzniká jako odpad nečištěný popílek. Tento popílek totiž není čištěný technologií instalovanou ve spalovně. Proto je tento nečištěný popílek po přepracování (tzv. solidifikací) uložen oprávněnou firmou na speciálně zabezpečenou skládku nebezpečných odpadů. Zbývající odpady vznikají podobně jako v jiných velkých provozech. Jedná se například o odpadní oleje, které jsou předávány k materiálovému využívání a recyklaci, poškozené zářivky, čistící tkaniny atd. Se všemi druhy nebezpečných odpadů je nakládáno v souladu
se zákonem a jsou předávány oprávněných firmám ke zneškodnění.
2.4 Tepelná a elektrická energie
Lze říci, že moderní zařízení na využití komunálního odpadu mají své nenahraditelné místo v odpadovém hospodářství vyspělých států. Je jistě potřebné především zamezovat vzniku odpadů například podporováním materiálově méně náročných výrob a důslednou recyklací produktů. Tento postup je však velmi náročný časově i finančně. Nepochybně je důležité i chování každého z nás, snaha třídit vlastní produkované odpady a šetrný přístup k přírodě.
Je nesporné, že zařízení které umí využít 96 000 tun problematického a obtížně zpracovatelného komunálního odpadu tak, že vyprodukuje pouze 1,5 % nebezpečného pevného odpadu (navíc ve formě méně nebezpečné než jsou vstupní odpady), je velmi užitečné. Proces energetického využívání odpadů vyprodukuje tepelnou energii pro 13 000 domácností, elektrickou energii pro 3 000 domácností libereckého regionu a to při vysokém pracovním standardu, při důsledném dodržování přísných limitů emisí do ovzduší, vod a pevných produktů. Takové zařízení je zařízení na energetické využití komunálních odpadů společnosti TERMIZO a.s., která již dnes naplňuje požadavky integrované ochrany životního prostředí.
Emise spalovny do ovzduší
S velkou rezervou splňuje nejpřísnější limity v EU a tedy i na světě.
Minimální emise prachu - jen 10 kg.
Minimální emise kyselých plynů.
Minimální emise kovů - jen 180 kg.
Minimální emise organiky - jen 3 kg a tedy i POPs.
O vynikající úrovni čištění všech výstupních proudů z našeho zařízení na energetické využití odpadů z hlediska vlivu na životní prostředí svědčí výsledky bilancí uveřejněné na serveru Ministerstva životního prostředí v tzv. Integrovaném registru znečištění ( www.irz.cz ). Tento systém úspěšně používá EU a naše zařízení nepřekročilo žádný limit ze 75 sledovaných nebezpečných látek v emisi do ovzduší, vody a půdy.
Vliv na životní prostředí
Evropská i česká legislativa věnuje velkou pozornost racionálnímu hospodaření s odpady vzniklými lidskou činností. K dosažení ekologického způsobu nakládání s odpady je potřeba volit následující postupy a priority:
V tomto schématu má, jak je zřejmé, své místo i energetické využití komunálního odpadu tzn. i technologie zařízení na energetické využití komunálního odpadu. Moderní koncepce libereckého zařízení na energetické využití komunálního odpadu využívá ověřených postupů čištění spalin a technologických vod a tak je samozřejmostí, že splňuje všechny platné české i ekvivalentní evropské limity pro emitované znečisťující složky.
Dále se podrobněji popisují jednotlivé materiálové proudy, suroviny a výstupní emise z hlediska jejich možného vlivu na životní prostředí.
1. Vstupní materiálové proudy
1.1. Odpad
Zařízení na energetické využití odpadů je určeno pro energetické využívání směsného komunálního a živnostenského odpadu podle legislativních pravidel ČR a EU. Od konce roku 2001 je kapacita zařízení využita na 95 - 100 % a zpracovává zhruba 50 % produkce spalitelných odpadů ve spádové oblasti.
1.2. Další vstupy
Dalšími materiálovými vstupy jsou:
1.2.1 Demineralizovaná voda, připravovaná v sousední městské teplárně ionexovou technologií (z té se vyrábí vysokotlaká pára pro výrobu elektrické energie a tepla).
1.2.2 Zemní plyn, který je využíván pouze při najíždění a odstavování technologie tak, aby byly minimální emise do ovzduší (neslouží tedy jako přídavné palivo) a výjimečně pro stabilizaci hoření.
1.2.3 Dodatkové chemikálie (čpavková voda, vápenný hydrát, hydroxid sodný, sulfan sodný, chlorid železitý atd.) používané pro provoz čištění spalin a čištění odpadních vod a rovněž chemikálie pro úpravu kotelních vod.
2. Výstupní materiálové proudy a emise
Hlavními výstupy jsou:
2.1 Vyčištěné spaliny, včetně popisu emisí „dioxinů“.
K optimálnímu průběhu spalování a tím i ke snížení obsahu škodlivých látek ve spalinách se využívá hlavních technologických opatření detailně popsaných zde.
Kvalita vyčištěných spalin se měří jednak kontinuálním analytickým zařízením (SO2, NOx, HCl, tuhé emise, CO), jednak v zákonem určených termínech autorizovanými laboratořemi na měřícím zařízení zabudovaném pouze po dobu měření na komínu. Tento způsob měření se provádí kvůli speciálním analýzám, které pro jejich složitost nelze měřit kontinuálním způsobem nebo jsou-li extrémní požadavky na přesnost měření. Od začátku provozu byly dosahovány podstatně nižší hodnoty emisí než předepisují české i evropské limity.
Zařízení na energetické využití komunálních odpadů nahrazuje teplo vyrobené sousední Teplárnou Liberec a významným způsobem snižuje emise hlavních znečišťujících složek do ovzduší (především oxidů síry a dusíku).
Dioxiny
Problematika čištění spalin včetně emisí dioxinů je v moderních spalovnách dokonale zvládnutá a stejně tak je tomu i v zařízení společnosti TERMIZO a.s.
Princip metody likvidace emisí látek typu PCDD/F (polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, neboli "dioxinů"), ke kterému dochází v zařízení společnosti TERMIZO a.s. je schématicky znázorněn na obrázku. Katalytickému rozkladu předchází filtrace nejjemnějších prachových podílů jako u klasického textilního filtru. Regenerace filtru se provádí automaticky po dosažení předepsané tlakové ztráty na filtru nebo v určených časových periodách. Dochází tedy ještě k dalšímu snižování emisí prachu. Výhodou je také tepelná odolnost filtrů - do 250 °C, neboť se používá tkanin na bázi speciálních fluorovaných polymerů. Metoda tedy oxiduje stopové koncentrace organických látek (nejen PCDD/F, ale i složité aromatické uhlovodíky) na neškodnou vodu, oxid uhličitý a chlorovodík. Chlorovodík se zachytává v pračce spalin.
 |
K problematice PCDD/F uvedeme několik objektivních údajů. Jsou dobře známé veřejně přístupné zdroje, kde lze získat přesné údaje měření autorizovaných laboratoří nebo souhrnná data nezávislých odborníků:
• Roční inventury emisí PCDD/F jsou k dispozici na MŽP ČR nebo Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ). Opakované emisní inventury, které prováděly pro MŽP ČR vybrané týmy odborníků, zjistily celkovou roční emisi v minulosti v rozsahu 640 - 740 g TE PCDD/F. Z toho tvoří emise z lokálních topenišť cca 400 g, aglomerace železné rudy cca 200 g, sekundární produkce hliníku cca 5 g. V posledních letech se zjednodušila metodika měření PCDD/F a zároveň se významně zpřísnily limity, ale i tak jsou celkové emise v ČR velmi vysoké.
• Výpočet celkových emisí PCDD/F ze zařízení na energetické využití odpadů TERMIZO a.s. lze provést jednoduchým postupem: průměrné roční emise v roce 2005 = 0,017 (ng TE/m3)* 8 000 (h/rok)* 60 000 (m3/h) = 0,008 g TE PCDD/F - tato hodnota
je extrémně nízká.
Další informace o této problematice naleznete na www.recetox.chemi.muni.cz.
2.2 Vyčištěné procesní vody
Tyto vody jsou produktem čištěním technologických odpadních vod, které vznikají při praní spalin chemikáliemi (demineralizovaná voda, hydroxid sodný) a v procesu praní, resp. vyluhování popílku, kdy se z popílku vymývají toxické kovy (Zn, Cd, Ni, Pb, Cu) kyselým roztokem obsahujícím kyselinu chlorovodíkovou a další chloridy. Směs těchto technologických znečištěných vod se čistí postupy popsanými zde.
Vzniklá sraženina je zahuštěna sedimentací a je dále odvodňována na filtru. Zahuštěný produkt, tzv. filtrační koláč, se zpracovává separátně jako nebezpečný odpad za podmínek určených zákonnou legislativou. Vyčištěná voda se vypouští do veřejné kanalizace a spolu s ostatními splaškovými vodami odchází do městské čistírny odpadních vod. Dosaženou kvalitou by bylo možné vypouštět tyto vody přímo do řeky Nisy, ale považujeme za ohleduplnější k životnímu prostředí, vypouštět tyto vyčištěné vody do kanalizace. Projdou totiž ještě jedním čištěním v centrální městské čistírně a jsou vypuštěné za městem do daleko většího průtoku řeky.
Souhrnně lze říci, že se jedná o vody s převládajícím obsahem chloridů (do 35g/l) a síranů (do 2g/l). Z kationtů je nejvíce zastoupen sodík a vápník, pocházející z příslušných hydroxidů. Obsah kovů je vzhledem k velmi účinnému sirníkovému srážení nižší než povolené limity. Přebytek sirníku je odstraňován dávkováním chloridu železitého.
2.3 Pevné odpady, včetně materiálově využívaných pevných produktů
Spalovna produkuje následují pevné produkty:
2.3.1. Směs vyhořelé strusky, vystupující z kotle a vyčištěného popílku odděleného ze spalin
Hlavní podíl pevných výstupů tvoří vyhořelá struska, vystupující z kotle spolu s vyčištěným popílkem odděleným ze spalin. Tento odpad nemá nebezpečné vlastnosti, ale musel být dříve ukládán na skládku ostatního odpadu.
Složení produkovaného odpadu vypadalo do roku 2004 následovně:
 |
V souladu s principy ochrany životního prostředí jsme hledali cestu ke snížení množství takto produkovaného odpadu.
K minimalizaci množství produkovaných pevných odpadů byla vybrána směs strusky a vypraného popílku z těchto důvodů:
• má příznivé složení vhodné ke stavebnímu využití
• chemické analýzy prokazují možnost dosažení legislativních limitů
• obsahuje vypálený železný šrot vhodný k recyklaci do hutí Cílená opatření k dosažení zadaného cíle se prováděla souběžně
v několika úrovních:
• technologická opatření zvýšila významně kvalitu produkovaných popelovin (zkvalitnění průběhu spalování a optimalizace souvisejících technologických proudů, zavedení výstupní promývky meziproduktu vodou)
• výzkumné práce prokázaly možnost stavebního využití
• proběhl proces certifikace na výrobek dle platné legislativy
• byl úspěšně realizován provoz magnetické separace železa ze směsi popelovin
Celý proces byl ukončen udělením certifikátu pro výrobek s názvem "Směs popelovin pro rekultivaci a úpravu krajin" (SPRUK). Tento výrobek vykazuje podobné vlastnosti jako chudý beton, již po třech dnech probíhá jeho vytvrzení tak, že je vhodný
pro konstrukční stavební násypy a zásypy. Certifikát je k nahlédnutí zde.
Došlo tedy k dramatickému poklesu produkovaných odpadů ve prospěch nových výrobků, jak je uvedeno na grafu.
 |
Bylo dosaženo snížení množství produkovaného odpadu o 96%. Aplikací tohoto projektu se může ročně uplatnit zhruba 31 500 tun rekultivačního materiálu jako náhrada primárních stavebních surovin a až 1 800 tun železného šrotu lze recyklovat do hutí. Tato intenzifikace původní technologie zcela splňuje priority ochrany životního prostředí, tedy maximální množství odpadů (pokud již vznikly) materiálově využívat a šetřit tak primární přírodní zdroje.
2.3.2. Filtrační koláč
Další významnější druh produkovaného odpadu je filtrační koláč z čištění plynů. Ten vzniká v technologii čištění procesních vod a obsahuje nebezpečné složky obsažené ve spalinách a těžké kovy vyloužené v procesu čištění popílku. Pro představu o množství tohoto "chemicky vyseparovaného" nebezpečného odpadu uvádíme, že např. v roce 2005 bylo vyprodukováno 1 243 tun. Pokud by jako dříve byl směsný komunální odpad skládkován, skončilo by toto velké množství toxických kovů nekontrolovaně v tělesu skládky, kde by mohlo probíhat rozpouštění do skládkových vod.
Tento materiálový výstup se předává pověřené firmě jako nebezpečný odpad a je přepracováván takovým způsobem, aby ho bylo možné uložit na zabezpečenou skládku nebezpečného odpadu. Konkrétně v našem případě je tento odpad zpracovaný solidifikací, tj. stabilizací toxických složek speciální recepturou (přidáním cementu).
2.3.3. Další odpady
Při periodickém čištění kotle prováděném o odstávce zařízení a při čištění prostorů navazujících na topeniště kotle vzniká jako odpad nečištěný popílek. Tento popílek totiž není čištěný technologií instalovanou ve spalovně. Proto je tento nečištěný popílek po přepracování (tzv. solidifikací) uložen oprávněnou firmou na speciálně zabezpečenou skládku nebezpečných odpadů. Zbývající odpady vznikají podobně jako v jiných velkých provozech. Jedná se například o odpadní oleje, které jsou předávány k materiálovému využívání a recyklaci, poškozené zářivky, čistící tkaniny atd. Se všemi druhy nebezpečných odpadů je nakládáno v souladu
se zákonem a jsou předávány oprávněných firmám ke zneškodnění.
2.4 Tepelná a elektrická energie
Lze říci, že moderní zařízení na využití komunálního odpadu mají své nenahraditelné místo v odpadovém hospodářství vyspělých států. Je jistě potřebné především zamezovat vzniku odpadů například podporováním materiálově méně náročných výrob a důslednou recyklací produktů. Tento postup je však velmi náročný časově i finančně. Nepochybně je důležité i chování každého z nás, snaha třídit vlastní produkované odpady a šetrný přístup k přírodě.
Je nesporné, že zařízení které umí využít 96 000 tun problematického a obtížně zpracovatelného komunálního odpadu tak, že vyprodukuje pouze 1,5 % nebezpečného pevného odpadu (navíc ve formě méně nebezpečné než jsou vstupní odpady), je velmi užitečné. Proces energetického využívání odpadů vyprodukuje tepelnou energii pro 13 000 domácností, elektrickou energii pro 3 000 domácností libereckého regionu a to při vysokém pracovním standardu, při důsledném dodržování přísných limitů emisí do ovzduší, vod a pevných produktů. Takové zařízení je zařízení na energetické využití komunálních odpadů společnosti TERMIZO a.s., která již dnes naplňuje požadavky integrované ochrany životního prostředí.
ZDROJ: Termizo
Sdílet článek na sociálních sítích
