Sarančata, shlukněte se!

Sarančata (Locusta) mohou během svého života projít radikální změnou. Ze solitérně žijící formy se najednou stanou příslušníky miliardového hejna, které migruje na velké vzdálenosti a zpustoší veškerou vegetaci, která mu přijde do cesty. V listopadu 2008 se v Austrálii vyskytlo hejno, které na délku měřilo šest kilometrů. Sarančata také opakovaně devastují některé části Afriky, Číny a Spojených států. 

Osamoceně žijící sarančata a sarančata v hejnech se liší nejenom chováním, ale také morfologicky. Až do roku 1921 se proto vědci domnívali, že jde o dva různé druhy. Objev, že jde ve skutečnosti o příslušníky téhož druhu, přinesl otázku, co je příčinou tak radikální změny. Odpověď přinesl teprve současný výzkum odborníků z Cambridgeské univerzity, jehož výsledky publikuje časopis Science.

Laboratorní experimenty dokázaly, že stimulem k proměně sarančete z jedné formy do druhé může být lechtání jeho končetin. V přírodě k němu dochází v situaci, kdy je málo potravy, sarančata se shlukují kolem zbývajících zdrojů a lezou přes sebe. Tento fyzický kontakt v nervovém systému sarančat na přechodnou dobu (méně než 24 hodin) podstatně zvýší hladinu serotoninu. A právě tento neurotransmiter je zřejmě důvodem změny antisociálního hmyzu v extrémně společenskou formu.

V dalších pokusech vědci zjistili, že pokud produkci nebo působení serotoninu uměle zablokují, mohou sarančata lechtat nebo je nechat lézt přes sebe a ke vzniku hejna nedojde. Naopak injekce serotoninu nebo látky, která jej napodobuje, způsobila, že se do společenské formy začala měnit i osamoceně chovaná sarančata.