Brněnská radnice se ptá lidí, jak proměnit Černovickou skládku
Brněnská radnice zjišťuje u obyvatel města, jak si představují přeměnu
Černovické skládky. Největší smetiště v Brně, kam se za komunismu vozil po
desetiletí veškerý městský komunální i průmyslový odpad, se nyní rekultivuje.
Technici navrhli skládku překrýt vrstvou betonu, aby tam netekla dešťová voda a
nevymývala škodliviny. Jak potom povrch upravit, město zatím nerozhodlo, řekl
ČTK mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Brněnská radnice zjišťuje u obyvatel města, jak si představují přeměnu Černovické skládky. Největší smetiště v Brně, kam se za komunismu vozil po desetiletí veškerý městský komunální i průmyslový odpad, se nyní rekultivuje. Technici navrhli skládku překrýt vrstvou betonu, aby tam netekla dešťová voda a nevymývala škodliviny. Jak potom povrch upravit, město zatím nerozhodlo, řekl ČTK mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Anketu, jak skládku využít, zveřejnilo město na internetových stránkách. Lidé tam mohou zaškrtnout, zda by se podle nich na skládku hodilo spíš golfové hřiště, skatepark, naučná stezka, reminiscence historické poutní cesty z Černovic do Tuřan, recyklační centrum nebo sluneční elektrárna.
Anketu k využití veřejných prostor v Brně nepoužívá město poprvé. V minulosti se úředníci obyvatel ptali například na to, zda by přes centrální brněnské náměstí Svobody měly jezdit tramvaje. Výsledky anket obvykle odhalí preference jednotlivých vrstev obyvatel -- například senioři si obvykle uspořádání veřejných prostor představují jinak než rodiny s dětmi. Ankety navíc často končí nerozhodně. Podle úředníků však mohou přinést zajímavé nápady a posilují identifikaci obyvatel města s jeho uspořádáním a proměnami. Právě to je jedna z nejslabších komunikačních stránek města, vyplynulo z nedávné studie pro radnici.
K rekultivaci Černovické skládky se na 16. února chystá i veřejná diskuse. Uskuteční se v Urban centru na Staré radnici. Anketa pak potrvá ještě do konce února.
Na Černovické skládce nyní město dokončuje první etapu rekultivace a připravuje druhou, při níž by se mělo zatěsnit 19 hektarů. Náklady město odhaduje na 187 milionů korun a až 168 milionů korun chce získat jako dotaci z operačního programu Životní prostředí.
Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích
