Zelenou proti krizi
Energeticky úsporné kancelářské budovy přibývají i v Česku. Ale pomalu.
Energeticky úsporné kancelářské budovy přibývají i v Česku. Ale pomalu.
Ve vyspělých státech západních Evropy, Severní Ameriky, v Austrálii nebo Japonsku je ekologie i ve výstavbě kancelářských prostor naprosto běžnou záležitostí. Česko je ale v tomto ohledu trochu pozadu.
"Jednotlivé země se této problematice věnují s různou intenzitou, ale pozornost rok od roku stoupá," říká Markéta Němcová z realitní poradenské společnosti King Sturge. Navíc od ledna letošního roku začala v Evropské unii - tedy včetně Česka - platit Direktiva o energetické náročnosti budov, která pro nové a aktuálně rekonstruované budovy zavádí průkaz energetické náročnosti. Označení je přitom podobné jako u elektrospotřebičů, nejúspornější budovy získají písmeno A, ty nejméně úsporné budou označeny G.
Generace Y
Podle průzkumu Global Business Barometer, který probíhal mezi téměř 1200 vrcholnými pracovníky globálních korporací, dbají firmy na životní prostředí stále více. To ovlivňuje jejich chování při určování firemní strategie.
A tak zatímco před třemi lety považovalo agendu životního prostředí za důležitou jen asi okolo třiceti procent nájemců kanceláří, dnes je to už více než polovina z nich. Do tří let by podle odhadů autorů průzkumu mohlo mít agendu spojenou se životním prostředím zakotvenou ve firemní kultuře až sedmdesát procent nájemců.
Rostoucí důraz na životní prostředí vychází podle odborníků z řady faktorů - z většího povědomí o emisích CO2 a změnách klimatu, ale také například z nástupu nové generace do pracovního procesu.
"Takzvaná generace Y - lidé narození po roce 1981 - dbá na stav životního prostředí a slova jako udržitelný rozvoj pro ni nejsou jen prázdné fráze. Tato skupina lidí zároveň sleduje, které společnosti jsou takzvaně "in" a vyznávají jim blízké hodnoty. Aby firmy dokázaly nalákat perspektivní mladé zaměstnance, jsou nuceny přizpůsobit svoji firemní kulturu," říká Zdeněk Hausvater, konzultant pražské kanceláře Cushman & Wakefield.
Situace se postupně zlepšuje také v České republice. Problémem je, že na tuzemském kancelářském trhu zatím není příliš z čeho vybírat, shodují se realitní či poradenské společnosti.
"Zatím jsem se tu nesetkala s nájemcem, který by si chtěl pronajmout pouze "zelenou kancelář". Společnosti se sice zajímají o to, co je na budově "zelené", ale pro většinu nájemců je stále hlavním kritériem výběru cena, lokalita a technická specifikace budovy," konstatuje Judita Middleton z oddělení kancelářských nemovitostí King Sturge.
"Prozatímní nedostupnost "zelených budov" na našem trhu nedovoluje nájemcům, aby vznášeli specifické požadavky na energetickou úspornost. Současný nájemce se soustředí především na úspory, a proto do budoucna budou "zelené budovy" objektem většího zájmu," přidává se Eduard Forejt, šéf oddělení pronájmu kancelářských ploch firmy Jones Lang LaSalle.
Budovy, které se v České republice mohou pyšnit označením "zelená", by se daly spočítat na prstech obou rukou. Například Jones Lang LaSalle má v nabídce pouze ostravskou Nordiku a pražský Main Point Karlín společnosti PSJ Invest. Mezi úsporné se dají počítat i další projekty z pražského Karlína: Danube House, Nile House nebo nový Amazon Court (má být dokončen letos) od společnosti Europolis.
První energeticky úspornou kancelářskou budovou s certifikací kategorie A se stane pražský projekt Libeň Dock od firmy Crestyl. "Zapomínat nesmíme ani na nové sídlo ČSOB, ale to je trochu jiný příklad. Banka si budovu nechala stavět přímo pro sebe," připomíná Judita Middelton.
Dražší, a přesto levnější?
Rozlehlé sídlo ČSOB v pražských Radlicích by svou plochou zabralo území zhruba velikosti třetiny Václavského náměstí. Jen stavební náklady se vyšplhaly ke dvěma miliardám korun. "Zelené pojetí" ho prodražilo o dvě procenta stavebních nákladů.
Také Skanska Property - autor ostravské kancelářské budovy Nordica - ujišťuje, že rozdíl v investovaných nákladech proti klasické budově je pouhé jedno až dvě procenta.
Markéta Němcová z King Sturge ale tvrdí, že podle informací developerů působících na pražském trhu je výstavba energeticky úsporné kancelářské budovy až o 30 procent dražší než výstavba stejné z běžně dostupných materiálů.
"I když nízkoenergetická budova umožní nižší provozní náklady, počáteční investice jsou vyšší a vrátí se v dlouhodobém horizontu. Takové budovy jsou velmi zajímavé pro nájemce a pro investory, tedy dlouhodobé majitele, kteří z provozních úspor profitují. Méně atraktivní jsou pro developery, pro které znamenají vyšší náklady a při prodeji nižší marže, " dodává. Úspora na poplatcích za služby zelené budovy se přitom odhaduje až do 25 procent.
Například Main Point Karlín využívá chladnou vodu Vltavy, která proudí pod budovou průplachovým kanálem.
"Energie vody bude využívána k chlazení kanceláří, přičemž podle výpočtů nebude prakticky třeba skoro celý rok využívat k chlazení elektrické energie. Úspora na servisních poplatcích tak bude pro dům necelé euro na metr čtvereční na měsíc, což je zhruba čtvrtina servisních poplatků," vysvětluje Forejt.
Skanska Property v případě Nordiky nastavila technologie a stavební postupy tak, že budova má spotřebu energií o zhruba třicet procent nižší proti standardnímu řešení.
Tři čtvrtiny jsou pro
I když se firmy velmi často vyšších nákladů u zelených budov obávají, je už podle průzkumu CoreNet v současné době až 77 procent respondentů ochotno zaplatit za zelenou budovu vyšší cenu. Ještě v roce 2005 to přitom bylo jen jedenáct procent respondentů.
Oslovení odborníci se shodují, že do budoucna bude zelených budov přibývat. Důvodem může být nejen růst cen energií, ale i tolik zmiňovaná globální krize, která nyní firmy nutí hledat další a další úspory.
"S předpokládaným zpomalením ekonomiky a krácením výdajů se úspora při provozu pronajatých prostor stává aktuálním tématem. Přestože je nájemné v energeticky úsporných budovách obvykle mírně vyšší, nájemce v konečném důsledku ušetří na energiích a provozu kanceláří," uzavírá Pavel Skřivánek z Cushman & Wakefield.
AUTOR: Hana Filipová
Hlavní přínosy "zelených" budov
snížení spotřeby energií i vody
úspora nákladů na provoz budovy
častější výměna vzduchu - tedy čistější vzduch ve srovnání s klasickou klimatizací
všeobecný příspěvek ke snižování emisí CO2
Ve vyspělých státech západních Evropy, Severní Ameriky, v Austrálii nebo Japonsku je ekologie i ve výstavbě kancelářských prostor naprosto běžnou záležitostí. Česko je ale v tomto ohledu trochu pozadu.
"Jednotlivé země se této problematice věnují s různou intenzitou, ale pozornost rok od roku stoupá," říká Markéta Němcová z realitní poradenské společnosti King Sturge. Navíc od ledna letošního roku začala v Evropské unii - tedy včetně Česka - platit Direktiva o energetické náročnosti budov, která pro nové a aktuálně rekonstruované budovy zavádí průkaz energetické náročnosti. Označení je přitom podobné jako u elektrospotřebičů, nejúspornější budovy získají písmeno A, ty nejméně úsporné budou označeny G.
Generace Y
Podle průzkumu Global Business Barometer, který probíhal mezi téměř 1200 vrcholnými pracovníky globálních korporací, dbají firmy na životní prostředí stále více. To ovlivňuje jejich chování při určování firemní strategie.
A tak zatímco před třemi lety považovalo agendu životního prostředí za důležitou jen asi okolo třiceti procent nájemců kanceláří, dnes je to už více než polovina z nich. Do tří let by podle odhadů autorů průzkumu mohlo mít agendu spojenou se životním prostředím zakotvenou ve firemní kultuře až sedmdesát procent nájemců.
Rostoucí důraz na životní prostředí vychází podle odborníků z řady faktorů - z většího povědomí o emisích CO2 a změnách klimatu, ale také například z nástupu nové generace do pracovního procesu.
"Takzvaná generace Y - lidé narození po roce 1981 - dbá na stav životního prostředí a slova jako udržitelný rozvoj pro ni nejsou jen prázdné fráze. Tato skupina lidí zároveň sleduje, které společnosti jsou takzvaně "in" a vyznávají jim blízké hodnoty. Aby firmy dokázaly nalákat perspektivní mladé zaměstnance, jsou nuceny přizpůsobit svoji firemní kulturu," říká Zdeněk Hausvater, konzultant pražské kanceláře Cushman & Wakefield.
Situace se postupně zlepšuje také v České republice. Problémem je, že na tuzemském kancelářském trhu zatím není příliš z čeho vybírat, shodují se realitní či poradenské společnosti.
"Zatím jsem se tu nesetkala s nájemcem, který by si chtěl pronajmout pouze "zelenou kancelář". Společnosti se sice zajímají o to, co je na budově "zelené", ale pro většinu nájemců je stále hlavním kritériem výběru cena, lokalita a technická specifikace budovy," konstatuje Judita Middleton z oddělení kancelářských nemovitostí King Sturge.
"Prozatímní nedostupnost "zelených budov" na našem trhu nedovoluje nájemcům, aby vznášeli specifické požadavky na energetickou úspornost. Současný nájemce se soustředí především na úspory, a proto do budoucna budou "zelené budovy" objektem většího zájmu," přidává se Eduard Forejt, šéf oddělení pronájmu kancelářských ploch firmy Jones Lang LaSalle.
Budovy, které se v České republice mohou pyšnit označením "zelená", by se daly spočítat na prstech obou rukou. Například Jones Lang LaSalle má v nabídce pouze ostravskou Nordiku a pražský Main Point Karlín společnosti PSJ Invest. Mezi úsporné se dají počítat i další projekty z pražského Karlína: Danube House, Nile House nebo nový Amazon Court (má být dokončen letos) od společnosti Europolis.
První energeticky úspornou kancelářskou budovou s certifikací kategorie A se stane pražský projekt Libeň Dock od firmy Crestyl. "Zapomínat nesmíme ani na nové sídlo ČSOB, ale to je trochu jiný příklad. Banka si budovu nechala stavět přímo pro sebe," připomíná Judita Middelton.
Dražší, a přesto levnější?
Rozlehlé sídlo ČSOB v pražských Radlicích by svou plochou zabralo území zhruba velikosti třetiny Václavského náměstí. Jen stavební náklady se vyšplhaly ke dvěma miliardám korun. "Zelené pojetí" ho prodražilo o dvě procenta stavebních nákladů.
Také Skanska Property - autor ostravské kancelářské budovy Nordica - ujišťuje, že rozdíl v investovaných nákladech proti klasické budově je pouhé jedno až dvě procenta.
Markéta Němcová z King Sturge ale tvrdí, že podle informací developerů působících na pražském trhu je výstavba energeticky úsporné kancelářské budovy až o 30 procent dražší než výstavba stejné z běžně dostupných materiálů.
"I když nízkoenergetická budova umožní nižší provozní náklady, počáteční investice jsou vyšší a vrátí se v dlouhodobém horizontu. Takové budovy jsou velmi zajímavé pro nájemce a pro investory, tedy dlouhodobé majitele, kteří z provozních úspor profitují. Méně atraktivní jsou pro developery, pro které znamenají vyšší náklady a při prodeji nižší marže, " dodává. Úspora na poplatcích za služby zelené budovy se přitom odhaduje až do 25 procent.
Například Main Point Karlín využívá chladnou vodu Vltavy, která proudí pod budovou průplachovým kanálem.
"Energie vody bude využívána k chlazení kanceláří, přičemž podle výpočtů nebude prakticky třeba skoro celý rok využívat k chlazení elektrické energie. Úspora na servisních poplatcích tak bude pro dům necelé euro na metr čtvereční na měsíc, což je zhruba čtvrtina servisních poplatků," vysvětluje Forejt.
Skanska Property v případě Nordiky nastavila technologie a stavební postupy tak, že budova má spotřebu energií o zhruba třicet procent nižší proti standardnímu řešení.
Tři čtvrtiny jsou pro
I když se firmy velmi často vyšších nákladů u zelených budov obávají, je už podle průzkumu CoreNet v současné době až 77 procent respondentů ochotno zaplatit za zelenou budovu vyšší cenu. Ještě v roce 2005 to přitom bylo jen jedenáct procent respondentů.
Oslovení odborníci se shodují, že do budoucna bude zelených budov přibývat. Důvodem může být nejen růst cen energií, ale i tolik zmiňovaná globální krize, která nyní firmy nutí hledat další a další úspory.
"S předpokládaným zpomalením ekonomiky a krácením výdajů se úspora při provozu pronajatých prostor stává aktuálním tématem. Přestože je nájemné v energeticky úsporných budovách obvykle mírně vyšší, nájemce v konečném důsledku ušetří na energiích a provozu kanceláří," uzavírá Pavel Skřivánek z Cushman & Wakefield.
AUTOR: Hana Filipová
Hlavní přínosy "zelených" budov
snížení spotřeby energií i vody
úspora nákladů na provoz budovy
častější výměna vzduchu - tedy čistější vzduch ve srovnání s klasickou klimatizací
všeobecný příspěvek ke snižování emisí CO2
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
