Rodí se nový územní plán Prahy. Metropole má být zelenější, počítá se i s využitím takzvaných brownfieldů.
Velké stověžaté plány
Snadnější revitalizace bývalých továren, více zeleně a nový způsob regulace výškových staveb. To jsou hlavní plusy, které podle pražského magistrátu přináší koncept nového územního plánu hlavního města. V současnosti ho připomínkují jednotlivé městské části. Schválen má být do roku 2010, přestože ten stávající má platit ještě dalších šest let.
To, že územní plán platný od 1. ledna 2000 není vyhovující, je patrné z toho, kolika změnami prošel a prochází. Podle radního Martina Langmajera bylo do této chvíle podáno sedmnáct tisíc návrhů na jeho pozměnění.
Naposledy lidé mohli připomínkovat návrh celoměstsky významných změn od listopadu loňského do letošního ledna. Obsahoval skutečně zásadní úpravy dosud platného územního plánu - například přeměnu tří pražských nádraží (Masarykova, Smíchovského a nákladového nádraží na Žižkově) na nové čtvrti a rezidenční oblasti. Tato možnost vypršela 28. ledna a podáno bylo několik desítek připomínek.
Jedním z hlavních přínosů budoucího územního plánu má být snadnější možnost revitalizace takzvaných brownfieldů, tedy opuštěných území s rozpadajícími se obytnými budovami či nefunkčními průmyslovými nebo dopravními zónami (konkrétní projekty viz grafika Jak se proměňují pražské brownfieldy).
Praha jich má podobně jako jiná česká města poměrně velké množství. Jde mnohdy o architektonicky cenné historické budovy, jejichž záchrana je žádoucí, ovšem regenerace je mnohdy finančně i časově náročnější než stavba úplně nových budov. Proto je těmto částem v konceptu nového územního plánu Prahy věnována zvláštní pozornost.
Revitalizace brownfieldů
Zjednodušena má být především administrativní zátěž. Územní plán bude vstřícné investory motivovat tím, že nastavuje liberálnější podmínky a možnosti pro výstavbu v již zastavěných územích, která potřebují transformaci.
"Míst s již existující infrastrukturou, do nichž lze přinést nový impulz, je celá řada," říká ředitel Útvaru rozvoje hlavního města Prahy Bořek Votava.
Investoři získají například možnost na pozemku dříve určeném pro výrobu vybudovat jiný projekt s menší zátěží pro životní prostředí. Vybírat přitom mohou ze širokého spektra funkcí. Znamená to, že nový majitel pozemku může postavit byty, obchody nebo školy, zdravotnická zařízení, trasy pro městskou dopravu a podobně. To vše bez složitého papírování a žádostí o výjimky z územního plánu. Musí však při tvorbě své koncepce přihlížet ke specifickým podmínkám dané lokality.
Mezi tato transformační území byly zahrnuty také pro developery velmi atraktivní lokality - třeba Masarykovo a Smíchovské nádraží či Rohanský ostrov. O ochotě investorů měnit tyto brownfieldy v novou zástavbu, zejména rezidenční, nemůže být pochyb. Nebude proto v tomto případě další usnadňování plánů investorů spíše na škodu?
"Řada těchto pozemků byla prodána již před jakoukoliv regulací a investoři zřejmě tlačí na jejich zástavbu," říká Martin Skalský z občanského sdružení Arnika, "klíčové ovšem je, jaké stanoví město podmínky pro využití těchto velmi cenných ploch. Zatím nejsou stanoveny podmínky žádné a město prakticky vychází z potřeb a plánů investorů, což je nejhorší možná varianta vývoje."
U všech těchto ploch by podle jeho názoru mělo být povinností investorů budovat spolu s komerčními objekty také veřejné vybavení, sítě městské hromadné dopravy, veřejná prostranství a zeleň. "Dnes ale taková podmínka neexistuje," upozorňuje.
Regulace výšky
Závaznou součástí nového územního plánu pro všechny městské části bude také regulace výšky nových projektů. Každá nová výšková stavba, jež přesáhne o více než dvě patra průměrnou statistickou výšku okolní zástavby, bude posuzována individuálně také magistrátem, zatímco ostatní budou mít v kompetenci pouze městské části.
Umisťování výškových staveb se bude v takovém případě mnohem bedlivěji posuzovat s magistrátními odbory, které mají na starost kulturu, památkovou péči, cestovní ruch a podobně.
"Výškové stavby smějí stát pouze za hranicí vymezeného území se zákazem výškových staveb, které zahrnuje památkovou rezervaci a část jejího ochranného pásma," dušuje se územní odbor magistrátu ve své tiskové zprávě.
Výškové stavby budou posuzovány podle řady různých kritérií, především pomocí trojrozměrného modelu Prahy z vytipovaných pohledově nejcitlivějších míst - Pražského hradu, Karlova mostu, věže Staroměstské radnice, Vyšehradu, Petřína včetně rozhledny, Mánesova a Jiráskova mostu, Vítkova a dalších celkem 36 míst.
Územní odbor upozorňuje, že jde o unikátní metodiku, kterou "Praha představila jako jedno z prvních měst na seznamu UNESCO a jíž se vloni přijeli na odborný seminář inspirovat památkáři z Rakouska, Německa a Francie".
A jak se na plány vytvořit novou metodiku pro posuzování výškových budov dívají kritici?
"Má spíše uklidnit UNESCO a veřejné mínění, ale je velkou otázkou, zda bude mít praktický dopad na výstavbu v Praze," nedůvěřuje plánům Skalský. Podle něho by naprosto postačilo, kdyby byly důsledně využívány instrumenty, které existují již dnes.
"Ke každé výškové budově musí vydat stanovisko odborné pracoviště Národního památkového ústavu. Bohužel toto stanovisko v současné době není závazné a v případě, že stavba má vzniknout v historickém jádru Prahy nebo v jeho ochranném pásmu, je stát povinen uvědomit o projektu Výbor UNESCO, který vydá expertní doporučení. To se bohužel také neděje," upozorňuje Skalský. Je přesvědčen, že by tento postup vyřešil valnou část problémů.
Čím více pater, tím více zeleně
Nový územní plán by měl přinést Pražanům také více zeleně. V současné chvíli, kdy je teprve ve stadiu zásad územního rozvoje, je velmi těžké posoudit, jak by se v případě jeho schválení projevily důsledky změn, které má přinést, na kvalitě životního prostředí. Jako pozitivní lze ale už v tuto chvíli hodnotit alespoň dvě zásady, kterými by se měl řídit.
První novinkou budoucího územního plánu má být to, že procento zástavby a procento zeleně bude závazné.
"Změna úpravou územního plánu už nebude možná," říká Kateřina Szentesiová, vedoucí odboru urbanistické koncepce Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.
Jisté také je, že potíže by měli ti developeři, kteří budou stavět budovy s více patry. Poměr mezi zastavěnou plochou a tou, která musí být osázena zelení, se totiž bude měnit. Bude-li nový územní plán schválen, bude se brát jako závazná pro tento poměr hrubá podlahová plocha. Výsledek? Čím více pater, tím více ploch na pozemku developerů musí být osázeno zelení.
Kritici však tvrdí, že veřejnost byla málo informována jak při změnách v platném územním plánu, tak při tvorbě konceptu, který nyní připomínkují městské části.
"Je velkým problémem, že úpravy současného územního plánu probíhají ve skrytu. Obyvatelé Prahy by měli mít možnost se o tak zásadních rozhodnutích dozvídat a podílet se na nich," říká Skalský.
Vypracoval už důkladnou kritiku návrhů za občanské sdružení Arnika (na jehož webových stránkách je také dosud plán k dispozici).
"Územní plán je vrcholem netransparentního rozhodování v Praze, přitom jde o dokument, který předurčuje podobu města na mnoho let dopředu," komentuje situaci Skalského kolegyně Zora Kasiková.
Městské části, které nyní připomínkují koncept nového územního plánu, své obyvatele většinou neinformují a nevědí si rady ani s tím, jak by jej mohly veřejnosti prezentovat "Pro laika je to příliš složité a nesrozumitelné," říká Jan Sotona, mluvčí radnice Prahy 3.
Právě z této městské části se však ozývá silné volání po diskusi a větší transparentnosti. Obyvatelé Prahy 3 dokonce v minulém týdnu obdrželi list Zelená trojka, vydaný opoziční Stranou zelených jako protiváhu místních radničních novin.
Hlavním tématem je územní plán a zejména změny, které by se měly dotknout rozsáhlého území Nákladového nádraží Žižkov. Právě tam v budoucnu pravděpodobně vznikne nová čtvrť.
"Radniční noviny informovaly o původní urbanistické studii. O tom, že developeři, kteří nyní vlastní tyto pozemky, mají plány dosti odlišné, ale mlží. Stejně jako o tom, jak se k nim postaví," říká předseda Strany zelených v Praze 3 Ondřej Rut.
Zelení z této městské části se bojí, že by se bez vědomí obyvatel mohly naplnit plány developerů a vyrostly by tam mrakodrapy o 34 patrech, nevznikla by žádná nová zeleň a část by také postrádala občanskou vybavenost. Proto se rozhodli, že obyvatelé této městské části budou pravidelně informovat o harmonogramu schvalovacího procesu a o možnostech, jak se do něj zapojit.
To ale Praha 3 odmítá. "Diskuse nad "virtuálními" závěry článků pana Ruta považujeme za nesmyslné," říká mluvčí Sotona.
AUTOR: Pavla Kreuzigerová
AUTOR: Petr Korbel
Co má přinést nový územní plán Prahy
Kromě revitalizace brownfieldů, podmínek pro výstavbu výškových budov či poměru zeleně a zastavěných ploch se plán zabývá i dopravou:
Počítá se s dostavbou pražského okruhu a stavbou nové letištní dráhy v Ruzyni.
Plánuje se i dostavba metra. Nová trasa D by měla propojovat Písnici na jihu města s centrem a nové stanice by mohly vzniknout také na Žižkově. Stavět by se mělo začít již příští rok a projekt by mohl trvat až 40 let.
Počítá se rovněž s vybudováním nadzemní dráhy, v německy mluvících zemích známé pod označením S-Bahn. Železnicí by měly být propojeny Florenc, nádraží Smíchov a Vršovice a vzniknout by měly i nové stanice. Rozšíření by mělo být dokončeno za patnáct let.
Zdroj: návrh územního plánu
Nová čtvrť na Žižkově
Na využití čeká obrovská plocha nákladového nádraží na Žižkově. "Tam by měla vzniknout celá nová městská čtvrť," poznamenal náměstek primátora Pavel Klega. Tento projekt, na němž se podílejí České dráhy a společnost Sekyra Group Real Estate, dosud nebyl zahájen. Náklady mají činit třináct miliard korun, rezidenční čtvrť má být dokončena zhruba za patnáct let - pokud ovšem záměry nezbrzdí hospodářská krize.
Přeměna cukrovaru
V modřanském cukrovaru se už řadu let žádný cukr nevaří. Ani za provozu nebyl starý závod zrovna architektonickou chloubou metropole. Již delší dobu se mluví o tom, že na místě cukrovaru vzniknou byty. Původní projekt NeoRiviera byl ale megalomanský. Poblíž soutoku Vltavy s Berounkou měly vyrůst čtyři obrovské věžovité stavby o čtyřiceti poschodích. Modřanská radnice ostře protestovala s tím, že záměr naprosto nebere ohled na okolí.
V současné době investor, firma Neocity Group, chystá výstavbu podle předělaného projektu. Budovy budou výrazně nižší, mají mít maximálně deset podlaží, takže lépe zapadnou do panoramatu vltavského údolí. Sto jedenáct bytů má vyrůst do konce příštího roku. Domy budou obklopeny oddechovou zónou navazující na stezky vedoucí kolem řeky.
Smíchov
Ze Smíchova už s jedinou velkou výjimkou, kterou představuje pivovar Staropramen, téměř veškerý průmysl zmizel. Na uvolněných plochách vznikly soubory Zlatý Anděl, Nový Smíchov, Anděl Media Centrum, Smíchov Gate a Anděl City. Kromě kanceláří, redakcí, dvou multikin a obchodních domů tam vyrostly i například tři hotely o celkové kapacitě téměř pěti set pokojů.
Zbývá severní část Smíchovského nádraží a pás mezi nádražím a řekou, kde jsou sklady a několik drobných provozoven. Pro rozvoj území nákladového obvodu Smíchovského nádraží vznikla společnost Smíchov Station Development. Založily ji České dráhy jako vlastník pozemků a firma Sekyra Group, potenciální investor. Firma nyní pořizuje urbanistickou studii.
Nedořešená je oblast bývalého smíchovského lihovaru, která tvoří vjezd do města. Na využití tohoto areálu již vzniklo několik projektů, žádný se však nepodařilo dotáhnout do konce.
Tesla Novodvorská
Když se psal rok 1990, pražská Tesla - Výzkumný ústav pro sdělovací techniku zaměstnávala skoro dva tisíce lidí. Dnes existenci tohoto podniku připomíná jen pamětní deska u vrátnice.
Největší část bývalé Tesly VÚST nyní zabírá obchodní a zábavní středisko Novodvorská Plaza. Na místě bývalých laboratoří jsou butiky, levné knihy, pekařství, pobočky bank a nejrůznější prodejny. V místech, kde se rodila elektronika pro československé družice Magion, bylo před několika lety otevřeno multikino. Neobstálo v konkurenci, ale o kus dál, v prostorách někdejších skladů, se dnes rozprostírá hojně navštěvovaná prodejna Tesco. Na sídlišti Novodvorská jsou tak čtyři velké potravinářské samoobsluhy, takže menší okolní obchody musely stáhnout rolety.
Z hlavní budovy, kde sídlilo vedení podniku, jsou dnes kanceláře řady firem. S výzkumem či výrobou dnes většinou nemají mnoho společného.
Nové Vysočany
Nevyužívané území ve Vysočanech, bývalý areál lokomotivky ČKD, se přeměňuje na "Zelený ostrov". V první fázi investor postavil víceúčelové centrum s multifunkční halou Sazka Aréna (dnes 02 Aréna). Následovat mají obchodně-společenské a rekreační plochy. Kolem Ocelářské ulice může být čtyři sta nových bytů.
Následuje přestavba starých továren kolem Kolbenovy ulice (viz snímek), z níž se má stát plnohodnotná městská třída.
Například z bývalé továrny Praga má být zóna určená pro bydlení, sport a rekreaci, přičemž jedna bývalá tovární hala se má proměnit v základní školu. Na pozemcích bývalého ČKD Elektrotechnika má vyrůst "Kolben Business Park."
Karlín a Hloubětín
V Karlíně dnes na území bývalé továrny ČKD stojí administrativní budovy Palác Karlín a Corso. Devastované plochy Rohanského ostrova se mění v administrativní a obytnou zástavbu."V územním plánování vždy máme velký podíl zeleně," upozornil náměstek primátora Pavel Klega. Zhruba třetina ostrova má být v budoucnu rekreačním parkem.
Původní dělnická a později zahrádkářská kolonie "Čína" v sousedství vozovny Hloubětín, kde donedávna stála také betonárka, se podle magistrátu přemění na Park Rokytka. Studie počítá se zhruba devíti sty byty v domech, které budou nanejvýš čtyřpodlažní.
To, že územní plán platný od 1. ledna 2000 není vyhovující, je patrné z toho, kolika změnami prošel a prochází. Podle radního Martina Langmajera bylo do této chvíle podáno sedmnáct tisíc návrhů na jeho pozměnění.
Naposledy lidé mohli připomínkovat návrh celoměstsky významných změn od listopadu loňského do letošního ledna. Obsahoval skutečně zásadní úpravy dosud platného územního plánu - například přeměnu tří pražských nádraží (Masarykova, Smíchovského a nákladového nádraží na Žižkově) na nové čtvrti a rezidenční oblasti. Tato možnost vypršela 28. ledna a podáno bylo několik desítek připomínek.
Jedním z hlavních přínosů budoucího územního plánu má být snadnější možnost revitalizace takzvaných brownfieldů, tedy opuštěných území s rozpadajícími se obytnými budovami či nefunkčními průmyslovými nebo dopravními zónami (konkrétní projekty viz grafika Jak se proměňují pražské brownfieldy).
Praha jich má podobně jako jiná česká města poměrně velké množství. Jde mnohdy o architektonicky cenné historické budovy, jejichž záchrana je žádoucí, ovšem regenerace je mnohdy finančně i časově náročnější než stavba úplně nových budov. Proto je těmto částem v konceptu nového územního plánu Prahy věnována zvláštní pozornost.
Revitalizace brownfieldů
Zjednodušena má být především administrativní zátěž. Územní plán bude vstřícné investory motivovat tím, že nastavuje liberálnější podmínky a možnosti pro výstavbu v již zastavěných územích, která potřebují transformaci.
"Míst s již existující infrastrukturou, do nichž lze přinést nový impulz, je celá řada," říká ředitel Útvaru rozvoje hlavního města Prahy Bořek Votava.
Investoři získají například možnost na pozemku dříve určeném pro výrobu vybudovat jiný projekt s menší zátěží pro životní prostředí. Vybírat přitom mohou ze širokého spektra funkcí. Znamená to, že nový majitel pozemku může postavit byty, obchody nebo školy, zdravotnická zařízení, trasy pro městskou dopravu a podobně. To vše bez složitého papírování a žádostí o výjimky z územního plánu. Musí však při tvorbě své koncepce přihlížet ke specifickým podmínkám dané lokality.
Mezi tato transformační území byly zahrnuty také pro developery velmi atraktivní lokality - třeba Masarykovo a Smíchovské nádraží či Rohanský ostrov. O ochotě investorů měnit tyto brownfieldy v novou zástavbu, zejména rezidenční, nemůže být pochyb. Nebude proto v tomto případě další usnadňování plánů investorů spíše na škodu?
"Řada těchto pozemků byla prodána již před jakoukoliv regulací a investoři zřejmě tlačí na jejich zástavbu," říká Martin Skalský z občanského sdružení Arnika, "klíčové ovšem je, jaké stanoví město podmínky pro využití těchto velmi cenných ploch. Zatím nejsou stanoveny podmínky žádné a město prakticky vychází z potřeb a plánů investorů, což je nejhorší možná varianta vývoje."
U všech těchto ploch by podle jeho názoru mělo být povinností investorů budovat spolu s komerčními objekty také veřejné vybavení, sítě městské hromadné dopravy, veřejná prostranství a zeleň. "Dnes ale taková podmínka neexistuje," upozorňuje.
Regulace výšky
Závaznou součástí nového územního plánu pro všechny městské části bude také regulace výšky nových projektů. Každá nová výšková stavba, jež přesáhne o více než dvě patra průměrnou statistickou výšku okolní zástavby, bude posuzována individuálně také magistrátem, zatímco ostatní budou mít v kompetenci pouze městské části.
Umisťování výškových staveb se bude v takovém případě mnohem bedlivěji posuzovat s magistrátními odbory, které mají na starost kulturu, památkovou péči, cestovní ruch a podobně.
"Výškové stavby smějí stát pouze za hranicí vymezeného území se zákazem výškových staveb, které zahrnuje památkovou rezervaci a část jejího ochranného pásma," dušuje se územní odbor magistrátu ve své tiskové zprávě.
Výškové stavby budou posuzovány podle řady různých kritérií, především pomocí trojrozměrného modelu Prahy z vytipovaných pohledově nejcitlivějších míst - Pražského hradu, Karlova mostu, věže Staroměstské radnice, Vyšehradu, Petřína včetně rozhledny, Mánesova a Jiráskova mostu, Vítkova a dalších celkem 36 míst.
Územní odbor upozorňuje, že jde o unikátní metodiku, kterou "Praha představila jako jedno z prvních měst na seznamu UNESCO a jíž se vloni přijeli na odborný seminář inspirovat památkáři z Rakouska, Německa a Francie".
A jak se na plány vytvořit novou metodiku pro posuzování výškových budov dívají kritici?
"Má spíše uklidnit UNESCO a veřejné mínění, ale je velkou otázkou, zda bude mít praktický dopad na výstavbu v Praze," nedůvěřuje plánům Skalský. Podle něho by naprosto postačilo, kdyby byly důsledně využívány instrumenty, které existují již dnes.
"Ke každé výškové budově musí vydat stanovisko odborné pracoviště Národního památkového ústavu. Bohužel toto stanovisko v současné době není závazné a v případě, že stavba má vzniknout v historickém jádru Prahy nebo v jeho ochranném pásmu, je stát povinen uvědomit o projektu Výbor UNESCO, který vydá expertní doporučení. To se bohužel také neděje," upozorňuje Skalský. Je přesvědčen, že by tento postup vyřešil valnou část problémů.
Čím více pater, tím více zeleně
Nový územní plán by měl přinést Pražanům také více zeleně. V současné chvíli, kdy je teprve ve stadiu zásad územního rozvoje, je velmi těžké posoudit, jak by se v případě jeho schválení projevily důsledky změn, které má přinést, na kvalitě životního prostředí. Jako pozitivní lze ale už v tuto chvíli hodnotit alespoň dvě zásady, kterými by se měl řídit.
První novinkou budoucího územního plánu má být to, že procento zástavby a procento zeleně bude závazné.
"Změna úpravou územního plánu už nebude možná," říká Kateřina Szentesiová, vedoucí odboru urbanistické koncepce Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.
Jisté také je, že potíže by měli ti developeři, kteří budou stavět budovy s více patry. Poměr mezi zastavěnou plochou a tou, která musí být osázena zelení, se totiž bude měnit. Bude-li nový územní plán schválen, bude se brát jako závazná pro tento poměr hrubá podlahová plocha. Výsledek? Čím více pater, tím více ploch na pozemku developerů musí být osázeno zelení.
Kritici však tvrdí, že veřejnost byla málo informována jak při změnách v platném územním plánu, tak při tvorbě konceptu, který nyní připomínkují městské části.
"Je velkým problémem, že úpravy současného územního plánu probíhají ve skrytu. Obyvatelé Prahy by měli mít možnost se o tak zásadních rozhodnutích dozvídat a podílet se na nich," říká Skalský.
Vypracoval už důkladnou kritiku návrhů za občanské sdružení Arnika (na jehož webových stránkách je také dosud plán k dispozici).
"Územní plán je vrcholem netransparentního rozhodování v Praze, přitom jde o dokument, který předurčuje podobu města na mnoho let dopředu," komentuje situaci Skalského kolegyně Zora Kasiková.
Městské části, které nyní připomínkují koncept nového územního plánu, své obyvatele většinou neinformují a nevědí si rady ani s tím, jak by jej mohly veřejnosti prezentovat "Pro laika je to příliš složité a nesrozumitelné," říká Jan Sotona, mluvčí radnice Prahy 3.
Právě z této městské části se však ozývá silné volání po diskusi a větší transparentnosti. Obyvatelé Prahy 3 dokonce v minulém týdnu obdrželi list Zelená trojka, vydaný opoziční Stranou zelených jako protiváhu místních radničních novin.
Hlavním tématem je územní plán a zejména změny, které by se měly dotknout rozsáhlého území Nákladového nádraží Žižkov. Právě tam v budoucnu pravděpodobně vznikne nová čtvrť.
"Radniční noviny informovaly o původní urbanistické studii. O tom, že developeři, kteří nyní vlastní tyto pozemky, mají plány dosti odlišné, ale mlží. Stejně jako o tom, jak se k nim postaví," říká předseda Strany zelených v Praze 3 Ondřej Rut.
Zelení z této městské části se bojí, že by se bez vědomí obyvatel mohly naplnit plány developerů a vyrostly by tam mrakodrapy o 34 patrech, nevznikla by žádná nová zeleň a část by také postrádala občanskou vybavenost. Proto se rozhodli, že obyvatelé této městské části budou pravidelně informovat o harmonogramu schvalovacího procesu a o možnostech, jak se do něj zapojit.
To ale Praha 3 odmítá. "Diskuse nad "virtuálními" závěry článků pana Ruta považujeme za nesmyslné," říká mluvčí Sotona.
AUTOR: Pavla Kreuzigerová
AUTOR: Petr Korbel
Co má přinést nový územní plán Prahy
Kromě revitalizace brownfieldů, podmínek pro výstavbu výškových budov či poměru zeleně a zastavěných ploch se plán zabývá i dopravou:
Počítá se s dostavbou pražského okruhu a stavbou nové letištní dráhy v Ruzyni.
Plánuje se i dostavba metra. Nová trasa D by měla propojovat Písnici na jihu města s centrem a nové stanice by mohly vzniknout také na Žižkově. Stavět by se mělo začít již příští rok a projekt by mohl trvat až 40 let.
Počítá se rovněž s vybudováním nadzemní dráhy, v německy mluvících zemích známé pod označením S-Bahn. Železnicí by měly být propojeny Florenc, nádraží Smíchov a Vršovice a vzniknout by měly i nové stanice. Rozšíření by mělo být dokončeno za patnáct let.
Zdroj: návrh územního plánu
Nová čtvrť na Žižkově
Na využití čeká obrovská plocha nákladového nádraží na Žižkově. "Tam by měla vzniknout celá nová městská čtvrť," poznamenal náměstek primátora Pavel Klega. Tento projekt, na němž se podílejí České dráhy a společnost Sekyra Group Real Estate, dosud nebyl zahájen. Náklady mají činit třináct miliard korun, rezidenční čtvrť má být dokončena zhruba za patnáct let - pokud ovšem záměry nezbrzdí hospodářská krize.
Přeměna cukrovaru
V modřanském cukrovaru se už řadu let žádný cukr nevaří. Ani za provozu nebyl starý závod zrovna architektonickou chloubou metropole. Již delší dobu se mluví o tom, že na místě cukrovaru vzniknou byty. Původní projekt NeoRiviera byl ale megalomanský. Poblíž soutoku Vltavy s Berounkou měly vyrůst čtyři obrovské věžovité stavby o čtyřiceti poschodích. Modřanská radnice ostře protestovala s tím, že záměr naprosto nebere ohled na okolí.
V současné době investor, firma Neocity Group, chystá výstavbu podle předělaného projektu. Budovy budou výrazně nižší, mají mít maximálně deset podlaží, takže lépe zapadnou do panoramatu vltavského údolí. Sto jedenáct bytů má vyrůst do konce příštího roku. Domy budou obklopeny oddechovou zónou navazující na stezky vedoucí kolem řeky.
Smíchov
Ze Smíchova už s jedinou velkou výjimkou, kterou představuje pivovar Staropramen, téměř veškerý průmysl zmizel. Na uvolněných plochách vznikly soubory Zlatý Anděl, Nový Smíchov, Anděl Media Centrum, Smíchov Gate a Anděl City. Kromě kanceláří, redakcí, dvou multikin a obchodních domů tam vyrostly i například tři hotely o celkové kapacitě téměř pěti set pokojů.
Zbývá severní část Smíchovského nádraží a pás mezi nádražím a řekou, kde jsou sklady a několik drobných provozoven. Pro rozvoj území nákladového obvodu Smíchovského nádraží vznikla společnost Smíchov Station Development. Založily ji České dráhy jako vlastník pozemků a firma Sekyra Group, potenciální investor. Firma nyní pořizuje urbanistickou studii.
Nedořešená je oblast bývalého smíchovského lihovaru, která tvoří vjezd do města. Na využití tohoto areálu již vzniklo několik projektů, žádný se však nepodařilo dotáhnout do konce.
Tesla Novodvorská
Když se psal rok 1990, pražská Tesla - Výzkumný ústav pro sdělovací techniku zaměstnávala skoro dva tisíce lidí. Dnes existenci tohoto podniku připomíná jen pamětní deska u vrátnice.
Největší část bývalé Tesly VÚST nyní zabírá obchodní a zábavní středisko Novodvorská Plaza. Na místě bývalých laboratoří jsou butiky, levné knihy, pekařství, pobočky bank a nejrůznější prodejny. V místech, kde se rodila elektronika pro československé družice Magion, bylo před několika lety otevřeno multikino. Neobstálo v konkurenci, ale o kus dál, v prostorách někdejších skladů, se dnes rozprostírá hojně navštěvovaná prodejna Tesco. Na sídlišti Novodvorská jsou tak čtyři velké potravinářské samoobsluhy, takže menší okolní obchody musely stáhnout rolety.
Z hlavní budovy, kde sídlilo vedení podniku, jsou dnes kanceláře řady firem. S výzkumem či výrobou dnes většinou nemají mnoho společného.
Nové Vysočany
Nevyužívané území ve Vysočanech, bývalý areál lokomotivky ČKD, se přeměňuje na "Zelený ostrov". V první fázi investor postavil víceúčelové centrum s multifunkční halou Sazka Aréna (dnes 02 Aréna). Následovat mají obchodně-společenské a rekreační plochy. Kolem Ocelářské ulice může být čtyři sta nových bytů.
Následuje přestavba starých továren kolem Kolbenovy ulice (viz snímek), z níž se má stát plnohodnotná městská třída.
Například z bývalé továrny Praga má být zóna určená pro bydlení, sport a rekreaci, přičemž jedna bývalá tovární hala se má proměnit v základní školu. Na pozemcích bývalého ČKD Elektrotechnika má vyrůst "Kolben Business Park."
Karlín a Hloubětín
V Karlíně dnes na území bývalé továrny ČKD stojí administrativní budovy Palác Karlín a Corso. Devastované plochy Rohanského ostrova se mění v administrativní a obytnou zástavbu."V územním plánování vždy máme velký podíl zeleně," upozornil náměstek primátora Pavel Klega. Zhruba třetina ostrova má být v budoucnu rekreačním parkem.
Původní dělnická a později zahrádkářská kolonie "Čína" v sousedství vozovny Hloubětín, kde donedávna stála také betonárka, se podle magistrátu přemění na Park Rokytka. Studie počítá se zhruba devíti sty byty v domech, které budou nanejvýš čtyřpodlažní.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
