Námět na výlet: Památná hora Říp

Říp patří bezesporu k našim nejznámějším vrcholům, obestřeným těmi "nejstaršími pověstmi českými", z nichž nejproslulejší vypráví o praotci Čechovi. Je tak trochu věcí cti každého našeho turisty – tedy "praprapotomka" zmíněného praotce – alespoň jednou v životě zdolat toto působivé, byť možná už poněkud zprofanované návrší uprostřed polabských rovin. Po značených cestách tam dojdeme ze tří stran a dlužno poznamenat, v každém případě nás čeká sice nepříliš dlouhé, ale poměrně strmé stoupání. K severnímu úpatí s parkovištěm směřuje silnička z obce Krabčice, sledovaná červeným značením. To se k Řípu přibližuje také od jihovýchodu z Činěvsi, kde už můžeme realizovat předběžné setkání s praotcem Čechem – má jej totiž v názvu místní hostinec… Žlutě značená trasa stoupá na Říp od jihozápadu ve směru z Vražkova. Pod vrcholkem najdeme chatu s možností občerstvení, nejznámější stavbou přímo na vršku je hodnotná rotunda sv. Jiří.

Podobně, jako nejisté – až mytologické – jsou historické souvislosti, vážící se k hoře Řípu, stejně tak diskutabilní je i samotná podstata vzniku tohoto nápadného návrší. Nepochybnou skutečností je, že původ Řípu – podobně jako nedalekých kupovitých či homolovitých kopců Českého středohoří – je spjat s bouřlivou sopečnou činnosti v průběhu třetihor. Svědčí o tom zdejší sopečná čedičová vyvřelina, petrograficky označovaná jako sodalitický nefelinit nebo nefelinický sodalit. Podle některých geologů utuhlo těleso této vyvřeliny ještě pod povrchem v souvrství křídových slínovců, ze kterých bylo vlivem vnějších činitelů "vypreparováno" na zemský povrch, jiné odborné hypotézy však vidí v Řípu pozůstatek kdysi mohutné sopky, navršené dlouhodobou produkcí lávy a obklopené rozsáhlým jezerem. Podle nejnovějších názorů geologů jde o zbytek přívodního lávového kanálu a druhotně vyplněný mohutný kráter někdejší výbušné sopky.

ZŘíp byl původně holý a zalesněn byl teprve po roce 1879, kdy požádal hospodářský spolek v Roudnici majitele řípského panství Mořice Lobkowitze, aby dal horu zalesnit. Byli zde vysázeny buky, duby, břízy, jasany a javory. Hora Říp je zalesněná dodnes. V roce 1951 byl Říp prohlášen za státní přírodní rezervaci z důvodu výskytu zvěře ptactva a některých rostlin.

 Na svazích hornina vystupuje k povrchu v několika skalkách, z nichž některé byly v zarostlém lesním terénu upraveny na vyhlídky. Skalnaté výstupky tvoří Roudnickou vyhlídku na severozápadním a Mělnickou vyhlídku na východním svahu, horního okraje stepního srázu na jižním temeni zase využívá Pražská vyhlídka. Zda právě z těchto skalnatých partií praotec Čech spatřil "zemi nikomu nepoddanou, zvěře a ptactva plnou" se staré pověsti nezmiňují.

ZDROJ:www.treking.cz, Mikroregion Podřipsko, upraveno