25 metrů vysoký dub rovná se 7000 l kyslíku za den

Na světě neexistují větší a působivější organismy, nežli četné druhy stromů, které propůjčují ráz rozlehlým částem pevnin. Snad právě proto, že je vidíme denně kolem sebe, připadají nám jako naprostá samozřejmost. Přitom se jedná o krásné a složité rostliny, dlouhověké organismy, které jsou snad nejlépe vybavené nejen v celé rostlinné říši, ale na Zemi vůbec. Základem úspěchu je kombinace výškového vzrůstu, mimořádně stabilního a pevného těla a životnosti. Běžně létáme na oběžnou dráhu, ale největší sekvojovce nikdy nepřerostem. Trochu více úcty k těmto organismům jimž vděčíme za možnost své existence i řadu krás na této Zemi by nám neškodilo.

Jeden vzrostlý 25 m vysoký dub, jehož plocha listů obnáší asi 1600 m2 uvolní za den asi 7 tisíc litrů kyslíku. To vydá 35 m3 vzduchu na dýchání, který pokryje denní potřebu 50 lidí! Jeden hektar bukového lesa zachytí ročně 50 tun prachu, v horkém letním dni odpaří až 30 m3 vody. Stromy tedy slouží jako vysoce výkonné chladírenské zařízení. Přitom úsporné - na jeden gram sušiny potřebuje buk lesní zhruba jednu třetinu vody, kterou pro stejný účel potřebuje jedna bramborová rostlina. Krychlový metr vzduchu nad průmyslovými oblastmi nebo velkoměsty obsahuje 500 000 prachových částic. Lesní vzduch jich na 1 m3 neobsahuje ani 500. Stromy tedy působí i jako výkonný prachový filtr. 200 m široký pruh lesa mezi dálnicí a zástavbou snižuje dopravní hluk na snesitelný šum. Bez vyrovnávajících, tlumících a regeneračních účinků stromů by na Zemi natrvalo neexistovala žádná vyšší forma života. Dávno předtím, nežli se stal člověk pánem světa, byl tím skutečným vládcem planety strom. A mělo by tomu tak zůstat i pro budoucnost.

Martin Míček, ekoporadce HBJ

ZDROJ:www.nasestromy.cz