Méně aut, více zeleně, lepší výstavbu, přejí si Pražané v námitkách k novému územnímu plánu

Téměř deset tisíc Pražanů (1) podpořilo hromadné námitky (2) k zásadám územního rozvoje Prahy, připravené občanskými sdruženími (3). Zásady plní úlohu územního plánu kraje a budou závazné pro další stavební rozvoj metropole. Magistrát z nich musí vycházet také při přípravě nového územního plánu města, který se nyní připravuje. Termín pro předání připomínek k zásadám územního rozvoje vypršel v pondělí 6. dubna. Podle občanských sdružení jsou zásady připraveny natolik špatně, že odporují zákonům a neměly by být schváleny.

„Magistrát projednávání klíčového dokumentu určujícího budoucnost metropole téměř tajil. Přinejmenším neproběhla žádná informační kampaň, jak je při podobně významných událostech obvyklé. Vzhledem k tomu je počet Pražanů, kteří podpořili hromadné námitky, úctyhodný,“ komentoval počet podpisů Martin Skalský ze sdružení Arnika. To dlouhodobě kritizuje netransparentní přípravu nového územního plánu a nesrozumitelnost magistrátních dokumentů pro běžné obyvatele města.

Nejvíce občanů požaduje vyškrtnutí nové letové dráhy ruzyňského letiště, jejíž provoz by zatížil nadměrným hlukem desetitisíce obyvatel Vokovic, Hanspaulky, Horoměřic, Nebušic, Lysolají, Suchdola, Bohnic, Dolních Chaber a dalších částí města. Více než dva a půl tisíce lidí žádá výstavbu Pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí v takzvané severní variantě, která je levnější, nezatíží obyvatele Prahy 6 a neprochází přírodními oblastmi. Další námitky směřují k zachování zeleně v centru Prahy a zakládání nových parků, zklidnění severojižní magistrály, zlepšení podmínek pro chodce, zachování zahrádkářských osad, ochraně lokality Dívčí hrady před zástavbou a k šetrnému rozvoji Běchovic s ohledem na trasu Pražského okruhu a na ochranu přírody.

„Za hrozbu pro rozvoj Prahy považuji bezvládí, které sice vyhovuje developerům a zřejmě i politikům, ale není žádnou výhrou pro občany. Zásady územního rozvoje obsahují řadu kontroverzních stavebních projektů, jejichž umístění je v rozporu se zákony. Přitom ucelená vize směřování Prahy v kontextu České republiky i Evropy, kterou by vzali za svou obyvatelé, zcela chybí,“ říká Michaela Valentová z Pražských matek.

„Město podléhá tlaku na zástavbu volných ploch, likvidaci zeleně a podporuje nárůst automobilové dopravy. V tomto směru může být nový územní plán nakonec ještě horší, než je dnes platný dokument z roku 1999,“ dodává Valentová.

Občanská sdružení napadla také vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj, které je podle zákona povinné. „Pokud by se prokázalo, že zásady mají závažný vliv, na životní prostředí, musel by magistrát zpracovat přijatelnější alternativy. Proto magistrát při hodnocení použil svéráznou metodiku, podle které je například rozšíření letiště pro tranzitní a nákladní dopravu přínosné pro životní prostředí (4),“ říká právní expert Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Lukáš Matějka.

„Očekáváme, že nyní zasáhne Ministerstvo životního prostředí. Pokud vydá negativní stanovisko z hlediska zásahu do nejcennějších částí přírody zahrnutých do evropské soustavy Natura 2000, zásady územního rozvoje nemohou být schváleny vůbec. U dalších záměrů s negativním vlivem zejména na zdraví lidí by zastupitelé museli lidem důkladně vysvětlit, proč je schvalují,“ řekl Matějka.

Na připomínky k zásadám územního rozvoje měla veřejnost jen měsíc času, dokument přitom obsahuje více než 250 stran textů a složitých map. Magistrát neuspořádal žádný seminář ani kulaté stoly, nekonala se žádná informační akce pro obyvatelstvo, neexistuje dokonce ani srozumitelný návod, jak k dokumentu podat připomínky. Veřejné jednání se konalo v malé místnosti, kam se nevešli všichni lidé a jednání se ani nenahrávalo.

Například při projednávání politiky územního rozvoje, která plní funkci státního územního plánu, měli lidé k dispozici formuláře pro snadné podání svých připomínek a jednání se konalo ve velkém sále Městské knihovny.

„Stavební zákon říká, že pokud se k hromadné připomínce připojí určitý počet občanů, získává jejich požadavek stejnou váhu, jako námitka obce. Hromadné námitky byly podány nejméně osmery. Magistrát tyto námitky nesmí bez vysvětlení odmítnout. Ve zvláštním hlasování o nich bude muset rozhodnout pražské zastupitelstvo,“ vysvětluje právník Matějka.

O konečném znění zásad rozhodne zastupitelstvo. Zásady územního rozvoje pak budou závazné. Povolování konkrétních staveb a nový územní plán Prahy, který magistrát nyní připravuje, se bude muset zásadami řídit. Dokument tak předurčí rozvoj metropole nejméně na dalších deset let.

Přílohy:

(1) Počet lidí podporujících hromadné námitky k dílčím stavbám a problémům:

• Nová dráha Letiště Ruzyně a severozápadní část Pražského okruhu / 2 662
• Ochrana Dívčích hradů jako přírodní lokality bez výstavby / 1 500
• Lepší podmínky pro chodce a ochrana zeleně v centru města /  1 388
• Přeměna magistrály v bulvár a zastavení staveb Městského okruhu / 1 225
• Přemístění mimoúrovňových křižovatek a rozvoj Běchovic / 849
• Zklidnění provozu na magistrále od Pankráce po Jižní spojku / 668
• Zachování zahrádkářských kolonií / 552
• Zachování zeleně v centru města a zakládání nových parků /  213

Celkem se k hromadným námitkám připojilo 9 057 lidí.

(2) Hromadné námitky jsou dostupné ZDE.

(3) Občanská sdružení, která zpracovala texty hromadných námitek k zásadám územního rozvoje a spolupracovala na sběru podpisů:

• Arnika – Centrum pro podporu občanů
• Auto*Mat – iniciativa pro lepší život v Praze
• Iniciativa NERWY
• Občané postižení severojižní magistrálou
• Občané proti hluku a emisím
• Občanské sdružení Nad Drahaňským údolím
• Občanské sdružení Pro Ďáblice
• Občanské sdružení Pro Nebušice
• Občanské sdružení Přátel Hendlova dvora
• Občanské sdružení Zdravé životní prostředí
• Oživení
• Pražské matky
  

(4) Hodnocení vlivu zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj

Hodnocení vznikalo souběžně se samotnými zásadami na Útvaru rozvoje města. Jeho autorem je architekt Martin Říha jako osoba autorizovaná Ministerstvem životního prostředí. Hodnocení je povinné podle stavebního zákona a také podle evropských směrnic, a provádí se podle zákona č. 100/2006 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Podstatou procesu je vyhodnotit dopad státních, krajských i obecních koncepcí na udržitelný rozvoj. Hodnotit se mají současně ekonomické, ekologické a sociální dopady.

Podle občanských sdružení je hodnocení Martina Říhy tendenční, protože jeho hlavní částí jsou tabulky, v nichž jsou dopady jednotlivých staveb a záměru „oznámkovány“. Bodování ale chybí klíč a působí velmi subjektivním dojmem, jako by autor nejprve stanovil požadovaný výsledek a pak přiřazoval body, aby k výsledku dospěl. V řadě případů odporují „známky“ prokazatelným faktům.

Například nová letová dráha letiště Ruzyně má kladné hodnocení přesto, že by její provoz zatížil neúnosným hlukem desetitisíce lidí. Pozitivně je hodnocen také Městský okruh, tedy fakticky dálnice v centru Prahy, která způsobuje zatížení mnoha čtvrtí hlukem a emisemi v rozsahu, který překračuje platné hygienické normy. Kladně je hodnocena také například zástavba Trojmezí nebo těžba písků na soutoku Vltavy a Berounky, výstavba radiál v Břevnově a Vysočanech, nebo zástavba nádraží v Bubnech – tedy záměry značně kontroverzní a problematické.

Závažné vlivy na životní prostředí a zdraví Pražanů vyplývající z návrhu zásad rozvoje Prahy nyní zhodnotí ve svém stanovisku Ministerstvo životního prostředí. Podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí musí Zastupitelstvo hlavního města Prahy ve svém usnesení o schválení zásad územního rozvoje zdůvodnit, jak zohlednilo podmínky vyplývající z tohoto ministerského stanoviska. Toto usnesení je povinno následně zveřejnit.

Součástí komplexního hodnocení je také posouzení vlivu zásad na evropskou soustavu chráněných území Natura 2000, do níž patří i některé pražské přírodní lokality. Pokud převáží negativní vlivy na Naturu 2000, zásady územního rozvoje nesmí být schváleny.

(5) Více o zásadách územního rozvoje Prahy

Tisková zpráva Arniky – Zítra budou projednávány zásady územního rozvoje.