Obama představuje své 'zelené'plány

- Americký prezident si oznámení energetické strategie načasoval na Den Země

- Jeho plány mohou narazit v Kongresu

Barack Obama a demokraté v Kongresu si vybrali Den Země, aby dnes před Američany a světem deklarovali, že hodlají dostát svým závazkům a vypravit Spojené státy na cestu nové energetické politiky. Založené na moderních technologiích, které umožní efektivněji využívat obnovitelné zdroje, a zahrnující legislativu závazného omezení skleníkových plynů.

Obama dnes v Iowě navštíví továrnu na větrné turbíny, aby podle oznámení Bílého domu "propagoval inovaci produkce čisté energie, která pomůže ukončit závislost na zahraniční ropě, vytvoří miliony míst a odvrátí nejhorší možné následky klimatických změn".

Konečné rozhodnutí, zda se plány Bílého domu mohou naplnit, má ovšem v rukou obvykle Kongres. A tam v případě energetické politiky a zákona o obchodování s emisemi nemá Obamova administrativa nic jasné.

Prezident by chtěl mít velký energetický zákon, který by zahrnoval i emisní legislativu, připraven k podpisu do podzimu, aby pak americká administrativa mohla přijet na prosincový summit o globálním oteplování v Kodani se zcela konkrétním závazkem.

"Náš cíl je to stihnout, uvidíme. Nevím, zda bude mít prezident na stole zákon do konce roku," uvedl před pár dny Rahm Emanuel, šéf kanceláře Bílého domu. Ani svým mezinárodním partnerům nemůže Obamova administrativa v tuto chvíli nic slíbit. Dobře se to ukázalo na klimatické konferenci v Bonnu, kde americký zástupce svět upozornil: "Americkou politiku si děláme doma, podle zhodnocení vědecké a politické kapacity."

"Uděláme si to po svém"

Něco podobného slyšel i Martin Bursík, když ve Washingtonu před několika týdny jednal, ještě jako ministr životní prostředí za české předsednictví EU, s Toddem Sternem, hlavním americkým klimatickým vyjednavačem. Podle člena české delegace Stern tvrdě hájil americkou pozici, že USA se samy rozhodnou, kdy a za jakých podmínek budou schopny připojit se ke globální dohodě.

Pro řadu amerických zákonodárců by bylo politicky nebezpečné, pokud by měla nová energetická politika přes zvýšení cen energií dopadnout na peněženky jejich voličů. Demokraté i republikáni ze států závislých na klasických zdrojích, jako je uhlí, budou velmi opatrní a určitě nebudou spěchat.

Příliš mnoho zajíců

Nepřítelem administrativy je rovněž její vlastní agenda, jasnou prioritou je schválení reformy zdravotního pojištění. Kongres ale nemusí mít dost síly a vůle připravit během jednoho roku dva velké transformační zákony. Pokud by energetická legislativa se zákonem o emisích spadla až do příštího roku, začne se křížit s doplňovacími volbami do Kongresu, a naděje na schválení se ještě zmenší.

Ve sněmovním výboru pro energetiku právě probíhá série slyšení k návrhu zákona o obchodování s emisemi a předseda výboru Henry Waxman tvrdí, že k projednání celou sněmovnou by měl být návrh připraven už na začátku června.

Jenže i kdyby tento harmonogram vyšel, připojení k mezinárodní dohodě musí schválit Senát. A tam může smlouva narazit na vážný problém. Američtí senátoři budou totiž své ano podmiňovat závazky od dalších velkých znečišťovatelů, především Číny a Indie.

Poučnou diskusí může být v této souvislosti dnešní vystoupení vyjednávače Todda Sterna v Senátu. Žádná strana, odpůrci ani zastánci emisní legislativy, se nemůže příliš opřít o veřejné mínění. Několik čerstvých průzkumů totiž shodně potvrdilo, že Američané sice považují globální oteplování za vážný problém, ale řešení problému už za prioritu nepokládají.

DALŠÍ VELKÉ SOUSTO. Barack Obama chce prosadit velký energetický zákon, který by zahrnoval i emisní legislativu. Zároveň však potřebuje, aby Kongres schválil velkou reformu zdravotního pojištění, a není vůbec jisté, že se pro oba velké zákony najde dostatek vůle.

AUTOR: Daniel Anýž
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

/Od našeho zpravodaje ve Washingtonu/