Snaha ušetřit má vliv na životní prostředí

KRAJ VYSOČINA - Podle údajů oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě páchají malí provozovatelé větší škody na přírodě než velké podniky.

Podle inspekce je příčinou nedostatečné personální obsazení a snaha ušetřit náklady za každou cenu. Negativně se do chování malých firem promítá i preferování výroby na úkor dalších nutných činností s tím souvisejících.

Příkladem je firma ŠUTA-META, které byla uložena pokuta ve výši 400 tisíc korun za provozování zařízení ke sběru a výkupu odpadů v rozporu s provozním řádem tohoto zařízení. Jednalo se o provozování na nesprávných pozemcích. Dalším příkladem byla firma ZDAR, a.s., jež dostala pokutu 110 tisíc korun za netřídění odpadů a překročení povolené kapacity zařízení. Častými hříšníky jsou rovněž průmyslové podniky. Z 89 kontrol bylo vedeno 32 správních řízení. Nejvíce zjištěných nedostatků bylo v oblasti evidence odpadů, absence souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady a netřídění produkovaných odpadů, , sdělil na setkání s novináři Josef Pospíchal, vedoucí oddělení odpadového hospodářství oblastního inspektorátu ČIŽP. Nejvyšší sankci v minulém roce ve výši 410 tisíc korun udělil inspektorát Sklárně Janštěn za netřídění odpadů a nevedení evidence odpadů.

*Trestají se především odpady

Mezi další činnosti ČIŽP patřily kontroly subjektů, které sbírají a vykupují odpady a které mohou nakládat s autovraky. Těchto zařízení je v kraji Vysočina povoleno 27, většinou jde o menší provozy. Vysočina má ve srovnání s jinými kraji určitá specifika, mezi něž patří např. menší investiční činnost a s tím související i menší produkce v poslední době tolik problematických odpadů zemin a stavební suti. Pro kraj je charakteristická zemědělská výroba, proto se zde inspekce zaměřuje především na kontrolu a dodržování zákona o odpadech v zemědělských podnicích a dále v obcích, které jsou za stanovených podmínek odpovědné za komunální odpady vznikající na jejich území.

V roce 2008 bylo zkontrolována 12 obcí, uloženy dvě pravomocné sankce ve výši 500 000 korun (MŽP OVVS Brno snížena na 400 000 korun), v roce 2007 bylo zkontrolováno devět obcí a byly uloženy sankce ve výši 55 000 korun.

Kontroly obcí nejsou plošné, především jsou vybírány subjekty, kde je podezření, že neplní svoje zákonné povinnosti po konzultaci např. s KÚ, ORP apod., tvrdí Pospíchal. Mezi nejčastější porušení zákona patřilo nakládání s odpady na místech, která k tomu nebyla určená, např. zavážka lomu, umožnění ukládání odpadů na neprovozovanou skládku či nevedení evidence odpadů.

V roce 2008 byla nejvyšší sankce uložena městysu Batelov, který umožnil ukládání odpadů na neprovozovanou skládku. Zde bylo zároveň uloženo nápravné opatření - provést rekultivaci pozemků dotčených černou skládkou. Pokuty ve výši 200 000 korun (MŽP OVSS snížena na 100 000 korun) byla uložena obci Kamenice u Jihlavy za umožnění ukládání odpadů v bývalém lomu.

*Pozitivní role agrárních komor

Kontroly zemědělských podniků probíhají již několik let po sobě. V oce 2008 bylo celkem zkontrolováno 15 podniků (v roce 2007 o dva méně). V roce 2008 bylo uloženo celkem sedm sankcí ve výši 280 000 korun.

(v r. 2007 ve výši 132 tisíc korun). Mezi hlavní nedostatky patří nevedení evidence odpadů, nakládání s N odpady bez příslušného souhlasu, nakládání s odpady na místech nebo zařízeních k tomu neurčených či netřídění odpadů.

V roce 2008 byla nejvyšší pokuta uložena Zemědělskému družstvu v Herálci ve výši 120 000 korun ze nevedení evidence odpadů, nezaslání hlášení o produkci a nakládání s odpady, za netřídění odpadů a nakládání s N odpady bez souhlasu příslušného orgánu. Pokuta ve výši 60 000 korun byla uložena ZOD Vilémov za pálení odpadů.

I když bylo v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 uloženo více sankcí, lze konstatovat, že nakládání s odpady v zemědělských podnicích se zlepšuje. Podle názoru inspekce je to mj. způsobeno i činností agrárních komor, které pro ZD zajišťují různá školení k problematice životního prostředí, a to i ve spolupráci s inspekcí. Další roli zde hrají i pravidelné kontroly ze strany inspekce.

V roce 2009 dochází k zásadní změně v územní působnosti oblastních inspektorátů, které i ve složce ochrany vod budou jednotně vykonávat činnost podle územně správního uspořádání, nikoliv v členění podle povodí jako doposud.

Inspektoři provedli v roce 2008 celkem 1391 kontrol a udělili nemalé pokuty. Největší nedostatky byly ve společnosti Tesla Jihlava (provoz odmašťovacího zařízení), slévárně hliníku firmy PEZAG, a.s., v katastrálním území města a v Motorpalu Jihlava (překročení emisního limitu těkavých organických látek.