Krátce - různé

Stávající tříhvězdičkový hotel Stadthalle v rakouské Vídni se díky nové přístavbě stane prvním městským hotelem na světě s nulovou spotřebou energie. V nové přistavěné části bude k dispozici 38 pokojů v šesti podlažích a vše je vypočítáno tak, že od prvního poschodí až k půdě bude dům na pasivní úrovni ve spotřebě energie. O zásobování energií se postarají pumpy spodní vody, fotovoltaické a solární zařízení, na střeše budou dvě větrná kola, vyvinutá v souladu s městskou architekturou. Otevření je plánováno na listopad 2009. Už nyní je však stávající část hotelu s 44 pokoji v blízkosti vídeňského nádraží Westbahnhof koncipována ekologicky. Teplou vodu zajišťuje solární zařízení na ploše 130 m2 a dešťová voda je využívána jako užitková. Střešní plocha je porostlá levandulí a růžemi.

V Libereckém kraji končí největší vodárenská akce, na kterou přispěla Evropská unie. Rekonstrukce úpravny vody Souš je vyvrcholením miliardového integrovaného projektu Lužická Nisa, který dále zahrnuje také modernizaci a rozšíření čistírny odpadních vod v Liberci a dostavbu kanalizace v Liberci a sousedním Jablonci nad Nisou. Akce patří k největším, které Severočeská vodárenská společnost na severu Čech uskutečnila.
Hlavním cílem projektu Lužická Nisa bylo zlepšení kvality vody v Nise a také splnění evropských norem na kvalitu pitné vody a čištění odpadních vod v aglomeraci Liberec - Jablonec nad Nisou, kde žije 150 000 obyvatel. Celý projekt přišel na 37 milionů eur (zhruba 950 milionů Kč), toho 68 procent představuje dotace z evropských fondů a další čtyři procenta přidá Státní fond životního prostředí. Zbytek financuje SVS z vlastních zdrojů.
Severočeská vodárenská vznikla v roce 1993, vlastní ji 459 severočeských měst a obcí. Zásobuje Ústecký kraj a podstatnou část Libereckého kraje, což je přes 12 procent území republiky s 1,14 milionu obyvatel. Společnost hospodařila loni se ziskem 344 milionů korun, předloni byl zisk ještě o zhruba 50 milionů vyšší. Většinu profitu investuje firma právě do modernizace a rozvoje infrastruktury.

Pěstitelé ve Velké Británii jsou přinuceni vytvářet již letos na podzim a v dalších letech 6metrové ochranné zatravněné pásy podél vodních zdrojů všude tam, kde bude zaseta řepka nebo bob. V případě několika široce používaných herbicidů (viz tabulka), které se ve zvýšené míře používají u vodních toků schválených EU jako zdroje pitné vody, jsou tyto pásy životně důležité pro ochranu kvality vody a pro její udržení v budoucnu. Nejnovější sledování ukázala, že při chemické ochraně rostlin šestimetrový zatravněný pás dokáže omezit ztráty pesticidů způsobené povrchovým odtokem až o 50 %. Tyto pásy slouží nejen jako ochrana zdroje vody, ale současně jsou prospěšné i pro divoce žijící zvěř. Pro dosažení maximálního efektu musí být tyto pásy zatravněny alespoň rok před výsevem uvedených plodin. Minimální šířka tohoto ochranného pásu je 6 m, ale na svažitých pozemcích se sklonem více než 5 % je prospěšnější vytvořit pás široký 20 m. Loddington Estate doporučuje zatravnit tyto pásy lipnicí.

Vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě kvůli kůrovci, jak o tom uvažuje jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), by podle ministra životního prostředí Ladislava Mika bylo nesmyslné. Dosavadní bezzásahový režim v parku, tedy ponechání přírody jejímu přirozenému vývoji, podle Zimoly již způsobil kůrovcovou "pandemii". Z monitoringu lesů na Šumavě ale podle Mika vyplývá, že kůrovec je plně pod kontrolou. Žádné nebezpečí prý nehrozí.

Ve dnech 23.-26. srpna probíhají ve Washingtonu, D.C. jednání o klimatu mezi USA a evropskou delegací složenou z tzv. troiky – Švédska (předsednická země), Španělska (následující předsednictví) a Evropské komise. Troika za švédského předsednictví zavítala už do Číny. Smyslem těchto a dalších plánovaných setkání (Fórum největších ekonomik světa, klimatický summit OSN a setkání G20) je sjednocení názorů pro prosincovou mezinárodní konferenci o klimatických změnách. Již dříve se největší ekonomiky světa shodly na snížení globální průměrné teploty o 2 °C, nyní je třeba určit způsob, jak toho dosáhnout.