I ve

Čína zažívá boom ekologických technologií a v posledních letech se také mění chování Číňanů k životnímu životnímu prostředím. Nicméně i tak Čína stále k zemím, které mají tradičně velké problémy s kvalitou životního prostředí (viz box).

Šance uplatnit se se svou "ekologickou" nabídkou mají i české firmy. Jejich produkty bývají kvalitní a současně nejsou tak drahé jako například obdobné výrobky konkurentů z Německa. Čeští výrobci jsou navíc mnohdy ochotni prodat i samotné know-how.

Už několik let se daří vzájemné spolupráci českých firem a čínské vlády. České firmy dodávají vlastní zařízení vyrobené u nás, případně smontované z českých a čínských komponentů, nebo prodávají know-how. Spolupráci ale doposud chybí jedna důležitá dimenze. "Bylo by dobré prolomit přístup českých vládních autorit směrem k větší otevřenosti vůči studentům z Číny. Představují velký vědecký potenciál," uvádí Miroslav Marek z pražské Vysoké školy chemicko-technologické.

A jeho kolega Michal Voldřich dodává: "Máme zájem především o studenty doktorských programů. Problém je ale s uznáváním diplomů."

Oba Češi nedávno na semináři v Pekingu představili odborné veřejnosti bioaktivní obaly a metody zalesňování suchých oblastí Číny pomocí mykorrhizy.

Číňané mají zájem především o bioplynové stanice, čističky odpadních vod, čističky vzduchu, půdy a podzemních vod. Všechna tato zařízení doposud kupovali ze zahraničí, protože sami nebyli schopní si je vyrobit.

V posledních několika letech ale vzniklo mnoho místních firem, které se ekologickými technologiemi a ekoprodukty zabývají.

"Renovujeme budovy, které budou šetřit energii. Dnes se jí kvůli nekvalitně provedené stavební práci vyplýtvá obrovské množství. Podněcujeme místní vlády, aby ekologické dopravní prostředky vytlačily staré vozy veřejné dopravy vypouštějící velké množství plodin. Na čínském trhu se prosazují lednice a klimatizační zařízení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Během několika let by měly ulice v Pekingu i domácnosti osvětlovat LED svítidla," vyjmenovává ekologické priority Čang Si-čching z Pekingského centra pro energetickou úsporu a ochranu životního prostředí.

Během několika let by měl Peking užívat 30 procent energie z vodních elektráren.

V městech lze samozřejmě vidět největší pokrok - omezuje se výjezd soukromých osobních aut, zásobovací vozy smí jezdit pouze v noci, rekonstruují se budovy, instalují se filtry a čističky.

Mnohem více znečištěný je ale venkov. Na něj a na jeho obyvatele se zaměřila místní firma Beijing Shenchang Bioenergy založená v roce 2006.

Její manažeři uvádějí, že firma vyrábí spalovny na biomasu. "Naše bojlery na horkou vodu mají 76procentní efektivitu, přikládají se do nich brikety z biomasy, které si může každý vzhledem k příznivé ceně pořídit," říká manažerka.

Ve většině domácností na venkově se používá klasický kovový sporák na tuhá paliva. Z něj se uvolňují zplodiny, které ohrožují životní prostředí a také zdraví obyvatel příbytku.

Zmíněná firma vyrábí kamínka na biomasu, která vyjdou na 200 juanů, jejich efektivita dosahuje 40 %. Dovolit si je údajně může každý, protože jejich provoz je levný. Při dnešních cenách slámy vyjde jeden pokrm připravený na těchtonašich kamnech asi na 0,5 juanu. Odborníci si slibují, že těmito změnam v domácnostech na vesnici se může zvýšit i kvalita života venkovanů.

Díky biomase se mají snížit náklady na palivo i vypouštění zplodin vzniklých při spalování uhlí. Vzrůst má příjem farmářů a zkvalitnit i život na venkově. Navíc se tím zmenší náklady na transport uhlí.

Důležitý je zde přístup lokálních vlád. Pekingská vláda například udržuje cenu biomasy dlouhodobě na nízké úrovni, aby byla cenově dostupná i chudým občanům.


Čína a životní prostředí

Dopady bouřlivého vývoje
Došlo mj. ke značnému znečištění zemědělských půd a povodí řeky Jang-c, hlavních oblastí produkce potravin.

Potíže s vodou
Nedostatkem pitné vody trpí dvě třetiny čínských měst. Peking chce investovat 900 miliard do výstavby zařízení na recyklaci znečištěné vody.

Ovzduší
Oblast východního pobřeží je územím s největším znečištěním ovzduší na světě. Důvodem je využívání černého uhlí jako topiva.

Ivana Gášková
od naší spolupracovnice z Číny