Zelené podnikání není pouhou utopií, myslí si čeští podnikatelé

Green jobs, neboli ekologicky orientovaná, jednoduše "zelená", pracovní místa jsou podle mnohých právě tím fenoménem, který v sobě skrývá potenciál, jenž vyvede Evropu z hospodářského úpadku posledních let.

Na unijní úrovni hraje tvorba nových "zelených" pracovních míst klíčovou roli např. v implementaci klimaticko-energetického balíčku, který státy sedmadvacítky přijaly v prosinci 2008, a tvoří také neoddělitelnou součást Plánu evropské hospodářské obnovy.

V souvislosti s rychlým rozjezdem "zelené ekonomiky" v posledních letech v EU se proto někdy hovoří o "zelené revoluci". EurActiv zajímalo, jak se "zelený byznys" uchytil v České republice a zda se české malé a střední podniky s tímto boomem vyrovnaly a dokáží z něho těžit.

Revoluce ano, ale s odlišnou intenzitou

"Revoluce" zeleného podnikání zasáhla i Českou republiku, shoduje se většina podnikatelů z řad malých a středních podniků (SMEs), které EurActiv pro účely tohoto článku oslovil.

Potvrzuje to i Radek Janoušek z informačního portálu v oboru životního prostředí EnviWeb.cz. Podle jeho slov se zelená revoluce projevila v širokém spektru oborů - "od výroby designových šperků ze starých mobilů až po nanotechnologie pro sanace ekologických zátěží." Její intenzita se ale obor od oboru liší.

Odvětvím, které se v naší kotlině bezpochyby těší největšímu rozmachu, je fotovoltaický průmysl. "V oboru fotovoltaiky, kde působí naše firma, došlo díky dotační politice k silnému nárůstu nových pracovních příležitostí a velkému rozvoji firem, které se oblastí obnovitelných zdrojů energie (OZE) zabývají," přitakává Jiří Just, jednatel společnosti JUFA s.r.o. se sídlem v Plzni.

Na trochu jinou situaci narazíme například v oboru malých a vodních elektráren. Zdeněk Pilný ze společnosti ALVA Strakonice spol. s r.o. se EurActivu svěřil: "Naše firma působí v oboru malých a vodních elektráren, kde jsou podmínky pro stavitele a provozovatele již delší dobu stejné, takže nepozorujeme tak výrazný nárůst, jaký je třeba vidět v oboru fotovoltaických elektráren. Nicméně stále dochází ke stavbám nových lokalit a hlavně k obnovování původních (historicky) malých vodních elektráren."

V další oblasti, kterou je průmysl větrné energie, boom, jímž si Česká republika prošla kolem roku 2006, podle Michala Janečka, předsedy České společnosti pro větrnou energii, již pomalu odeznívá. "Budu-li hovořit jen za větrnou energii, (...) nelze mluvit o žádné revoluci," říká EurActivu Janeček, který přirovnává tehdejší situaci k "hysterii", jež v současné době zaznamenáváme kolem fotovoltaiky.

V jiných oborech, např. ve výrobě izolantů z technického konopí, se firmy na "revoluci v zeleném podnikání" teprve těší. "Zelené podnikání v Čechách je prozatím bolestivý ´start-up´," vysvětluje redakci Vojtěch Jelínek ze společnosti Canabest. "Může firmám přinést technologickou výhodu do budoucna, ale problémem je, že zahraniční společnosti budou mít díky dotační politice národních států již velký náskok."

U Jelínka stejně jako u dalších oslovených podnikatelů totiž panuje obava z toho, aby Česká republika něco nezaspala. Mají strach, aby lepší nastavení dotační politiky, vyšší politická podpora a nižší byrokracie v jiných evropských zemích, nezvýšily náskok zahraničních firem natolik, že ho jejich české protějšky nebudou mít šanci dohonit.

"Na příkladu Německa je krásně vidět, že díky systematické podpoře firem v OZE došlo k vytvoření silného know-how a kapitálu, které tyto firmy vyvážejí do zahraničí a zpětně tak vrací Německu i náklady na dotace," uvádí příklad již citovaný Fast z průmyslu solární energie.

Chce to zdravý rozum

I tak ale mezi podnikateli převládá názor, že myšlenka "zeleného podnikání" není pouhou utopií a je vnímána především jako příležitost.

"Právě na dotacích na fotovoltaiku je vidět, jak tato myšlenka skvěle funguje," myslí si Jiří Fast. "Tato technologie se dotuje právě z toho důvodu, aby se ve velkém investovalo do výzkumu a do produkčních kapacit, čímž dojde k poklesu ceny technologie."

Společnou řeč nalezli oslovení podnikatelé i v tom, že zelené podnikání se v České republice ve většině oborů nachází teprve na startovní čáře. Z toho důvodu se pro jeho další rozvoj musí ještě hodně udělat, např. snížit byrokratickou zátěž a odstranit přetrvávající bariéry ve vývozu.

"Problémem je český trh, která se u nás teprve tvoří," říká například Vojtěch Jelínek z průmyslu, který zpracovává technické konopí.

"Nesmí docházet k nevyváženosti a zneužívání celé této myšlenky na úkor zdravého rozumu," přichází zase s varováním Zdeněk Pilný z oboru malých vodních elektráren.

Dobrý byznys

S myšlenkou zeleného podnikání je také spojena otázka, zda se stane doménou velkých společností, nebo jej naopak potáhnou malé a střední podniky.

Čeští podnikatelé zastávají názor, že o rozjezd zeleného podnikání se postarají malé a střední podniky. Proč? Odpověď je jednoduchá: "Malé a střední podniky mají inovační potenciál, jsou pružnější a budou stát u zrodu projektů," říká Radek Janoušek z portálu EnviWeb.cz.

Dodává ale, že jakmile se ze zelené ekonomiky stane "dobrý byznys", dá se počítat s nástupem větších a silnějších hráčů.

Zdroj: www.euractiv.cz