Janez Potočnik: V oblasti životního prostředí má EK široké pravomoci, ale omezené finance

• Předtím, než jste se stal komisařem pro životní prostředí, jste byl zodpovědný za vědu a výzkum. Odráží se tato předcházející zkušenost ve Vaší současné činnosti?

Samozřejmě, působení v oblasti výzkumu se liší od působení v portfoliu životního prostředí. Nicméně předcházející zkušenosti je možné v mnoha ohledech zúročit. Koneckonců i tehdy se ode mě očekávalo nejen to, že se vyznám v samotné politice v oblasti vědy, ale i v hlavních otázkách různých vědních disciplín včetně environmentální.

Jednou z hlavních věcí, o kterou jsme tehdy usilovali, bylo, aby se environmentálním otázkám věnoval náležitý čas a pozornost. V novém návrhu Komise s názvem Horizont 2020 navrhujeme, aby existovala právně závazná úprava, na základě které by se alespoň 60 % obsahu budoucího programu pro výzkum a inovace věnovalo problémům životního prostředí a klimatu.

Kdybych ale měl rozdíl shrnout jednou větou, řekl bych to jednoduše - věda byla oblastí s množstvím peněz, kterou však nebylo jednoduché s omezenou politickou legislativní mocí spravovat, zatímco v životním prostředí disponujeme velkou politickou a legislativní mocí a současně omezenými finančními zdroji. V zásadě jde o rozdíl mezi současnými více než 2 miliardami eur a 54 miliardami eur, které byly určeny na sedmý rámcový program pro vědu.

• V roce 2012 můžeme očekávat složitá vyjednávání o budoucnosti víceletého finančního rámce pro roky 2014 - 2020. Jakou roli bude z pohledu rozpočtových zdrojů sehrávat enviromentální agenda?

Přestože se nacházíme v období ekonomické krize, můžu s jistotou říci, že životnímu prostředí a klimatu je v porovnání s minulými roky věnováno v návrhu Komise více prostoru.

Ve všech sektorech - společné zemědělské politice, rybolovu, kohezní politice, výzkumu, stejně jako mechanismech externího financování - jsme se výrazně posunuli. Nejvíce je to poznat na společné zemědělské politice (SZP). Do této doby bylo na environmentální opatření v rámci SZP určeno 23 % z prostředků z jejího druhého pilíře, přičemž se během sedmi let takto vynaložilo přibližně 20 miliard eur.

Pro příští finanční rámec navrhujeme, aby se jedna třetina prostředků prvního pilíře SZP, který je určen na přímou podporu zemědělcům, vyplácela jen pod podmínkou, že bude dosaženo určitého veřejného prospěchu, čímž rozumíme i enviromentální opatření. Dále navrhujeme, aby bylo nejméně 25 % prostředků druhého pilíře použito na environmentální a klimatická opatření. A to hovořím jen o minimálních poměrech. Je možné očekávat, že toto číslo bude vyšší. V některých zemích se už nyní na takováto opatření vynakládá téměř 60 % prostředků druhého pilíře.

Uvedená jedna třetina a 25 % dohromady tvoří víc než 100 miliard eur, což činí pětinásobné navýšení současné sumy. Například u programu LIFE+ by došlo k navýšení ze současných 2,2 na 3,4 miliard eur.

• Jak budou vypadat zelené investice v dalších oblastech?

Co se týká již zmíněného výzkumu, 60 % financí by mělo být vyčleněno na environmentální oblast. Změny se dají očekávat i v zahraniční politice, ve které by měly peníze přímočařeji směřovat na ochranu životního prostředí. Ne vždy se však dá tato spojitost dopředu určit.

V době ekonomické krize není jednoduché udržovat povědomí o tom, jak je důležité chránit životní prostředí. Upřímně si přeji, aby si tuto důležitost členské státy uvědomovaly stejně intenzivně, jako Komise. Doufám, že náš návrh získá při vyjednáváních v Radě i Evropském parlamentu potřebnou podporu.

• Hovořil jste o oblasti výzkumu, která disponuje daleko většími zdroji než životní prostředí. Pokud jde o finanční zdroje, i když navýšené, měly by se v budoucnu dělit mezi klimatické a enviromentální aktivity... Může to Vašemu resortu způsobit problém?

Cokoliv udělá komisařka pro opatření na ochranu klimatu, je přínosem i pro životní prostředí. V tom nevidím žádnou soutěž, naopak. Úzce spolupracujeme a cokoliv udělá jeden nebo druhý, prospěje oběma. Když například usiluji o zlepšení ochrany půdy, pomáhá to zároveň snižování emisí CO2. Když naopak komisařka Connie Hedegaard přispívá k ochraně lesů sanačními opatřeními, jednoznačně to pomáhá nám při ochraně biodiverzity. V těchto případech se těžko stanoví hranice. Politika ochrany klimatu do značné míry podporuje i naši filozofii a logiku.

• Členské státy v současnosti implementují směrnici 2010/75/EU o průmyslových emisích, která by mohla pomoci snížit škody způsobené znečištěním ovzduší. Nicméně mnohé firmy stále zápasí s dalšími zelenými investicemi. S jakou evropskou podporou můžou počítat především vzhledem k budoucí finanční perspektivě?

Investice přispívající k implementaci směrnice o průmyslových emisích nebudou podle současného návrhu Komise oprávněné pro financování v rámci budoucího regionálního a kohezního fondu. Nicméně investice na snižování znečištění ovzduší v kontextu zlepšování městského prostředí jsou podle návrhu určené pro oba fondy a přivítali bychom, aby se žadatelé o tuto podporu ucházeli.

Samozřejmě existují i další investiční stimuly mimo regionální a kohezní fond. Například ekoinovace, energetickou účinnost, efektivní hospodaření s vodními zdroji či recyklaci surovin je možné podporovat z prostředků určených na výzkum.

• Jedním z hlavních bodů iniciativy Evropa 2020 je plán efektivního využívání zdrojů, který Komise představila v září 2011. Mnohokrát jste zdůraznili, že recyklace a správné nakládání s odpady může být klíčové k zelenému hospodářskému růstu. Jaké jsou finanční ztráty, které vyplývají z toho, že se potenciál odpadu nevyužívá, a jaké jsou naopak zisky?

Podle nedávné studie, kterou uveřejnila Komise, by se úplnou realizací odpadové legislativy EU ročně ušetřilo přibližně 72 miliard eur. Roční obrat v sektoru odpadového hospodářství a recyklace by se v EU zvýšil o 42 miliard eur, což znamená, že by se do roku 2020 vytvořilo víc než 400 tisíc nových pracovních míst. Problémem je, že uplatňované ceny ne vždy odrážejí skutečné náklady na nakládání s odpadem a jeho likvidací. Kdyby tomu tak bylo, lehčeji by se předcházelo tomu, aby tolik odpadu vůbec vznikalo.

Kromě toho chybí v mnoha státech adekvátní infrastruktura pro tříděný odpad, recyklaci a zhodnocování odpadu. K dosažení cílů v této oblasti by se mohlo přispět lepším uplatňováním zásady "znečišťovatel platí" a ekonomickými nástroji na základě vyšších úhrad za likvidaci odpadu. Tak by bylo možné získat finanční zdroje potřebné v odpadovém hospodářství.

• Jaké jsou Vaše priority pro rok 2012?

Na rok 2012 máme naplánováno mnoho nových důležitých iniciativ. Velká pozornost bude věnována vodě. Máme plán ochrany vodních zdrojů, který bychom rádi přijali do konce tohoto roku. Jedná se politickou odpověď na úrovni EU, kterou se chceme zaměřit na otázky spojené s realizací dosud platných pravidel. Zaměříme se zejména na opatření řešící dostupnost vody, problémy s jejím množstvím nebo na efektivní hospodaření s vodou v budovách.

Dalším důležitým bodem je tzv. sedmý environmentální akční program, který by měl vyvolat změny potřebné ke splnění cílů inteligentního, udržitelného a inkluzivního hospodářství do roku 2020 a dále. Ohled by přitom měl být brán na stále nové výzvy v environmentální oblasti, které mají čím dál tím víc systémovou povahu.

Na základě správy o životním prostředí z roku 2010, kterou připravila Evropská agentura pro životní prostředí, máme celkem dobrou představu o tom, na co je potřebné se v budoucnu více zaměřit. Určitě bych se rád soustředil na otázku implementace pravidel. Budeme novelizovat směrnici o posouzení vlivů na životní prostředí a chemickou legislativu REACH. Určitě se zaměříme na implementaci plánu účinného využívání zdrojů a národních reformních programů. Budeme se věnovat přesunu daňového zatížení z práce na znečištění a též otázce rušení dotací na činnosti se škodlivým vlivem na životní prostředí. Též se soustředíme na podporu zeleného vnitřního trhu.

Rok 2012 bude významný i z pohledu naší účasti na mezinárodním fóru. Na setkání Rio+20 se v červnu budou řešit důležité otázky zeleného hospodářství a globálního přístupu k problémům životního prostředí. Na setkání v indickém Hyderabade se zase soustředíme na úmluvu o biologické rozmanitosti.

• Očekáváte větší podporu ze strany současného dánského předsednictví v porovnání s tím polským či maďarským?

Rád bych zdůraznil, že polské i maďarské předsednictví si vedlo dobře a s oběma se nám dobře spolupracovalo. Nicméně faktem je, že dánské předsednictví má zelený růst mezi svými čtyřmi prioritami, což velmi oceňuji, a myslím si, že je to znak chápání toho, na co se musíme zaměřit. Doufám, že s jejich pomocí budeme schopni v první polovině roku posunout zelenou agendu Komise dál.

Velmi se těším i na spolupráci v kontextu mezinárodních závazků pro Rio+20 a v Hyderabade. Přestože se toto setkání uskuteční až během kyperského předsednictví, dohodnout se musíme už v první polovině roku. Bude to tedy rušný rok s předsednictvím, které je ambiciózní a do budoucnosti hledí s optimismem.