Trvale udržitelná olympiáda

Skeptici říkají, že olympiáda slouží hlavně k vytahování se hostitelské země, ukazování toho, "jak jsme dobří", k marketingu a vydělávání peněz. V Londýně jde ale o víc. Tato olympiáda je příkladem transparentního a smysluplného nakládání s veřejnými prostředky. Britové navíc využili olympijský boom k tomu, aby zvedli laťku udržitelnosti místního průmyslu do zatím nevídaných výšin. Zároveň ovšem nepustili ze zřetele prospěch celé místní komunity.

Výhoda ve velkém měřítku

Aby snížili emise z dopravy, využívali v Londýně k dovozu stavebního materiálu hlavně železnici a lodě. Podobně šetrně se tam odváží i odpad. Konstrukce stadionů v olympijském parku jsou provedeny flexibilně, takže třeba hlavní stadion má v čase her kapacitu 80 000 lidí, ale po hrách - díky rozebíratelné nástavbě - jen 60 000 nebo třeba 25 000. Oproti Ptačímu hnízdu v Pekingu spotřebovala jeho konstrukce pouze desetinu oceli. Aby snížili energetickou náročnost velodromu, snažili se architekti využít hlavně "pasivních prvků". Kompaktní velodrom má velmi dobře izolovanou fasádu, převažující přirozené větrání a dostatečný přísun denního světla. Nemusí se proto tolik dosvěcovat, chladit nebo vytápět. A navíc díky unikátní kabelové konstrukci střechy velodrom ušetřil asi milion liber na oceli. Jak ukazuje tenhle příklad, šetrná opatření v olympijském parku se prováděla ve velkém měřítku, z toho mnohá vůbec poprvé. Britský stavební průmysl si proto na globální úrovni vybudoval docela slušnou konkurenční výhodu, kterou dobře využije.

Ale nejde jen o stavebnictví. Myšlenku udržitelnosti nenasadili organizátoři pouze na budovy nebo infrastrukturu, ale snažili se jí provázat celý olympijský byznys. Tak třeba všichni dodavatelé jídla pro olympiádu by měli používat kompostovatelné bioobaly. McDonald's se zavázal spolupracovat s lokálními farmáři a výrazně snížit produkci odpadu. Coca-Cola používá úplně novou lahev, která ke své výrobě spotřebuje méně ropy, a oficiální dodavatel deštníků přešel při jejich výrobě z PVC na šetrnější polyester. A aby toho nebylo málo, olympijský komplex má svou vlastní moderní elektrárnu, která je zároveň teplárnou i dodavatelkou chladu (tzv. tri-generace). K výrobě energie se částečně využívá biomasa a částečně plyn.

Když neplatí běžné normy

Tenhle výrazný posun není náhoda. Je výsledkem jasného rozhodnutí Britů, které přišlo zhruba před šesti lety. Britové se tehdy rozhodli, že se při plánování olympiády výrazně zaměří na její odkaz. A v centru toho odkazu musí stát to nejcennější, tedy životní prostředí. Šestnáct britských institucí proto spolupracovalo na strategii pro udržitelný rozvoj olympijského parku. Bylo rozhodnuto, že pro olympijskou výstavbu budou platit mnohem přísnější normy, než se běžně používají. Stavby musí být například o čtvrtinu energeticky efektivnější, musí mít o 40 procent nižší spotřebu vody. Pětina použitého materiálu musí být z recyklátů nebo z jinak použitého zdroje. Odpad z demolic musí být recyklován z více než 90 procent.

Olympiáda v Londýně se z pohledu rozvoje města jeví jako vítězství zdravého rozumu a občanské společnosti, která stála na začátku cesty k její udržitelné podobě. Je z ní cítit sebevědomou, nezakomplexovanou společnost, která má své ambice a věří v demokracii. Jinými slovy: mezi olympiádami si Londýn vysloužil pomyslnou zlatou medaili, protože tak komplexní a dotažený výkon zatím nepředvedli nikde jinde na světě.

Jaroslav Pašmik
Autor pracuje v České radě pro šetrné budovy.
ekolog