Čím (ne)sypat chodníky?

První nadílka sněhu přišla letos brzo, naštěstí ale sníh neležel dlouho. Další sněžení nás v blízké době jistě čeká. Nejen silničáři, ale i majitelé a správci chodníků budou letos opět svádět více či méně kruté bitvy se sněhem.

Jaké zbraně je možné použít? Koště a hrablo patří ke klasice. Pokud se ale na chodníku vytvoří náledí, nebudou nám tyto pomůcky moc platné. Pak nastupuje písek, popel, štěrk, sůl nebo třeba piliny. Každý z posypových materiálů má své výhody stejně jako nevýhody. Ne každý posypový materiál je možné použít kdekoli. Obce jejich použití mohou upravit místní vyhláškou. Mnohde je zakázáno solit nebo používat popel.
Pokud používáte písek, je možné jej na jaře z chodníku zamést a uskladnit pro opakované použití další zimu. Sněží-li však dlouho, písek, kterým jste cestičku posypali, bude za chvilku pod sněhem a sypete znovu. Totéž platí pro štěrk.

Nabízí se i jedna vyloženě "zelená" posypová varianta s ekoznačkou Ekologicky šetrný výrobek. Jde o posyp bez chemických příměsí Ekogrit, vyrobený z expandovaného jílu. Výrobce jej popisuje takto: "Ekogrit, drcené kamenivo Liapor, je zdrsňující posypový materiál bez chemických příměsí určený pro zimní údržbu pozemních komunikací. Svými parametry nahrazuje a překonává dosud používané materiály pro zimní posyp. Díky své nezávadnosti je ideální pro použití na místech, na nichž nelze užít chemický posyp."
Pojďme se podívat na chemickou variantu posypu, sůl. Se solí recyklaci příští zimu provést nejde. Sůl bohužel odteče rozpuštěná ve vodě do okolí. Na chodnících poslouží do cca -7°C dobře, horší to je, vsákne-li se do půdy. Pojďme se podívat, co sůl způsobí.

Rostliny jsou citlivé na obsah solí v půdě. Soli zvyšují osmotickou hodnotu půdního roztoku. Rostlina za těchto okolností usychá, přestože je ve vlhkém prostředí. Nemá dostatek živin. Vyšší obsah solí v půdě nesnášejí tzv. halofobní rostliny, což je většina listnatých dřevin. Půda se působením soli a nepřítomností správných přírodních procesů sléhává a její schopnost vsakovat vodu při průtržích klesá, což má za následek rychlejší odtok vody a v extrémním případě přispívá k povodním. Sůl hubí symbiotické mikroorganizmy u kořenů rostlin, čímž způsobuje další oslabení dřeviny, v prosolených trávnících se začnou objevovat skvrny a trávník chřadne.

Ale nejen na rostliny má sůl negativní vliv. Své by mohli vyprávět pejskaři, když ošetřují tlapky svých miláčků. V zimě slanou vodu pijí i divocí živočichové, hlavně ptactvo, které má jinak omezený přístup k nezamrzlé vodě. Zpěvní ptáci v zimě po požití slané vody uhynou.

Proto dobře zvažte, kterou z variant úpravy a ošetření chodníku či cestičky zvolíte. Ať už se rozhodnete jakkoli, přeji Vám mnoho nezlomených končetin.

Autorkou článku je Zuzana Havlíčková z Ekocentra Koniklec (www.ekocentrumkoniklec.cz). Článek vzniknul vrámci projektu Ekoporadna Praha (www.ekoporadnapraha.cz) za podpory Hlavního města Prahy. Dotazy k tomuto či jiným tématům týkajícím se životního prostředí můžete zaslat na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.