Ministerská výjimka aneb Státní ochrana přírody v praxi

Máme skoro nejlépe z celé Evropy zpracovánu NATURU 2000, máme čtyři národní parky a spoustu chráněných krajinných oblastí. Máme desítky národních přírodních rezervací a stovky, možná tisíce dalších maloplošných CHÚ. Máme dokonce sedm biosférických rezervací pod patronací UNESCO (celkem je takových rezervací po celém světě jen pár stovek, zdaleka ne 500).

Na fotografiích je zachycena centrální část rezervace Rohová. Ta část, která byla státem definovaná jako bezzásahová...

Ale k čemu je nám tak sofistikovaná ochrana dobrá, když ministerským rozhodnutím pozbývá platnosti, aniž by přitom pozbyla důvodu, pro který byla její ochrana vyhlášena?

Proč existuje CHKO České středohoří, které má garantovat zachování krajinného fenoménu vulkanických kuželů a na ně vázaných zvláště chráněných druhů, když umožníme, aby jeho středem vedla dálnice, tedy stavba, která ze zákona nemá na území CHKO co dělat?

Leckomu se takový les může zdát "neuklizený".

K čemu máme na Šumavě národní park s bezzásadovými zónami, když přitom dopřáváme sluchu volání po velkoplošném kácení a odklízení dřeva i z prvních zón, což přímo povede k likvidaci charakteru lokalit, pro které se národní park vyhlašoval?

Proč chráníme Milskou stráň kousek za Prahou, s největší populací překrásné orchideje vstavače nachového v našich zemích, když už se nepostaráme o její posečení (a nadšencům, kteří se o stráň starali z vlastní vůle, tuto péči zakážeme, neboť o chráněná území má ze zákona pečovat stát a nikoli nadšenci).

...a on neuklizený opravdu je. A právě proto byl vyhlášen za rezervaci.

Proč existuje CHKO Labské pískovce, když i tam se betonářům umožní výstavba říčních jezů, čímž jaksi zcela zanikne poslední úsek přírodě blízkých říčních břehů?

Takových případů je bezpočet. Stát garantuje účinnou ochranu krajiny jen na papíře, zatímco v reálné krajině řádí jak černá ruka.

Tentýž pohled, o měsíc později...

To, co v zimě vypadá bezútěšně, je ve skutečnosti vzácným biotopem pro spoustu ohrožených druhů, závislých právě na různém stupni rozkladu spadlé dřevní hmoty.

Máte chalupu v národním parku nebo CHKO? Zkoušeli jste někdy obnovit střešní nátěr nebo nedej bože vylepšit svou kadibudku? Kolik různých papírů, potvrzení, razítek a souhlasů k tomu bylo potřeba? Kolik návštěv z památkových ústavů, kolik obáleček či lahvinek? Kolik nervů a času vás to stálo?

...a kolik čeho stálo asi toho politiko-podnikatele z ODS, který si postavil svou haciendu v Křivoklátsku, zákony nezákony, aniž by za to byl nějak potrestán?

"Uklidit" tento les znamená dvojí: jistý zisk Lesům ČR a jistý zánik předmětu ochrany.

Mezi Svitavami a Moravskou Třebovou se nachází jedna z nejvýraznějších evropských kuest, přes 25km dlouhá hradba Hřebče. Téměř třistahektarová rezervace Rohová byla vyhlášena k ochraně tohoto krajinného fenoménu, porostlého velmi vzácně zachovanou květnatou bučinou s celou řadou unikátních a ohrožených druhů. K nejcennějším částem patří porosty v centrální části, kolem nejvyššího vrcholu Roh.

Při loňské inventarizaci bylo objeveno několik dalších zvláště chráněných druhů... nehledě na to, že lokalita je známá nejbohatší populací ploštičníku evropského v ČR.

Zákon říká, že v rezervaci nejsou přípustné žádné lesnické zásahy, které by byly na úkor předmětu ochrany. Jenomže co dělat, když právě uprostřed rezervace rostou ty největší a nejstarší buky, za které se platí nejvíce peněz... dokonce mnohem víc, než činí případné pokuty inspekce životního prostředí. To by přece lesníci byli padlí na hlavu, kdyby do chráněného území nevpustili težkou techniku a nezačali se "sklizní"... Žádná probírková těžba, žádné šetrné hospodaření, žádná podpora lesního ekosystému, ŽÁDNÉ DODRŽOVÁNÍ ZÁKONŮ!

Z dřevokazného hmyzu známe nejvíc kůrovce. V listnatých či smíšených lesích se ale ani kůrovec nikdy nepřemnoží; k tomu dochází výhradně ve smrkových monokulturách, které naši lesníci vytrvale pěstují už po dlouhá desetiletí. Není proto divu, že každé možnosti vytěžit jiné dřevo, nejlépe bukové či dubové, se urputně chytají: samy totiž podobně kvalitní dřevo nejsou schopni vypěstovat.

Stát garantuje účinnou ochranu všude tam, kde vyhlásil, na základě velmi podrobných analýz, nějaký stupeň chráněného území. Ale i tam, kde se vyskytují státem chráněné rostlinné a živočišné druhy. V praxi však neplatí ani jedno. Maximálně se Vám může poštěstit, že zaplatíte mastnou pokutu za utržení pár borůvek v prvních zónách národních parků.

Ještě, že máme ty rezervace, kde pár bučin ještě přežívá, a málo důslednou ochranu přírody, která jim umožní sklízet dřevo i tam, kde je to zákonem výslovně zakázáno.

Absurdita zákonů na ochranu přírody vyplave napovrch, když si jejich reálnou platnost převedeme na něco jiného. Třeba na Pražský hrad. Uzákonili jsme, že je to naše prvořadá památka... Jenomže v tom "baráku" je spousta cenností, na které se tam jen tak zbytečně práší... přitom v této zemi existuje řada podnikatelů, kteří by je uměli využít líp, kteří by na nich mohli vydělat. Tak jako betonáři na dálnicích, šífaři na jezech, lesníci na drancování nejkvalitnějších lesů (které vyrubou, ale už znovu neobnoví). Stačí mít dlouhé prsty a na ministerstvu si vyjednat Ministerskou výjimku. Pak snad konečně bude možné Hrad zbourat a na jeho místě postavit třeba největší obchodní centrum celé střední Evropy...

Lesy na Hřebči přežily, protože jsou na těžko přístupných svazích, kde se nevyplatilo těžit ani s koňmi. S něpřístupným terénem si už ale umíme poradit; vybudovat novou cestu na místo těžby dnes není problém.

Je to, jako bychom si mohli zažádat o výjimku z trestního zákoníka a směli pak vraždit beztrestně.

Jsou jistě případy tzv. vyššího zájmu, kdy je ministerská výjimka na místě. Ale od toho je to výjimka, aby byla poskytovaná výjimečně, a opravdu jen v nejnutnějších případech. Jinak je celý náš systém ochrany přírody a krajiny jen fraškou.

Za buky se platí velké peníze. Tím je to dané. Buď nám pukutu dají nebo nedají, každopádně prodělat na tom nelze...

Fotografie převzaty ze stránek věnovaných hrozící devastaci rezervace Rohová: http://www.ohsoft.cz/!/Ochrana_Prirody/Rohova/Kauza-Rohova-2010/index.php?page=uvod