V šumavském parku nastalo masivní rojení kůrovce

Vlivem teplého počasí posledních týdnů nastalo v lesích Národního parku Šumava masivní rojení lýkožroutů smrkových. Sezónní práce na likvidaci kůrovcové kalamity se rozjely naplno, sdělila dnes ČTK mluvčí parku Jana Zvettlerová. Od počátku roku firmy a živnostníci zpracovali téměř 21.000 metrů krychlových dříví napadeného lýkožroutem. Loni touto dobou ho ale zpracovali o 6000 kubíků více.

Podle informací na webu parku loni touto dobou lesníci zaevidovali dalších 1680 metrů kubických napadeného dříví ke zpracování, letos je ho v lese desetkrát více. "Nárůst kůrovcových těžeb je přímým důsledkem nezpracování kůrovcem napadených stromů v bezzásahových zónách v roce 2010," tvrdí vedení parku v tiskové zprávě zaslané ČTK.

Nové vedení parku na popud pracovní komise vedené píseckým lesníkem Josefem Vovesným hledalo letos před prvním rojením netradiční obranná opatření. Zatímco loni bylo v parku před rojením umístěno na 35.000 lapáků, lapačů a trojnožek, letos v dubnu ve stejném období to bylo jen 11.300. Některá opatření by však podle informací ředitele Jana Stránského měla být pětinásobně účinná. Netradičně, na doporučení Vovesného, letos lesníci lákali kůrovce feromony na živé stromy, což se nikdy v minulosti v parku nedělalo.
"Příznivě teplé počasí oproti loňským dešťům zvýšilo letovou aktivitu kůrovců. Teplé květnové dny dopomohly kůrovci se úspěšně vyrojit v poměrně krátkém období, a to je také příčinou zvýšeného množství napadených stromů," uvádí mluvčí parku. Lýkožroutise šíří zejména z bezzásahových smrkových porostů, které jsou v národním parku ponechány k samovolnému vývoji.

Celkem bylo v roce 2010 ponecháno bez zpracování 500.000 kůrovcem napadených smrků. Ty tvoří zdroj kůrovce v letošním roce, který atakuje navazující zdravé porosty, ve kterých probíhá ochrana lesa. Ta stojí především na včasném vyhledání kůrovcem napadených stromů, jejich pokácení a asanace, uvádí se v tiskové zprávě.

Stráský proti kůrovci chystal tvrdší opatření, a to i v nejpřísněji chráněných bezzásahových zónách parku. Ministr životního prostředí je musel zmírnit. I přes ministrovo doporučení Stráský použil proti kůrovci jedy, ačkoliv na to neměl udělenou výjimku. Parku teď hrozí až dvoumilionová pokuta.

"Pokud by se ředitel rozhodl kácet v dosud bezzásahových zónách,což plánoval, musel by mít na to rovněž udělenou výjimku," upozornil dnes ČTK Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle něj to vypadá jako by ředitel Stráský a jeho náměstek Jiří Mánek vyvolávali hysterii z kůrovce.

"Kůrovec pro lesy v národním parku není problém, žijí s ním už po tisíciletí. Horské smrčiny dokonce kůrovce potřebují pro svou obnovu. Národní park je tu od toho, aby ukazoval lidem divokou přírodu - s kůrovcem, vichřicemi, lavinami. Důležité je zasahovat proti kůrovci na okrajích národního parku," zdůraznil Bláha.

Lesy v Národním parku Šumava zaujímají 54.000 z 68.000 hektarů, park spravuje 48.000 ha. První zóny ochrany přírody zaujímají 13 procent, druhá 82 procent, třetí pět procent. Podle dosud platného režimu bylo bezzásahových zhruba 15,5 procenta lesa. Díky výjimkám se v nich v minulosti ale také těžilo.

Jaroslava Mikešová