Ani nový šéf Národního parku Šumava neuhasil spor podnikatelů s ekology.
Kůrovec ničí nervy byznysu
Lidé u nás nemají ani dřevo na topení, a přitom vidí, jak suché stromy musejí bez užitku hnít na kopcích. Tak shrnuje podstatu jednoho z největších problémů Šumavy starosta Horní Plané Jiří Hůlka, jenž je zároveň předsedou Svazu obcí Národního parku Šumava.
Stejně jako drtivá většina místních komunálních politiků a podnikatelů si slibuje od nového šéfa parku Jana Stráského (viz Prezidentův král Šumavy na str. 32), že prosadí těžbu stromů napadených kůrovcem, rozvine turistiku a stavební boom.
>>Šumava je pro lidi,>Kdyby bylo jen na mě, mohl by mít park jen zhruba třetinovou výměru,>Pořád platí poslední usnesení našeho zastupitelstva, které podporuje bezzásahový přístup proti kůrovci. Park je tu kvůli ochraně přírody. To sem láká lidi. A obce se rozvíjet mohou - jenže hlavní není rozšiřování počtu lůžek, ale zlepšování kvality služeb,>Zřizovat národní park ve střední Evropě je úplná blbost. Příroda tu přece není původní, lesy vytvořili lidé, naši předci,>Zeměkoule je tu pro lidi. A Šumava by mohla dát práci dalším stovkám, tisícům lidí, když se jim otevře,>Nemůžeme Šumavu srovnávat třeba s Yosemitským parkem v Americe, v němž lidé po staletí nehospodařili, tak jako tady,>především o ekologii, a velmi málo o ekonomiceJenže nás to přijde na tři tisíce, když musí být strom podle ekologů pokácen ručně nebo uštípnut někde v polovině, aby to vypadalo přirozeně,>Jde ale o to, co bude jeho předmětem. Jestli lesnictví a neregulovaná turistika, nebo divoká příroda, jedinečná ve střední Evropě, a tomu odpovídající míra turistiky,>kmotrovi>Je tu spíše lobby ekologická, spojená se západoevropským lesnickým byznysem.
Například Hnutí Duha už tak dostalo na propagandu více než tři miliony korun. Další miliony čerpá například společnost Ekologické služby. A desítky milionů ročně jdou na nejrůznější výzkumy biodiverzity vědcům, kteří ekology podporují,>Spočívá zhruba v tom, že by vznikly čtyři zóny ochrany. V té první, nejpřísněji chráněné, by bylo místo dosavadních třinácti zhruba 30 procent území. Ovšem s výjimkami některých enkláv, a za určitých regulí, by i do první zóny mohli lidé,>Neznamená to, že bychom měli proti plzeňském návrhu zásadní námitky. Ale ministerský, nebo nejlépe vládní návrh by byl ve sněmovně průchodnější,