Brdské obce mají do konce května sdělit MŽP, zda si přejí CHKO

Brdské obce by měly do konce května sdělit ministerstvu životního prostředí (MŽP), jaký by typ ochrany přírody v Brdech by po odchodu armády z vojenského újezdu upřednostňovaly. Ministerstvo na základě jejich stanovisek rozhodne, zda v Brdech vyhlásí chráněnou krajinnou oblast (CHKO), nebo zvolí jiný typ. Na dnešním setkání odborníků na ochranu přírody s veřejností v Příbrami to uvedla Barbora Landová z ministerstva životního prostředí.

Podle ministerstva by byla nejvhodnější formou ochrany CHKO. Rozhodnutí vyhlásit ji ale podle Landové není definitivní, protože není možné k záměru přistupovat direktivně a nerespektovat názor lidí, kteří v této lokalitě žijí. "Názor regionu je pro nás podstatný, proto se snažíme problematiku vysvětlit opravdu podrobně. Chceme, aby na tom řešení byla shoda," zdůraznila ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny MŽP Alena Vopálková, podle níž je záměr vyhlásit CHKO v Brdech zatím ve fázi předjednání.

Původně měly obce posílat svá stanoviska do konce dubna, termín byl ale na jejich žádost prodloužen. Osloveno bylo 41 obcí. Podle Vopálkové jich dosud odpovědělo osm a všechny se vyslovily pro CHKO.

Pokud by se obce a státní správa na CHKO shodly, do konce roku se připraví záměr vyhlášení se zonací a upřesněnými hranicemi, který se bude celý příští rok projednávat s kraji a vlastníky území. V roce 2014 by přišlo na řadu legislativní kolečko, aby do poloviny téhož roku mohl být předložen příslušný návrh vládního nařízení. To by nabylo účinnosti v okamžiku, kdy by sněmovna zrušila zákon o vojenském újezdu.

Chráněná krajinná oblast Brdy by podle Landové měla rozlohu 380 kilometrů čtverečních, šlo by tedy o středně velkou oblast, srovnatelnou například s CHKO Lužické hory. Kromě současného vojenského újezdu by do ní spadaly i některé další významné lokality.

Landová připomněla, že v současnosti je v ČR 25 chráněných krajinných oblastí, nejstarší je Český ráj z roku 1955 a nejmladší Český les z roku 2005. Nejmenší CHKO je Blaník, největší jsou Beskydy. Výhodou CHKO podle Landové je, že zakazuje velké stavby - dálnice, plavební kanály, skupiny domů. Na území prvních zón je zakázáno umisťovat nové stavby a těžit nerosty. V první a druhé zóně je omezeno hospodaření, lidé ale mají nárok na náhradu újmy.

Někteří lidé z Brd se obávají, že správa CHKO bude ekonomicky příliš náročná. Na dnešní debatě v Příbrami ale převládl názor, že CHKO bude vhodnější formou ochrany. "Chceme CHKO, přírodní park nic neřeší," prohlásil jeden z diskutujících, který přijel na debatu z Obecnice a je zaměstnancem Vojenských lesů a statků. Podle něj by měla být CHKO vyhlášena co nejdříve, protože prý brdské lesy v současnosti ničí soukromá firma, která v nich nešetrným způsobem těží velké objemy dřeva. "Lesy se neskutečným způsobem plundrují, cesty jsou zničené od odvážecích soustav," uvedl. "Ještě lépe by to mohl ochránit národní park, ale na to Brdy - to si přiznejme - nemají," prohlásil další diskutující. Na debatu přišly asi tři desítky lidí. Podle starosty Josefa Řiháka (ČSSD) se mají podobné diskuse konat ještě v Rožmitále pod Třemšínem nebo v Jincích.

Armáda chce vojenský újezd Brdy opustit do roku 2015. Hejtmani a starostové se obávají, že po otevření bývalého vojenského prostoru veřejnosti bude ohrožena vzácná příroda. Mají strach z masové turistiky, nekoncepční urbanizace a kontaminace vodních zdrojů.