Vyhlášení výsledků grantového řízení druhého ročníku Fondu ASEKOL

1. Fond ASEKOL

Neziskový kolektivní systém ASEKOL, který se zabývá organizací sběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení, se rozhodl podpořit města, obce a další provozovatele sběrných dvorů založením dotačního fondu. Proto v únoru 2008 založil Fond ASEKOL. Jeho cílem je finanční či materiální podpora neziskových a veřejně prospěšných projektů týkajících se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení, a také zvýšení celkové efektivity systému zpětného odběru elektroodpadu. Podpora může být poskytnuta formou daru, nebo formou dlouhodobého pronájmu. Žadateli o příspěvek na svůj projekt se mohou kromě obcí a provozovatelů sběrných dvorů stát svazky obcí, kraje a také nevládní neziskové organizace. Grant však za určitých podmínek může získat téměř každý, kdo není spjat s chodem Fondu ASEKOL a rozhodováním o udělení příspěvků.

O rozdělení prostředků z Fondu ASEKOL rozhoduje osmičlenná Rada Fondu ASEKOL složená ze zástupců společnosti ASEKOL, Svazu měst a obcí ČR, výrobců, profesních sdružení a médií. Předsedou Rady je Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí ČR. Pravidelně je vyhlašováno jarní kolo Grantového řízení. Pokud by z různých důvodů v jarním kole nebyly vyčerpány finanční prostředky fondu pro kalendářní rok, na řadu přijde i doplňkové podzimní kolo. Roční rozpočet Fondu ASEKOL je několik milionů korun v závislosti na rozhodnutí Dozorčí rady KS ASEKOL.

Vyhlašované programy:

• Program Intenzita (vytvoření nebo zvýšení počtu sběrných míst v konkrétní lokalitě, popřípadě i zlepšení jejich dostupnosti)
• Program Rekonstrukce (je zaměřen na kvalitu sběrných míst z hlediska zvýšení kapacity, jejich rekonstrukce nebo zlepšení vybavení)
• Program Osvěta (je zaměřen na vzdělání a osvětu v oblasti problematiky zpětného odběru a recyklace elektrozařízení)
• Program Výzkum (podpora výzkumu, vývoje a rozvoje technologií včetně aplikace do praxe v oblasti logistiky, zpětného odběru a recyklace elektrozařízení)

1. Druhý ročník - 2009

Do druhého kola Grantového řízení pro rok 2009 byl nově zařazen i Program Výzkum. Zájemci měli možnost posílat své žádosti o podporu do 31. března 2009. O měsíc později se sešla Rada Fondu ASEKOL, aby rozhodla o přidělení finanční či materiální podpory.

Do Grantového řízení Fondu ASEKOL v jarním kole 2009 přihlásilo své projekty 81 subjektů, tedy více než dvojnásobek oproti roku 2008. Padesát žádostí bylo směřováno do Programu Rekonstrukce, následovaly Programy Intenzita a Osvěta se čtrnácti, resp. třinácti žádostmi a našli se i čtyři zájemci o přidělení dotace v rámci Programu Výzkum. Celkové náklady na projekty přesáhly 14 milionů korun, z nichž více než 10 milionů bylo požadováno po Fondu ASEKOL.

Uspělo 45 subjektů, zejména z řad obcí. 28 žadatelům byl udělen příspěvek v rámci Programu Rekonstrukce, 13 Programu Intenzita a po dvou projektech v Programech Osvěta a Výzkum. Drtivá většina projektů byla zaměřena na sběrné dvory. Konkrétně šlo o jejich zkvalitnění či lepší zabezpečení pomocí plotu či kamerového systému, ale i o poptávku po zastřešení a ochraně elektrozařízení.

Celkově bylo rozhodnuto o rozdělení téměř 4 milionů korun, z nichž 2,2 milionu bylo poskytnuto prostřednictvím finančního plnění. 24 projektů bylo podpořeno finančně a 24 nefinančně ve formě unifikovaného přístřešku, tzv. E-domku. Tři města, Prostějov, Jevišovice a Nové Strašecí, obdrží jak peníze, tak E-domek. Ten byl nabídnut těm žadatelům, kteří měli zájem o lepší zabezpečení skladovaných elektrozařízení, zastřešení místa pro ukládání vysloužilých elektrozařízení nebo o kontejner sloužící ke stejnému účelu.

Finančně podpořené projekty

Žadatelé, kterým byl nabídnut E-domek:

2. První ročník - 2008

Do Grantového řízení Fondu ASEKOL v jarním kole 2008 přihlásilo své projekty 38 subjektů, z nichž jich uspělo 27. Šestnácti žadatelům byl udělen příspěvek v rámci Programu Rekonstrukce, dalším pak v Programu Osvěta a v Programu Intenzita. Program Výzkum nebyl vypsán. Drtivá většina projektů byla zaměřena na sběrné dvory. Konkrétně šlo o jejich zkvalitnění či lepší zabezpečení pomocí plotu či kamerového systému, ale i o poptávku po sběrných nádobách nebo zastřešení. Autory většiny žádostí byla podle očekávání města a obce.

Celkově bylo mezi žadatele rozděleno více než 3 miliony korun. Třináct projektů bylo podpořeno finančně a šestnáct prostřednictvím nefinančního plnění ve formě unifikovaného přístřešku. Dva subjekty, obec Záluží a společnost SLUMEKO s.r.o., obdržely jak peníze, tak přístřešek. Ten byl nabídnut těm žadatelům, kteří měli zájem o zastřešení místa pro ukládání vysloužilých elektrozařízení nebo o kontejner sloužící ke stejnému účelu. Celkem tedy uchazečům bylo nabídnuto 24 přístřešků.

3. E-domek

E-domek je uzamykatelný ocelový přístřešek pro ukládání vyřazených elektrozařízení, opatřený dozadu zkosenou střechou a posuvnými dvoudílnými vraty. Je pět metrů dlouhý, 3,6 metru široký a 2,5 metru vysoký. Celkem se do něj vejde 45 m3 elektrozařízení, což je například 180 televizí s úhlopříčkou 72 cm. E-domek je vyroben z ocelového rámu a je zakryt pozinkovaným profilovaným plechem. Ke vstupu slouží dvoudílná uzamykatelná vrata.

Myšlenka na vznik E-domku vznikla při vyhodnocování žádostí prvního kola Grantového řízení Fondu ASEKOL loni v dubnu. Téměř polovina žádostí se týkala zastřešení místa pro ukládání vysloužilých elektrozařízení nebo zajištění kontejneru sloužícího ke stejnému účelu. Vzhledem k vysoké poptávce po konkrétní formě pomoci vytanula snaha o nalezení univerzálního řešení, které by bylo ekonomicky únosné a zároveň uspokojilo všechny žadatele. Speciální uzamykatelný přístřešek se ukázal být nejlepší variantou.

Cena E-domku se pohybuje od 50 do 70 tisíc korun v závislosti na jeho velikosti a dovozové vzdálenosti. V loňském roce bylo v ČR distribuováno 46 E-domků, dalších 24 ASEKOL rozdělí letos.

2. Další aktivity společnosti ASEKOL směrem k obcím

1. Příspěvky obcím na sběrné dvory a mobilní svozy

Obce jsou pro ASEKOL výsostným partnerem ve sběru elektroodpadu. Proto ASEKOL už od ledna roku 2007 smluvním obcím přispívá na provozování sběrných dvorů a organizaci mobilních svozů. Obce dostávají 5000 - 10 000 Kč za každý sběrný dvůr se zřízeným místem zpětného odběru v závislosti na tom, zda dvůr je či není určen i pro jiné osoby než spotřebitele.

Obce organizující mobilní svoz pak ASEKOL odměňuje 3200 Kč ročně, pokud evidují více než 2000 obyvatel. V opačném případě dostávají 1700 Kč.

Kromě toho ještě ASEKOL obcím platí za samotný sběr elektrozařízení. Obce tak nejenže nemusí platit za dopravu a ekologickou likvidaci elektroodpadu, jako tomu bylo dříve, ale ještě jsou finančně motivovány. Za každou televizi či počítačový monitor obce dostávají 3 koruny, všechny ostatní druhy elektrozařízení jsou hodnoceny 15 haléři za kilogram. ASEKOL navíc od 15. července 2008 nově připravil další navýšení příspěvků, a to prostřednictvím bonusové složky. To znamená, že součet paušální odměny a příspěvku za vybraná elektrozařízení se vynásobí příslušným koeficientem (viz tabulku).

V roce 2008 byl bonus přiznán 234 smluvním obcím z celkových 514 (51 %), z nichž 60 % dosáhlo na 30% bonus. Celkově ASEKOL loni na bonusech vyplatil 934 915 korun.

Až do 13. srpna roku 2005, kdy vstoupila v platnost novela zákona o odpadech číslo 185/2001 Sb., představovala pro obce z hlediska zpětného odběru elektrozařízení největší nákladovou položku doprava ke zpracovateli a samotná ekologická recyklace elektroodpadu. Tím, že na sebe tyto náklady převzaly kolektivní systémy, obce ušetří nezanedbatelnou částku. Ročně ASEKOL za dopravu
a recyklaci elektrozařízení odevzdaných do obecních sběrných dvorů a mobilních svozů obcím šetří desítky milionů korun.

2. E-box

Aktivitou, která umožní občanům zbavit se jednoduše a ekologicky vysloužilých elektrozařízení, je tzv. E-box. Jedná se o nádobu, kterou ASEKOL v dubnu 2008 nabídl obcím, úřadům, firmám a institucím. Je určena do interiéru, aby se zamezilo jejímu vykrádání. E-box je vhodný převážně pro drobná elektrozařízení, jako jsou například nefunkční kalkulačky, telefony, drobná počítačová vybavení, walkmany, discmany či mp3 přehrávače. Dodání E-boxu je zdarma, stejně jako odvoz a recyklace nashromážděného elektroodpadu.

Doposud bylo v ČR umístěno kolem 2000 E-boxů, z nichž bylo dosud svezeno zhruba 11 tun elektroodpadu. Více než tisíc z nich putuje do obcí. ASEKOL si od distribuce E-boxů slibuje zvýšení výtěžnosti drobných elektrozařízení, která zatím končí v popelnici nejčastěji.

3. Recyklohraní

Podobné nádoby jako E-box ASEKOL v rámci projektu Recyklohraní instaloval i do základních a středních škol. Na projektu se podílí i kolektivní systémy ECOBAT a EKO-KOM. Každá škola může za nashromážděné baterie a elektrozařízení získat hodnotné ceny. ASEKOL školám rovněž nabízí svoz velkých elektrozařízení. Do projektu se v ČR zapojilo už přes 1600 škol, které prozatím odevzdaly 174 tun elektroodpadu. Více na www.recyklohrani.cz.

4. Stacionární kontejnery

Dalším projektem sloužícím k ulehčení sběru a zvýšení výtěžnosti elektroodpadu je implementace stacionárních kontejnerů. Otvor je koncipován do velikosti standardního počítače. ASEKOL loni instaloval celkem 706 kontejnerů v Kladně, Karlových Varech, Písku, Novém Městě na Moravě, Kralupech nad Vltavou, Olomouci, Praze a několika malých obcích ve Středočeském kraji. Letos plánuje nasazení do dalších měst a obcí po celé ČR (nejblíže 20 kusů do Českých Budějovic). Nově jsou kontejnery nabízeny i provozovatelům obchodních center. Instalovat se je rozhodli například v Praze na Chodově, v Českých Budějovicích či v Kolíně. Prostřednictvím těchto kontejnerů už se vybralo zhruba 30 tun drobných vysloužilých elektrozařízení.

3. Zpětný odběr elektrozařízení

Dne 13. srpna 2005 vstoupila v platnost novela zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., která vymezila nové podmínky pro nakládání s odpadem z elektrických a elektronických zařízení. Novela, která přenesla do českého právního řádu direktivy Evropské unie, ukládá výrobcům a dovozcům elektrospotřebičů zajistit a financovat zpětný odběr, oddělený sběr a ekologické zpracování použitých elektrických a elektronických zařízení od občanů i firem.

Za tímto účelem založily významné firmy z oboru kolektivní systémy zajišťující zpětný odběr, oddělený sběr a ekologické zpracování nefunkčních elektrozařízení. Výrobci a dovozci, kteří po 13. 8. 2005 neplní povinnost zpětného odběru, tj. nejsou členy kolektivního systému oprávněného k financování zpětného odběru historických elektrozařízení (elektro vyrobené před 13. srpnem 2005) nebo nejsou individuálně zapsáni v Seznamu výrobců vedeného u Ministerstva životního prostředí ČR, závažně porušují povinnosti dané zákonem, což se může negativně projevit při kontrolách ČOI nebo České inspekce životního prostředí. Všechny kolektivní systémy jsou ze zákona neziskového charakteru.

4. Společnost ASEKOL

Společnost ASEKOL, s. r. o., je nezisková společnost, která v zastoupení nejvýznamnějších výrobců a dovozců v oboru provozuje kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení. V prosinci 2005 byl ASEKOL zapsán MŽP jako jediný systém pro zpětný odběr historických elektrozařízení ve skupinách 3, 4 a 7, tj. v oblastech výpočetní, telekomunikační a kancelářské techniky, spotřební elektroniky, hraček a vybavení pro volný čas a sport. ASEKOL je registrován jako kolektivní systém i pro nová elektrozařízení, a to ze skupin 3, 4, 6 (elektrické a elektronické nástroje), 7, 8 (lékařské přístroje), 9 (přístroje pro monitorování a kontrolu) a 10 (výdejní automaty). ASEKOL má uzavřeny smlouvy o zřízení míst zpětného odběru s více než 3000 městy a obcemi a 2469 servisy, opravnami a prodejnami elektro. Další tisíce sběrných míst vznikly díky vývoji a instalaci různých druhů kontejnerů na drobná elektrozařízení. Provozovaných 10 000 sběrných míst zajišťuje společnosti ASEKOL nejhustší sběrnou síť vysloužilých elektrozařízení ze všech kolektivních systémů v ČR.

ASEKOL v zastoupení dovozců a výrobců elektrozařízení zajišťuje na území České republiky zpětný odběr a oddělený sběr použitých elektrozařízení, jejich recyklaci a materiálové využití. ASEKOL byl založen výhradně výrobci, kteří reprezentují značku (ne asociacemi či distributory). Zakladateli společnosti ASEKOL jsou firmy ASBIS, BaSys CS, FAST ČR, JVC Czech, LG Electronics CZ, Mascom, Panasonic Czech Republic, Philips Česká republika, Samsung Electronics, SONY Czech a THOMSON multimedia Czech.

5. Statistiky zpětného odběru elektrozařízení

Ročně se v České republice vyprodukují tisíce tun odpadu z elektrických a elektronických výrobků. Mnoho z nich stále končí v popelnicích, kontejnerech nebo na černých skládkách. V ČR se vysloužilá elektrozařízení začala systematicky sbírat až od roku 2005. V tu dobu chybělo sebemenší povědomí o nutnosti třídění elektroodpadu a jeho recyklace a objem sběru byl mizivý. ASEKOL okamžitě začal s intenzivní propagační kampaní kombinovanou s vytvářením sběrných míst pro občany.

Podle směrnice Evropské unie musela Česká republika v roce 2008 vybrat 4 kg elektroodpadu na osobu a rok, jinak by následovaly sankce. Díky úsilí kolektivních systémů se nakonec normu podařilo překonat o 0,3 kg. Rezervy jsou však pořád ještě značné, v západní Evropě se průměrná výše sběru pohybuje kolem 9,6 kg. Nejlépe jsou na tom skandinávské státy. Finové vyberou 12, Norové 13,5 a Švédové dokonce 16 kg elektroodpadu na osobu a rok. Důvodem vysokých čísel je delší fungování systému zpětného odběru.

ASEKOL patří v Evropě k nejúspěšnějším kolektivním systémům z hlediska poměru hmotnosti sebraného elektrozařízení k novým spotřebičům uvedeným na trh. ASEKOL v roce 2008 vybral 12 927 tun elektroodpadu, což je 1,25 kg na osobu a rok. Oproti roku 2007, kdy se podařilo dosáhnout sběru 9183 tun, tak společnost zaznamenala 41% nárůst zpětného odběru. Ve zlepšování statistik ASEKOL pokračuje i v roce 2009. V prvním čtvrtletí dosáhl 28% meziročního nárůstu. Od svého založení v červenci 2005 už se ASEKOL postaral o více než 34 500 tun vysloužilých elektrozařízení.

Asi 80 % z celkové hmotnosti elektroodpadu pochází ze sběrných dvorů, zbytek je rozdělen mezi mobilní svozy, poslední prodejce a servisy, oddělený sběr a nádoby na drobná elektrozařízení. Kolem třech čtvrtin vybraného elektrošrotu tvoří televize a počítačové monitory, všechna ostatní elektrická a elektronická zařízení se vejdou do zbylých 25 % objemu.

Jedním z pilířů připravované směrnice EU je změna stanovení hranice sběru z kilogramů na procenta z prodaných elektrozařízení. K proklamovaným 65 % má ze všech českých kolektivních systémů nejblíže právě ASEKOL. Jeho klienti uvedli v roce 2007 na trh 37 185 tun elektrozařízení, z nichž ASEKOL loni dokázal sebrat téměř 35 %. Průměr v ČR je přitom o deset procent nižší.