Pátek, 29. března 2024

Zpracování opotřebených pneumatik

Ve světě vzniká asi miliarda starých pneumatik ročně
Zpracování opotřebených pneumatik
Ve světě vzniká asi miliarda starých pneumatik ročně. Je možné je recyklovat, nebo z nich získat energii. Možnosti využití jsou např. protektorování výroba regenerátu využití jako palivo chemické zpracování mechanické a fyzikální zpracování 1. Protektorování Protektorování by představovalo z hlediska účinků na životní prostředí nejvhodnější způsob recyklace, ale pouze v případě, že by nedocházelo ke stárnutí pneumatik. I nepoužitá pneumatika se díky samovolným degradačním procesům stává po 6 - 7 letech nevyhovující z hlediska bezpečnosti. V současné době se protektorují především pneumatiky nákladních automobilů, které jsou denně v provozu a plně se opotřečbí v poměrně krátké době, tj. procesy stárnutí u nich proběhly jen částečně. Na životnost pneumatik má vliv i jejich údržba, technický stav vozidla a způsob jízdy. Jednou z možností výroby protektorů je tzv. studené protektorování. Jedná se o technologický proces obnovy běhounové části pneumatik, která ve fázi vulkanizace probíhá za telopty kolem 100 oC, tedy nižší, než je běžná vulkanizační teplota gumárenských materiálů, která bývá cca 143 oC. Proto touto technologii nedochází k tepelné degradaci materiálu pneumatik; aplikace vysoce kvalitních materiálů na výrobu dezénů umožňuje protektorům dosahovat výkonů na úrovni nových pneumatik, někdy i vyšších. Protože cena studeného protektoru je vždy zlomkem ceny nové pneumatiky, představuje studený protektor ekonomicky velmi vhodné řešení. Technologie studeného protektorování Výroba studeného protektoru začíná podrobnou vizuální kontrolou na prohlížecím stroji a skládá se ze 7 samostatných fází, které na sebe navazují. Jsou přitom dále odstraňovány cizí předměty z běžné plochy, kontrolovány staré opravy, analyzováno stáří pneumatiky a označena místa poškození a oprav. Následuje drásání na výkonném a přesném stroji, přičemž je chlazena drásaná plocha, aby bylo zabráněno tepelné degradaci materiálu. Po odrásání na přesnou a maximální šířku je automaticky změřen obvod pneumatiky, což slouží pro přípravu desénu a pro další, velmi důležitou informaci uživatelům. Po broušení prochází pneumatika kontrolou na ultrazvukovém testeru, který odhalí všechny skryté vady, malé průpichy, separace atd. Poškozená místa automaticky označí. Na pracovištích oprav jsou poté veškerá zjevná i skrytá poškození ve 3 fázích vybroušena speciálními nástroji. Následuje stříkání vulkanizačním cementem a na speciálním pracovišti se provedou větší opravy pomocí opravných vložek, dále opravy poškození patek atd. Na dalším pracovišti se formou vyplnění opravným materiálem opraví drobná poškození běžné plochy a na bok pneumatiky se umístí předepsaná označení - klasifikační skupina, datum výroby, logo a označení výrobní firmy, dále index rychlosti atd. Na konfekčním stroji se poté položí na takto připravenou plochu předem připravený desén s nalisovaným spojovacím materiálem - jeho složení je největším tajemstvím firmy a po vulkanizaci představuje nejpevnější součást protektorované pneumatiky. Pneumatika s položeným novým běhounem se poté vloží do pružných obalů - tzv.bandáží, utěsní se patními kruhy a vloží do autoklávu. To je tlaková, elektricky vyhřívaná nádoba, která pojme v našem případě 22 ks pneumatik. Po naplnění je spuštěn vulkanizační cyklus, který probíhá zhruba 4 hodiny při teplotě 99 stupňů Celsia a tlaku 6 atm (navíc se ještě pracuje s tzv. diferenciálním tlakem, který má zásluhu na dokonalém přítlaku nového desénu ve všech jeho bodech). Po ukončení cyklu jsou protektory vyjmuty z bandáží a procházejí náročnou výstupní kontrolou. Při ní jsou rovněž trvale označovány velikostí obvodu odrásané plochy - tento exaktní údaj umožňuje montovat do dvojmontáží stejně velké pneumatiky a výrazně tak zvyšovat kilometrický proběh. 2. Výroba regenerátu V souvislosti s využitím procesu vulkanizace byla vyvinuta řada postupů zpracovávajících starou pryž na regenerát. Chronologicky nejstarší je čistě mechanický způsob rozemílání až na jemný prach, který se přidával do nových směsí (ojediněle se tento způsob užívá dosud - je to jediný způsob pro využití tvrdé pryže). Další způsoby regenerace pak byly doplňovány zpracováním tepelným a chemickým (působení vodní páry, alkálií, roztoků solí, organických rozpouštědel, olejů). Oleje se přidávají vždy jako změkčovadlo, regenerace se provádí v autoklávu. Při regeneraci dochází k trhání sítě, zkracování řetězců a vzniku nových dvojných vazeb, což umožňuje novou vulkanizaci. Pro vznik kvalitního regenerátu musí být pryž zbavena textilu. (Pozn.: Výrazy regenerace a regenerát nejsou zcela správné, protože se nezískává zpět kaučuk - v praxi se však zcela běžně používají). 3. Využití jako palivo Výhřevnost pryžového odpadu z pneumatik je poměrně vysoká (cca 30 MJ.kg-1). V některých zemích elektrárny a teplárny využívají tento odpad jako palivo (např. ve Velké Británii nebo v Německu). Nejčastěji se odpad využívá jako přídavné palivo v cementárenských pecích. V ČR je to např. cementárna Mokrá u Brna a Čížkovice. Obsah síry (1 - 2%) není na závadu, neboť vzniklý SO2 se váže na alkalické složky cementu. Výhřevnost odpadu je sice velká, ale vzhleem k velké spotřebě energie při výrobě pneumatik nepředstavuje energetické využití ideální řešení. Navíc se nevratně přemění chemická surovina. Britská firma Waste Gas Technology se sídlem v Romsey (Hampshire) vyvinula novou metodu výroby plynu z odpadků. Plyn má přitom velkou výhřevnost a umožňuje tak z odpadů získávat energii v vysokou účinností. Nová metoda využívá tzv. pyrolýzy. Zbytky zahrnující starý papír, ojeté pneumatiky, splašky a domovní odpadky jsou ve speciální nádrži zahřáty na 700 až 800 oC bez přítomnosti kyslíku. Experimentální zařízení v anglickém Romsey přineslo vynikající výsledky. Až 75 % odpadků se přemění v plyn, kterým lze pohánět turbínu a vyrábět elektřinu. Obsah jedovatého dioxinu a furanu, které jsou při spalování plastů velkým problémem, činí v takto vyrobeném plynu pouze 0,02 mg/m3 - tedy 50-krát méně ve srovnání s nejmodernějšími spalovnami. Novou technologií vyrobený plyn je tedy ekologicky poměrně čistým palivem, jehož spalováním lze navíc získat asi 90 % energie původně obsažené v odpadcích. Vzhledem k čistotě spalin vystačí celá výrobní jednotka s komínem o výšce 10 metrů, zatímco spalovna stejné kapacity vyžaduje kvůli toxickým zplodinám komín vysoký 50 metrů. Objem pevných zbyktů, které je nakonec třeba uložit na skládce, je ve srovnání se zbytky ze spalovny trojnásobně nižší. Elektrický výkon zařízení v Romsey činí při kapacitě 60 000 tun odpadků ročně asi 12 MW, zatímco u srovnatelné spalovny by to bylo jen 5 MW. Příznivá je též malá velikost celého zařízení, která umožní jeho široké využití pro decentralizovanou výrobu elektřiny. Jednotka v Romsey zabírá pouze 1000 m2 a nejvyšší část měří jen 10 metrů. Malé rozměry zvýhodňují zařízení i ekonomicky, protože si nevyžadují tak vysoké počáteční investice. Firma Waste Gas Technology zdůrazňuje skutečnost, že pouhých deset takových jednotek by dokázalo zlikvidovat veškerý odpad hrabství Hampshire, a zároveň vyrábět 120 MW elektřiny. Pryžový odpad v České republice využívá např. EKOTERMEX, s.r.o. Ve spalovně jsou instalovány dvě spalovací linky. Zařízení s komorovou stacionární pecí bylo uvedeno do provozu v roce 1992 a jednotka s rotační pecí v roce 1994. Ve spalovně se ekologicky likviduje široký sortiment pevných i kapalných odpadů z Vyškova a okolí. Kapacita spalovny je 2900 t odpadu za rok při průměrné výhřevnosti odpadu 20 MJ.kg-1. Areál spalovny se nachází v rozšířené průmyslové oblasti Vyškova směrem k obci Pustiměř. Hlavní hala spalovny má rozměry 38 x 18 x 9,7m a na kratších stranách se nachází přístavky 18 x 6 x 9,7m, z nichž jeden je určen pro manipulaci s pevným odpadem a druhý pro stáčení kapalných odpadů. Obě spalovací zařízení jsou vybavena parními kotly. Získaná pára je využívána k výrobě elektrické energie v parní turbíně. Spalovací zařízení s komorovou pecí typu GG 24 dodala rakouská firma Hoval Schiestl , spalovací zařízení s rotační pecí je dodávkou německé firmy Kettenbauer. 4. Chemické zpracování Pyrolýzou lze získat směs uhlovodíků a saze. Některé procesy používají pyrolýzu spojenou s hydrogenací. Vzniká směs nasycených uhlovodíků, síra se převede na H2S. Japonští vědci vyvinuli novou metodu, při které na pneumatiky působí při teplotě 400oC a tlaku 4 MPa 40% roztok NaOH. Za těchto podmínek se pneumatiky rozpustí během 15 minut na olejovitou směs uhlovodíků s dlouhými řetězci. V USA se zkoumá nová biotechnologická metoda využití pryžového odpadu. Materiál ze starých pneumatik se smíchá s vhodnými mikroorganismy v kyselém prostředí při teplotě asi 70oC. Mikroorganismy naruší vazby C-S a připraví tak materiál k novému použití. Cílem výzkumu je zpracovat tímto způsobem asi 20% starých pneumatik. 5. Mechanické a fyzikální zpracování 5.1 Metoda kryogenní Pneumatika se ochladí kapalným dusíkem na - 80oC. Při této teplotě se stane natolik křehkou, že ji lze poměrně snadno rozsekat sekacím strojem. Výsledný produkt (granulát) má vysokou výrobní cenu a navíc se i podstatně změní původní vlastnosti pryže. Na 1 kg pneumatik je spotřeba dusíku 0,6 kg. 5.2 Metoda vícenásobného mletí za normální teploty Pneumatiky se nejprve rozsekají na fragmenty cca 60 x 60 mm. Při zpracování velkých pneumatik z nákladních aut se provádí podélné půlení a vytrhávání ocelových lan z patek, aby nedošlo k rychlému opotřebení sekacího stroje. Ocelová lana spolu s další ocelí z jiných pneumatik se předávají ke zpracování v hutích. Za sekacími stroji následují vlastní recyklační linky, které se skládají z mlýnů a separátorů. Na linkách se provádí: postupné drcení na jemnější frakce separace oceli a textilu. Výstupním produktem je granulát různé velikosti zrna, ocel a textil. Velmi čistý granulát se používá k výrobě regenerátu (např.v EKO BARUM Otrokovice). Další způsob využití spočívá ve spojení granulátu s různými pojivy (kaučuk, polyurethany, atd). Výrobky se používají např. na povrchy sportovišť, povrchy dětských hřišť, jako tepelně izolační rohože, obklady stěn tlumících zvuk, tlumicí členy na pražce, silniční patníky apod. Další možnost využití granulátu je výroba živičných směsí na povrchy vozovek. Se silnicemi s takovými povrchy jsou výborné zkušenosti např. ve Švédsku a v Rakousku (zkušební úsek Vídeň - Linec). Velmi zajímavým výrobkem je PETRO-EX (KAC, s.r.o., Uherský Brod) - velmi jemná frakce granulátu (jemná vlákna mají schopnost obemknout mikroskopické kapičky ropných produktů a jiných málo polárních látek). PETRO-EX je účinný při úniku takových látek při ekologických haváriích ve vodě i na suchu. PETRO-EX nepráší a má vysokou sorpční schopnost (10 kg PETRO-EXu je schopno absorbovat 38 l benzinu, 34 l nafty či 30 l motorového oleje, zatímco klasické sorpční materiály v 10 kg absorbují pouze 8 l oleje). PETRO-EX absorbuje okamžitě, není toxický, na vodě plave a po aplikaci není povrch kluzký. Může se použít i preventivně v čistírnách odpadních vod a průmyslových podnicích do filtračních rohoží. Po aplikaci se spaluje ve vysokoteplotních pecích. Ojedinělý projekt fyzikálně - chemické technologie recyklace starých, ojetých pneumatik patentovala v těchto dnech plzeňská firma PNEU-demont. Technologie umožňuje zpracovávat pneumatiky od všech typů osobních i nákladních automobilů. Podle autora projektu a majitele firmy Jiřího Říhy je výsledným produktem čistá gumová drť bez nežádoucích nečistot z ocelového kordu a textilních vláken pneumatik. Prototyp linky pneumatiky zpracovává za běžných teplot v ekologicky čistém prostředí a pneumatiky není nutné před vstupem do linky dělit na menší části ani je zbavovat ocelových lanek. Získaný gumový granulát je možné přidávat do podlahovin, různých krytin, použít při výrobě nových pneumatik nebo na povrch vozovek, jejichž životnost se podle Říhy tak prodlouží na dvacet let. V oblasti ekologie nachází gumová drť uplatnění především při odstraňování ropných látek z vody nebo odstraní skvrny z rozlitých barev. Absorpční schopnosti gumové drti jsou větší než u dosud používaného Vapexu, přičemž granule znečistěné ropnými látkami je podle něj možné spalovat. Výrobní kapacita linky je 500 až 1000 kilogramů za hodinu a je závislá na velikosti linky a druhu zpracovávaných pneumatik. V třísměnném provozu je schopna zpracovat až 22 tun gumy, což představuje měsíční výkon 462 tuny. Oproti původní mechanické recyklaci pneumatik pracuje nová technologie s desetinásobnou úsporou energie a nevyžaduje více než 350 metrů čtverečních plochy. Použité informační zdroje: www.mssch.cz www.bhvtruck.cz www.globalnet.cz www.ekolist.cz www.mujweb.cz www.ecn.cz Autoři: J. Bělina, L. Hlaváček Zdroj:
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů