Nakládání s odpady v Bystřici nad Pernštejnem

Na rozdíl od většiny dnes představovaných společností jsou TS města a.s. ryze městskou společností se všemi klady a zápory s tím souvisejícími. Společnost vznikla z klasického komunálního podniku dřívější doby, což v praxi znamená projití cesty od rozpočtové organizace přes příspěvkovou na dnešní podobu akciové společnosti, kdy jediným akcionářem je město Bystřice nad Pernštejnem. Pro ilustraci lze uvést, že v r. 1991 měla firma obrat 2,5mil.Kč a v roce 1999 obrat společnosti činil již cca 41 mil. Kč. Dalším příkladem dynamiky vývoje společnosti je skutečnost, že v roce 1991 podíl tržeb od města činil více než 90% celkových tržeb a v loňském roce tržby od města činily pouze asi 25 % objemu z celkových tržeb. Společnost musela zásadním způsobem zvýšit i kvalitu poskytovaných služeb pro město, aby odolala náporu nově se rodících soukromých úzce specializovaných firem nabízejících obdobné služby a zároveň rozšířit nabídku služeb nejen pro město, ale hledat i další možnosti na trhu. V současné době firma zajišťuje klasické služby obdobných firem tj. úklid města, zimní údržbu, údržbu VZ a VO, včetně provozu veřejného WC a další. V oblasti svozu KO z původní svozové oblasti cca 15 tis. obyvatel je dnes svozová oblast o 40 tis. obyvatelích. Z dalších činností, které byly nově vytvořeny nebo podstatně rozšířeny uvedu např. vybudování úpravny nebezpečného odpadu - zářivek, (kdy z tohoto nebezpečného odpadu získáváme druhotnou surovinu a v současné době zpracováváme cca 250 tis/ks ročně), svoz N odpadů, dále pak výroba tepla, doprava a stavební práce, terénní a parkové úpravy, vybudování městské kompostárny (ke které se v tomto příspěvku ještě vrátím). Z činností méně tradičních pro obdobné společnosti můžeme uvést např. úklidové práce jak stabilní (tzn. pravidelný úklid v prostorách různých firem), tak jednorázové u občanů a stavebních firem před kolaudací stavby, čištění koberců a průmyslových podlah, půjčování nářadí (od bouracího kladiva-kango, videokameru až po psychowalkman a pás Středaform na hubnutí). Celkem zajímavou službou je půjčování živých vánočních stromků, které po určité době končí jako nová výsadba ve městě. Toto všechno jsou však zatím doplňkové služby, které pouze demonstrují široký záběr činnosti. Jednou z dalších klasických činností je správa a údržba hřbitova, kdy firma byla pověřena pouze touto činností. Obřady včetně pohřebních služeb zajišťuje soukromá firma. Tuto skutečnost uvádím především proto, aby bylo zřejmé, že ne všechny činnosti, které firma provozuje převzala automaticky pod ochrannými křídly vlastníka, ale musela prokázat vždy svoje schopnosti a někdy, stejně jako v tomto případě, nezvítězila. Místní situace, kdy město Bystřice nad Pernštejnem čítá včetně místních částí necelých 10 tis. obyvatel, nerozvinutý průmysl mimo UD1), které jsou však v útlumu, špatné dopravní spojení, vysokou nezaměstnanost, nadmořskou výšku cca 500m ? a tomu odpovídající možnosti zemědělské výroby. Daňové příjmy města byly v minulosti žalostně nízké např.v roce 93 to bylo cca 11mil. ,v roce 97 cca 25 mil., což pro představitele obcí zajisté vytváří určitý obrázek o finančních možnostech uvedené lokality. Tyto skutečnosti jsou zde prezentovány pouze proto, aby bylo zřejmé, že společnost TS města, a.s. nedělá nic převratného, obdivuhodného a vyjímečného, jenom se snaží přežít, plnit základní povinnosti vyplývající pro město ze zákona o obcích a v rámci možností se rozvíjet. Jak bylo již konstatováno na začátku příspěvku společnost má nevýhodu v širokém záběru prováděných činností, tím pochopitelně může trpět odborná úroveň některých prováděných činností (např. nejsme schopni provést stavební zakázku v hodnotě desítek milionů), na druhou stranu z hlediska obcí chápeme problémy v širší souvislosti, protože s obdobnými problémy se denně potýkáme. Přejděme proto k tématu zdejšího setkání. V oblasti odpadů společnost zastává filosofii, že občan není ......, a takto s ním nemá být jednáno. Separovat ano, ale jen potud, pokud to má smysl. Nemá přece smysl separovat komodity a říkat občanům: občane ty...., separuj a zaplatíš víc. Vyjímku pochopitelně budou tvořit bohatá města a obce, která si mohou dovolit separovat pro dobrý pocit (tam zase hrozí nebezpečí, že občan zjistí jak vytříděné odpady skončí obrazně řečeno ve stejné díře) . Obyčejný občan (dále budu raději používat termínu bystřický občan, kvůli právníkům a patriotům), je ochoten pro tu tzv. ekologii něco udělat, ale musí vidět smysl svého konání a nesmí platit víc. Stejně tak ale provozovatel systému musí počítat s tím, že zavedením systému nezačala separace, ale byl pouze započat dlouhodobý proces (což u některých komodit znamená možná proces generační). Město Bystřice nad Pernštejnem od roku 1991 separuje železo obvyklým způsobem jako vy všichni, tj.v určený termín jej odvezou hasiči, sokoli nebo jako u nás TS. Tedy nic vyjímečného,a přesto tímto způsobem díky pravidelnosti se např. v loňském roce předalo k dalšímu využití od našich občanů 250 t železného šrotu. Od r. 1994 po zhroucení služeb Sběrných surovin, kdy bylo po městě rozmístěno 6 ks kontejnerů na sklo, které se vyvážely v lepším případě 1x měsíčně (a byly přeplněné) má město 68 kontejnerů, které se vyváží také minimálně 1x měsíčně (a ruku na srdce někdy jsou také přeplněné). Kontejner na sklo je typickým vzorkem výchovy, uvědomění či jak to nazvem občanů. Po umístění kontejneru na stanoviště je obvyklá čekací doba 6 měsíců, než začne plnit svoji funkci. Sklo jako vytříděná komodita je téměř ideální, protože ze separovaného skla lze opět vyrobit sklo stejné kvality jako původní, což u většiny ostatních druhotných surovin (železo, papír, plasty atd.)nelze a zpět dostáváme produkt horší kvality než původní výrobek. Přesto doporučujeme v začátcích obcím separaci pouze smíšeného skla s ohledem na uvědomění občanů. Často se totiž stává, že v tzv. bílém skle je v začátcích příliš velký podíl nežádoucích příměsí. Z toho pak vyplývá že pořizovací a provozní náklady jsou dvojnásobné, avšak bez patřičného efektu.V roce 99 předalo město Bystřice n.P k dalšímu využití celkem více jak 60 t sběrového skla. Od roku 1996 po omezení výkupu město zajišťuje svozovým systémem separaci papíru. Od roku 1999 firma dokonce zajišťuje výkup této komodity, protože tato služba ve městě chyběla. Ve svozových obcích doporučujeme prodej této suroviny prostřednictvím školních zařízení. V loňském roce bylo předáno k dalšímu zpracování téměř 60 t sběrového papíru. Od loňského roku jsme zahájily separaci plastů i z komunálního odpadu. Možná pro někoho pozdě, ale neviděli jsme důvod proč dřív. V loňském roce se však v naší oblasti vyšplhala cena za uložení odpadu přes 500 Kč za tunu. Naše náklady na likvidaci separovaného plastu jsou cca 700 Kč/tuna/areál. S příspěvkem od firmy EKO-KOM Praha a.s. lze konstatovat, že nula od nuly pojde a děláme to přece pro ekologii. Na tento argument již bystřický občan slyší. Stále však zůstávají náklady na vlastní separaci, které jsou jako by navíc. Zde však vyšly na první pohled možná nelogicky vstříc provozovatelé skládek, především jako první vlaštovka město Bystré u Poličky, majitel skládky KO. Pouze si spočítali měrnou hmotnost ukládaných odpadů, aby zjistili, že stejný objem mohou prodat za větší peníze v případě vyseparování plastů, a tak stanovili dvojí ceny ukládání KO tj.vytříděného a nevytříděného od plastů. Potom už nezbývalo nic jiného než za rozdíl ceny nabídnout svozovým obcím zajištění separace.Většina obcí hradí rozdíl ze svého rozpočtu, občan platí méně a separuje. Nebudeme si však namlouvat, že naše oblast je rájem separace a všichni poctivě třídí plasty. Jde opět o dlouhodobý proces, kterému se snažíme pomoci. Jak všichni víte v podstatě existuje pouze odvozní a donáškový (tzv.Bring) systém svozu odpadů.Všechny ostatní systémy jsou kombinace těchto dvou základních systémů. Oba tyto systémy mají své výhody a není možné jednoduše konstatovat, že jeden z nich je lepší. Pro naši svozovou oblast jsme zvolily vzhledem k jejímu profilu u plastů tzv. pytlový (tj.odvozní) systém. Snažíme se o pravidelnost (občan v den svozu vedle popelnice může odložit pytel s plasty, čímž vzniká určitý návyk, stejně jako vystavení svozové nádoby na určené místo ve svozový den). Systém částečně odstraňuje anonymitu (při nakládání pytle obsluha ihned pozná nepatřičné příměsi a může informovat zástupce obce). Zavedení systému je méně nákladné a kdykoliv bez větších ztrát lze systém měnit dle potřeb obce. Separovaná surovina je čistší než z kontejnerů. Funguje veřejné mínění, kdy všichni obyvatelé obce vidí kdo třídí. Systém částečně eliminuje riziko neefektivních výdajů v případě zhroucení systému separace, ať již z důvodů ekonomických či technických (změna legislativy, možností likvidace a pod). V současné době po půlročním provozu separujeme z města měsíčně cca 2 tuny plastů. Náklady na separaci plastů hradí město, tzn. občané si mohou pytle na určených místech vyzvednout zdarma a odvoz plných pytlů je také hrazen městem. V současné době po necelém roce provozování sytému je týdně sváženo více jak 300 pytlů. V přepočtu to znamená, že se do systému zapojuje asi 30% domácností. Osvětovými nástroji je reálné zvýšení o 15-20%, kombinací výchovných a ekonomických stimulů lze reálně uvažovat o zapojení 65-70% domácností. Časový horizont si však netroufám odhadnout, protože po počátečním zapojení určité skupiny řekněme ekologicky smýšlejících domácností, každá další zapojená domácnost v praxi znamená vyšší náklady a to nejen finanční. Není nám cizí také myšlenka společné separace různých druhů obalů (někde označována jako separace dutých obalů,v Kanadě jako tzv. modrá krabice a pod), která má velké možnosti z hlediska získání relativně velice čisté druhotné suroviny a podchycení separace dosud u dané oblasti neefektivních komodit (v našich podmínkách např. nápojové plechovky,t etrapacky a pod). Rozšíření tohoto systému je podmíněno celkovou změnou pohledu na separaci. V praxi to znamená, že na současný separovaný odpad bude pohlíženo ne jako na odpad, ale jako na druhotnou surovinu, kterou lze na trhu prodat. Tohoto náhledu lze ovšem dosáhnout pouze změnou celkové koncepce státní politiky, podpůrných aktivit (obdobných jako např.firma EKO-KOM a.s.) a další podporou. V důsledku by tato změna mohla přinést efektivní využití již stávajících třídících linek a lepší zhodnocení získaných surovin. Pokud se někomu zdá tato myšlenka příliš pošetilá a převratná, nabízím určité srovnání. Všichni budeme souhlasit s tím, že skleněná láhev je druhotná surovina a jsme ochotni ji třídit, neboť v tomto počínání vidíme určitý smysl. Málokdo z nás si ovšem uvědomuje, že hliníkový uzávěr, který dosud bezmyšlenkovitě odhazujeme jako odpad má z pohledu opětovné výroby dále využitelné suroviny stejnou nebo vyšší cenu jako již zmíněná skleněná láhev. Změna celkového pohledu by i pro obce,jako producenta této suroviny znamenala radikální změny především z ekonomického hlediska. Řešení a budoucnost uvedeného pohledu však není tématem tohoto příspěvku ani setkání, přesto si neodpustím poznámku a dovolím si upozornit, že námi prosazovaný celkový systém separace lze bez větších ekonomických nákladů převést na uváděný systém v obhospodařované svozové oblasti. Separaci nebezpečných složek komunálního odpadu město vyřešilo umístěním shromažďovacího místa v areálu společnosti, takže občan může odpad odložit kdykoliv v pracovní době, dále pak jeden den v týdnu odpoledne a v sobotu dopoledne. Odtud je nebezpečný odpad odvážen do centrálního skladu pracovníky naší firmy. Vybudovaný sklad má kapacitu více jak 100 tun skladovaných N odpadů, takže plně uspokojuje potřeby města a většiny místních průmyslových podniků, z čehož zákonitě plyne další příjem pro společnost.Takže žádný samostatný sběrný dvůr, náklady na jeho vybudování, obsluhu a ve svém důsledku vytřídění řádově několika tun N odpadů od občanů. Tímto nezavrhujeme sběrné dvory ve své podstatě, ale pouze se domníváme, že jejich budování je účelné pouze při splnění určitých předpokladů významně ovlivněných ekonomickou situací konkrétního provozovatele a regionu. V obcích se sběr nebezpečných složek řeší pravidelnými svozy 2x až 4x ročně. V současné době jsme zkušebně zavedli systém tzv. shromažďovacích míst. Tento systém znamená shromažďovací místo společné pro několik obcí. Firma investuje do pořízení a vybavení místa, zajistí obsluhu a následnou likvidaci. Obce přispívají na provoz paušální částkou od 500,- do 1500,- Kč ročně a hradí skutečně likvidovaný odpad. Veškerou právní odpovědnost za provoz místa přebírá firma. Nákladově pro obce tato sběrná místa vycházejí levněji než pravidelný svoz, i když tento plně nenahradí, např. pro starší občany je třeba odvozní způsob, byť v delších intervalech zachovat. Ekonomiku těchto shromažďovacích míst lze vylepšit odběrem N odpadů od drobných producentů v okolí (soukromí zemědělci, drobní podnikatelé apod.) Další z našich aktivit v této oblasti je kompostování některých vybraných biologických odpadů. Firma kompostuje odpady od roku 1992. Jedná se o klasickou formu aerobního kompostování velmi rozšířenou např. v Rakousku pod technologickým názvem Lubke, ale obdobný postup je používaný po celé Evropě i v zámoří. Aerobní proces probíhá v krechtech trojúhelníkového tvaru o šířce cca 2,5m a výšce cca 1,5m. K omezení povětrnostních vlivů je využíváno textilie, kterou je krecht zakryt. Technologie je výhodná především pro menší a nestabilní objemy zpracovávané suroviny, protože po základní investici je kapacita kompostárny omezena pouze provozní plochou. Samotný princip je založen na vhodném složení zakládky (poměru C : N) , optimální vlhkosti a dostatečném provzdušnění krechtu. Překopáváním dodáme do směsi vzduch pro zabezpečení aerobních procesů, zároveň regulujeme vlhkost a celkovou teplotu zakládky, která se v průběhu procesu udržuje maximálně do 65-70OC. Problematika obsahu cizorodých látek (např. toxických těžkých kovů), dosažení optimálního množství požadovaných nutrientů v kompostu (např. fosfor, draslík, dusík a pod. ) a úpravy potřebných fyzikálně chemických vlastností (např.pH) není předmětem tohoto příspěvku a naše zkušenosti v rámci tohoto semináře lze dále konzultovat. Vrátíme se k vlastnímu účelu této technologie. Pokud budeme sledovat studie o složení KO dostaneme se k určitému podílu biologického odpadu. Toto je pravdivá teorie. Vezměme však proti statisticky udávaným číslům praktické zkušenosti jak od nás, tak ze zahraničí. Zákonitě nám teoretické údaje přestávají korelovat s prakticky dosahovaným stavem. Nejhorší však pro našince je zjištění, že údaje nesedí i v opačném gardu, tzn. v některých západních zemích kompostují větší množství komunálních odpadů, než by se podle statistických údajů v jejich popelnicích mělo objevit. Co teď s tím ? Je třeba si uvědomit, co se vlastně považuje za tzv. bioodpad. Základ tohoto odpadu netvoří slupky od brambor a banánů a podobné ryze zjevné biologické zbytky potravin. Tuto skutečnost nepotvrzují jenom zahraniční údaje, ale i zkušenosti od nás. Vezměme několik málo měst a obcí, kde tzv.separace bioodpadu v tomto duchu byla zavedena, provozována a většinou v tichosti skončena. Mezitím si ovšem několik lidí na těchto projektech nadělalo majetek , jméno a teď přednášejí o tom, jak by se to mělo dělat a spokojeně užívají provize za prodané nádoby a pod.. Toto však opět není předmětem příspěvku a vraťme se k tématu. Ve sledovaných lokalitách bylo zjištěno, že většinu tzv. bioodpadu tvoří odpad ze zahrádek občanů, odpad ze zeleně před panelovými domy (větvičky, listí) a nespotřebované potraviny jako jablka, brambory (ovšem ve větším množství tj. cca od 10kg výše-tedy nárazově). V zásadě, ale lze konstatovat, že se jedná o bioodpad, ne však takový, jaký si představuje žák 4 třídy z ekologického kroužku a někteří naši "odborníci". Podobné experimenty si však společnost nemohla z finančních důvodů dovolit, neboť v počátcích našeho kompostování město provozovalo vlastní skládku KO, kde cena za uložení tuny odpadu byla stanovena na 80,-Kč. Město bylo ochotno přistoupit na cenu 40 Kč za zpracování 1 tuny biologického odpadu. Tato cena je akceptována do dnešních dnů s tím, že o prodeji kompostu nemůže být řeči, protože tento se používá výhradně jako rekultivační substrát na městské pozemky. Uvedené náklady jsou uváděny kompletní, tzn. bez dalších skrytých nákladů např. na pořízení sběrových nádob a ve srovnání s náklady skutečnými nebo plánovanými v různých studiích na kompostování vyseparovaného odpadu působí neskutečně. Proto jsme museli postupovat bez ohledu na moudré rady a podle selského rozumu jsme začali sbírat bioodpad (pro nás vlastně peníze) tam, kde je ho nejvíce a ekonomiku kompostování vylepšujeme přijímáním bioodpadu z podnikatelské činnosti (velkosklady zelenin a pod). Sběrná místa na bioodpad od občanů jsou umístěna poblíž zahrádkářských kolonií nebo rodinné zástavby a fungují od března do listopadu. I když tato místa fungují už 6 roků, je třeba říci, že první kontejner po zahájení sezóny jde automaticky na skládku. Na druhou stranu můžeme říci, že po zbytek roku získáváme tímto způsobem týdně 2-3 tuny bioodpadu s minimálními náklady v přijatelné čistotě. Zároveň je na těchto místech umístěn kontejner na velkoobjemový odpad, železný šrot a větve, které se dále štěpkují a využívají.Tato sběrná místa jsou bezobslužná. Vzhledem k tomu, že při údržbě VZ převážnou část ploch ošetřujeme rotačními sekačkami beze sběru porostu, tvoří výše uvedený vyseparovaný odpad významnou surovinu pro kompostárnu, kde se obsah těchto kontejnerů používá jako startér. Uvedeným způsobem bylo v roce 1998 zkompostováno celkem 370 tun a podíl vytříděného bioodpadu činil 80 tun, v roce 1999 bylo zkompostováno již 800 tun materiálu a podíl bioodpadu od občanů činil 130 tun. Z těchto údajů je zřejmé, že množství separovaného odpadu se postupně stabilizuje na určité rentabilní úrovni. Dalším krokem k separaci bioodpadu je zavedení separace ve školních jídelnách, domovech mládeže, stravovacích zařízeních a pod. Vesměs tedy tam, kde je určitá zajímavá koncentrace tohoto odpadu a relativně snadná možnost jeho získání. Vlastní zavádění tohoto způsobu je však možná náročnější, než se na první pohled jeví, ale víme, že se opět jedná o dlouhodobou záležitost. Tyto formy separace však pravděpodobně zásadně neovlivní vytříděné množství. Využití toho klasického nám vštěpovaného bioodpadu (bramborové slupky a pod.) plánujeme pomocí tzv. sídlištních a zahradních kompostérů. I tento systém v některých zemích funguje (např.Švýcarsko a Kanada) u nás ho zatím zkoušíme v II.ZŠ v Bystřici n.P. Tento systém vychází z předpokladu, že obec nebude zajišťovat likvidaci bioodpadu, který většina producentů dokáže sama využít. Především v rodinné zástavbě a obcích je neekonomické zavádět tuto separaci a raději hodláme investovat prostředky do výchovy dotčené skupiny občanů. I z tohoto pohledu je zřejmé, že náš přístup k nastolené problematice je někdy odlišný od přístupu některých jiných firem, ale jedná se pouze o náš pohled, který se jeví v současné době pro naše město účinný a výhodný. Na závěr : Tento příspěvek nebyl nikdy koncipován jako šíření určitého moudra, názoru nebo rádoby pravdy. Všichni víme, že stanovení systému je plně v pravomoci každé obce (tedy každého z Vás) s ohledem na stávající možnosti a především zdravý rozum . Stejně tak, jako odpovědnost, která je možná větší, než jsme si ochotni v současné době uvědomit. Tento příspěvek je pouze shrnutím našich současných poznatků a zkušeností většinou z praxe. Pokud jich využijete nebo se poučíte z našich chyb, tak zcela splnil účel. Profil společnosti TS města a. s. Adresa: Na Cihelně 469, 593 30 Bystřice nad Pernštejnem, Okres: Žďár nad Sázavou Telefon: 0505/2595, 0505/551 500, Fax: 0505/2202, E-mail: tsby@telecom.cz, Právní forma: Akciová společnost, IČO: 25303660, Rok založení: 1996 Bank. spojení: Komerční banka, Bystřice nad Pernštejnem Akc.: Bystřice nad Pernštejnem Předst.: Ing. Josef Novotný (předs.), Petr Hanzlík (řed.), Ing. Ivan Buchta Činnost: Likvidace a přeprava nebezpečného odpadu; likvidace zářivek; silniční nákladní doprava; údržba veřejné zeleně; kompostování; výroba tepla; půjčovna nářadí; úklidové práce; stavební práce Kapitál: 19 mil. Rok: 1997 1998 1999 Počet pracov.: 55 55 60 Obrat (mil.Kč): 28 34 41 Obrat/zam. (tis.Kč): 590,1 618,1 683,3 Petr Hanzlík Zdroj: