Otázky a odpovědi z panelové diskuse

II:PANELOVÁ DISKUZE,STŘEDA ? 4.10.2000,14,30 ?17,00 HOD. Od: firma Jelínek- Trading, p. Otto Jelínek Komu: Helmut Schmitz Otázka: Jestli v EU ty společnosti, které jste nám tady představoval v jednotlivých státech, které jsou v podstatě spojené pod tím zeleným bodem , jestli mají monopol v těch zemích a jestli toto postavení, pokud je takové postavení přínosné? Jestli tento stav je optimální? Odpověď: Ano, je to správně. V určitých případech se dá říct, že ty firmy jsou monopolní, ale je samozřejmě obrovský rozdíl mezi pojmenováním monopol a monopol. Znáte monopoly v oblasti telekomunikací, energií s pozitivním působením např. při zpracování nebo při řešení problematiky odstraňování odpadů ?rizajtlinku?. Vidím tu věc trochu jinak. V podstatě je potřeba, aby to bylo odněkud vlastně ?manažerováno?, řízeno, aby to mělo celkově pozitivní dopad na celé hospodářství. Neznamená to, že by tam neměla být soutěž. Je to v novele německého zákona o obalech, neexistuje, aby tam nemohla být soutěž. Pro nás to znamená, že musíme od roku 2003 vypisovat veřejné soutěže na všechny záležitosti, co se týče recyklace odpadů, sběru odpadů atd. V této soutěži a ve vypisování soutěže, v konkurenci mezi jednotlivými firmami, které to budou pro nás zajišťovat, tak vidíme tu možnost úspor, kterou očekáváme kolem 20%. Samozřejmě, že tam může být konkurence ? soutěž na úrovni té soutěže. V určitém případě by tam mohlo také dojít k opačnému efektu. Musíme myslet vždy na nejvyšší cíl a to je momentálně to, že by se mělo snížit množství odpadů. Znamená to v podstatě to, že kdyby existovalo víc systémů, tak máme obavy, že by v každém systému bylo jenom určité množství odpadů likvidováno, tím pádem by to množství v podstatě se dá říct bylo menší a ten celkový efekt by nebyl dosažen tak, jak by měl být. Proto v DSD mluvíme o nové formě podnikatelského subjektu, který by byl v soukromé formě, ale nesmí být ziskový a musí být pod státní kontrolou. Doplnění: V každé evropské zemi existuje pouze jeden zelený bod. Ing. Durdík reaguje na předchozí příspěvky: Ve svém vystoupení se pan Ždych zmínil o tom, že ministerstvo by mělo taky při tvorbě zákona sledovat legislativu v ostatních evropských státech. Bylo tomu tak učiněno; v knihovně Českého ekologického ústavu, kde je k dispozici zhruba pět studií, které se této problematice věnovaly a jsou tam pohledy z hlediska, jak ekonomiky, tak z hlediska technologie i z hlediska legislativy minimálně šesti, sedmi států. Od: Karel Ždych, Technické služby Ústí n. L. Komu: pan Schmitz Otázka: Proč v ČR i v Německu došlo k prudkému nárůstu PET lahví na trhu na úkor skla? Odpověď: Je to trochu jinak. Je obrovská soutěž mezi výrobci, kteří vyrábějí PET lahve, kteří využívají skleněné obaly a sklo ztrácí. I v Německu vyhrávají PET lahve a vidíme, že nesmírně vzrůstá množství PET obalů. Musíme to zařízení nyní přestavovat, abychom byli schopni víc zpracovávat PET. Došlo k tomu, že se mnohem víc a kontinuálněji využívá skleněných obalů. Není to tím, že je rok od roku víc skleněného obalu, ale je to tím, že se zvyšuje procento použitého skleněného obalu, které je nějak dále zpracováno. Komu: Helmut Schmitz Otázka: Kdo provádí v DSD prvotní investice nebo kdo je zafinancovává při nárůstu lehkých obalů? Ve své přednášce pan Ždych se zmínil o určitém vlivu obchodních řetězců. Tak jaké jsou zkušenosti DSD s tímto problémem? Odpověď: Financování sběru, třídění a využití jde v Německu pouze přes systém smluv. V první fázi se udělají smlouvy s podnikateli, kteří sbírají odpady a kteří organizují sběr a třídění odpadů. Tyto smlouvy mají určitou dobu, po kterou jsou platné. Např. smlouvy jsou platné kolem 10 let, aby podnikatel měl určitou jistotu, že se mu vyplatí určité investice, které věnoval své peníze. Platili jsme za množství odpadů, které do toho zařízení je vymezeno. Během postupu docházelo k mnoha nesrovnalostem, a proto jsme se rozhodli, že to uděláme jinak. Celý systém máme postaven na financování, které je závislé na tom, kolik se zpracovalo na výstupu. Určitý partner mající s námi smlouvu musí zdokladovat balíky, kolik se toho zpracovalo. Tato zkušenost, kterou jsme dělali, nás přesvědčila o tom, že na začátku jsem udělali tvrdou zkušenost, že jsme se dostali v roce 1993 do poměrně velkých finančních problémů. DSD jsme přežili díky smluv, které jsme měli např. s privátními firmami, s firmami s komunálním sektorem. Docent Černý reaguje: Vytříděné plasty se mohou zpracovávat na nové výrobky. V ČR existují závody, které se zabývají konkrétně. Do jaké míry jsou konkurence schopné výrobky z plastů takto tříděných v Německu? Helmut Schmitz: Plasty ? je to materiál, který většinou přináší spoustu problémů. Musí to být sbíráno a tříděno, protože je to politická vůle. Třídění a zpracování materiálů bylo drahé. První problém, který se musel vyřešit, byly kapacity na recyklaci. Druhý problém, který se řeší nyní, je ekonomická oblast. Teď se v průměru zvětšuje kapacita zpracovatelských závodů. Čím větší kapacita závodu, tím menší náklady. V Německu v příštím roce musí být všechna třídící zařízení plně automatizována. Současně docílíme toho, že snížíme náklady na třídění plastů zhruba o 50 % a druhotné surovině to nesmírně pomůže. Posílení marketingu, výrobků z recyklovaných plastů. Je to rozdíl mezi recyklací papíru a recyklací umělých hmot. Vedle zlepšení druhotné suroviny plastikových věcí, se musí tam především zvýšit snahy i o marketingovou prezentaci (tzn. udělat reklamu). Ing. Durdík reaguje: V letošním roce byl schválen a zahájeny práce na projektu ve výzkumu a vývoji nových materiálů z recyklovaných plastů pro konkurenceschopnější výrobky. Jedná se o 3-letý projekt a další projekt výzkumu a vývoje - Intenzifikace, sběry, doprava a třídění komunálního odpadu. Zdroj: Joga Luhačovice s.r.o.