Priority životního prostředí v severozápadních Čechách

Severozápadní Čechy patří z hlediska znečištění životního prostředí k nejzatíženějším oblastem České republiky. Zároveň se region dlouhodobě potýká s nepříznivými ekonomickými a sociálními problémy, které jsou v současné době provázeny výrazně zvýšenou nezaměstnaností v rámci celé ČR. Mezi sedmi okresy ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti je jich pět v regionu SZ Čechy. Region SZ Čechy je vymezen územní rozlohou deseti okresů ? Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Louny a Litoměřice. Rozloha území regionu je 8650 km2, s počtem obyvatel 1 131 000 a průměrnou hustotou 130,7 obyvatel na km2. Velikost a lidnatost tohoto území odpovídá zhruba limitům pro vymezení územních regionů ve smyslu direktiv Evropské unie, nabízí se tedy myšlenka, zda nedávno schválený zákon o vymezení VÚSC ČR nebyl přijat předčasně a bez ohledu na představy EU. Charakteristickým znakem regionu je větší koncentrace obyvatelstva do větších center osídlení a obecně větší vzájemná provázanost sídel v centrální části regionu, ve srovnání s obvyklým průměrem v ČR. Centrální část regionu je nadále výrazně specializována na těžbu uhlí, energetiku, a další odvětví těžkého průmyslu, doprovázená stále ještě značně narušeným životním prostředím. Zbývající okresy Louny, Litoměřice a Děčín mají z hlediska hospodářské specializace odlišnější charakter daný větší diverzifikací ekonomické základny (v případě okresu Litoměřice a zejména okresu Louny s větším podílem zemědělství), ale s řadou obdobných problémů např. v oblasti se zvyšující se nezaměstnaností a pomalého rozvoje soukromého sektoru, s řadou společných funkčních vazeb (dojíždění za prací, dopravní a infrastrukturální návaznosti). Problematika odpadového hospodářství: S pojmem odpadového hospodářství se naše veřejnost poprvé setkala s nabytím účinnosti zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech. Do této doby bylo s odpady nakládáno nekoordinovaně, i když je nutno podotknout, že v naší republice existovala síť sběren druhotných surovin a v nedávné době se objevovaly i řízené skládky. Od roku 1991 došlo v této oblasti k velkým změnám. Odpadové hospodářství se stalo oblastí výhodné podnikatelské činnosti. Vznikla celá řada řízených a z hlediska životního prostředí zabezpečených skládek, vybudovaly se spalovny a zařízení na zpracování odpadů. Do povědomí původců se dostaly povinnosti v nakládání s odpady, vyplývající ze zákona a zlepšil se systém nakládání s odpady, především u velkých producentů odpadů. Zákon však nevyřešil otázku ekologického myšlení společnosti. Ekonomická stránka zneškodnění odpadů způsobuje vznik černých skládek. V nedostatečné míře se uplatňuje třídění a využívání odpadů. Dochází ke zvýšenému dovozu odpadů fyzickými osobami a též k nevhodnému zneškodňování odpadů zprostředkovatelskými subjekty apod. (př.: v roce 1996 bylo v regionu zjištěno na 2000 tzv. ?černých skládek? na obecních, lesních a ostatních pozemcích). Nedobrá je situace i v nelegálním dovozu a vývozu odpadů, kterou lze demonstrovat na statistice celní správy, která byla provedena na začátku letošního roku na hraničním přechodu Hora sv. Šebestiána. Přes hranice je vyvážen z německé strany fyzickými osobami komunální odpad, který se stává zdrojem černých skládek, na jejichž likvidaci musí náš stát vynakládat nemalé finanční prostředky. Nelegální převoz komunálního odpadu občany saské části Krušnohoří do Čech je zaznamenáván přibližně po dobu asi dvou let. V České republice je zatím ve stádiu připomínkového řízení návrh meziresortní dohody mezi MŽP a GŘ cel Praha. Česká strana soudí, že uvedená problematika, která během doby může mít i reciproční charakter, by měla být odpovídajícím způsobem kodifikována i ve smlouvě o spolupráci mezi resorty životního prostředí v Bonnu, Drážďanech a v Praze. Ing. František Rubeš přednosta Územního odboru MŽP v Chomutově Kráceno. Zdroj: www.ekomonitor.cz