Článek z časopisu ODPADOVÉ FÓRUM
Podmínky použití kalů v zemědělství
PRACOVNÍ TEXT NÁVRHU VYHLÁŠKY
Na dalších stránkách přetiskujeme text návrhu vyhlášky, která upravuje používání upravených kalů na zemědělské půdě. Jedná se o verzi z 11. prosince 2000, tzn. že je to novější text, než ten, který byl předložen Parlamentu spolu s návrhem zákona o odpadech a byl publikován v parlamentním tisku č 705/0. Jde i o novější znění, než které bylo otištěno ve sborníku semináře Co nového v odpadech, který se konal nedávno a ze kterého je převzata většina příspěvků s tématem kaly. Z příloh návrhu vyhlášky, které však nejsou součástí výše zmíněného parlamentního tisku, nepřetiskujeme jen přílohu č. 4 - Evidenční list - z důvodu jejího značného rozsahu a malé informační hodnoty.
Důrazně upozorňujeme, že se jedná o pracovní verzi a konečný text může doznat dalších změn. Přesto považujeme jeho otištění za užitečné.
Redakce Odpadového fóra
NÁVRH VYHLÁŠKY MŽP
o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 33 odst. 4 zákona č. ...../2000 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů:
I. Účelem této vyhlášky je stanovit:
? podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě (§ 32 odst. b, zákona o odpadech; dále jen ?kaly?)
? mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě,
? mezní hodnoty (koncentrací) vybraných rizikových prvků a rizikových látek v kalech určených pro použití na zemědělské půdě,
? mikrobiologická kriteria pro použití kalů,
? postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků,
? obsah programu použití kalů včetně způsobu vedení evidence o jejich použití
II. Podmínky pro použití kalu
1. Pro přímé použití kalu platí tyto zásadní podmínky:
a) půda určená k přímému použití kalu musí splňovat kriteria maximálně povolených obsahů vybraných rizikových prvků uvedených v příloze č. 1 - tabulce č. 1 (Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě)
b) okresní úřad může v odůvodněných případech nařídit, aby byly v půdě stanoveny obsahy dalších rizikových prvků a rizikových látek uvedených v příloze č. 1 a 2 vyhlášky č. 13/1994 Sb
c) kal musí být zapraven do půdy nejpozději do 24 hodin od použití kalu
d) na pozemku určeném k aplikaci kalu je analytickými výsledky agrochemických vlastností půd (příloha č. 4) doložena potřeba dodání živin do půdy
2. Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují:
a) maximálně povoleným koncentracím vybraných rizikových prvků a rizikových látek uvedených v příloze č. 2. v tabulce č. 2
b) mikrobiologickým kriteriím uvedených v tabulce č. 3. v příloze č. 3.
c) minimálnímu obsahu sušiny 8 % pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory nebo minimálnímu obsahu sušiny
18 % pro aplikaci mechanickými odstředivými rozmetadly
d) okresní úřad může v odůvodněných případech nařídit, aby
v kalech byly stanoveny obsahy dalších rizikových prvků a rizikových látek včetně mikrobiologických ukazatelů
3. Program použití kalu na zemědělskou půdu
Program použití kalu řešený ve spolupráci producenta kalu a zemědělského odběratele na náklady producenta kalu podléhá schválení Okresního úřadu a musí obsahovat zejména:
a) vyhodnocení kalu z hlediska použití na zemědělské půdě včetně charakteristiky kalu dle přílohy č. 2 a 3
b) výčet vybraných pozemků určených k použití kalu včetně jejich charakteristiky dle přílohy č. 1
c) hydrologické poměry v zájmovém území použití kalu
d) zařazení použití kalu do osevního postupu
e) způsob dlouhodobé evidence použití kalu
f) návrh monitoringu kalu a pozemků určených k jeho použití
g) opatření na ochranu zdraví při práci s kalem
4. Monitoring kalu a půdy
? Původci kalu jsou povinni zajistit monitoring kalu a půdy včetně dalších rozborů v rozsahu potřebném pro posouzení podle požadavků uvedených v čl. 3 a 4 této vyhlášky spolu s evidencí podle přiloženého vzoru evidenčního listu v příloze č. 4 této vyhlášky.
Monitoringem kalu a půdy pro účely této vyhlášky se rozumí:
# pro půdy: odběry a chemické rozbory půd před aplikací kalu a pak v pravidelných desetiletých intervalech v rozsahu uvedeném ve vyhlášce č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, § 2 odst. 1, písm. a, b, c a v rozsahu uvedeném v příloze č. 1
# pro kaly: odběry a chemické a mikrobiologické rozbory kalu v rozsahu uvedeném v příloze č. 2 a 3 a to nejméně 1x za 3 měsíce a dále stanovení hodnot pH, obsahu sušiny, obsahů organických látek, celkového dusíku, dusičnanového a moniakálního dusíku, fosforu, draslíku, vápníku a hořčíku a to vždy před použitím kalu
? Stanovení AOX a PCB v kalu se provádí vždy před prvním použitím kalu, dále pak minimálně 1x ročně
? Okresní úřad může v odůvodněných případech nařídit opakování rozborů kalu a půd v kratších časových intervalech
? Odběry půdních vzorků a jejich rozbory provádí osoby pověřené ÚKZÚZ podle § 10 odst. 2 zákona č. 156/98 Sb. o hnojivech a to postupy uvedenými vyhláškou č. 275/1998 Sb. o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, odběry vzorků kalu se provádí dle ČSN - ISO 5667 - 13: Pokyny pro odběr vzorků čistírenských, vodárenských a podobných kalů. Vzorky pro mikrobiologická vyšetření musí být odebrány tak, aby nedošlo k sekundární kontaminaci, jejich uchování a přeprava se provádí podle ČSN ISO 10381-6: Kvalita půdy- Odběr vzorků- Část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři. Plán odběru vzorků bude součástí projektu monitorování kalu
? Ministerstvo ve spolupráci s MZ pověří laboratoře prováděním rozborů kalu. Jejich seznam bude pravidelně 1x ročně zveřejňovat ve Věstníku a ve Věstníku MZ
5. Povolená dávka kalu na zemědělskou půdu
Na půdách se nesmí použít více než 5 tun sušiny kalu na jeden hektar během 3 let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalu během 5 let pokud použitý kal obsahuje méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek. Přesné stanovení dávky sušiny vychází ze zjištěného obsahu dusíku. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí překročit 70 % celkového potřebného množství dusíku pro hnojenou plodinu. Dávka kalu (množství a doba užití) se řídí i požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám.
Seznam příloh:
Příloha č. 1: Ukazatelé pro hodnocení půd
Příloha č. 2: Ukazatelé pro hodnocení kalu
Příloha č. 3: Mikrobiologická kriteria pro aplikaci kalů
Příloha č. 4: Evidenční list
Příloha č. 5: Rozhodčí analytické metody
PŘÍLOHA Č. 1 - Ukazatelé pro hodnocení půd
Tabulka č. 1 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě
Definice pojmů
1. Mezní hodnoty koncentrací vybraných prvků v půdě (preventivní hodnoty) - vymezují příznivé chemické vlastnosti půd. Při hodnotách nižších než je uvedená hodnota (tab.1) nedochází k poškozování funkcí půdy a složek životního prostředí
Kategorizace půd
a) Běžné (písčito-hlinité a jílovité), které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Pod pojmem běžné půdy rozumíme půdy s normální variabilitou prvku, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách v oblastech různých psamitických, pelitických hornin sedimentárních, kyselých, neutrálních, místy i bazických hornin vyvřelých a hornin metamorfovaných. Jedná se tedy o půdy, které nevznikaly z geogenně a petrograficky anomálních hornin jako jsou písky, štěrkopísky, ultrabazické horniny (hadce, amfibolity, leucitity) a horniny karbonátové. Patří sem i oblasti, kde se na vzniku půd podílejí horniny případně žíly s vysokým stupněm metalogenetického zrudnění.
b) Písčité, na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. V případě vymezení těchto půd je nutné vycházet ze zastoupení jemných částic (do 10 (mm), které tvoří maximálně 10 %. U půd písčitých na píscích, štěrkopíscích a štěrcích je to hlavně v důsledku nízké sorpční schopnosti, kdy i v případě přímého použití surovin s normálními obsahy rizikových prvků dochází k rychlému znečišťování podzemních a říčních vod.
c) Půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých prvků. Tyto půdy jsou hodnoceny samostatně a referenční hodnoty pozadí se na ně nevztahují. Pro půdy na ostatních geogenně extrémních horninách nejsou tyto svrchní meze referenčních hodnot prvků stanoveny, protože jejich hodnoty v těchto horninách jsou často značně nevyrovnané a vysoké, zvláště u Cr, Co, Ni a to v celém půdním profilu.
PŘÍLOHA Č. 2 Ukazatelé pro hodnocení kalu
Tabulka č. 2 Maximální přípustná koncentrace vybraných rizikových prvků a látek v kalu z ČOV
PŘÍLOHA Č. 3 Mikrobiologická kriteria pro aplikaci kalů
Tabulka č. 3
Kategorie I - kaly je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení uvedených v čl. 3, 4 a 5 této vyhlášky.
Kategorie II - kaly je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin při zabezpečení hygienického dozoru a při dodržení ustanovení v čl. 3, 4 a 5 této vyhlášky.
PŘÍLOHA Č. 4 - Evidenční list
Poznámka redakce:
Vzhledem k nedostatku místa a jeho možným změnám evidenční list epřetiskujeme, jen ve stručnosti popíšeme, co obsahuje:
Evidenční list vyplňuje producent kalu ve třech vyhotoveních - pro producenta kalu, odběratele kalu a pro okresní úřad. Vedle majitele (uživatele) a velikosti pozemku, na který má být kal aplikován, a údaje o množství dodaného kalu se do evidenčního listu v jeho prvé části zaznamenávají agrochemické vlastnosti půdy: pH, kategorie půdy, obsah fosforu, draslíku a hořčíku. Do tabulky s předtištěnými limitními hodnotami podle tabulky č. 1 přílohy č. 1 se zaznamenává obsah rizikových prvků v půdě. V druhé části evidenčního listu se vyplňují výsledky rozboru kalu, tj. pH, obsah živin ve hmotě a v sušině a obsah sledovaných ukazatelů ve srovnání s hodnotami z tabulky č. 2 přílohy č. 2. Dále zde má být vypočten vnos rizikových prvků do půdy v kg/ha použitou dávkou kalu. V závěrečné tabulce evidenčního listu se uvádí výsledky mikrobiologického rozboru kalu. Součástí listu jsou přílohy o provedeném odběru a analýze vzorku.
PŘÍLOHA Č. 5 Rozhodčí analytické metody pro kal a půdy
Předmět, účel, ukazatel
Norma (metoda)
Pokyny pro odběr vzorků čistírenských, vodárenských a podobných kalů
ČSN ISO 5657
Odběr vzorků část 13
Fyzikálně chemický rozbor kalů
- Všeobecná ustanovení
ČSN 83 05 50
část 1-7
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení fosforu
ČSN 75 7923
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení draslíku
ČSN 75 7925
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení sodíku
ČSN 75 7926
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení vápníku
ČSN 75 7927
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení hořčíku
ČSN 75 7928
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení zinku
ČSN 75 7931
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení mědi
ČSN 75 7932
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení niklu
ČSN 75 7933
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení chromu
ČSN 75 7934
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení kobaltu
ČSN 75 7935
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení olova
ČSN 75 7936
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení kadmia
ČSN 75 7937
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení extrahovatelných látek
ČSN 75 7951
Chemický a fyzikální rozbor kalů
stanovení nepolárních uhlovodíků-ropných látek
ČSN 75 7922
Všeobecné pokyny pro přípravu ředění při mikrobiologickém zkoušení
ČSN ISO - 6887
Všeobecné pokyny pro mikrobiologické zkoušení
ČSN ISO - 7218
Jakost vod. Obecné pokyny pro stanovení mikroorganismů kultivačními metodami
ČSN ISO - 8199
Jakost vod. Kontrola a hodnocení kultivačních médií pro stanovení počtu kolonií používaných při zkoušení jakosti vod
ČSN ISO - 9998
Doporučená metoda pro stanovení enterokoků. Jakost vod.
Stanovení fekálních streptokoků, Část 2: Metoda membránových filtrů-modifikovaná
Modifikovaná ČSN ISO - 7899 - 2
Doporučená metoda pro stanovení termotolerantních koliformních bakterií: Mikrobiologie. Všeobecné pokyny pro stanovení počtu koliformních akterií.Technika počítání kolonií
Modifikovaná ČSN ISO - 9308 - 1
Mikrobiologie potravin a krmiv.
Horizontální metoda průkazu bakterií rodu Salmonella. -doporučená metoda
ČSN EN 12 824
Kvalita půdy - odběr vzorků
- Část 6 : Pokyny pro odběr, manipulaci a uchovávání půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři.
ČSN ISO 10 381-6
Kvalita půdy - Příprava vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory
ČSN ISO 11 464
Kvalita půdy - Stanovení pH
ČSN ISO 10 390
Kvalita půdy - Stanovení kationtové výměnné kapacity při pH půdy a výměnných kationtů za použití roztoku chloridu barnatého.
ČSN ISO 11 260
Kvalita půdy - Stanovení organického a celkového uhlíku po termickém rozkladu
ČSN ISO 10 694
Kvalita půdy - Stanovení celkového dusíku - modifikovaná Kjeldahlová metoda.
ČSN ISO 11 261
Kvalita půdy - Stanovení fosforu
- Spektrofotometrické stanovení fosforu rozpustného v roztoku hydrogenuhličitanu
sodného.
ČSN ISO 11 263
Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy
- Gravimetrická metoda.
ČSN ISO 11 465
Stanovení obsahu rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn,) v extraktu lučavkou královskou
Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ
Zbíral, J. Analýza II, půd JPP ÚKZÚZ
Brno 1996
AOX- Stanovení organicky vázaných halogenů
Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ
Zbíral, J. Analýza půd II, JPP ÚKZÚZ
Brno 1996
NEL - Stanovení NEL v půdním extraktu
Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ
Zbíral, J. Analýza půd II, JPP ÚKZÚZ
Brno 1996
Hg - Stanovení rtuti na přístroji AMA-254 (TMA-254)
Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ
Zbíral, J. Analýza půd II, JPP ÚKZÚZ
Brno 1996
PCB: Determination of organochlorine pesticides and polychlorinated biphenyls
- Gas chromatographic method.
ISO/DIS 10328
Sdílet článek na sociálních sítích