Čtvrtek, 28. března 2024

Podmínky použití kalů v zemědělství

Článek z časopisu ODPADOVÉ FÓRUM
Podmínky použití kalů v zemědělství
PRACOVNÍ TEXT NÁVRHU VYHLÁŠKY Na dalších stránkách přetiskujeme text návrhu vyhlášky, která upravuje používání upravených kalů na zemědělské půdě. Jedná se o verzi z 11. prosince 2000, tzn. že je to novější text, než ten, který byl předložen Parlamentu spolu s návrhem zákona o odpadech a byl publikován v parlamentním tisku č 705/0. Jde i o novější znění, než které bylo otištěno ve sborníku semináře Co nového v odpadech, který se konal nedávno a ze kterého je převzata většina příspěvků s tématem kaly. Z příloh návrhu vyhlášky, které však nejsou součástí výše zmíněného parlamentního tisku, nepřetiskujeme jen přílohu č. 4 - Evidenční list - z důvodu jejího značného rozsahu a malé informační hodnoty. Důrazně upozorňujeme, že se jedná o pracovní verzi a konečný text může doznat dalších změn. Přesto považujeme jeho otištění za užitečné. Redakce Odpadového fóra NÁVRH VYHLÁŠKY MŽP o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 33 odst. 4 zákona č. ...../2000 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů: I. Účelem této vyhlášky je stanovit: ? podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě (§ 32 odst. b, zákona o odpadech; dále jen ?kaly?) ? mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě, ? mezní hodnoty (koncentrací) vybraných rizikových prvků a rizikových látek v kalech určených pro použití na zemědělské půdě, ? mikrobiologická kriteria pro použití kalů, ? postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků, ? obsah programu použití kalů včetně způsobu vedení evidence o jejich použití II. Podmínky pro použití kalu 1. Pro přímé použití kalu platí tyto zásadní podmínky: a) půda určená k přímému použití kalu musí splňovat kriteria maximálně povolených obsahů vybraných rizikových prvků uvedených v příloze č. 1 - tabulce č. 1 (Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě) b) okresní úřad může v odůvodněných případech nařídit, aby byly v půdě stanoveny obsahy dalších rizikových prvků a rizikových látek uvedených v příloze č. 1 a 2 vyhlášky č. 13/1994 Sb c) kal musí být zapraven do půdy nejpozději do 24 hodin od použití kalu d) na pozemku určeném k aplikaci kalu je analytickými výsledky agrochemických vlastností půd (příloha č. 4) doložena potřeba dodání živin do půdy 2. Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují: a) maximálně povoleným koncentracím vybraných rizikových prvků a rizikových látek uvedených v příloze č. 2. v tabulce č. 2 b) mikrobiologickým kriteriím uvedených v tabulce č. 3. v příloze č. 3. c) minimálnímu obsahu sušiny 8 % pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory nebo minimálnímu obsahu sušiny 18 % pro aplikaci mechanickými odstředivými rozmetadly d) okresní úřad může v odůvodněných případech nařídit, aby v kalech byly stanoveny obsahy dalších rizikových prvků a rizikových látek včetně mikrobiologických ukazatelů 3. Program použití kalu na zemědělskou půdu Program použití kalu řešený ve spolupráci producenta kalu a zemědělského odběratele na náklady producenta kalu podléhá schválení Okresního úřadu a musí obsahovat zejména: a) vyhodnocení kalu z hlediska použití na zemědělské půdě včetně charakteristiky kalu dle přílohy č. 2 a 3 b) výčet vybraných pozemků určených k použití kalu včetně jejich charakteristiky dle přílohy č. 1 c) hydrologické poměry v zájmovém území použití kalu d) zařazení použití kalu do osevního postupu e) způsob dlouhodobé evidence použití kalu f) návrh monitoringu kalu a pozemků určených k jeho použití g) opatření na ochranu zdraví při práci s kalem 4. Monitoring kalu a půdy ? Původci kalu jsou povinni zajistit monitoring kalu a půdy včetně dalších rozborů v rozsahu potřebném pro posouzení podle požadavků uvedených v čl. 3 a 4 této vyhlášky spolu s evidencí podle přiloženého vzoru evidenčního listu v příloze č. 4 této vyhlášky. Monitoringem kalu a půdy pro účely této vyhlášky se rozumí: # pro půdy: odběry a chemické rozbory půd před aplikací kalu a pak v pravidelných desetiletých intervalech v rozsahu uvedeném ve vyhlášce č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, § 2 odst. 1, písm. a, b, c a v rozsahu uvedeném v příloze č. 1 # pro kaly: odběry a chemické a mikrobiologické rozbory kalu v rozsahu uvedeném v příloze č. 2 a 3 a to nejméně 1x za 3 měsíce a dále stanovení hodnot pH, obsahu sušiny, obsahů organických látek, celkového dusíku, dusičnanového a moniakálního dusíku, fosforu, draslíku, vápníku a hořčíku a to vždy před použitím kalu ? Stanovení AOX a PCB v kalu se provádí vždy před prvním použitím kalu, dále pak minimálně 1x ročně ? Okresní úřad může v odůvodněných případech nařídit opakování rozborů kalu a půd v kratších časových intervalech ? Odběry půdních vzorků a jejich rozbory provádí osoby pověřené ÚKZÚZ podle § 10 odst. 2 zákona č. 156/98 Sb. o hnojivech a to postupy uvedenými vyhláškou č. 275/1998 Sb. o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, odběry vzorků kalu se provádí dle ČSN - ISO 5667 - 13: Pokyny pro odběr vzorků čistírenských, vodárenských a podobných kalů. Vzorky pro mikrobiologická vyšetření musí být odebrány tak, aby nedošlo k sekundární kontaminaci, jejich uchování a přeprava se provádí podle ČSN ISO 10381-6: Kvalita půdy- Odběr vzorků- Část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři. Plán odběru vzorků bude součástí projektu monitorování kalu ? Ministerstvo ve spolupráci s MZ pověří laboratoře prováděním rozborů kalu. Jejich seznam bude pravidelně 1x ročně zveřejňovat ve Věstníku a ve Věstníku MZ 5. Povolená dávka kalu na zemědělskou půdu Na půdách se nesmí použít více než 5 tun sušiny kalu na jeden hektar během 3 let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalu během 5 let pokud použitý kal obsahuje méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek. Přesné stanovení dávky sušiny vychází ze zjištěného obsahu dusíku. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí překročit 70 % celkového potřebného množství dusíku pro hnojenou plodinu. Dávka kalu (množství a doba užití) se řídí i požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám. Seznam příloh: Příloha č. 1: Ukazatelé pro hodnocení půd Příloha č. 2: Ukazatelé pro hodnocení kalu Příloha č. 3: Mikrobiologická kriteria pro aplikaci kalů Příloha č. 4: Evidenční list Příloha č. 5: Rozhodčí analytické metody PŘÍLOHA Č. 1 - Ukazatelé pro hodnocení půd Tabulka č. 1 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě Definice pojmů 1. Mezní hodnoty koncentrací vybraných prvků v půdě (preventivní hodnoty) - vymezují příznivé chemické vlastnosti půd. Při hodnotách nižších než je uvedená hodnota (tab.1) nedochází k poškozování funkcí půdy a složek životního prostředí Kategorizace půd a) Běžné (písčito-hlinité a jílovité), které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Pod pojmem běžné půdy rozumíme půdy s normální variabilitou prvku, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách v oblastech různých psamitických, pelitických hornin sedimentárních, kyselých, neutrálních, místy i bazických hornin vyvřelých a hornin metamorfovaných. Jedná se tedy o půdy, které nevznikaly z geogenně a petrograficky anomálních hornin jako jsou písky, štěrkopísky, ultrabazické horniny (hadce, amfibolity, leucitity) a horniny karbonátové. Patří sem i oblasti, kde se na vzniku půd podílejí horniny případně žíly s vysokým stupněm metalogenetického zrudnění. b) Písčité, na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. V případě vymezení těchto půd je nutné vycházet ze zastoupení jemných částic (do 10 (mm), které tvoří maximálně 10 %. U půd písčitých na píscích, štěrkopíscích a štěrcích je to hlavně v důsledku nízké sorpční schopnosti, kdy i v případě přímého použití surovin s normálními obsahy rizikových prvků dochází k rychlému znečišťování podzemních a říčních vod. c) Půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých prvků. Tyto půdy jsou hodnoceny samostatně a referenční hodnoty pozadí se na ně nevztahují. Pro půdy na ostatních geogenně extrémních horninách nejsou tyto svrchní meze referenčních hodnot prvků stanoveny, protože jejich hodnoty v těchto horninách jsou často značně nevyrovnané a vysoké, zvláště u Cr, Co, Ni a to v celém půdním profilu. PŘÍLOHA Č. 2 Ukazatelé pro hodnocení kalu Tabulka č. 2 Maximální přípustná koncentrace vybraných rizikových prvků a látek v kalu z ČOV PŘÍLOHA Č. 3 Mikrobiologická kriteria pro aplikaci kalů Tabulka č. 3 Kategorie I - kaly je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení uvedených v čl. 3, 4 a 5 této vyhlášky. Kategorie II - kaly je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin při zabezpečení hygienického dozoru a při dodržení ustanovení v čl. 3, 4 a 5 této vyhlášky. PŘÍLOHA Č. 4 - Evidenční list Poznámka redakce: Vzhledem k nedostatku místa a jeho možným změnám evidenční list epřetiskujeme, jen ve stručnosti popíšeme, co obsahuje: Evidenční list vyplňuje producent kalu ve třech vyhotoveních - pro producenta kalu, odběratele kalu a pro okresní úřad. Vedle majitele (uživatele) a velikosti pozemku, na který má být kal aplikován, a údaje o množství dodaného kalu se do evidenčního listu v jeho prvé části zaznamenávají agrochemické vlastnosti půdy: pH, kategorie půdy, obsah fosforu, draslíku a hořčíku. Do tabulky s předtištěnými limitními hodnotami podle tabulky č. 1 přílohy č. 1 se zaznamenává obsah rizikových prvků v půdě. V druhé části evidenčního listu se vyplňují výsledky rozboru kalu, tj. pH, obsah živin ve hmotě a v sušině a obsah sledovaných ukazatelů ve srovnání s hodnotami z tabulky č. 2 přílohy č. 2. Dále zde má být vypočten vnos rizikových prvků do půdy v kg/ha použitou dávkou kalu. V závěrečné tabulce evidenčního listu se uvádí výsledky mikrobiologického rozboru kalu. Součástí listu jsou přílohy o provedeném odběru a analýze vzorku. PŘÍLOHA Č. 5 Rozhodčí analytické metody pro kal a půdy Předmět, účel, ukazatel Norma (metoda) Pokyny pro odběr vzorků čistírenských, vodárenských a podobných kalů ČSN ISO 5657 Odběr vzorků část 13 Fyzikálně chemický rozbor kalů - Všeobecná ustanovení ČSN 83 05 50 část 1-7 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení fosforu ČSN 75 7923 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení draslíku ČSN 75 7925 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení sodíku ČSN 75 7926 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení vápníku ČSN 75 7927 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení hořčíku ČSN 75 7928 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení zinku ČSN 75 7931 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení mědi ČSN 75 7932 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení niklu ČSN 75 7933 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení chromu ČSN 75 7934 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení kobaltu ČSN 75 7935 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení olova ČSN 75 7936 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení kadmia ČSN 75 7937 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení extrahovatelných látek ČSN 75 7951 Chemický a fyzikální rozbor kalů stanovení nepolárních uhlovodíků-ropných látek ČSN 75 7922 Všeobecné pokyny pro přípravu ředění při mikrobiologickém zkoušení ČSN ISO - 6887 Všeobecné pokyny pro mikrobiologické zkoušení ČSN ISO - 7218 Jakost vod. Obecné pokyny pro stanovení mikroorganismů kultivačními metodami ČSN ISO - 8199 Jakost vod. Kontrola a hodnocení kultivačních médií pro stanovení počtu kolonií používaných při zkoušení jakosti vod ČSN ISO - 9998 Doporučená metoda pro stanovení enterokoků. Jakost vod. Stanovení fekálních streptokoků, Část 2: Metoda membránových filtrů-modifikovaná Modifikovaná ČSN ISO - 7899 - 2 Doporučená metoda pro stanovení termotolerantních koliformních bakterií: Mikrobiologie. Všeobecné pokyny pro stanovení počtu koliformních akterií.Technika počítání kolonií Modifikovaná ČSN ISO - 9308 - 1 Mikrobiologie potravin a krmiv. Horizontální metoda průkazu bakterií rodu Salmonella. -doporučená metoda ČSN EN 12 824 Kvalita půdy - odběr vzorků - Část 6 : Pokyny pro odběr, manipulaci a uchovávání půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři. ČSN ISO 10 381-6 Kvalita půdy - Příprava vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory ČSN ISO 11 464 Kvalita půdy - Stanovení pH ČSN ISO 10 390 Kvalita půdy - Stanovení kationtové výměnné kapacity při pH půdy a výměnných kationtů za použití roztoku chloridu barnatého. ČSN ISO 11 260 Kvalita půdy - Stanovení organického a celkového uhlíku po termickém rozkladu ČSN ISO 10 694 Kvalita půdy - Stanovení celkového dusíku - modifikovaná Kjeldahlová metoda. ČSN ISO 11 261 Kvalita půdy - Stanovení fosforu - Spektrofotometrické stanovení fosforu rozpustného v roztoku hydrogenuhličitanu sodného. ČSN ISO 11 263 Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda. ČSN ISO 11 465 Stanovení obsahu rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn,) v extraktu lučavkou královskou Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ Zbíral, J. Analýza II, půd JPP ÚKZÚZ Brno 1996 AOX- Stanovení organicky vázaných halogenů Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ Zbíral, J. Analýza půd II, JPP ÚKZÚZ Brno 1996 NEL - Stanovení NEL v půdním extraktu Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ Zbíral, J. Analýza půd II, JPP ÚKZÚZ Brno 1996 Hg - Stanovení rtuti na přístroji AMA-254 (TMA-254) Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ Zbíral, J. Analýza půd II, JPP ÚKZÚZ Brno 1996 PCB: Determination of organochlorine pesticides and polychlorinated biphenyls - Gas chromatographic method. ISO/DIS 10328
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů