O jaderných úložištích nechtějí lidé ani slyšet

Jižní Čechy - V České republice je podle studie ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vybráno sedm lokalit, kde má dojít k vybudování úložišť jaderného odpadu. Jedná se o obce v jižních a západních Čechách. Odborníci podle písemných podkladů vybrali jako možná místa lokalitu Růžená západně od Třeště na Jihlavsku, lokality Lodhéřov, Klenová a Kunějov na Jindřichohradecku, Blatna na Karlovarsku a Vlksice a Chyšky u Milevska. Stejně jako v listopadu loňského roku, kdy se poprvé tyto informace objevily, ani dnes není zdaleka jasné, kde bude úložiště vybudováno. Teprve koncem loňského roku totiž začali pracovníci Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) kontaktovat dotyčné obecní úřady, aby místní samosprávě poskytli potřebné informace. Lidé v obcích však budování úložišť nakloněni nejsou. Na Písecku vyvolala zpráva SÚRAO značný nesouhlas obyvatelstva. Z iniciativy Hany Zemanové, učitelky ZŠ v Chyškách, byla odeslána ministerstvům průmyslu a životního prostředí, přednostovi Okresního úřadu v Písku a starostovi obce petice, kterou na 29 petičních arších podepsalo 538 občanů. "Cílem petice bylo vyvolat celospolečenskou diskusi k veřejnému řešení problému, který se v celém projektu jeví jako nejslabší článek s ohledem na ohrožení dosud velmi zachovalé krajiny," říká Zemanová. V zákonné lhůtě zatím přišla iniciátorům petice odpověď od starosty a ministerstva průmyslu, neodpověděli přednosta a ministerstvo životního prostředí. V odpovědi ministerstva průmyslu zaznělo, že zodpovědným pracovníkům jde rovněž o celospolečenskou diskusi, a pokud by lokalita byla vybrána, také o velkou informační kampaň. S plánovaným výběrem, projekcí a výstavbou úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů v katastru obcí Chyšky a Vlksice nesouhlasí prostřednictvím petice také značná část občanů sousedního Nadějkova. Již v listopadu loňského roku ji petiční výbor odeslal ministrům průmyslu a životního prostředí. "Petice vyjadřuje stanovisko občanů k nejméně dořešené etapě jaderné energetiky. I když je projekt v úplném začátku, pro jistotu je vyjadřujeme v dostatečném předstihu," řekl nám včera za petiční výbor Zdeněk Černý, který vidí jako možné řešení problematiky úložišť mezinárodní kooperaci například v rámci EU. "Je jasné, že někde úložiště být musí. Ovšem v leckterých zemích mají daleko více jaderných elektráren, než máme my, a řešili stejný problém. Proč se případně nesdružit?" klade otázku k zamyšlení Zdeněk Černý. V současné době se však další průzkum lokalit na Písecku odkládá. Na Vysočině jsou dvě občanská sdružení, která svou činnost zaměřují právě na boj proti úložišti jaderného odpadu kdekoliv, zejména ale pak na Vysočině. Jde o sdružení Bezjaderná Vysočina se sídlem v Horní Cerekvi a sdružení Venkov má budoucnost se sídlem v Nové Vsi u Batelova. Podle informací JčL již obě sdružení jednala se starosty dotčených obcí kromě Růžené. Dohodli se však na tom, že informace nebudou poskytovat dříve, než se celá záležitost projedná v pracovních zastupitelstvech. Pokud se týká dalšího postupu ze strany MPO, jsou prý již na tomto projektu připravovány výzkumné práce. Definitivně však rozhodnuto zdaleka není, neboť všechno musí projednat a schválit nejen ministerstvo, ale také vláda. Pokud však k vybudování úložiště v některé z lokalit dojde (má se tak stát do roku 2065), přijde na částku 50 miliard korun v současných cenách. Odpady se v něm budou ve speciálních kontejnerech ukládat do chodeb v hloubce 500 metrů. Průzkum, který by měl začít možná už letos, přijde na 50 miliónů korun ročně a může přitom trvat až deset let. Vše má být hrazeno z tzv. jaderného účtu, na který přispívají původci jaderného odpadu, zejména provozovatel jaderných elektráren společnost ČEZ. Zdroj: Českobudějovické listy