Třídění jsme u nás zkoušeli už řadu let. K opravdovému šílenství jsme
to ale dovedli ve chvíli, kdy jsme na staré kuchyňské váze začali vážit
každý obsah odpadkového koše, říká Mojmír Vlašín z Ořešína na okraji Brna.
Čtyři pětiny odpadků jdou u Vlašínů do koloběhu
Author: den
Source: Lidové noviny
BRNO- Třídění jsme u nás zkoušeli už řadu let. K opravdovému šílenství jsme
to ale dovedli ve chvíli, kdy jsme na staré kuchyňské váze začali vážit
každý obsah odpadkového koše, říká Mojmír Vlašín z Ořešína na okraji Brna.
Jako ekologa ho zajímalo, kolik odpadu jeho čtyřčlenná rodina vyprodukuje.
Přesvědčit manželku a dvě dospívající děti, aby pečlivě evidovaly papír,
sklo, hliník, plasty, železo, baterie a další suroviny určené k vyhození
prý nedalo moc práce. Použil jsem kombinaci různě modifikovaného násilí a
lákadel, říká hlava rodiny. Za rok Vlašínovi napočítali přes 400 kilogramů
odpadu. Nezměřili jsme zatím odpadní vody z dřezu, pračky a záchodu, dodává
Vlašín. Na druhé straně prý ale spousta odpadů ani nevznikne, protože se
stanou potravou pro domácí zvířata anebo je rodina pošle do koloběhu . To
platí hlavně o textilu. Věci nosíme až na doraz, aby se z nich posléze
staly hadry na nádobí, na podlahu, na utírání štětců, vystýlka boudy pro
psa nebo izolace mezi okna. Až doslouží, skončí v kompostu nebo jako
součást odpadu syntetického původu, líčí Vlašín koloběh oblečení v rodině.
Vlašínovi většinu odpadků odvážejí do recyklačního střediska v Ořešíně.
Papír, hliník a baterie vozí do zvláštních kontejnerů v Brně. Problémy mají
jen s plasty. Brněnskáradnice nemá o třídění zájem. Plasty dobře hoří a dá
se z nich získat hodně tepla, stěžuje si Vlašín. Kvůli tomu rodině zůstává
asi osmina netříditelného odpadu, bez plastů by to bylo jen deset procent.
Odpad, který nelze recyklovat ani uložit na kompost, odvážejí do
recyklačního střediska. Přijde mi to úplně normální. I kámošky si už zvykly
a nedovolí si přede mnou nic vyhodit, říká osmnáctiletá Světlana.
den
Sdílet článek na sociálních sítích