Města a obce chtějí novelu nového zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech!
Obce, které přijaly obecně závaznou vyhlášku o poplatku za komunální odpad na
základě §9 a 10 zákona č. 125/1997 Sb., ve znění zákona č. 37/2000 Sb., ji budou
muset upravit nebo přijmout vyhlášku novou, neboť místní poplatek je konstruován
odlišným způsobem než poplatek dosavadní. Podle nového zákona o odpadech se má
stát poplatek za komunální odpad jedním z druhů místních poplatků. Trvalý pobyt
v obci je kriteriem, podle kterého budou fyzické osoby platit poplatek za odpad.
Neplatiči se dosud oháněli tvrzením, že u nich odpad nevzniká, nebo že odpad
odstraňují jinak než prostřednictvím obce. Nová právní úprava v tomto případě
obcím ulehčuje dokázat, že tomu tak není. Svaz měst a obcí ČR má k této formě
poplatku řadu připomínek. Nejčastější se týkají trvalého pobytu. Např. v Praze
žije cca 300 tisíc osob, které zde nemají trvalý pobyt a podle nového zákona
proto nemusejí platit poplatek za komunální odpad, i přesto, že odpad produkují!
Z opačného pohledu - občan má v obci trvalé bydliště ale ve skutečnosti tam
nebydlí (je dlouhodobě v zahraničí, v nemocnici atd.) a přesto musí obci uhradit
poplatek za komunální odpad, který neprodukuje!” Další námitky byly vzneseny
kvůli správě poplatku. Jeden úředník zvládne správu poplatku cca pro10 tis.
občanů. Pokud se budou vybírat poplatky dle nového zákona, kde je poplatníkem
každý občan, bude potřeba mnohonásobné množství úředníků a náklady na správu
poplatku se rapidně zvýší. Na rozdíl od současného práva, nový zákon stanoví
také horní hranici poplatku. Poplatek bude tvořen dvěma složkami. První
představuje částku 250 Kč za osobu za kalendářní rok, druhá složka představuje
částku do 250 Kč za osobu za kalendářní rok stanovenou na základě skutečných
nákladů obce vynaložených v předchozím roce na sběr a svoz netříděného
komunálního odpadu.Obec má ale ze zákona povinnost třídit odpad. Pokud jsou
stanoveny poplatky za netříděný odpad, nemůže je vymáhat, jelikož v obci žádný
takový odpad nesmí být. V praxi se zdá být nový zákon nedokonalý. Novela zákona
č. 185/2001 Sb., o odpadech by proto měla v oblasti poplatků dostát několika
změn. Nový poplatek má být vybírán nikoliv na základě skutečného stavu (vznik
komunálního odpadu), ale na základě formálního kritéria (trvalý pobyt podle
zákona č. 133/2000 Sb.). Další změna by měla nastat v přenesení povinnosti
odvádět obci poplatek z vlastníka nebo správce nemovitosti, kde vzniká komunální
odpad, na jednotlivé fyzické osoby (poplatníky). “Hromadný výběr” bude možný jen
tehdy, pokud se vzájemně dohodnou vlastník nemovitosti s jednotlivými fyzickými
osobami. Není také zcela jasné, jestli zákonem předpokládaná maximální výše
poplatků 500 Kč na osobu, bude odpovídat potřebám všech obcí. Podle Ústavního
soudu maximální výši poplatku nelze stanovit jednotnou částkou a předpokládaná
částka proto nemusí odpovídat realitě. Zpracovala: Jitka Pechová Zdroj: Odpadové
hospodářství
Obce, které přijaly obecně závaznou vyhlášku o poplatku za komunální odpad na základě §9 a 10 zákona č. 125/1997 Sb., ve znění zákona č. 37/2000 Sb., ji budou muset upravit nebo přijmout vyhlášku novou, neboť místní poplatek je konstruován odlišným způsobem než poplatek dosavadní.
Podle nového zákona o odpadech se má stát poplatek za komunální odpad jedním z druhů místních poplatků. Trvalý pobyt v obci je kriteriem, podle kterého budou fyzické osoby platit poplatek za odpad. Neplatiči se dosud oháněli tvrzením, že u nich odpad nevzniká, nebo že odpad odstraňují jinak než prostřednictvím obce. Nová právní úprava v tomto případě obcím ulehčuje dokázat, že tomu tak není.
Svaz měst a obcí ČR má k této formě poplatku řadu připomínek.
Nejčastější se týkají trvalého pobytu. Např. v Praze žije cca 300 tisíc osob, které zde nemají trvalý pobyt a podle nového zákona proto nemusejí platit poplatek za komunální odpad, i přesto, že odpad produkují! Z opačného pohledu - občan má v obci trvalé bydliště ale ve skutečnosti tam nebydlí (je dlouhodobě v zahraničí, v nemocnici atd.) a přesto musí obci uhradit poplatek za komunální odpad, který neprodukuje!”
Další námitky byly vzneseny kvůli správě poplatku. Jeden úředník zvládne správu poplatku cca pro10 tis. občanů. Pokud se budou vybírat poplatky dle nového zákona, kde je poplatníkem každý občan, bude potřeba mnohonásobné množství úředníků a náklady na správu poplatku se rapidně zvýší.
Na rozdíl od současného práva, nový zákon stanoví také horní hranici poplatku. Poplatek bude tvořen dvěma složkami. První představuje částku 250 Kč za osobu za kalendářní rok, druhá složka představuje částku do 250 Kč za osobu za kalendářní rok stanovenou na základě skutečných nákladů obce vynaložených v předchozím roce na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu.Obec má ale ze zákona povinnost třídit odpad. Pokud jsou stanoveny poplatky za netříděný odpad, nemůže je vymáhat, jelikož v obci žádný takový odpad nesmí být.
V praxi se zdá být nový zákon nedokonalý. Novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech by proto měla v oblasti poplatků dostát několika změn. Nový poplatek má být vybírán nikoliv na základě skutečného stavu (vznik komunálního odpadu), ale na základě formálního kritéria (trvalý pobyt podle zákona č. 133/2000 Sb.). Další změna by měla nastat v přenesení povinnosti odvádět obci poplatek z vlastníka nebo správce nemovitosti, kde vzniká komunální odpad, na jednotlivé fyzické osoby (poplatníky). “Hromadný výběr” bude možný jen tehdy, pokud se vzájemně dohodnou vlastník nemovitosti s jednotlivými fyzickými osobami.
Není také zcela jasné, jestli zákonem předpokládaná maximální výše poplatků 500 Kč na osobu, bude odpovídat potřebám všech obcí. Podle Ústavního soudu maximální výši poplatku nelze stanovit jednotnou částkou a předpokládaná částka proto nemusí odpovídat realitě.
Zpracovala: Jitka Pechová
Zdroj: Odpadové hospodářství
Sdílet článek na sociálních sítích