Domovní a komunitní kompostování komunálních bioodpadů

Komunální kompostování zpracovává bioodpad sbíraný z větší oblasti než je tomu u komunitního kompostování, a to obvykle na komerční bázi. Komunitní kompostování je definováno jako \"kompostování biodegradabilního odpadu skupinou lidí s cílem využití svých vlastních biodegradabilních odpadů, jakožto i biodegradabilních odpadů od dalších lidí, co možná nejblíže místa vzniku\" (2). Avšak mnohdy je pod pojmem komunitním kompostování míněno i kompostování komunální, domovní,... Pod komunitním kompostováním se v celé šířce významu tohoto termínu skrývá (3): Sběr a kompostování bioodpadů, které není možné využít doma, místní komunitou. Zapojování lidí a komunity do kompostování, např. propagací a podporou domovního kompostování, kompostováním ve školách, zapojováním lidí se zvláštními potřebami, výměnou poznatků mezi zkušenými a méně zkušenými kompostáři, ... Typické charakteristiky komunitního kompostování jsou přibližně tyto (4): malé měřítko a jednoduchá mechanizace, nízké náklady, a tudíž dobrá ekonomická efektivnost, zapojení místních lidí při sběru bioodpadů z kuchyní a zahrad, sběr bioodpadů od majitelů domů, místních úřadů, obchodů, jídelen, podniků,... aktivní podpora domovního kompostování, aktivity při vzdělávání a zvyšování povědomí místních lidí o recyklaci, připravený kompost je prodáván/dáván místním lidem, popř. je použit pro pěstování rostlin (okrasných či produkčních) pro místní komunitu, projekty jsou financovány místními, národními či evropskými nadacemi, granty, sponzorstvím, kontrakty (včetně recyklačních příspěvků), využívání vedlejších produktů kompostování - tepla, dešťovek (pro rybaření), vedlejší přínosy, jako je větší čistota kontejnerů na smíšený odpad a zvýšená úrodnost půd s místní zelení, kde je kompost aplikován, propojení s dalšími ekologickými technologiemi/činnostmi/přístupy, např. s organickým zemědělstvím, fytoenergetikou, sběrem a zpracováním i dalších odpadních materiálů,... nová pracovní místa. Základem úspěšného zavádění komunitního kompostování je bezesporu šíření informací. V současné době je obvykle základem web, na kterém jsou publikovány všechny dostupné informace. Vedle toho jsou rozšiřovány drobné letáky k jednotlivým dílčím problémům a podrobnější příručky, pořádány kompostovací kurzy, dílny, exkurze a kompostovací dny či týdny. V Cornellu dokonce připravili kompostovací divadlo. Představení trvá 15 až 20 minut, názorně ukazuje základní fakta o kompostování a povzbuzuje diváky k zahájení kompostování (5). Takováto komplexní informační aktivita se může dít jako projekt: města (Toronto), kraje či okresu (Devon), školy (Cornell), nejčastěji však nevládní organizace (SPZ, CZ BIOM). I přes to, že komunitnímu kompostování se daří spíše v malých obcích, je využitelné i ve městech, např. v Zurychu je více než 500 kompostovišť, každé pro 3 až 500 domácností. Funkci tohoto systému zabezpečuje několik lidí zaměstnaných na plný úvazek, kteří vedle kontroly kompostovišť, pořádání seminářů a vydávání letáků a publikací, rovněž provozují horkou telefonní linku, na které jsou připraveni řešit případné problémy (6). Zavádění komunitního kompostování se obvykle děje z důvodů snížení zátěže životního prostředí. Poté však obvykle následuje rozvoj kompostování z důvodů ekonomických. Např. ve Spojených státech ušetřili v roce 1993 komunity se zavedeným komunitním kompostováním 20% za poplatky za skládku (7) - dá se předpokládat, že s ohledem na rostoucí poplatky to dnes bude víc. Literatura SLEJŠKA, A.: Možnosti a perspektivy zpracování bioodpadu. IN: Bioodpad\'99, duben 1999. Working Document on Biodegradable Waste Management. Community Composting Network (CCN). GRAY, D.: Keeping composting in the community. CCN, 1996. BLOCK, D.: Promoting community composting. BioCycle; Emmaus; Mar 1998. BRINTON, R.: Keeping it small in Switzerland BioCycle; Emmaus; Sep 1993. Cleaning up compost. Science News; Washington; Jan 23, 1993. Antonín Slejška Zdroj: CZ BIOM - czbiom.ecn.cz