Exkurze na kompostárnu Buchlovice

Dne 9. března 2002 se v rámci tzv. Sletu popelářů (pravidelné setkání lidí z nevládních organizací zabývajících se problematikou odpadů) uskutečnila exkurze na kompostárnu Buchlovice u Uherského Hradiště. Tato kompostárna patří firmě OTR s.r.o. O kompostárně podávali informace Ing. Miloslav Maňásek (ředitel firmy OTR) a Ing. Richard Podráský (technolog). Kompostárna byla vybudována na bývalé skládce, která byla sanována celkem cca 1,5 metrovým sendvičem z drenážních vrstev, geotextilií, apod. Na volné zatravněné ploše je vidět mírné zvlnění způsobené sesedáním skládky v důsledku rozkladu organických látek. Vznikající skládkový plyn se nespaluje, jelikož jej je příliš málo, ale je čištěn v biofiltru. Roční kapacita kompostárny je 15.000 tun organického odpadu. Zpracovává se kolem 8.000 tun při vzniku přibližně 3.000 tun kompostu. Nejvíce biologických odpadů je zpracováváno z konzerváren Hamé Babice, další zpracovávané materiály pochází z údržby zeleně (cca 800 tun), odděleného sběru bioodpadu z domácností v Uherském Hradišti, Starém Městě a Kunovicích (cca 250 tun - což je velmi málo, jelikož skutečná produkce se pohybuje kolem 7.000 tun), čistírenské kaly (před čtyřmi lety obsahovaly 10 mg/kg rtuti, nyní již pouze 4-6 mg/kg [limit pro vstupní surovinu dle ČSN 46 5735 je 10 mg Hg / kg, pro kompost první třídy 1 mg Hg / kg], snížení bylo dosaženo instalací separátorů amalgamu v zubních ordinacích; problematickým zůstává rovněž zinek, který se do odpadních vod pravděpodobně dostává z pozinkovaných střech), odpady z odlučovačů tuků - lapolů a další odpady. Kvůli problémům se zápachem, který vznikal při kompostování odpadů z konzerváren (zbytků živočišných tkání, tuků, zbytků zeleniny), byly vybudovány boxy s nucenou aerací. Vzduch je do boxů zároveň tlačen i nasáván. Teplota v boxech obvykle vystoupí do druhého dne po započetí procesu na přibližně 65°C. V rozích kompostárny byly vztyčeny \"budky\" pro drobné dravé ptáky. Toto opatření slouží coby prevence proti výskytu hlodavců na kompostárně. Z intenzivní diskuse vyplynulo několik problematických témat, která se pokusíme řešit: Prostřednictvím odděleného sběru biologického odpadu z Uherského Hradiště se vysbírá jen zlomek vznikajících bioodpadů z domácností mimo jiné díky zatím malému množství rozmístěných sběrných nádob a téměř neexistující motivaci obyvatel k aktivnějšímu využívání systému sběru (např. informováním o souvislosti mezi kvalitou a kvantitou třídění a cenou za komunální odpad, kontrolou kvality třídění ve sběrných nádobách, resp. netřídění v nádobách se zbytkovým odpadem - zavedením funkce odpadového revizora). Bylo by rovněž zapotřebí zoptimalizovat rozmístění sběrných nádob a zajistit vhodné biodegradabilní sáčky/tašky, ve kterých by lidé mohli nosit bioodpad do sběrných nádob (již bylo zahájeno jednání s firmou Ecolean o poskytnutí vzorků pro otestování rozložitelnosti na kompostárně Buchlovice a v případě úspěchu i pro pilotní pokus). Nerozložitelné sáčky navíc zalepují síta při přesívání kompostu. Kompost je v současnosti téměř neprodejný do zemědělství, což může být spojeno podhodnocením významu/ceny organické hmoty. V kalkulacích se většinou počítá pouze s cenou živin obsažených v kompostu. Z těchto výpočtů většinou vychází kompost výhodně, ale jelikož je obtížněji aplikovatelný oproti minerálním hnojivům, tak farmáři mnohdy preferují spíše tuto dražší alternativu. Pokud by se podařilo přesně stanovit přínos/cenu organické hmoty respektive humusu, tak by to mohlo napomoci intenzivnějšímu využívání biologických odpadů pro hnojivé účely. Dále by bylo dobré zjistit, zda je možné kompostovat aglomerované materiály na bázi formaldehydových pryskyřic (dřevotřískové desky, dřevovláknité desky, překližky, apod.). Hlavně je nutné prozkoumat, co se děje s fenolformalehydovou, močovinoformaldehydovou a popř. s melaminformaldehydovou pryskyřicí během rozkladných procesů při kompostování a následně po aplikaci do půdy. Antonín Slejška, Miloslav Maňásek Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz