Lidé protestují proti úložišti jaderného odpadu

Lodhéřov Klenovský masiv u Lodhéřova na Jindřichohradecku je dnes pokrytý rozsáhlými lesy. Pokud si stát vybere tuto lokalitu jako budoucí hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu, jen povrchové stavby tu zaberou plochu o velikosti pěti fotbalových hřišť. Místní lidé začali proto brojit proti tomu, aby za jejich humny úložiště v příštích desetiletích vzniklo. Kam s ním? To není jen formální nerudovská otázka, ale i otazník nad tím, které z osmi vytipovaných českých lokalit připadne Černý Petr, a jaderné úložiště najde domov právě tam. Lodhéřovští vědí o tomto záměru od sklonku roku 2000, kdy Správa úložišť radioaktivního odpadu vydala užší seznam míst, která přicházejí v úvahu. Stát totiž hledá příhodný nepropustný masiv, do něhož by asi v hloubce pěti set metrů ve speciálních kovových kontejnerech či obalech odpad ukládal. \"Hned jsme správě řekli, že nejsme nadšeni. Postupně jsme náš odmítavý názor prosazovali na řadě dalších jednání. Jedno se konalo loni na podzim v Senátu spolu se zástupci dalších lokalit,\" uvedl lodhéřovský starosta Jiří Dvořák. Jednu chvíli už to vypadalo, že Lodhéřov ze seznamu adeptů vypadne, ale opak zůstává pravdou. Radnice proto zřídila na zastupitelstvu obce petiční výbor, sepsala nesouhlasný dopis a také začala připravovat veřejnou schůzi zastupitelů za hojné účasti obyvatel, která se nakonec uskutečnila na konci května. \"Kladli jsme si řadu otázek. Je úložiště opravdu bezpečné? Nemůže selhat lidský faktor? Dá se tomu věřit?\" přemítá Dvořák. Petici podepsali všichni Dvořák zasedl spolu s dalšími pěti kolegy v petičním výboru. Výbor obešel s peticí Lodhéřov, místní části Najdek a Studnice, zaslal ji i k sousedům do Pluhova Žďáru a Deštné. \"Nenašel se tady člověk, který by s vybudováním jaderného úložiště souhlasil. Shromáždili jsme 608 podpisů proti výstavbě úložiště,\" uvedl starosta. Petice včera odešla poštou na ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu, ředitelství správy úložišť radioaktivního odpadu a ekologickým hnutím Duha a Galla. Lodhéřovští přesně formulují, proč úložiště za vsí nechtějí. Poukazují na to, že mají v lokalitě zdroje pitné vody, o které by v případě stavby přišli. Krajem vedou cykloturistické stezky, které ztratí na významu. Stavba, která bude znamenat zásah do zdejší přírody, zničí významnou faunu a flóru. Obyvatelé se bojí i ozáření Lidé se ohrazují letitými zkušenostmi s uranovým průmyslem v sousední Okrouhlé Radouni. Říkají, že byli dlouho vystaveni radioaktivnímu záření, což mělo za následek zvýšený počet rakovinných onemocnění v obci. \"Stavba není rozhodně do oblasti jižních Čech vhodná, tady je spíše zóna klidu a odpočinku. Navíc už tu máme na jihu Čech jadernou elektrárnu Temelín. Nelogičnost spatřujeme v tom, že stát nejprve postaví dvě elektrárny, ale až potom hledá úložiště vyhořelého jaderného odpadu,\" podivuje se starosta Dvořák, který se obává velkého odlivu lidí z vesnice, která bude mít \"jadernou\" pověst. Obec má přitom jiné plány chce rozšiřovat bytovou výstavbu, stavět vilky. Územní plán obce přitom s žádným úložištěm nepočítá. Lidé se navíc obávají velkých rizik, mají přirozený strach z ozáření, z příchodu zahraničních dělníků. \"V neposlední řadě se nechceme stát jaderným smetištěm pro celou Evropu,\" uzavírá důvody starosta. Lidé hájí zájmy svých dětí Jeho kolega v petičním výboru Karel Picek je překvapen tak jednoznačným odporem lidí, kterým radnice děkuje, že nezůstali lhostejní. Obyvatelé, kteří připojili svůj podpis pod petici, to berou tak, že oni by se zřejmě stavby úložiště nedočkali, ale hájí zájmy svých dětí či vnoučat. Úložiště by se totiž podle sdělení státní správy stavělo zhruba v polovině 21. století. \"Devětadevadesát procent lidí úložiště nechce. Máme sice příslib státu, že by nám ročně dával milion korun, ale za zdraví lidí a nenarušenou krajinu to nevyměníme,\" soudí Picek. Mezi obyvateli panuje vzácná jednota jsou jednoznačně proti. \"Máme děti, ty budou mít zase své děti. Máme výhrady, aby tady úložiště vzniklo. Už jsme si dost užili s uranovými doly v Okrouhlé Radouni,\" řekla třiapadesátiletá Vlasta Kovářová, která žije v obci od narození. Té se nelíbí, že stavba zničí kus lesa a pěkné přírody. Lidé si uvědomují, že někde odpad spočinout musí, ale ptají se, proč zrovna u nich. \"Každý se tu vyhořelého jaderného odpadu bojí, není to nic dobrého. Nikdo z nás si to nechce nechat postavit za barákem, ačkoli víme, že jaderná elektřina je čistá, nepoškozuje přírodu,\" míní devětatřicetiletý František Petrů, který sedí se zraněnou nohou před místními potravinami. Nevěří hlavně tomu, že úložiště bude sloužit jen pro české elektrárny. Je zvyklý politikům a úředníkům nevěřit. Nevěří jim ani teď. \"Dneska vám pravdu nikdo neřekne. Na jednu stranu říkají, jak je to bezpečné, jak se nemůže nic stát, ale přitom hledají pevný nepropustný podklad,\" kroutí hlavou muž. LUBOŠ DVOŘÁK Zdroj: Mladá fronta Dnes