Kompostárna v Zabrzu

Měl jsem nedávno příležitost navštívit v Polsku kompostárnu v Zabrzu, kterou provozují místní technické služby (Mieskie Przedsiebiorsktwo Gospodarki Komunalnej w Zabrzu). Kompostárna se nachází na okraji města Zabrze asi 50 km od Opavy. Je spojena se sběrným dvorem a poblíž se nachází i skládka komunálního odpadu. Při návštěvě kompostárny jsem shlédl některé postupy kompostování bioodpadů, které by mohly být aplikovány i v našich podmínkách. Zejména bych chtěl komentovat postup kompostování odpadů ze zeleně. Na počátku linky je výkonné homogenizační zařízení se čtyřmi homogenizačními šneky a s automatickou váhou. Do homogenizátoru se dávkují odpady po mechanické úpravě (štěpka, dřevo, tráva) nebo bez této úpravy (listí, kaly, krátké seče trávy). Zhomogenizovaný čerstvý kompost se odváží nákladním automobilem na kompostovací plato 30 x 30 m, kde se vrství do výšky cca 3,5 m. Kapacita tohoto plata je údajně 3000 t. Plato je sestavené z prefabrikátů, uložených na podlaze s živičným povrchem. Konstrukce prefabrikátu (viz obrázek) 300 x 150 cm umožňuje zvýšenou aeraci kompostu štěrbinami o šířce 2,5 cm z kanálků, které vytváří mostový profil prefabrikátu. Výška tohoto kanálku je cca 15 cm a jeho šířka je 120 cm. Výměna plynů v kompostové zakládce je v celém profilu navrstveného kompostu zintenzívněna komínovým efektem, který stoupá při zahřívání kompostu. Čerstvý vzduch vstupuje štěrbinami a oxid uhličitý uniká povrchem kompostovací zakládky. Aerační překopávky se neprovádějí. Menší komplikací celého zařízení je nutnost čištění kanálků, kam propadá jemný materiál při kompostování. kanálky se čistí údajně jednou ročně traverzou vlečenou profilem kanálku. Kompostovací plato je provozováno ve dvou režimech. V případě, že kompost zraje na tomto platu 6 měsíců, je jako stabilizovaný kompost proséván na bubnovém sítu (průměru otvorů 3,5 cm) s výtěžností 70% hmotnosti. Nadsítná frakce je po vybrání kontaminujících plastů odvážena na počátek linky do drtiče a homogenizátoru. Kompost je expedován ke hnojení zemědělské půdy. Další režim, který byl provozován v době mé návštěvy spočívá v prosévání zrajícího kompostu po 2 - 3 měsíční fermentaci na plata na bubnovém sítu (průměr otvorů 5 cm). Z podsítné frakce jsou vytvářeny kompostové zakládky na zpevněném povrchu kompostárny o výšce cca 2,5 m, které dozrávají ještě jeden měsíc a za toto období jsou minimálně čtyřikrát překopány čelním samojízdným překopávačem. Další kompostárenská linka je vybavena soustavou aerovaných uzavřených kontejnerů systému KNEER s čištěním odplynu na filtru, jehož náplní je částečně zkompostovaná stromová kůra. Aerace je řízena počítačem, doba ventilace je 3 minuty s přestávkami 2 - 30 minut. Doba zdržení zrajícího substrátu v kontejneru je 14 dní, pak kompost dozrává na volné ploše. Zařízení bylo využíváno na kompostování čistírenských kalů a odpadů ze zeleně. Jeho další využití se předpokládá při kompostování kuchyňských odpadů z hotelů a restaurací. Jakostní znaky vyrobených kompostů není možno vztáhnout k provozně evidované surovinové skladbě, zejména se nepodařilo zjistit množství a kvalitu čistírenských kalů používaných při kompostování. Komposty obsahují v sušině 1,6 - 2,2% N, 2,4% P2O5, 0,8% K2O a 1% MgO. Spalitelné látky představují 42 - 45% v sušině. Obsah cizorodých látek je zejména u Cd a Zn neobvykle vysoký, ale odpovídá polské normě pro zemědělské použití (Wymagania rolnicze) jak je patrno z níže uvedené tabulky. Pro srovnání uvádím i požadavky české normy (ČSN 465735 tř. I) Jakostní znak jedn. kompost Zabrze Polská norma ČSN 465735 I. II. I. C (min) % suš. 21,6 18 13 12,5 N (min) % suš. 2,22 0,8 0,6 0,6 K (min) mg/kg suš. 5 510 830 415 x Cd (max) mg/kg suš. 8 5 15* 2 Cr (max) mg/kg suš. 430 300 500 100 Cu (max) mg/kg suš. 60 300 600 100 Ni (max) mg/kg suš. 17,2 100 200 50 Pb (max) mg/kg suš. 153 350 500 100 Zn (max) mg/kg suš. 1871 1500 2500 300 * do zemědělské půdy jen do hodnoty 10 Projektanti a investoři kompostáren mohou najít v Polsku značnou inspiraci, neboť na polských kompostárnách se provozuje řada známých světových systémů. Čeští normotvůrci v oblasti jakosti kompostů se mohou zamyslet nad tím, zda české normy pro kompost nejsou příliš přísné a nebrzdí tak rozvoj kompostování bioodpadů. Jaroslav Váňa Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz