Zpracování odpadu z Ústí sjednává uzenář
Ústečtí radní chtějí podepsat smlouvu o likvidaci odpadů za několik milionů
korun ročně s firmou, o které nikdo neví víc, než že patří uzenáři z Jablonce.
Ústí nad Labem - Tisíce tun městského odpadu chtějí ústečtí politici v blízké
budoucnosti likvidovat jiným způsobem než dosud. Chystají se proto podepsat
desetiletou smlouvu za 32,5 milionu korun s firmou, u které ale vůbec nic
nevědí. Vedení magistrátu věří tomu, že během tří let vyroste u Stráže pod
Ralskem speciální závod na zpracování odpadu, který bude k životnímu prostředí
šetrnější než dosavadní likvidace na skládkách. \"Městu se nabízí možnost brzy
ušetřit až 150 korun na každé tuně odpadu a platit pevné ceny za jeho likvidaci
po dobu deseti let,\" chválí plány náměstek ústeckého primátora Václav Pucherna.
Jeho vize má ale dvě zásadní slabiny. Josef Frýda z Jablonecka, kterého Pucherna
označil za zprostředkovatele kontraktu, má živnostenské oprávnění na uzenářství
(s provozovnou v Hodoníně), obchodní činnost a prodej ekologického paliva. A za
druhé: ve Stráži pod Ralskem nikdo neví nic o tom, co tvrdí oficiální informace
ústeckého magistrátu - že tu hodlá firma AZP stavět zařízení vybavené britskou
technologií REMTEC. \"To je ve stadiu \'jedna paní povídala,\" říká vedoucí
stavebního úřadu ve Stráži pod Ralskem Jaroslava Marešová. Podle jejích slov se
sice mluví o možné stavbě zařízení na zpracování specifického odpadu, ale
uvažuje prý o ní jistý zbytkový státní podnik. O firmě AZP ve Stráži neslyšeli.
Z Velké Británie dodávaná technologie REMTEC má v Česku zástupce v pražské
společnosti APV. Její zástupce potvrdil, že nejednají s žádnou firmou, která by
chtěla něco stavět. \"Zastupujeme dodavatele, pokud by měl někdo zájem, musel by
si nasmlouvat inženýrsko-stavební firmu a dohodnout se na dodání technologie,\"
zní vyjádření APV. Pořízení technologie spočívající ve sterilizaci odpadu
proudem tepla je navíc nákladné. Střízlivé odhady uvádějí až 750 milionů korun.
O tom, kde je firma AZP hodlá vzít, lze jenom spekulovat. Společnost by se díky
smlouvě dostala k obchodu za 32,5 milionu korun. Za každou zlikvidovanou tunu
odpadu totiž má radnice podle návrhu platit 650 korun po dobu deseti let. Firma
by navíc získala kontrakt bez výběrového řízení. Pucherna tvrdí, že ho magistrát
nepotřebuje. \"Zpracovatele vybírají technické služby a řídí se cenou. A my
chceme ušetřit,\" zní z jeho úst. Totéž by se mělo týkat i technických služeb,
které mají na svoz odpadu monopol. \"Ušetříme za dvacetikilometrovou cestu na
skládku. Odpad jen slisujeme do kontejnerů a naložíme na vagony,\" tvrdí
jednatel firmy Karel Ždych. Magistrát v současné době platí například skládce v
Modlanech 514 korun za skládkování a 200 korun navíc obecnímu úřadu. \"Příští
rok chtějí ještě o stovku zdražit,\" připomíná Pucherna, který chce smlouvu o
budoucí smlouvě uzavřít (byť přiznává, že neví s kým) pojednání zastupitelstva.
Pokud ze záměru sejde, mohly by podle něj plány pomoci alespoň stlačit ceny na
skládkách v kraji. MILAN K. OSVAAG Zdroj: Mladá fronta Dnes
Ústečtí radní chtějí podepsat smlouvu o likvidaci odpadů za několik milionů korun ročně s firmou, o které nikdo neví víc, než že patří uzenáři z Jablonce.
Ústí nad Labem - Tisíce tun městského odpadu chtějí ústečtí politici v blízké budoucnosti likvidovat jiným způsobem než dosud. Chystají se proto podepsat desetiletou smlouvu za 32,5 milionu korun s firmou, u které ale vůbec nic nevědí.
Vedení magistrátu věří tomu, že během tří let vyroste u Stráže pod Ralskem speciální závod na zpracování odpadu, který bude k životnímu prostředí šetrnější než dosavadní likvidace na skládkách.
\"Městu se nabízí možnost brzy ušetřit až 150 korun na každé tuně odpadu a platit pevné ceny za jeho likvidaci po dobu deseti let,\" chválí plány náměstek ústeckého primátora Václav Pucherna.
Jeho vize má ale dvě zásadní slabiny. Josef Frýda z Jablonecka, kterého Pucherna označil za zprostředkovatele kontraktu, má živnostenské oprávnění na uzenářství (s provozovnou v Hodoníně), obchodní činnost a prodej ekologického paliva. A za druhé: ve Stráži pod Ralskem nikdo neví nic o tom, co tvrdí oficiální informace ústeckého magistrátu - že tu hodlá firma AZP stavět zařízení vybavené britskou technologií REMTEC.
\"To je ve stadiu \'jedna paní povídala,\" říká vedoucí stavebního úřadu ve Stráži pod Ralskem Jaroslava Marešová. Podle jejích slov se sice mluví o možné stavbě zařízení na zpracování specifického odpadu, ale uvažuje prý o ní jistý zbytkový státní podnik. O firmě AZP ve Stráži neslyšeli.
Z Velké Británie dodávaná technologie REMTEC má v Česku zástupce v pražské společnosti APV. Její zástupce potvrdil, že nejednají s žádnou firmou, která by chtěla něco stavět. \"Zastupujeme dodavatele, pokud by měl někdo zájem, musel by si nasmlouvat inženýrsko-stavební firmu a dohodnout se na dodání technologie,\" zní vyjádření APV.
Pořízení technologie spočívající ve sterilizaci odpadu proudem tepla je navíc nákladné. Střízlivé odhady uvádějí až 750 milionů korun. O tom, kde je firma AZP hodlá vzít, lze jenom spekulovat.
Společnost by se díky smlouvě dostala k obchodu za 32,5 milionu korun. Za každou zlikvidovanou tunu odpadu totiž má radnice podle návrhu platit 650 korun po dobu deseti let. Firma by navíc získala kontrakt bez výběrového řízení. Pucherna tvrdí, že ho magistrát nepotřebuje. \"Zpracovatele vybírají technické služby a řídí se cenou. A my chceme ušetřit,\" zní z jeho úst.
Totéž by se mělo týkat i technických služeb, které mají na svoz odpadu monopol. \"Ušetříme za dvacetikilometrovou cestu na skládku. Odpad jen slisujeme do kontejnerů a naložíme na vagony,\" tvrdí jednatel firmy Karel Ždych.
Magistrát v současné době platí například skládce v Modlanech 514 korun za skládkování a 200 korun navíc obecnímu úřadu. \"Příští rok chtějí ještě o stovku zdražit,\" připomíná Pucherna, který chce smlouvu o budoucí smlouvě uzavřít (byť přiznává, že neví s kým) pojednání zastupitelstva. Pokud ze záměru sejde, mohly by podle něj plány pomoci alespoň stlačit ceny na skládkách v kraji.
MILAN K. OSVAAG
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích