Třinecká halda postupně hubne

Při příjezdu do Třince od Frýdku-Místku se po levé straně naskýtá pohled na \"umělý pahorek\". Jedná se o tzv. třineckou haldu, na níž byly více než 160 let ukládány vysokopecní a ocelárenské strusky, hutní suť, vysokopecní, konvertorové a uhelné kaly a vápno. V minulosti nevyužitelný odpad z hutní výroby se nyní postupně odtěžuje a zpětně zpracovává jako druhotná surovina. Jak Právu řekla tisková mluvčí Třineckých železáren Dušana Fridrichová, halda se začala tvořit už od roku 1839, kupila se plných 163 let výroby železa v Třinci. Odpady z hutní výroby se na ni ukládaly až do roku 1995, kdy rozhodnutím odboru životního prostředí Okresního úřadu ve Frýdku-Místku bylo zakázáno další ukládání a přikázáno postupné odtěžování. Na haldě jsou uloženy materiály, pro které v minulosti nebylo využití, nebo jejichž množství překračovalo kapacitní možnosti zpětného použití v hutní výrobě. \"I když se halda již v 80. a 90. letech minulého století po zprovoznění mlýnice strusky začala odtěžovat, stále je na ní uloženo asi 35 miliónů tun zbytkových materiálů. Ty jsou dnes druhotnou surovinou, nikoliv odpadem, jako tomu bylo dříve,\" uvedla Fridrichová. Ze zbytkových hutních materiálů se nyní částečně recyklují magnetické podíly, ostatní materiál se pak využívá ve stavebním průmyslu nebo pro rekultivace území poškozené důlní těžbou na Karvinsku. Náklady související s převozem a využitím těchto nemagnetických materiálů Třinecké železárny plně hradí. Provoz Druhotných surovin Třineckých železáren zpracovává veškeré strusky a hutní odpady, a kromě toho až 500 tis. tun materiálů ročně odtěžuje z haldy. Podle vedoucího provozu Jana Lipowského v průběhu roku již bylo například dokončeno zpracovávání uloženého jemného vápna, přičemž až 95 procent bylo zpětně využito pro výrobu hutního aglomerátu. Zdroj: Právo