Jaderné znečištění je v Moskvě závažným problémem
MOSKVA - BBC News - V lesíku na okraji Moskvy vrtá hluboko do země šestice mužů
v modrých pláštích a bílých maskách. Jsou to strážci radiace, kteří pátrají po
neviditelném nepříteli, a zakrátko ho také najdou. Geigerův přístroj začíná
bzučet, odhalil radiační úroveň stokrát převyšující normální hladinu. Pod půdou
jsou tuny radioaktivního odpadu, nakupené před půlstoletím tajnými sovětskými
továrnami. Tehdy byla tato oblast od města vzdálená, ale expanze moskevských
předměstí způsobila, že podobné skládky nyní představují přímou hrozbu pro
ruskou metropoli. Píše o tom zpravodajský servis BBC News. \"Jaderné a
radioaktivní znečištění může být na prvním místě mezi nejzávažnějšími
ekologickými problémy v Moskvě,\" říká přední ruský ekolog Alexej Jablokov.
\"Každý rok odhalí samospráva Moskvy na území města 50 až 70 radioaktivních
ohnisek, což je několikrát víc než základní hladina, a to je oficiálně
nebezpečné,\" dodává. Problémem jsou také radioaktivní zdroje dodávané na
skládku nemocnicemi, továrnami a výzkumnými ústavy. Téměř každý týden je
smrtelný odpad jako tento vyhazován na hromady smetí nebo do sklepení. V továrně
na likvidaci odpadů nedaleko Moskvy drtí obrovské stroje desítky kovových barelů
plných radioaktivního odpadu. Určitým způsobem to pomáhá snížit radioaktivní
hrozbu, ale neodstraní to, co je potenciálně největším nebezpečím. Nejstarší
funkční jaderný reaktor na světě se nachází v moskevském Kurčatovově výzkumném
ústavu. Postaven byl před 56 lety a navzdory svému stáří je dosud používán k
experimentům. V ústavu je dalších šest reaktorů a čtyři jsou jinde v Moskvě.
Žádné jiné hlavní město jich tolik nemá, ani tak blízko obytným čtvrtím. Úřady
tvrdí, že jsou bezpečné, avšak pro mnohé Moskvany nejsou ničím menším než
tikající časovanou bombou. Mužem, který je znepokojen více než ostatní, je
Vladimir Kucněcov. Tento bývalý jaderný inspektor nechal kdysi v Kurčatovově
ústavu uzavřít čtyři reaktory z toho důvodu, že nebyly dost bezpečné. Kuzněcov
se domnívá, že celé výzkumné zařízení by mělo být přesunuto mimo Moskvu. \"Jak
může někdo tvrdit, že tyto reaktory jsou bezpečné, když jsou tak staré? A pak
všechen ten jaderný odpad, jeho množství skladované v ústavu se rovná pěti
Černobylům. Kdyby došlo k nehodě, ohrozilo by to celé město,\" tvrdí. V malém
bytě poblíž ústavu připravuje Jelena Bolagovová večeři. Kdyby se stalo neštěstí,
její rodina by byla postižena mezi prvními. Z jejich balkónu v 10. poschodí je
vidět přímo na jeden z reaktorů. Snaží se na to raději nemyslet. \"Každý ví, že
je špatné žít vedle jaderných reaktorů, ale to byla naše jediná šance jak získat
vlastní byt. Proto jsme se nastěhovali,\" vysvětluje. Dokud si Jelena nebude
moci dovolit přestěhovat se někam, kde to bude trochu bezpečnější, zůstane, kde
je, a bude nadále žít s nebezpečím číhajícím za dveřmi. Vše, co může podobně
jako mnoho jiných Moskvanů dělat, je doufat a modlit se, aby ji štěstí
neopouštělo.
MOSKVA - BBC News - V lesíku na okraji Moskvy vrtá hluboko do země šestice mužů v modrých pláštích a bílých maskách. Jsou to strážci radiace, kteří pátrají po neviditelném nepříteli, a zakrátko ho také najdou. Geigerův přístroj začíná bzučet, odhalil radiační úroveň stokrát převyšující normální hladinu. Pod půdou jsou tuny radioaktivního odpadu, nakupené před půlstoletím tajnými sovětskými továrnami. Tehdy byla tato oblast od města vzdálená, ale expanze moskevských předměstí způsobila, že podobné skládky nyní představují přímou hrozbu pro ruskou metropoli. Píše o tom zpravodajský servis BBC News.
\"Jaderné a radioaktivní znečištění může být na prvním místě mezi nejzávažnějšími ekologickými problémy v Moskvě,\" říká přední ruský ekolog Alexej Jablokov. \"Každý rok odhalí samospráva Moskvy na území města 50 až 70 radioaktivních ohnisek, což je několikrát víc než základní hladina, a to je oficiálně nebezpečné,\" dodává.
Problémem jsou také radioaktivní zdroje dodávané na skládku nemocnicemi, továrnami a výzkumnými ústavy. Téměř každý týden je smrtelný odpad jako tento vyhazován na hromady smetí nebo do sklepení. V továrně na likvidaci odpadů nedaleko Moskvy drtí obrovské stroje desítky kovových barelů plných radioaktivního odpadu. Určitým způsobem to pomáhá snížit radioaktivní hrozbu, ale neodstraní to, co je potenciálně největším nebezpečím.
Nejstarší funkční jaderný reaktor na světě se nachází v moskevském Kurčatovově výzkumném ústavu. Postaven byl před 56 lety a navzdory svému stáří je dosud používán k experimentům. V ústavu je dalších šest reaktorů a čtyři jsou jinde v Moskvě. Žádné jiné hlavní město jich tolik nemá, ani tak blízko obytným čtvrtím. Úřady tvrdí, že jsou bezpečné, avšak pro mnohé Moskvany nejsou ničím menším než tikající časovanou bombou.
Mužem, který je znepokojen více než ostatní, je Vladimir Kucněcov. Tento bývalý jaderný inspektor nechal kdysi v Kurčatovově ústavu uzavřít čtyři reaktory z toho důvodu, že nebyly dost bezpečné. Kuzněcov se domnívá, že celé výzkumné zařízení by mělo být přesunuto mimo Moskvu. \"Jak může někdo tvrdit, že tyto reaktory jsou bezpečné, když jsou tak staré? A pak všechen ten jaderný odpad, jeho množství skladované v ústavu se rovná pěti Černobylům. Kdyby došlo k nehodě, ohrozilo by to celé město,\" tvrdí.
V malém bytě poblíž ústavu připravuje Jelena Bolagovová večeři. Kdyby se stalo neštěstí, její rodina by byla postižena mezi prvními. Z jejich balkónu v 10. poschodí je vidět přímo na jeden z reaktorů. Snaží se na to raději nemyslet. \"Každý ví, že je špatné žít vedle jaderných reaktorů, ale to byla naše jediná šance jak získat vlastní byt. Proto jsme se nastěhovali,\" vysvětluje.
Dokud si Jelena nebude moci dovolit přestěhovat se někam, kde to bude trochu bezpečnější, zůstane, kde je, a bude nadále žít s nebezpečím číhajícím za dveřmi. Vše, co může podobně jako mnoho jiných Moskvanů dělat, je doufat a modlit se, aby ji štěstí neopouštělo.
Sdílet článek na sociálních sítích