V Dukovanech vyroste nový sklad radioaktivního odpadu
Dukovany Další mezisklad vyhořelého jaderného paliva za stovky milionů korun se
začne nejpozději v polovině příštího roku stavět v areálu jaderné elektrárny v
Dukovanech. Minulý týden totiž požádala společnost ČEZ o stavební povolení.
\"Stávající sklad, který je v provozu od roku 1995 a pojme v kontejnerech 600
tun odpadu, bude zaplněn v letech 2005 či 2006. Abychom mohli dále vyrábět
elektřinu, potřebujeme mezisklad rozšířit,\" vysvětlil Spilka. Nová hala pojme
až 1340 tun vysoce radioaktivního vyhořelého paliva. \"Vše posvětila EIA, tedy
posouzení vlivu na životní prostředí dopadlo kladně. Součástí tohoto jsou třeba
podmínky na speciální kontejnery pro použité palivo. Pozitivně proběhlo také
územní řízení. Ke stavebnímu povolení jsme ale potřebovali vyjádření Státního
úřadu pro jadernou bezpečnost, to přišlo na přelomu října a listopadu, \" dodal
Spilka. Nyní leží dokumentace na stavebním úřadu Okresního úřadu v Třebíči.
\"Úřad po přezkoumání svolá jednání všech dotčených, tedy obec Rouchovany, na
jejíchž pozemcích stavba bude, ale také obec Dukovany, protože polovina
elektrárny leží na jejich katastru. Účastnit se mohou také ekologické
organizace, pokud se přihlásí,\" popsal situaci Spilka s tím, že celý proces
slouží k tomu, aby výstavba lidi nepoškozovala. \"Když dám lidem v okolních
obcích mapku, aby mi ukázali objekt stávajícího meziskladu, ani ho nenajdou.
Přitom vědomí toho meziskladu jim vadí, je to zejména psychologická
záležitost,\" míní Spilka. Do konce plánované životnosti dukovanské elektrárny
zbývá ještě dvacet let provozu. Již dnes se ale díky vysoké kvalitě hlavních
konstrukčních prvků elektrárny uvažuje o prodloužení její životnosti o deset
let, celkem tedy na čtyřicet let provozu. V roce 1995 byla v areálu elektrárny
dokončena výstavba a po zkušebním provozu zahájen trvalý provoz suchého
meziskladu vyhořelého paliva s kapacitou 60 kontejnerů CASTOR 440/84. Kapacita
jednoho kontejneru, který pojme 10 tun vyhořelého jaderného paliva, odpovídá
téměř roční produkci jednoho reaktoru VVER 440. V novém meziskladu, který musí
být zprovozněn nejpozději v roce 2005, bude palivo uloženo po dobu maximálně
padesáti let. Pokud se během této doby palivo nevyužije jako zdroj surovin bude
definitivně umístěno v hlubinném úložišti. \"Technici by rádi skladovali ještě
delší dobu, protože to použité palivo je z 97 procent recyklovatelné a jsou v
něm jen tři procenta odpadu. Kvůli nízkým cenám uranu je ale tento proces zatím
neekonomický a technologicky nevýhodný,\" dodal Spilka. Sklad bude podle Spilky
bezpečně zajištěn. \"Skladovací prvek není hala, ale kontejnery typu Castor. Ty
jsou garantem těsnosti a bezpečnosti, i v Evropě s nimi mají dobré zkušenosti.
Je to zabezpečeno i proti pádu letadel a teroristickým útokům,\" uvedl mluvčí.
Právě toto například na začátku územního řízení připomínkovali ekologové.
Například sdružení Jihočeské matky sepsalo na patnáct připomínek a požadovalo je
zapracovat do dokumentace k územnímu rozhodnutí. Poukazovalo třeba na havarijní
plán ochrany obyvatel při případné havárii meziskladu, například při zemětřesení
či pádu těžkého letadla. \"Připomínky však akceptovány nebyly, stavební úřad
vydal územní rozhodnutí. Odvolali jsme se k ministerstvu pro místní rozvoj,
zamítli to. Proto jsme podali žalobu k vrchnímu soudu v Praze, ten ještě stále
nerozhodl,\" uvedla Monika Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky. Přestože se
lidem v okolí dukovanské elektrárny nemusí líbit žít s meziskladem vyhořelého
paliva za zády, šest obcí v pětikilometrovém pásmu kolem elektrárny nezůstane
škodných. Představenstvo ČEZu již v minulosti rozhodlo o sponzorském daru, k
obcím v okolí dukovanské elektrárny by se postupně mělo dostat padesát milionů
korun. \"Nebereme to jako kompenzaci, ale jako dar,\" podotkl Spilka. Zatímco
například obec Rouchovany proti meziskladu vážnější výhrady nemá, Dukovanští
jsou od začátku proti. \"Protože jsme teď nebyli účastníky územního řízení,
nikdo se nás na souhlas už neptal. Námitky jsme uplatnili při EIA, do sporu jsme
ale po zkušenostech s prvním skladem nešli. Vše bychom zase prohráli, navíc na
to ani nejsou peníze. Obavy z úniku nemáme, spíš se ptáme, co s tím po letech
bude,\" konstatoval jen starosta Dukovan Vítězslav Jonáš, který by rád
rozdělování peněžitého daru podchytil smluvně. Podle starosty Rouchovan
Vladimíra Černého, by se měl ČEZ na základě připomínek obcí měl postarat o
stavbu biocenter, biokoridorů či zbudování vodních ploch tak, aby stavba byla
lépe začleněna do okolí. PETRA MARKOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes
Dukovany Další mezisklad vyhořelého jaderného paliva za stovky milionů korun se začne nejpozději v polovině příštího roku stavět v areálu jaderné elektrárny v Dukovanech. Minulý týden totiž požádala společnost ČEZ o stavební povolení. \"Stávající sklad, který je v provozu od roku 1995 a pojme v kontejnerech 600 tun odpadu, bude zaplněn v letech 2005 či 2006. Abychom mohli dále vyrábět elektřinu, potřebujeme mezisklad rozšířit,\" vysvětlil Spilka. Nová hala pojme až 1340 tun vysoce radioaktivního vyhořelého paliva. \"Vše posvětila EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí dopadlo kladně. Součástí tohoto jsou třeba podmínky na speciální kontejnery pro použité palivo. Pozitivně proběhlo také územní řízení. Ke stavebnímu povolení jsme ale potřebovali vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, to přišlo na přelomu října a listopadu, \" dodal Spilka. Nyní leží dokumentace na stavebním úřadu Okresního úřadu v Třebíči. \"Úřad po přezkoumání svolá jednání všech dotčených, tedy obec Rouchovany, na jejíchž pozemcích stavba bude, ale také obec Dukovany, protože polovina elektrárny leží na jejich katastru. Účastnit se mohou také ekologické organizace, pokud se přihlásí,\" popsal situaci Spilka s tím, že celý proces slouží k tomu, aby výstavba lidi nepoškozovala. \"Když dám lidem v okolních obcích mapku, aby mi ukázali objekt stávajícího meziskladu, ani ho nenajdou. Přitom vědomí toho meziskladu jim vadí, je to zejména psychologická záležitost,\" míní Spilka. Do konce plánované životnosti dukovanské elektrárny zbývá ještě dvacet let provozu. Již dnes se ale díky vysoké kvalitě hlavních konstrukčních prvků elektrárny uvažuje o prodloužení její životnosti o deset let, celkem tedy na čtyřicet let provozu. V roce 1995 byla v areálu elektrárny dokončena výstavba a po zkušebním provozu zahájen trvalý provoz suchého meziskladu vyhořelého paliva s kapacitou 60 kontejnerů CASTOR 440/84. Kapacita jednoho kontejneru, který pojme 10 tun vyhořelého jaderného paliva, odpovídá téměř roční produkci jednoho reaktoru VVER 440. V novém meziskladu, který musí být zprovozněn nejpozději v roce 2005, bude palivo uloženo po dobu maximálně padesáti let. Pokud se během této doby palivo nevyužije jako zdroj surovin bude definitivně umístěno v hlubinném úložišti. \"Technici by rádi skladovali ještě delší dobu, protože to použité palivo je z 97 procent recyklovatelné a jsou v něm jen tři procenta odpadu. Kvůli nízkým cenám uranu je ale tento proces zatím neekonomický a technologicky nevýhodný,\" dodal Spilka. Sklad bude podle Spilky bezpečně zajištěn. \"Skladovací prvek není hala, ale kontejnery typu Castor. Ty jsou garantem těsnosti a bezpečnosti, i v Evropě s nimi mají dobré zkušenosti. Je to zabezpečeno i proti pádu letadel a teroristickým útokům,\" uvedl mluvčí. Právě toto například na začátku územního řízení připomínkovali ekologové. Například sdružení Jihočeské matky sepsalo na patnáct připomínek a požadovalo je zapracovat do dokumentace k územnímu rozhodnutí. Poukazovalo třeba na havarijní plán ochrany obyvatel při případné havárii meziskladu, například při zemětřesení či pádu těžkého letadla. \"Připomínky však akceptovány nebyly, stavební úřad vydal územní rozhodnutí. Odvolali jsme se k ministerstvu pro místní rozvoj, zamítli to. Proto jsme podali žalobu k vrchnímu soudu v Praze, ten ještě stále nerozhodl,\" uvedla Monika Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky. Přestože se lidem v okolí dukovanské elektrárny nemusí líbit žít s meziskladem vyhořelého paliva za zády, šest obcí v pětikilometrovém pásmu kolem elektrárny nezůstane škodných. Představenstvo ČEZu již v minulosti rozhodlo o sponzorském daru, k obcím v okolí dukovanské elektrárny by se postupně mělo dostat padesát milionů korun. \"Nebereme to jako kompenzaci, ale jako dar,\" podotkl Spilka. Zatímco například obec Rouchovany proti meziskladu vážnější výhrady nemá, Dukovanští jsou od začátku proti. \"Protože jsme teď nebyli účastníky územního řízení, nikdo se nás na souhlas už neptal. Námitky jsme uplatnili při EIA, do sporu jsme ale po zkušenostech s prvním skladem nešli. Vše bychom zase prohráli, navíc na to ani nejsou peníze. Obavy z úniku nemáme, spíš se ptáme, co s tím po letech bude,\" konstatoval jen starosta Dukovan Vítězslav Jonáš, který by rád rozdělování peněžitého daru podchytil smluvně. Podle starosty Rouchovan Vladimíra Černého, by se měl ČEZ na základě připomínek obcí měl postarat o stavbu biocenter, biokoridorů či zbudování vodních ploch tak, aby stavba byla lépe začleněna do okolí.
PETRA MARKOVÁ
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích