K otázce využití t.zv. nevratných PET lahví v ČR.
Můj příspěvek je reakcí na článek, uveřejněný nedávno Ing. Ivo Kropáčkem z Hnutí
Duha, kolem něhož došlo mezi mnou a EKOLISTEM k výměně e-mailů, se závěrem
Martina Macha: \"Pokud máte výhrady vůči informacím od HD či z MŽP, neváhejte a
napište to do našeho fora. Budeme jenom rádi, pokud se rozvine debata na takové
téma\". Tady tedy je a budu vděčný za Vaše jakékoliv připomínky. Předkládám k
diskusi můj návrh řešení pro nápojové obaly z PET (ale nejen pro ně). Zabývám se
tím velmi detailně na mém specializovaném webovém portálu www.petrecycling.cz
[http://www.petrecycling.cz], zájemci zde naleznou vše potřebné. Nedávno jsem
připravil pro snazší orientaci v obrovském množství příspěvků obsáhlou webovou
stránku. Řešení vidím na rozdíl od Hnutí Duha - ale i poněkud zastaralé praxi v
zemích EU - jako mnohem méně nákladné pro stát, průhledné, vysoce efektivní a
hlavně spolehlivé, v těchto bodech: - největší podíl této cenné druhotné
suroviny (ne odpadu) produkují velkoobchodní řetězce - podle sdělení jejich
mluvčích přes 90%. Řešení tedy nutno hledat u nich, ne v ekologickém povědomí
spotřebitele, ne v pytlích do domácností, nebo v kontejnerech, rozmístěných
pokud možno na každém rohu, nebo v každém kiosku, vždy co nejblíže spotřebiteli
(jak se to dosud praktikuje v zemích EU), - aby bylo zachyceno maximum PET lahví
pro recyklaci, musí vláda přijmout legislativní opatření (jako např. v Německu a
na Slovensku, ale i jinde) a to konkrétně u nás vratnou zálohu pro láhve do 1,5
litru např. ve výši 3 Kč/kus, nad 1,5 litru ve výši 5 Kč/kus, což povede k
žádoucí motivaci spotřebitelů, že jde o hodnotu, nikoliv odpad, jak je dosud
vžité, - tuto částku zatím spotřebitel nedobrovolně hradí (aniž by si to
většinou uvědomil), protože je zahrnuta v ceně nápoje, - v prodejnách
hypermarketů se nakupuje zpravidla v tzv. multi-paku/-cích (po 6 ks.), takže
vrácení peněz za obal se stane pro spotřebitele okamžitě zajímavé, -
předpokladem recyklace PET lahví je jejich roztřídění podle barev na
transparentní (ty jsou nejcennější), modré (cenné), zelené a hnědé (nejméně
žádoucí), což dnešní RVM technika perfektně umí, jejich zavedením - na náklady
globálních prodejců (v žádném případě NE STÁTU, jak tvrdí odpůrci RVM), -
odběrní automaty RVM (reverse vending machine), kromě PET lahví umí vracet
zálohy i pro pivní láhve (to se dnes u skla v mnoha HM - např. GLOBUS a
hypernova - síť Royal Dutch Ahold - již děje), ale dokonce i za nápojové
hliníkové plechovky. Jde např. o universální norský RVM TOMRA 600, nebo RVM
norské firmy REPANT, - spotřebitel tedy po nashromáždění nápojových obalů je
opět předá do místa nákupu a díky automatu proti vrácené záloze prodejci,
prodejci mají databáze o nákupu nápojů v PET (sklu, Al-plechu), RVM vygenerují
do databáze údaje o vrácení, tím je při jejich porovnání automaticky získán údaj
o návratnosti jednotlivých druhů lahví (vyžadovaný podle našeho zákona o obalech
i podle známé směrnice EU), - odpadá tedy finančně neúnosně náročný systém
separovaného sběru s kontejnery, pytli, svozu, třídění (většinou manuálního),
předúpravy (lisování, posekání), dopravy do zařízení pro recyklaci (mechanickou,
či depolymerací), kdy prvou část zajišťují obce - z peněž daňových poplatníků a
zčásti z fondu, z prostředků od výrobců a prodejců, který obhospodařuje EKO-KOM,
- odpadá administrativně náročné sledování návratnosti na několika úrovních,
atd. - k zálohování nevratných PET lahví přistupuje od 1.1.2003 Německo (po
tahanicích na 3 soudních úrovních až po nejvyšší, Slovensko má již připraven
obdobný návrh vyhlášky a začíná s přípravou realizačního projektu), - jen u PET
lahví (nemluvě o cenných Al - plechovkách) nejde o zanedbatelná množství - v
roce 2000 šlo zhruba o 1 miliardu PET lahví, t.j. o celkovou hmotnost cca 40.000
tun, - proč nemáme obdobný legislativní návrh u nás v ČR si domyslí každý
ekonomicky a ekologicky myslící člověk, když si položí otázku komu tento stav
prospívá a proč, - kdo odpověď nezná, tomu doporučuji můj úvodní příspěvek
\"Systémové řešení využití \"nevratných\" PET lahví je v nedohlednu?\" na
www.petrecycling.cz [http://www.petrecycling.cz], event. další vysvětlující
články např. o situaci v Německu, - PET láhve lze dnes už recyklovat v uzavřeném
cyklu, tedy opět až na nové láhve - sice drahou technologií, ale existuje už
dnes řada českých podnikatelů (a světových recyklačních firem), které se o to
vážně zajímají - myslím u nás v České republice. Recyklace na vlákno, fólie,
pásky atd. není recyklací v pravém slova smyslu, ale \"bicyklací\" - nejde o
opětné využití k původnímu účelu. Ing. Jiří Nezval PETrecycling CZ
petrecycling@petrecycling.cz [petrecycling@petrecycling.cz] www.petrecycling.cz
[http://www.petrecycling.cz] Brno, listopad 2002
Můj příspěvek je reakcí na článek, uveřejněný nedávno Ing. Ivo Kropáčkem z Hnutí Duha, kolem něhož došlo mezi mnou a EKOLISTEM k výměně e-mailů, se závěrem Martina Macha: \"Pokud máte výhrady vůči informacím od HD či z MŽP, neváhejte a napište to do našeho fora. Budeme jenom rádi, pokud se rozvine debata na takové téma\".
Tady tedy je a budu vděčný za Vaše jakékoliv připomínky.
Předkládám k diskusi můj návrh řešení pro nápojové obaly z PET (ale nejen pro ně).
Zabývám se tím velmi detailně na mém specializovaném webovém portálu www.petrecycling.cz, zájemci zde naleznou vše potřebné. Nedávno jsem připravil pro snazší orientaci v obrovském množství příspěvků obsáhlou webovou stránku.
Řešení vidím na rozdíl od Hnutí Duha - ale i poněkud zastaralé praxi v zemích EU - jako mnohem méně nákladné pro stát, průhledné, vysoce efektivní a hlavně spolehlivé, v těchto bodech:
- největší podíl této cenné druhotné suroviny (ne odpadu) produkují velkoobchodní řetězce - podle sdělení jejich mluvčích přes 90%. Řešení tedy nutno hledat u nich, ne v ekologickém povědomí spotřebitele, ne v pytlích do domácností, nebo v kontejnerech, rozmístěných pokud možno na každém rohu, nebo v každém kiosku, vždy co nejblíže spotřebiteli (jak se to dosud praktikuje v zemích EU),
- aby bylo zachyceno maximum PET lahví pro recyklaci, musí vláda přijmout legislativní opatření (jako např. v Německu a na Slovensku, ale i jinde) a to konkrétně u nás vratnou zálohu pro láhve do 1,5 litru např. ve výši 3 Kč/kus, nad 1,5 litru ve výši 5 Kč/kus, což povede k žádoucí motivaci spotřebitelů, že jde o hodnotu, nikoliv odpad, jak je dosud vžité,
- tuto částku zatím spotřebitel nedobrovolně hradí (aniž by si to většinou uvědomil), protože je zahrnuta v ceně nápoje,
- v prodejnách hypermarketů se nakupuje zpravidla v tzv. multi-paku/-cích (po 6 ks.), takže vrácení peněz za obal se stane pro spotřebitele okamžitě zajímavé,
- předpokladem recyklace PET lahví je jejich roztřídění podle barev na transparentní (ty jsou nejcennější), modré (cenné), zelené a hnědé (nejméně žádoucí), což dnešní RVM technika perfektně umí, jejich zavedením - na náklady globálních prodejců (v žádném případě NE STÁTU, jak tvrdí odpůrci RVM),
- odběrní automaty RVM (reverse vending machine), kromě PET lahví umí vracet zálohy i pro pivní láhve (to se dnes u skla v mnoha HM - např. GLOBUS a hypernova - síť Royal Dutch Ahold - již děje), ale dokonce i za nápojové hliníkové plechovky. Jde např. o universální norský RVM TOMRA 600, nebo RVM norské firmy REPANT,
- spotřebitel tedy po nashromáždění nápojových obalů je opět předá do místa nákupu a díky automatu proti vrácené záloze prodejci,
prodejci mají databáze o nákupu nápojů v PET (sklu, Al-plechu), RVM vygenerují do databáze údaje o vrácení, tím je při jejich porovnání automaticky získán údaj o návratnosti jednotlivých druhů lahví (vyžadovaný podle našeho zákona o obalech i podle známé směrnice EU),
- odpadá tedy finančně neúnosně náročný systém separovaného sběru s kontejnery, pytli, svozu, třídění (většinou manuálního), předúpravy (lisování, posekání), dopravy do zařízení pro recyklaci (mechanickou, či depolymerací), kdy prvou část zajišťují obce - z peněž daňových poplatníků a zčásti z fondu, z prostředků od výrobců a prodejců, který obhospodařuje EKO-KOM,
- odpadá administrativně náročné sledování návratnosti na několika úrovních, atd.
- k zálohování nevratných PET lahví přistupuje od 1.1.2003 Německo (po tahanicích na 3 soudních úrovních až po nejvyšší, Slovensko má již připraven obdobný návrh vyhlášky a začíná s přípravou realizačního projektu),
- jen u PET lahví (nemluvě o cenných Al - plechovkách) nejde o zanedbatelná množství - v roce 2000 šlo zhruba o 1 miliardu PET lahví, t.j. o celkovou hmotnost cca 40.000 tun,
- proč nemáme obdobný legislativní návrh u nás v ČR si domyslí každý ekonomicky a ekologicky myslící člověk, když si položí otázku komu tento stav prospívá a proč,
- kdo odpověď nezná, tomu doporučuji můj úvodní příspěvek \"Systémové řešení využití \"nevratných\" PET lahví je v nedohlednu?\" na www.petrecycling.cz, event. další vysvětlující články např. o situaci v Německu,
- PET láhve lze dnes už recyklovat v uzavřeném cyklu, tedy opět až na nové láhve - sice drahou technologií, ale existuje už dnes řada českých podnikatelů (a světových recyklačních firem), které se o to vážně zajímají - myslím u nás v České republice. Recyklace na vlákno, fólie, pásky atd. není recyklací v pravém slova smyslu, ale \"bicyklací\" - nejde o opětné využití k původnímu účelu.
Ing. Jiří Nezval
PETrecycling CZ
petrecycling@petrecycling.cz
www.petrecycling.cz
Brno, listopad 2002
Sdílet článek na sociálních sítích