Plány POH a situace v recyklaci nevratných PET lahví u nás

Obsah: Současná recyklační kapacita v ČR Posouzení používaných systémů využití PET z pohledu POH K situaci v Brně a Brněnském kraji Kdo je proti navrhovanému systémovému řešení a proč? Plány odpadového hospodářství a legislativa Jaká je naopak současná situace na Slovensku? Shrnutí na závěr a k zamyšlení Seřazení územně správních celků ČR podle rozlohy a počtu obyvatel v roce 2000. Současná recyklační kapacita v ČR Linka na recyklaci v a.s. Silonu Planá nad Lužnicí měla - podle mluvčí MŽP Rity Gabrielové - roční kapacitu 3 200 tun, byla však zvýšena na 12 000 tun (tedy asi na 1/3 roční výroby lahví v roce 2000). Posouzení používaných systémů využití PET z pohledu POH K posouzení mohou posloužit dva zásadní a zcela odlišné směry, používané i na jiných místech ČR. Jde o dva velké územní celky, tedy rovněž největší zdroje této druhotné suroviny (ne ODPADU). Stojí za to stručně analyzovat a vyhodnotit situaci v Brně, protože například na rozdíl od Prahy a Středočeského kraje se zásadně liší. To má jistě pro koncepci zpracovávaných Plánů odpadového hospodářství (POH) a řízení odpadového hospodářství zásadní význam. Liší se oba v tom, že je v Praze, bohužel, orientována na sběr směsných plastů, obdobně jako v Německu a jinde v zemích Evropského společenství či ve světě. Tato cesta je nevhodná z mnoha, zvláště pak z těchto důvodů: především dosahované čistoty směsných druhotných surovin, která je na rozdíl od jiných obalových plastů pro recyklaci PET velmi důležitá (PVC je naprosto nežádoucí, rovněž tak jiné příměsi, jako prach, hlína, písek, kontaminanty organického původu, oleje, tuky atd.), vysoké nákladnosti celého systému sběru a navazující logistiky, se všemi nežádoucími environmentálními dopady, nutnosti roztřídění obrovského množství druhově naprosto odlišných plastových materiálů, které ani při eventuelním nákladném automatickém roztřiďování pomocí optoelektronických systémů (např. TiTech, Real Visions Systems a pod.) má svá omezení a není dokonalé, směsné plasty jsou prakticky vždy znečištěny příměsí odložených neplastových komponent. K situaci v Brně a Brněnském kraji V Brně, resp. v Brněnském kraji měla vzniknout (dosud nevznikla) další česká recyklační kapacita. Co vedlo k tomuto investičnímu záměru? Občanské sdružení Svratka již v roce 1999 jako první realizovalo velmi zajímavý projekt. Zpracovalo ze sběrů ve školkách celých 30,6 tun a to ve vynikající kvalitě. Zpracování spočívalo v roztřídění PET lahví podle barev, velmi pečlivém ručním odstranění nálepek (odškrabáním) včetně zátek a kroužků (což není pro vlastní recyklaci vůbec nutné), posekání na frakci pod cca 12 mm, pytlování do menších pytlů včetně vážení a v transportu do Silonu a.s. Planá. Nelze pominout výchovný význam pro předškolní děti, stejně jako humanitární aspekt, totiž zaměstnání našich spoluobčanů (v počtu 15) se zvláště těžkým postižením (ZTP), které ukázalo na možnost jejich integrace do společnosti a mělo pro ně samotné i jejich rodiny nepochybně mimořádný význam. Popsal jsem již v roce 1999 na prezentaci (v programu Front Page), umístěné na adrese www.stand.cz Dalším významným zpracovatelem je firma ASP Holding (nyní RVP servis) která zpracovávala ručním tříděním podle barev a posekáním na \"flakes\" už v roce 2000 cca 300 - 500 tun/měsíc. Separovaný sběr PET lahví, zavedený následně Magistrátem města Brna v roce 2001 a provozovaný a.s. SAKO od svého zavedení sice vykazuje soustavný nárůst sběru (který je odvislý od roční sezóny), v letních měsících roku 2002 činí již přes 30 tun. O jisté úspěšnosti tohoto projektu Magistrátu města Brna svědčí na jedné straně údaje o růstu sebraného množství již od jeho zavedení, které mně měsíčně poskytovala společnost SAKO, a.s. Brno. Jsou uveřejněny na webovém portálu PETrecycling CZ na adrese www.petrecycling.cz Celkem bylo v Brně systémem separovaného sběru PET lahví v roce 2001 sebráno 230,4 t. Tato relativně poměrně nízká, asi 20% návratnost, je charakteristická pro všechny \"dobrovolné\" systémy sběru PET lahví. Disciplinovanost spotřebitelů (nejen českých) se nemůže žádnou ekologickou výchovou, ani dodáním sběrných nádob co nejblíže spotřebiteli zvýšit, k tomuto závěru by měli dojít co nejdříve kompetentní státní orgány na úrovni krajů a státu a rovněž politici a legislativci. Lze přesto odhadovat, že je ročně jen v Brně a jen z tohoto městského systému k disposici kolem 12 000 tun materiálu, který by bylo možno opětně využít, navíc jako další zdroj přistupují sběrné systémy měst a obcí Brněnského kraje i krajů blízkých, dokonce včetně blízkých okolních oblastí Slovenska. Na druhé straně se však ukázaly rovněž jeho jisté nedostatky především v tom, že: jen malé množství lahví je před vhozením do kontejnerů, umístěných před supermarkety sešlápnuto, takže efektivita svozu i přes následné stlačení ve svozovém vozidle není dostatečná, tím jsou vyšší i ztráty pohonných hmot a vznikající emise spalin, sebrané množství PET lahví se stabilizovalo v roce 2002 s výjimkou letních měsíců na cca 20 tunách měsíčně (tedy cca 800 000 ks. lahví) a dosahovalo v některých měsících úctyhodných 30 a více tun barevně tříděného, velmi kvalitního PET, převažující objem PET lahví však zůstává v kontejnerech TKO, podle odhadu jde minimálně o 80% ze všech prodaných a odložených PET lahví, tyto nevytříděné PET láhve jsou spáleny spolu s TKO, což je sice vhodné pro proces spalování a ekonomicky výhodné pro a.s. SAKO (úspora topného plynu kotlů spalovny), ale odporuje to hierarchii nakládání s odpadem v EU (pokud lze něco recyklovat, má přednost recyklace před spálením s energetickým využitím), spalné plyny vzhledem k použité technologii a s ohledem pouze na PET (jako zdroj spalin) sice nemohou obsahovat vzhledem k svému chemickému složení toxické zplodiny, o spalování TKO spolu s plasty se vedly dlouhé diskuse, které zřejmě environmentální aktivisté akceptovat nikdy nebudou, naše MŽP vydalo nařízení o zákazu spalování odpadů ze zahrad, na druhé straně však nezastavilo spalování tisíců tun plastů ve spalovnách, což působí na každého poněkud komicky, největšími \"producenty\" tohoto (podle našeho zákona) \"odpadu\" jsou velké obchodní řetězce, podílející se více jak 90% na prodeji nápojů balených v PET lahvích, nejoptimálnějším řešením je hledat proto systém zpětného odběru této cenné suroviny právě u nich, rovněž vzhledem k jejich optimálnímu geografickému rozložení a velikosti po celém území a to ve velkých městech, systém odběru zálohovaných dutých obalů je dnes v zahraničí dokonale vyřešen pomocí tzv. RVM automatů (zkr. z Reverse Vending Machines), instalovaných přímo v místě nákupu nápojů v PET balení, tj. v super- a hypermarketech, RVM jsou konstruovány tak, že jejich obsluhu zvládne i dítě, určenou zálohu vrací v hotovosti, nebo ve formě bonusu na nákup, použitá technologie dokáže bezchybně rozlišit a oddělit kromě PET obalu i hliníkové dózy (velmi cenné a naopak nežádoucí na skládkách) a rovněž skleněné láhve s vysokou rychlostí přes 30 obalů/min. V případě PET obalů je dokonce roztřídí barevně, odpadá tedy nákladné ruční či automatické třídění podle barev a odlišných druhů plastů jako je tomu u směsných plastů), navíc barevně odlišné druhy se v RVM automatu mohou objemově zdrobnit (lisováním, nebo posekáním), z hlediska logistiky odpadá mrhání pohonnými hmotami při svozu s různých menších míst, celé sebrané množství je soustředěno v jednom místě, odkud je možno ve velkých množstvích a tedy úsporně transportovat přímo k vlastní recyklaci. Kdo je proti navrhovanému systémovému řešení a proč? Tento systém využití PET lahví zcela logicky vyvolává odpor u zastánců starých a neefektivních systémů, nejen v Německu (Duales System Deutschland), ale i u nás (EKO-KOM), stejně tak i u různých a nesmírně aktivních dobrovolných ekologických hnutí, které zásadně odmítají nevratné PET láhve (jejichž obliba všude roste a nárůst dosahuje závratných 10-15%) a prosazují naopak těžší a silnostěnné (a dražší) obaly vratné, opakovaně používané. Operují se zastaralou legislativou v zemích EU, (kde však už dnes dochází zákonitě ke změnám) a u nás preferovanou (a nadstandardní) studií Moniky Přibylové na VŠE Praha v její práci \"Skleněné a PET láhve na minerální vody: posuzování životního cyklu (LCA) z ledna 2000. Domnívají se, že zcela pochopitelné odmítnutí těžších vratných (a dražších) PET lahví výrobci (cena materiálu a změna nákladných výrobních linek) a spotřebiteli (vyšší záloha) povede k návratu ke sklu (podle vyjádření legislativního poradce Hnutí Duha, nyní poradce ministra životního prostředí Mgr. Daniela Vondrouše na jedné novinářské konferenci). Není bez zajímavosti, že naši odpůrci zálohovaných nevratných PET lahví argumentují naprosto stejně, jako jejich kolegové z Německa: \"Mehrweg PET Flaschen sind im Unterschied zum Einweg Flaschen Umwelt freundlich\", zhroucením celého systému (neprůhledného a administrativně náročného a pro stát drahého v řadě obec-kraj-MŽP-stát), údajným zvýšením cen nápojů balených v PET, uvádějí obrovské náklady STÁTU! na nákup RVM, někdy negativní dopady na zaměstnanost (například v Německu jde o 250 tisíc lidí), lobbystické snahy o preferenci výrobce RVM a řadu dalších nesmyslů. Tyto tendenční informace, působící navenek zasvěceně, jsou předávány redaktorům, aby ovlivňovali veřejnost (např. Ivo Brezina v Neviditelném psu, Reflexu, Pauze atd.). Ke škodě státu i spotřebitelů, kteří platí v ceně nápoje rovněž obal. Plány odpadového hospodářství a legislativa Plány odpadového hospodářství, v současné době zpracovávané, však v případě PET lahví přes tyto skutečnosti kopírují zastaralé a nesmírně nákladné systémy, které stát musí dotovat a jejichž efektivita je neúměrná vynaloženému úsilí, nehledě na obrovskou administrativní zátěž na všech úrovních. Ani přes implementaci Směrnice 94/62 EC do nového Obalového zákona 477/2001 Sb., ani lepší osvětou, zde ničeho nedosáhneme. Je toho možno dosáhnout pouze a výhradně zálohováním obalů, způsobem, který je několikrát popsán na uvedeném portálu PETrecycling CZ, naposledy přímo v úvodním příspěvku \"Systémové řešení je v nedohlednu?\". Že systém záloh funguje, je každému naprosto zřejmé už v současnosti u pivních skleněných lahví. Jsme špatní hospodáři a navíc chudí. O tom svědčí státní rozpočet, vyžadující maximální hospodárnost, navíc silně ovlivněný katastrofálními povodněmi. Stačí připomenout, že Tomáš Baťa, jako vůbec první průmyslový objevitel recyklace na světě ve velkém - u svých krabic od obuvi - taky nečekal na zázrak. Stále se zdá, že nám chybí zdravý selský rozum a hledání nejúspornějších cest. Tvrzení vedoucího odboru odpadů MŽP RNDr. Kopeckého na veřejném projednávání krajského POH v Brně, že zálohování nevratných PET lahví skončilo v zemích EU vždy neúspěšně snad platilo kdysi, nyní ale není vůbec opodstatněné. To dokazovaly snahy o zavedení záloh z Německa a současný legislativní stav. Obojí se stalo dokonce součástí volebního boje o místo předsedy spolkové vlády, trojích tahanic po soudech od zemských až po nejvyšší spolkovou instanci, avšak už skončily a v současnosti je prosazena od 1.1.2003 záloha na nevratné obaly (hlavně s přihlédnutím k EW - PET lahvím) do 1,5 litru v částce 0,25 euro, nad 1,5 litru 0,50 euro. Odpůrci se však nevzdávají, v Německu DSD systém totiž zaměstnává, jak jsem uvedl, přes 250 tisíc pracovníků a hlavní roli zde hrají především komerční zájmy výrobců polyethylen tereftalátu a firem, plnících a prodávajících nápoje v PET. Jaká je naopak současná situace na Slovensku? U našich sousedů je, stejně jako u nás, mimořádný zájem o výstavbu kapacity na recyklaci PET, zvláště v jeho západní části, konkrétně v Bratislavě, který je podstatně vyšší než u nás (blízkost firmy Slovenský hodváb, a.s. Senica), stejně tak je tomu ale v centrální a východní části Slovenska. O tom svědčí rovněž legislativní stav, který předstihl Českou republiku i navazující organizační zajištění systému využití. Slovensko je oproti ČR nepochybně dál (viz Zákon 529/2002 z 19. srpna 2002 \"O obaloch a o zmene a doplnení niektorých zákonov\" - viz www.zbierka.sk) a uzákonilo, stejně jako Německo a rovněž od 1.1.2003 zálohu (viz § 7 - Zálohované obaly), nejen na Opakovaně použitelné (pivní) podle odstavce (2), ale podle odstavce (3) i na \"Obaly, které nejsou opakovaně použitelné ale \"které jsou z hlediska jejich množství, vlastností a složení nebezpečné pro životné prostředí se zálohují.\" Snahy podnikatelských kruhů Slovenska a celé státní administrativy, jejich vynikající znalost problematiky, stejně jako jejich příkladná spolupráce budou určitě úspěšné, jak jsem se nedávno několikrát přesvědčil. Shrnutí na závěr a k zamyšlení Pro porovnání — v České republice dosáhla již v roce 2000 výroba PET lahví 35 000 tun a v tom není započten narůstající dovoz. Letos produkce těchto PET obalů přesahuje 45 000 tun a stále roste. Bylo by tedy teoreticky a při prakticky úplné (minimálně 90%) návratnosti navrhovaným zcela novým (a nikde ve světě dosud pro nevratné PET láhve neaplikovaným) popsaným sběrným systémem zaměřeným na zpětný odběr zálohovaných PET lahví třeba minimálně 2 linek o roční kapacitě a.s. Silonu Planá (zvýšené na 12 tisíc tun). Nabízí se jejich možná lokalizace přímo v nebo poblíž velkých sídelních center a současné sídel globálních velkoprodejců v místech největších územně správních celků (následující tabulka), jako jsou Praha, Brno, Ostrava, Středočeský kraj atd.. Vzhledem k orientaci a.s. Silon Constab Group na recyklaci PET lahví na vlákno by měly být nové kapacity budovány pro systém ze starých lahví nové (bottle to bottle), každá s kapacitou přes 1 tunu/hod., což je provozně-ekonomicky nejvýhodnější, vyžaduje to však investice na linky v řádu přes 300 milionů Kč. Tyto linky vyrábí ve světě několik firem (například rakouská Erema, německý OHL, švýcarská Bühler Group, italský Navarini). Přes vysokou cenu je o jejich zakoupení a jejich instalaci v ČR již dnes zájem našich i zahraničních podnikatelů. Zařízení vyžaduje pro finální produkt schvalovací proceduru, udělovanou americkou Federal Drug and Food Administration, t.zv. FDA Approval pro potravinářské použití. V Evropě je to navíc posouzení a souhlas německého Frauenhoferova Institutu. Uvedené firmy tato oprávnění pro jejich technologie mají. Tyto recyklační závody by však měly, jak je v zahraničí běžné, zpracovávat surovinu až po úpravě praním na \"clean flakes\" (čisté vločky), dodávaných z několika menších závodů se zpracovatelskou kapacitou 350 - 750 kg/hod. Taková zařízení produkuje větší počet výrobců, jsou cenově na úrovni kolem 500 až 800 tisíc euro (německý Herbold, rakouská Warema, švédský Retech RECYCLING TECHNOLOGY, rakouský Starlinger, atd.). Toto komplexní řešení je žádoucí, na rozdíl od současného vývozu roztříděné PET suroviny za cenově podhodnocený, ale naopak velmi kvalitní český materiál. Protože vzhledem ke zdrojům může být počet obou typů kapacit pouze omezený, bude rozhodující, kolik recyklačních kapacit vznikne a kde budou rozmístěny. Koordinační činnost státu ani ministerstva nelze přitom očekávat, iniciativa leží na soukromých našich a zahraničních podnikatelských subjektech. Z následující tabulky je zřejmé, jaká je geografická a populační situace v jednotlivých územních celcích ČR. (Změny v současném správním uspořádání a názvech krajů oproti níže uvedenému staršímu uspořádání nehrají zásadní roli). Seřazení územně správních celků ČR podle rozlohy a počtu obyvatel v roce 2000. (Zdroj: Lidové noviny 10.3.2000 /Téma, str.3) Kraj Rozloha km2 Počet obyvatel Ostrava 5 555 1 289 002 Praha 496 1 209 855 Brno 7 067 1 141 172 Středočeský 11 014 1 106 738 Ústí nad Labem 5 335 825 074 Olomouc 5 139 645 804 České Budějovice 10 056 626 867 Zlín 3 965 600 617 Plzeň 7 560 555 410 Hradec Králové 4 757 553 827 Jihlava 6 925 522 846 Pardubice 4 519 510 072 Liberec 3 163 428 974 Karlovy Vary 3 315 305 086 Celkem 78 866 10 321 344 Autor se, jak je zřejmé, přes svůj důchodový věk (72) intenzivně zajímá o využití nevratných PET lahví a to od jejich sběru, třídění, úpravy a recyklaci až po uzavřený cyklus (bottle to bottle) a své poznatky publikuje. Je současně od roku 2000 jediným majitelem a provozovatelem výhradně soukromého webového portálu WWW.PETRECYCLING.CZ, který se obdobně jako 4 další světové internetové portály zabývá téměř výhradně všemi otázkami využití PET lahví. Vysoká a soustavně rostoucí návštěvnost tohoto serveru (dosahující nyní téměř 20 tisíc návštěv měsíčně) i četné žádosti o konsultace jsou zárukou, že se věci u nás brzy změní k lepšímu. Změny je ale možno dosáhnout jedině naznačenou systémovou změnou a urychlenou aplikací nejnovějších poznatků R&D, které jsou předpokladem nejvyšší efektivity a úspor státních prostředků. Brno, 22. 12. 2002 Zdroj: Ing. Jiří Nezval www.petrecycling.cz