Skládky se ztenčí na zhruba čtvrtinu
Plzeňský kraj - Jen pět skládek komunálního odpadu by mělo do roku 2010 zůstat
ze současných jednadvaceti v Plzeňském kraji. Kam s komunálním odpadem, kterého
se v kraji vyprodukuje ročně přes dvě stě tisíc tun? \"Jedním z nejméně vhodných
řešení může být výstavba velkokapacitní spalovny, protože se pro ni musí sehnat
velké množství odpadu, který lze alespoň z části využít jinak,\" uvádí Zdeněk
Skořepa ze společnosti Bohemiaplán, která zpracovávala koncepci hospodaření s
odpady pro Krajský úřad. \"Preferujeme třídění odpadu a jeho další zpracování na
využitelný materiál nebo energii. Je to levnější než výstavba a provoz
spalovny,\" dodává Skořepa. Jenže i s tříděním odpadů to není ideální. Zatím
mnoho lidí odpad netřídí, v obcích není dost sběrných dvorů a jsou nerovnoměrně
rozmístěné. Pro separovaný odpad nestačí dotřiďovací kapacity a nakonec ani
kapacita zpracovatelských zařízení není dostatečná. \"Obce jsou povinny
zajistit, aby na veřejných prostranstvích byly umístěné sběrné nádoby například
na papír, sklo, plast [https://www.kamsnim.cz/categories/plast]. Cílem je, aby
jedno sběrné místo [https://www.kamsnim.cz/categories/sbernyDvur] bylo na 300
obyvatel. Zatím to tak není,\" říká Skořepa. Podle něj by také v každé větší
obci měl být pevný sběrný dvůr, kam by člověk mohl vyhodit starou televizi,
pračku nebo nebezpečný odpad [https://www.kamsnim.cz/browse/nebezpecny].
Dostatečné množství sběrných dvorů je na Tachovsku a jižním Plzeňsku, málo na
Klatovsku, Domažlicku, Rokycansku a Plzni-severu. \"Každá obec nad 2000 obyvatel
by měla mít sběrný dvůr,\" vysvětluje Skořepa. Pravda je, že výstavba a provoz
sběrných dvorů jsou drahé a v celém kraji spolykají desítky milionů korun.
Provozovatelé dotřiďovacích zařízení papír, sklo
[https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] a plasty
[https://www.kamsnim.cz/categories/plast] vytřídí a posílají ke zpracovatelům.
\"Ale papírny ne vždy papír [https://www.kamsnim.cz/categories/papir] odeberou,
radši si vezmou zahraniční, za který zaplatí podstatně méně,\" míní Skořepa.
Vytříděné PET lahve putují většinou na recyklaci do Silonu Planá nad Lužnicí,
kde se rozemelou na prášek. Ten se využívá k výrobě vlákna. Ostatní plasty
[https://www.kamsnim.cz/categories/plast] se zpracovávají na recyklované
plastové [https://www.kamsnim.cz/categories/plast] výrobky ve Stodu u Plzně a je
připraven zpracovatelský závod v Mýtě na Rokycansku. Ten bude vyrábět přídavné
palivo pro cementářské pece. \"Nový zákon o obalech přikazuje výrobcům hradit
náklady na sběr a recyklaci obalů. Proto každý výrobce platí určitou částku
obalové společnosti a ta přiděluje obci peníze podle množství odevzdaného
papíru, plastu [https://www.kamsnim.cz/categories/plast] nebo skla,\" říká
Skořepa s tím, že obec za tyto peníze může koupit další nádoby na odpad. Zdroj:
Plzeňský deník
Plzeňský kraj - Jen pět skládek komunálního odpadu by mělo do roku 2010 zůstat ze současných jednadvaceti v Plzeňském kraji. Kam s komunálním odpadem, kterého se v kraji vyprodukuje ročně přes dvě stě tisíc tun?
\"Jedním z nejméně vhodných řešení může být výstavba velkokapacitní spalovny, protože se pro ni musí sehnat velké množství odpadu, který lze alespoň z části využít jinak,\" uvádí Zdeněk Skořepa ze společnosti Bohemiaplán, která zpracovávala koncepci hospodaření s odpady pro Krajský úřad.
\"Preferujeme třídění odpadu a jeho další zpracování na využitelný materiál nebo energii. Je to levnější než výstavba a provoz spalovny,\" dodává Skořepa.
Jenže i s tříděním odpadů to není ideální. Zatím mnoho lidí odpad netřídí, v obcích není dost sběrných dvorů a jsou nerovnoměrně rozmístěné. Pro separovaný odpad nestačí dotřiďovací kapacity a nakonec ani kapacita zpracovatelských zařízení není dostatečná.
\"Obce jsou povinny zajistit, aby na veřejných prostranstvích byly umístěné sběrné nádoby například na papír, sklo, plast. Cílem je, aby jedno sběrné místo bylo na 300 obyvatel. Zatím to tak není,\" říká Skořepa.
Podle něj by také v každé větší obci měl být pevný sběrný dvůr, kam by člověk mohl vyhodit starou televizi, pračku nebo nebezpečný odpad. Dostatečné množství sběrných dvorů je na Tachovsku a jižním Plzeňsku, málo na Klatovsku, Domažlicku, Rokycansku a Plzni-severu.
\"Každá obec nad 2000 obyvatel by měla mít sběrný dvůr,\" vysvětluje Skořepa. Pravda je, že výstavba a provoz sběrných dvorů jsou drahé a v celém kraji spolykají desítky milionů korun.
Provozovatelé dotřiďovacích zařízení papír, sklo a plasty vytřídí a posílají ke zpracovatelům.
\"Ale papírny ne vždy papír odeberou, radši si vezmou zahraniční, za který zaplatí podstatně méně,\" míní Skořepa.
Vytříděné PET lahve putují většinou na recyklaci do Silonu Planá nad Lužnicí, kde se rozemelou na prášek. Ten se využívá k výrobě vlákna. Ostatní plasty se zpracovávají na recyklované plastové výrobky ve Stodu u Plzně a je připraven zpracovatelský závod v Mýtě na Rokycansku. Ten bude vyrábět přídavné palivo pro cementářské pece.
\"Nový zákon o obalech přikazuje výrobcům hradit náklady na sběr a recyklaci obalů. Proto každý výrobce platí určitou částku obalové společnosti a ta přiděluje obci peníze podle množství odevzdaného papíru, plastu nebo skla,\" říká Skořepa s tím, že obec za tyto peníze může koupit další nádoby na odpad.
Zdroj: Plzeňský deník
Sdílet článek na sociálních sítích