Skandální \"skládka\" v obci Ořech a její sestry
Umělý kopec pro stavbu vodojemu, ve skutečnosti obří skládka stavebních odpadů,
představuje dle odhadů zástupců ARSM asi 5 miliónů tun stavebních odpadů, které
mohly být využity k recyklaci a náhradě přírodního kameniva. Tato \"skládka\"
podle zjištění zástupců ARSM je nehutněná a bude sedat desítky let, takže stavba
vodojemu bude prakticky v nejbližší době neproveditelná. Vzhledem ke
skutečnosti, že ve zde uloženém stavebním odpadu může být kde co, není zde
neoprávněná obava z možného zamoření podzemních vod - praví se mj. ve sborníku
semináře. Bohužel obdobné obavy by zřejmě mohly mít v dlouhodobém horizontu i
jihomoravští občané, pokud si vzpomenou na záběry publikované ARSM v r.
1999/2000 z úložišť stavebních sutí v bývalých pískovnách asi 30 km na jih od
Brna. I zde podle tehdejších záběrů šly do nezabezpečených prostor mimo
vybudované a kolaudované skládky stavební odpady
[https://www.kamsnim.cz/browse/construction] z Brna a okolí s \"různými\"
příměsemi. Obdobná situace panovala v letech 2000 - 2/2002 na tzv. černovické
terase v Brně v blízkosti dnešního Flextronicsu, kde došlo na jedné parcele k
sejmutí ornice (následovalo uložení nápravných opatření - zemědělci ve státní
správě reagovali) a k dlouhodobému skládkování stavebních sutí bez příslušného
souhlasu orgánů státní správy v oblasti odpadů (bohužel tyto dlouho na stav
nereagovaly). Kuriózní na celé situaci je, že asi o 500 m a 1000 m dále stojí
povolené recyklační linky firem DUFONEV a SETRA, které samozřejmě díky nízkým
cenám za uložení odpadu na tuto nelegální skládku silně ekonomicky trpěly.
Zdroj: Sborník semináře Recycling 2003 Enviweb
Umělý kopec pro stavbu vodojemu, ve skutečnosti obří skládka stavebních odpadů, představuje dle odhadů zástupců ARSM asi 5 miliónů tun stavebních odpadů, které mohly být využity k recyklaci a náhradě přírodního kameniva. Tato \"skládka\" podle zjištění zástupců ARSM je nehutněná a bude sedat desítky let, takže stavba vodojemu bude prakticky v nejbližší době neproveditelná. Vzhledem ke skutečnosti, že ve zde uloženém stavebním odpadu může být kde co, není zde neoprávněná obava z možného zamoření podzemních vod - praví se mj. ve sborníku semináře. Bohužel obdobné obavy by zřejmě mohly mít v dlouhodobém horizontu i jihomoravští občané, pokud si vzpomenou na záběry publikované ARSM v r. 1999/2000 z úložišť stavebních sutí v bývalých pískovnách asi 30 km na jih od Brna. I zde podle tehdejších záběrů šly do nezabezpečených prostor mimo vybudované
a kolaudované skládky stavební odpady z Brna
a okolí s \"různými\" příměsemi.
Obdobná situace panovala v letech 2000 - 2/2002
na tzv. černovické terase v Brně v blízkosti dnešního Flextronicsu, kde došlo na jedné parcele k sejmutí ornice (následovalo uložení nápravných opatření - zemědělci ve státní správě reagovali) a k dlouhodobému skládkování stavebních sutí bez příslušného souhlasu orgánů státní správy v oblasti odpadů (bohužel tyto dlouho na stav nereagovaly). Kuriózní na celé situaci je, že asi o 500 m a 1000 m dále stojí povolené recyklační linky firem DUFONEV a SETRA, které samozřejmě díky nízkým cenám za uložení odpadu na tuto nelegální skládku silně ekonomicky trpěly.
Zdroj: Sborník semináře Recycling 2003
Enviweb
Sdílet článek na sociálních sítích